|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Monetary and fiscal response to the financial crisis
Babušák, Martin ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Práce sumarizuje a porovnává přijatá opatření v oblasti monetární a fiskální politiky v reakci na finanční krizi v letech 2007 až 2010. V oblasti měnové politiky jsou shrnuty a porovnávany nejdůležitější opatření Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky. V oblasti fiskální politiky práce shrnuje a porovnává reakci vlády Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo.
|
|
|
Analýza nezávislosti Centrální banky Ruské federace
Bobrova, Emilia ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy nejdůležitějších faktorů nezávislosti centralní banky obecně určit míru nezávislosti Centrální banky Ruské federace. Bude zkoumáno, jaký vliv má nezávislost centralní banky na míru inflace v zemích s přechodnou ekonomikou a dále změny v postavení Centrální banky v Rusku za posledních několik let. Práce je rozdělena do 3 kapitol. První kapitola charakterizuje způsoby klasifikace, podstatu, kritéria a indexy nezávislosti centrálních bank v ekonomické teorii. Druhá kapitola se zabývá ekonomickými faktory nezávislosti centrální banky a inverzním vztahem mezi stupněm její nezávislosti a mírou inflace. Třetí kapitola obsahuje zhodnocení současného stavu Centrální banky Ruské federace a její monetární politiku v době od vzniku samostatné Ruské federace. V závěru práce je poukázáno na to, proč je nezávislost centrální banky velmi důležitým faktorem v hospodářství a nakolik Centrální banka Ruské federace tuto podmínku splňuje a jak ovlivňuje míru inflace v zemi.
|
|
|
Monetární a fiskální politika USA od Velké hospodářské krize po současnost
Lochmanová, Kristýna ; Babin, Jan (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěla zaměřit na monetární a fiskální politiku USA od dob Velké hospodářské krize po současnost. Má práce se bude zaměřovat zejména na tři hlavní témata. V první části se pokusím shrnout příčiny a důsledky Velké hospodářské krize, další část věnuji 50. a 60. letem 20. století, ve kterých převládalo keynesiánství a na závěr se pokusím zjistit, jestli existují nějaké společné prvky finanční krize ve 30. letech a té současné. Jelikož se chci pokusit o zjištění příčin Velké deprese, ze které pak budu vycházet, věnuji na začátek mé práce pár slov charakteristice zlaté éry 20. let 20. století.
|
|
|
Řešení důsledků finanční krize fiskální a měnovou politikou
Šťastný, Martin ; Burgerová, Jiřina (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Na začátku se ve své práci budu zabývat teoretickou částí, jaké jsou důsledky finanční krize na hospodářství země a jak jim čelit prostřednictvím disponibilních nástrojů fiskální a měnové politiky, aby dopad na ekonomiku státu byl co možná nejpřijatelnější. Cílem mé práce bude analýza a srovnání efektivity měnové a fiskální politiky na zmírnění dopadů finanční krize a jaký mají vliv na růst HDP, na vývoj inflace, zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelů. Základní otázkou bude, jak nastartovat zpátky ekonomický růst, jakými nástroji toho dosáhnout. Rovněž se také budu zabývat možným nepřijetím žádných opatření. Budu hledat optimální konsenzus mezi fiskální a měnovou politikou a jejich správné nastavení v komparaci USA s vybranými státy Evropy, kde v každé zemi vláda přijala různá opatření prostřednictvím fiskální resp. měnové politiky.
|
|
|
The role of government in market economy in the time of financial crisis
Šátek, Lukáš ; Krč, Jakub (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Je nesmírně obtížné přesně vymezit roly státu v tržní ekonomice. Sou ekonomové, kterí hlásají absolutní volnost tržní ekonomiky a na straně druhé ekonomové, volající po státních zásazích. V období prosperity bývá povětšině ohlas po pomocné ruce státu minimální. Zato právě v časech hospodářských poklesů je to přesně naopak. Je ale nejasné, jaký postoj by stát za takové situace měl zaujmout. Má využít všechny dostupné prostředky aby zachránil krachující firmy? Nebo by se měl hlavně orientovat na pomoc občanům nejvíce postiženým ekonomickým poklesem?
|
|
| |
host ::
RSS.