|
Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře
TOMAN, Antonín
Bakalářská práce s názvem "Efekt přihlížejícího z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na pohled profesionálních záchranářů na přítomnost přihlížejících osob u jedince v emergentní situaci. Stejně tak je v práci zohledněna problematika vlivu kolemstojících osob na profesionální činnost zdravotnických záchranářů. Kolemstojící osoby jsou nedílnou součástí denní činnosti zdravotníků, tak jako efekt přihlížejícího. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se věnuje problematice historie zdravotnické záchranné služby a její funkci, funkci zdravotnického operačního střediska první pomoci a legislativě druhá kapitola seznamuje s problematikou komunikace v přednemocniční neodkladné péči spolu se záležitostmi týkajícími se zátěžových situací v přednemocniční neodkladné péči. Kapitola třetí se věnuje problematice prosociálního chování. Pojednává o faktorech, které ovlivňují schopnost poskytovat první pomoc, dále je v kapitole také zohledněna problematika prosociálního chování u jedinců, dilemata, kterými prochází podle literatury každý jedinec, který se dostane do situace, kdy je po něm požadována pomoc. Zabývám se i normami sociálního chování. V kapitole je zohledněna problematika sociálních mantinelů, které směřují chování jedince ku prospěchu společnosti. Není též opomenut rozdílný pohled jednotlivých individuí na sociální normy. Ve čtvrté kapitole teoretické části je uveden komplexní náhled na psychologický jev, který byl poprvé popsán v USA. Rozptýlení odpovědnosti je základním předpokladem vzniku efektu přihlížejícího. Rozptýlení odpovědnosti vzniká na základě většího množství jedinců na jednom místě, mezi něž se odpovědnost rovnoměrně rozloží a na nikoho nedoléhá skutečně plná tíha odpovědnosti za vzniklou situaci. Dalším aspektem je pluralistická ignorance, která vzniká za předpokladu, že lidé dělají, že se nic neděje a chovají se nepřítomně. Nedílnou součástí efektu přihlížejícího je i inhibiční vliv publika, kdy jedinec přemýšlející o pomoci je paralyzován přítomností kolemstojících svědků. Zabývám se i osobnostními faktory a ochotou jedinců pomáhat. Cílem práce je zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s vlivem kolemstojících laických osob na práci zdravotnického záchranáře při zásahu a zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, zda mají vliv laické kolemstojící osoby na práci zdravotnického záchranáře a druhá zkoumá jaké informace má zdravotnický záchranář o efektu přihlížejícího. K dosažení vytyčených cílů byla v praktické části užita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získávání dat bylo použito polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otázek zaměřených na vliv kolemstojících laiků na práci zdravotnického záchranáře a na informovanost zdravotnických záchranářů o efektu přihlížejícího. Výběrový soubor tvořilo 8 zdravotnických záchranářů s minimálně pětiletou praxí na zdravotnické záchranné službě. Zaznamenávání dat probíhalo pomocí audiozáznamů, následně proběhla transkripce získaných výpovědí. Vyhodnocení získaných dat proběhlo formou obsahové analýzy transkribovaných rozhovorů. V návaznosti na problematiku efektu přihlížejícího byla k výzkumné části připojena kazuistika reálného případu efektu přihlížejícího. Z výzkumu vyplynulo, že kolemstojící laici ovlivňují práci zdravotnických záchranářů. Též bylo zjištěno, že záchranáři nemají valné povědomí o problematice efektu přihlížejícího. Výsledky a výpovědi respondentů ve výzkumu se rámcově shodují s názory, které zveřejňuje literatura. Po případné úpravě bakalářské práce by ji bylo možné využít jako edukační materiál.
|
| |
| |
|
Muslimové a občanská společnost
Bürgerová, Zuzana ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Práce si klade za cíl prozkoumat vztah muslimské komunity a občanské společnosti. Komunita je omezena na praktikující muslimy a tři organizace, v nichž se muslimové sdružují. Církve a náboženské společnosti mají v občanské společnosti zvláštní postavení vzhledem ke svému misionářskému přesahu a náplni svých náboženských aktivit. Stojí náboženské organizace muslimské komunity spíše na okraji občanské společnosti nebo usilují o kooperaci v rámci společných aktivit s většinovou veřejností? Na základě negativního mediálního obrazu muslimů má česká společnost z této menšiny strach. Jsou její obavy opodstatněné a může náboženská komunita změnit tento diskursivní pohled vnímání? Souvislost tohoto negativního vnímání může pramenit také z nedostatečného integračního procesu, kterému se ve své práci také věnuji. Muslimové založili svou první náboženskou organizaci na českém území už za První republiky, po roce 1989 však pozbyla právní platnosti. Práce se mimo jiné zabývá legislativní problematikou fungování vybraných organizací, z nichž nejvýznamnější je Islámská nadace se sídlem v Praze a v Brně. Klíčová slova Občanská společnost, občanství, muslimové, církve a náboženské společnosti, identita, integrace, konverze
|
|
Příčiny vzniku třetí Švehlovy vlády v roce 1926
Slavíková, Helena ; Fidler, Jiří (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tématem práce je období První republiky, přičemž autorka se zaměřuje na první polovinu 20. let 20. století. Zabývá se otázkou vzniku jediné vládní koalice založené na principu programové příbuznosti stran a snaží se nalézt faktory vedoucí k možnosti existence tohoto typu vládní koalice. Nejprve je analyzován politický systém se všemi jeho komponen ty, jak ústav o u tak volebním systémem s jeho důsledky a vlivem na možnosti vzniku vládních koalic. Není opomenuto ani národnostní složení československé republiky, hospodářské rozdíly mezi jednotlivým i částmi státu, podoba stranického systému a také je zdůrazněna role politických osobností v První republice. V další části se autorka zam ěřuje na historické okolnosti a je jic h podm íněnost politickým systémem První republiky. Zabývá se vztahy mezi politickými stranami ve vládní koalici, která se rozpadá před parlamentními volbami v listopadu 1925, výsledky voleb a reálnými i teoretickými možnostmi vzniku vládních koalic. Zdůrazněno je přechodné období úřednické vlády Jana Černého, během jejíhož působení dochází ke krystalizaci postojů jednotlivých politických stran a k nalezení nového způsobu vytváření vládních koalic bez ohledu na národnostní princip. Konečná část práce je věnována nové vládní koalici složené z občanských stran napříč národnostním spektrem a...
|
|
Filmový obraz a společnost
Demmer, Simona ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Bystřický, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou společností jako společností kinematografickou, kdy jsou lidé velice významně a profánně ovlivněni efekty filmových technik a obrazů. Pohyb, čas a rychlost jsou prevalentními atributy dnešní dromokratické a postmoderní společnosti. Naše percepce se musí přizpůsobit stále se zrychlujícím obrazům. Na jedné straně tedy máme technologii záznamu. Při technologickém vidění - čtení a rozpoznávání se v technických obrazech aparátů - jsou nedostatky lidského oka kompenzovány vědecky přesnou čočkou filmové kamery. Tato kompenzace je ale pouze zdánlivá, neboť si neuvědomujeme, že to, co vidíme, je výsledkem určitého promítání kulturou již vytvořených vzorců náhledů, díky nimž vidíme jisté tvary a objekty právě tak, jak je vidíme. Na druhé straně máme filmového diváka, , který filmová zobrazení vnímá především jako scény. Divák na filmovou tvorbu nenahlíží vně, ale zevnitř, stává se pozorovatelem či tzv. voyeurem. Voyeur je zcela zřetelný společenský typ, jenž nachází cíl svého zájmu v aktu dívání, které můžeme označit za nečisté, slídilské, neboť jeho předmětem jsou soukromé činnosti jiných. Pohled voyeura se stává nesdílnou součástí kinematografické společnosti, neboť divák v roli voyera přijímá obrazy, které vycházejí z objektivu kamery na plátna kin či displejů obrazovek, za své,...
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
|
Edvard Beneš a československo-německé vztahy
Holeček, Jan ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá reinterpretací československých dějin zejména podle sudetoněmeckého revizionistického vzoru. Zabývá se tím, kdo ze současných českých autorů tento pokřivený mediální obraz hlásá, na koho tito autoři navazují a do jaké míry se jejich pohled vzdaluje realitě. Protože každý mýtus týkající se Edvarda Beneše a česko(slovensko)-německých vztahů má svůj historický kořen, analyzuje tato práce i historické pozadí první Československé republiky. Ze současných témat se práce zabývá vstupem ČR do EU a novými strategiemi Sudetoněmeckého landsmanšaftu v rámci evropského integračního procesu.
|
|
Kořeny násilí v kolumbijské společnosti ve 20. století
Bílá, Kateřina ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce zkoumá příčiny násilí v Kolumbii především ve 20. století. Zabývá se socioekonomickými podmínkami země a postavením politických stran a jejich vlivem na společnost, důraz je kladen i na možnost aktivní participace obyvatel na politickém životě. Definuje jednotlivá období násilí a hledá u nich možné kořeny konfliktů. Větší pozornost zaměřuje na válku dosud probíhající, určuje její charakter a aktéry, zmiňuje její historii i současný vývoj.
|
| |
host ::
