|
Věcná břemena v kontextu nového občanského zákoníku pojmy a definice z pohledu oceňovatele
Hába, Jaroslav
Nový občanský zákoník, který má vstoupit v účinnost od 01.01.2014 navazuje na Občanský zákoník z roku 1937. Obsahuje 3081 paragrafů. Respektuje klasické principy soukromého práva, dochází ke sjednocení právní úpravy do jednoho kodexu, bohužel však dochází ale k právní i společenské diskontinuitě se současným občanským zákoníkem, dochází k nepoužitelnosti existující judikatury. Věcná břemena se nově dělí na služebnosti a reálná břemena, objevuje se celá řada staronových pojmů a definic, mezi kterými se budou muset oceňovatelé umět dobře orientovat, zákoník používá archaický jazyk.
|
|
Vrstevnaté neuronové sítě a jejich aplikace při dobývání znalostí
Civín, Lukáš ; Štanclová, Jana (oponent) ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce)
Dobývání znalostí řeší netriviální úlohy extrakce informací z často velkých objemů dat. Ta navíc mohou být zatížena velkým množstvím nepřesností a jejich kvalita může být diskutabilní. Při nasazení vrstevnatých neuronových sítí v dobývání znalostí je proto nutné položit si dvě základní otázky. Jak co nejlépe připravit data, aby bylo možné využít celý potenciál neuronových sítí. A také jak co nejvhodněji navrhnout a následně adaptovat neuronovou síť, aby dokázala dobře řešit zadané úlohy. Jedním z nejdůležitějších předpokladů je zamezit přeučení neuronové sítě. Výsledná síť by měla co nejlépe zobecňovat získané znalosti. Existují různé techniky, které se liší svým přístupem k problému i svými vlastnostmi. Jedná se o specifické úpravy dat (např. změna rozsahu dat, změna dimenze vstupu, přidání šumu), případně o modifikace základního modelu neuronové sítě (např. učení se zapomínáním, weight decay, early stopping). Tato práce shrnuje a porovnává jednotlivé přístupy. První část nabízí teoretický popis a porovnání jednotlivých metod. Jejich vlastnosti jsou ověřeny v experimentální části na úlohách různých typů. Na základě vyhodnocení získaných poznatků jsme navrhli metodiku řešení úloh dobývání znalostí pomocí vrstevnatých neuronových sítí. Metodiku jsme s úspěchem aplikovali na reálné úloze dobývání znalostí....
|
|
Postkraniální skelet drobných savců ve výuce biologie
Šmídová, Kateřina ; Mourek, Jan (oponent) ; Řezníček, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi identifikace drobných hlodavců ve vývržku kalouse ušatého (Asio otus) podle pánevních kostí a postkraniálního skeletu ve výuce biologie. První část textu shrnuje teoretické poznatky, týkající se postkraniálního skeletu, lebek a sovích vývržků, z nichž pak vychází navrhované aktivity. V metodice jsou popsány způsoby sběru a preparace sovích vývržků a následné úpravy vypreparovaných osteologických fragmentů. Dále je uveden přehled a procentuální zastoupení druhů zjištěných rozborem a klíč k jejich určení. Výstupem práce jsou čtyři vyučovací jednotky. Autorka je úspěšně odzkoušela s žáky čtyřletého a osmiletého gymnázia.
|
|
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu KPÚ
MATOUŠKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce je podrobný popis řešené rekultivační činnosti na vybrané lokalitě Cep II po těžbě štěrkopísku. Součástí práce je i řešení majetkoprávních vztahů na daných pozemcích. Literární přehled nastiňuje obecně problematiku těžby a její vliv na krajinu a způsoby vypořádání se s těmito negativními vlivy. Kromě klasických způsobů rekultivací (zemědělská, lesnická, hydrická) je popsán způsob využívající přirozenou obnovu. Je zde také specifikována možnost začlenění vhodně zrekultivovaných pozemků do územního systému ekologické stability v rámci komplexní pozemkové úpravy.
|
| |
|
Odnímání orgánů (de lege lata)
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Diplomová práce je zaměřena na systematický rozbor českých právních předpisů de lege lata v odběru orgánů pro transplantace, tedy z hlediska přijaté právní úpravy. Následně srovnává právní stav této problematiky s ostatními zeměmi světa a podává ucelený pohled na různá právní řešení. Východiskem teoretické části je začlenění problematiky mezi základní lidská práva, právo na život a právo na ochranu osobnosti, jak podle mezinárodních úmluv, tak podle českých zákonů. Teoretická část vyúsťuje do charakteristiky mezinárodně uznávaných právních principů transplantací, což je především právní ochrana dárců orgánů zaručená vyjádřením souhlasu nebo nesouhlasu s odběrem orgánů a případné poskytnutí stejné možnosti rodinám, dále pak jistota definice smrti mozku a anonymita u zemřelých dárců, ale také ochrana příjemců orgánů zachováním důvěrnosti dat a možností dohledat zpětně dárce a v neposlední řadě zákaz finančního prospěchu a obchodování s orgány. Práce komentuje, jak jsou tyto principy u vybraných zemí světa promítnuté v jejich legislativě. Výzkum si kladl za cíl zjistit vztah mezi vědomým souhlasem respektive vědomým nesouhlasem s provedením odběru orgánů a měřitelnými výsledky transplantací v jednotlivých zemích. Využil k tomu dat poprvé ve světovém měřítku zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací. Jako měřitelný výsledek transplantací byl zvolen počet zemřelých dárců orgánů na milion obyvatel. Byla potvrzena hypotéza, že země s legislativou vědomého souhlasu, tedy země, kde právo vyžaduje vědomý souhlas jednotlivce s odnětím orgánů, mají horší měřitelné výsledky než země, kde je ze zákona souhlas s odběrem orgánů předpokládaný, pokud není za života využito právo souhlas odepřít. V dalším bylo zkoumáno také právo rodin vyjádřit se k odběru orgánů od zemřelého příbuzného s hypotetickým předpokladem, že rodinné rozhodování může způsobovat nerespektování všeobecného osobnostního práva, pokud popře vůli zemřelého vyjádřenou za života. Konečně byla zkoumána situace neexistence práva na rodinné rozhodování. Takové případy jiného přístupu k všeobecnému osobnostnímu právu ale neznamenaly lepší výsledky v transplantacích než tam, kde je toto právo důsledně aplikováno v zákonech. Výzkum přinesl řadu zajímavých informací o přístupu k odběru orgánů k transplantacím v různých částech světa. Tato fakta přispěla k poznání, jak důležitý je vliv morálky a zvyklostí na legislativu příslušné země a jak legislativa ovlivňuje úspěšnost výsledků transplantací v záslužném procesu záchrany životů.
|
|
Vliv těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky na okolní prostředí
STRÁNSKÁ, Marta
Počátek uranového hornictví v České republice se datuje od roku 1945. V této době se těžba uranové rudy velmi rychle rozvíjela a zvyšovaly se požadavky na těžbu uranové rudy. V létě a na podzim v roce 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší a v roce 1957 došlo k zahájení hloubení jámy R1 na ložisku Rožná. Uranové ložisko Rožná je posledním exploatovaným ložiskem uranu v České republice, nachází se v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1958 až dosud zde probíhá hlubinná těžba. Finálním prodejným produktem z těžby a úpravy je uranový koncentrát (tzv.žlutý koláč) ve formě diuranátu amonného a vedlejším produktem čištění odkalištních vod je prodejný síran sodný. Vlivem těžby a úpravy uranové rudy došlo v okolí Rožné na Českomoravské vrchovině k zásahům do přírodního prostředí, které způsobily řadu změn v reliéfu, vodním režimu a odtokových poměrech, ve vegetaci i fauně. Těžba uranu ovlivnila také zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Působení činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (od státního podniku DIAMO), na životní prostředí, je zajišťováno ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Od konce 90. let je prováděn monitoring podle dokumentovaných programů monitoringu, které jsou schvalovány a jejich výsledky každoročně projednávány s příslušnými správními úřady, orgány odborného dozoru (SÚJB) a seznamována je s nimi rovněž veřejnost. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků pravidelného monitoringu životního prostředí, bylo prokázáno, že v důsledku těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky nedochází k závažnému znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Názory lidí žijících v okolí Dolní Rožínky jsou velice rozdílné. Může za to fakt, že jejich informace týkající se vlivu těžby a úpravy uranové rudy jsou nedostačující z důvodu nezájmu o toto téma, neboť pod pojmem uran si představují {\clqq}zlo{\crqq}, nebo v dřívějších dobách byly informace přísně utajené. Tato publikace by měla sloužit jako zdroj informací, jak široké veřejnosti tak pro studijní účely.
|
|
Vybudování výukového výškového a polohového bodového pole.
ŠOUREK, Martin
Diplomová práce je zpracována na téma Vybudování výukového výškového a polohového bodového pole. Práce je rozdělena do dvou větších celků. Prvním z nich je teoretická část, kde je zpracována teorie týkající se vybudování nového bodového pole a jeho zaměření. Protože je tato oblast velice široká, s ohledem na rozsah práce jsou zde zpracovány podklady sloužící konkrétně pro potřeby práce. Teoretické poznatky jsem čerpal z dostupné literatury. Druhá část je praktická. Zde je zpracována metodika práce spolu s použitými přístroji a souhrnným přehledem výpočtů a výsledků měření. Konkrétní protokoly o výpočtu, místopisy a přehledové mapy nového bodového pole aj. je pak součástí příloh. Praktické poznatky jsem čerpal z literatury, svých znalostí a zejména pak z konzultací s vedoucím této práce. Cílem diplomové práce je vybudovat polohové a bodové pole určené pro výuku předmětů Geodézie 1 a Geodézie 2 oboru Pozemkové úpravy a převody nemovitostí.
|
|
Problémy ochrany evropsky významných lokalit mihulí a ryb v povodích Dyje, Moravy a Odry
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Lojkásek, B. ; Halačka, Karel
V návaznosti na přijaté legislativní předpisy o ochraně evropsky významných druhů mihulí a ryb byly na území České republiky navrženy pSCI (potencial sites of community interest). Národní seznam prochází nyní oponentním a schvalovacím řízením u Evropské komise, po schválení budou pSCI vyhlášeny jako „special area of of conservation“ v rámci soustavy Natura 2000. I když navržená pSCI a tam se vyskytující populace evropsky významných druhů jsou chráněná legislativními předpisy, objevují se rizika, která ohrožují jak kvalitu lokality, tak nepřímo či přímo i tam se vyskytující populaci zájmového druhu. Uvedené příklady prokazují, že jsou to především: lokální havarijní znečištění, stavby stupňů a malých vodních elektráren, těžba sedimentů v korytech vodních toků, vodní plavba a úpravy toků. Umožnění rizikových zásahů a aktivit je způsobeno nedůsledností, ale i neochotou uplatňovat legislativní možnosti prevence a ochrany pSCI ze strany konkrétních orgánů a pracovníků ochrany přírody.
|
|
Komorní hra jako prostředek rozvoje hudebnosti a kreativity
Klinecká, Magdalena ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
V této práci pohlížíme na komorní hudbu z různých úhlů pohledu. Jednak na komorní hudbu jako takovou, pak také v jejím vztahu k interpretovi a dále i k posluchačům. Co se týče vztahu interpreta a komorní hudby, poznáváme zde různá stádia či úrovně jejího provozování - dětmi, studenty, amatéry a profesionálními hudebníky. Také zjišťujeme, jak je to s působením komorní hudby na člověka, který ji poslouchá. Uvidíme, že tato hudba může pozitivně působit i na lidi nemocné či různým způsobem hendikepované. Dozvíme se o různých soutěžích pro komorní soubory. Nakonec se seznámíme s provozováním komorní hudby v rámci mé "výchozí" rodiny a s příkladem úpravy lidových písní pro děti.
|
host ::
