|
Význam aktivačních a inhibičních ligandů na leukemických blastech pro stimulaci NK buněk.
Imryšková, Zuzana ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Bezouška, Karel (oponent)
V posledních desetiletích se s rozvojem imunologických a molekulárně biologických metod vyvíjí nové diagnostické a léčebné postupy, které umožňují včasnou diagnostiku choroby, zajišťují stratifikaci pacientů do léčebných skupin a směřují k individuální terapii. Naprosto zřetelné jsou výsledky týkající se leukémií. Současné léčebné postupy umožňují nejen delší přežití pacientů, ale často i jejich trvalé vyléčení. Avšak věda jde ještě dále, v současné době probíhá intenzivní výzkum imunoterapie NK buňkami, která by mohla doléčit minimální reziduální nemoc po chemoterapeutické léčbě, způsobenou perzistentními maligními buňkami. Další výhodou tohoto léčebného postupu je eliminace systémového onemocnění v důsledku přesně cílené léčby. V této práci jsme se věnovali in vitro testování možnosti využití imunoterapeutické léčby NK buňkami u akutní a chronické myeloidní leukémie a akutní lymfoblastické leukémie. Metodou průtokové cytometrie jsme detekovali aktivační a inhibiční ligandy na leukemických blastech odvozené od molekul MHC I. třídy (MIC-A, MIC-B), molekuly MHC I. třídy (HLA- E) a UL-16 vazebné proteiny (ULBP-1, ULBP-2, ULBP-3 a ULBP-4). Dále jsme se věnovali detekci exprese inducibilního proteinu tepelného šoku Hsp70 na plazmatické membráně a v cytosolu monoklonální protilátkou cmHsp70.1 FITC...
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí
KLOUDOVÁ, Martina
Demence, také nazývaná jako nemoc stáří, se přestává týkat pouze vyspělých zemí, je dnes problémem globálním. Populace v České republice stárne, je to způsobeno snižující se porodností a úmrtností ve všech věkových skupinách. Demence patří mezi častější onemocnění seniorů než cévní mozková příhoda a diabetes mellitus. U lidí ve věku 65 let je riziko rozvoje stařecké demence 5 %, ve věku 75 let stoupá na 10 %. Ve věku nad 85 let trpí onemocněním 30-50 % seniorů (Jirák, Holmerová, a kol., 2009). Většina sester se na svých odděleních s klienty s demencí setká, a proto by měly být vzdělané v oblasti specifických potřeb při ošetřování těchto klientů.Cílem práce bylo 1. Zjistit specifické problémy ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí. 2. Zmapovat možnosti vzdělávání sester ve zdravotnických zařízeních v problematice klienta se stařeckou demencí. 3. Zjistit negativní faktory působící na psychiku sester při ošetřovatelské péči o klienta se stařeckou demencí. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké nejčastější problémy řeší pracovníci ve zdravotnictví při ošetřovatelské péči s klienty se stařeckou demencí? 2. Jakým způsobem komunikuje sestra s klientem se stařeckou demencí? 3. Jaké jsou možnosti vzdělávání sester v problematice stařecké demence? 4. Jaké jsou negativní dopady na psychiku u pracovníků ve zdravotnictví, kteří pracují s klienty se stařeckou demencí?Bakalářská práce na téma problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí, byla zpracována formou kvalitativního šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor a byl sestaven pro sestry z různých standardních oddělení nemocnice Strakonice. Rozhovory tvořilo sedmnáct otázek a se souhlasem sester byly natáčeny na diktafon a následně doslova přepsány. Výzkumné šetření probíhalo od 22. 2. 2013 do 1. 3. 2013.Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny sestry se často setkávají s klienty s onemocněním demence a znají specifické problémy u ošetřování těchto klientů. Z výsledků také vyplývá, že mají přehled o různých formách vzdělávání v problematice stařecké demence, přesto se nevzdělávají a považují ostatní sestry za neinformované. Při výzkumném šetření jsme také zjistili, že na odděleních žádné formy vzdělávání v této oblasti nemají. I přes nedostatek informací, se však sestry snaží problematické situace s klientem řešit dle svých zkušeností, nebo sbíráním informací od ostatních zdravotníků, což bývá obvykle nedostačující. Díky těmto souvislostem, dochází ke zhoršené komunikaci mezi sestrou a klientem s demencí, nastává tak špatná spolupráce jak s klientem, tak i jeho rodinou a často se u sester objevují negativní dopady na jejich psychiku, jako je např. únava, stres a psychické vyčerpání, které se odráží i v jejich rodinném životě.Myslíme si, že by se sestry měly více motivovat ke vzdělávání se v problematice stařecké demence. Vzdělávání sestrám přinese teoretickou znalost o onemocnění demence, pomůže jim navázat lepší spolupráci s klientem s demencí a budou schopny předcházet i správně řešit možné problematické situace při jeho ošetřování, a také se naučí, jak s klientem se stařeckou demencí vhodně komunikovat. Výstupem mé bakalářské práce je návrh na seminář, určený nejen pro sestry z oddělení následné péče, který obsahuje základní informace o problematice ošetřování klienta se stařeckou demencí (Příloha 5).
|
|
Zacházení s vězni a tvorba standardizovaných programů
Bajcura, Lubomír ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Černíková, Vratislava (oponent)
Prioritou při tvorbě nových standardizovaných programů pro specifické skupiny odsouzených se ve Vězeňské službě České republiky v roce 2007 stal nový program zacházení s pachateli komerčního sexuálního zneužívání dětí. Veřejnost tuto oblast kriminality sleduje se zvýšenou pozorností. V roce 2007 bylo u nás zaregistrováno 1205 případů zneužití dětí. Překročení odvěkého tabu má kriminogenní následky. Potvrzují to záznamy o sexuálním zneužívání a týrání v anamnézách nebezpečných pachatelů. Speciální zacházení s pachateli sexuálního zneužívání dětí je proto součástí boje s nejzávažnější kriminalitou a přínosem k ochraně nejslabších členů naší společnosti. Komerční sexuální zneužívání dětí realizují pachatelé často prostřednictvím třetí osoby, která vůči dítěti používá nátlak nebo násilí. Pachatelé proto vinu popírají před veřejností i vlastním svědomím. Standardizovaný program vede pachatele k poznání příčin a důsledků trestné činnosti. Výzkumná část této práce se zaměřila na zjištění, jak program vnímají odsouzení i realizační tým. Potvrdil se nesmírný výchovný náboj vzdělávací části programu, v níž formativní roli mají fakta a teoretické informace o specifické trestné činnosti. V diskusích pachatelé dospívají, či se blíží k nezvratné změně - nadhledu nad vlastní osobností, k identifikaci toho, co mohou...
|
|
Adipokinetic hormone counteracts oxidative stress elicited in insects by hydrogen peroxide: in vivo and in vitro study
BEDNÁŘOVÁ, Andrea
The involvement of members of Adipokinetic hormone (AKH) family in regulation of response to oxidative stress (OS) was investigated in the present study. OS was elicited in the insect body by exogenous application of hydrogen peroxide. In vivo experiments reveal that injection of hydrogen peroxide into the haemocoel of the firebug, Pyrrhocoris apterus, increases the level of AKH in the central nervous system (CNS) and in the haemolymph. The injection of hydrogen peroxide also increases the mortality of experimental bugs, whereas co-injection of hydrogen peroxide with Pyrap-AKH reduces mortality to control levels. Importantly, an increase in haemolymph protein carbonyl (an OS biomarker) levels is decreased to control levels when hydrogen peroxide is co-injected with Pyrap-AKH. Similar results were obtained using in vitro experiments. OS biomarkers such as malondialdehyde and protein carbonyls were significantly enhanced upon exposure of isolated CNS to hydrogen peroxide in vitro, whereas co-treatment of the CNS with hydrogen peroxide and Pyrap-AKH reduces their level significantly. Catalase activity was measured as well and the same pattern was observed. The results of the present study provide strong support on the feedback regulation between oxidative stressors and AKH action, and implicate AKH in counteracting OS.
|
|
Augustin Navrátil a jeho disidentská činnost
Kordíková, Marta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Augustin Navrátil Tato diplomová práce se zabývá osobností Augustina Navrátila (1928-2003), moravského katolického aktivisty z Lutopecen na Kroměřížsku. Navrátilovi dosud nebyla uceleně věnována žádná publikace, ačkoliv se jedná o autora největší petice požadující náboženskou a s ní rovněž spojenou občanskou svobodu v socialistickém Československu (1988, 600 000 signatářů). Jedná se tedy o první pokus biograficky postihnout postavu a motivace tohoto rolníka, hradlaře, lidoveckého politika, chartisty ale i manžela a otce devíti dětí od jeho narození, rodinného zázemí až po počátky a vrchol jeho společenského působení. V textu se budeme věnovat dvaadvaceti otevřeným dopisům, v nichž upozorňoval na nelegální jednání komunistické moci, rovněž jeho třem peticím (1978, 1985 a 1988) i samizdatovému časopisu Křesťanské obzory, který vydával se skupinou spolupracovníků od června 1988 až do července 1990. Za své aktivity nebyl jako většina českých disidentů odsouzen k pobytu ve vězení, ale musel nedobrovolně podstupovat psychiatrická vyšetření a následovná léčení. Diagnostikována mu byla tzv. paranoia querulans, v českém prostředí častá duševní nemoc bojovníků za spravedlnost. Nepředstavíme však jenom Navrátila, ale i okruh jeho nejbližších pomocníků a zmíníme se i celosvětové podpoře, jež se katolíkovi z...
|
|
Péče o osoby s Parkinsonovou chorobou v Jihočeském kraji
KROUPOVÁ, Denisa
Teoretická část bakalářské práce je věnována samotné problematice Parkinsonovy choroby. Je zde nastíněn vznik Parkinsonovy choroby. Dalším tématem je průběh a prognóza tohoto onemocnění. Jedná se o progresivní onemocnění, postupem času se tedy stav zhoršuje. Prognóza Parkinsonovy choroby se zcela změnila od počátku 80. let 20. století, kdy se levodopa stala základní lékem. Léčba Parkinsonovy choroby pomáhá zpomalovat průběh tohoto onemocnění, a tím zajišťuje nemocných takřka plnohodnotný život. Nefarmakologická léčba je zajišťována různými terapiemi a pediemi, ze kterých zaujímá hlavní místo fyzioterapie. Chirurgická léčba je indikována pouze u osob, kde farmakologická léčba nedosahuje dostatečného efektu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje zdravotním a sociálním službám pro osoby s Parkinsonovou chorobou. Zdravotní služby poskytují státní i nestátní zdravotnická zařízení. Sociální oblast jsem v této bakalářské práci rozdělila na sociální služby a na dávky pro osoby se zdravotním postižením, kterými bezpochyby osoby s Parkinsonovou chorobou jsou. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, jaké dopady má Parkinsonova choroba na život lidí s tímto onemocněním. Dílčím cílem je zjistit, s jakými obtížemi se lidé s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. S ohledy na cíle práce je zvolen kvalitativní výzkum. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Schéma polostrukturovaného rozhovoru je tvořeno okruhem sedmi otázek, které se týkají osobní, rodinné, pracovní, zdravotní, ekonomické oblasti a dále problémů, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. Kvalitativní data jsou analyzována pomocí metody zachycení vzorců (gestaltů). Výzkumný soubor tvoří šest respondentů, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Z výsledků bakalářské práce plyne, že Parkinsonova choroba se více či méně dotýká každé oblasti života lidí s tímto onemocněním. Hlavní faktorem v dopadech na zdravotní oblast jsou příznaky tohoto onemocnění, které jsou pro respondenty obtěžující. V rodinné oblasti se dopady Parkinsonovy choroby promítají na vztazích, u dvou ze šesti respondentů došlo k upevnění vztahů, avšak u jednoho respondenta došlo k rozvrácení partnerského vztahu. Pracovní oblast patří mezi oblasti, které jsou tímto onemocněním poznamenané. Dochází ke ztrátě vytrvalosti, u některých respondentů se objevuje neschopnost výkonu manuální činnosti, další respondenti uvádějí omezené možnosti v pracovním výkonu. V pracovní oblasti byly zkoumány i dopady Parkinsonovy choroby na výkon zaměstnání, kde se ukázalo, že tři respondenti, kteří byli v době diagnostikování Parkinsonovy choroby zaměstnání, nemuseli opustit své zaměstnání. Pouze jeden z respondentů udal, že se vlivem Parkinsonovy choroby zvýšily jeho výdaje. Ani jeden z respondentů se necítí být finančně závislý na svých rodinných příslušnících. Na léky v současné době nedoplácí žádný z dotazovaných respondentů. Mezi problémy, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní péče, lze uvést absenci specializovaného zdravotnického centra v Jihočeském kraji. Dále jsem se u jednoho respondenta setkala s nespokojeností v oblasti neurologické péče. Informovanost v oblasti sociální péče je dle mého názoru nízká. Dva z šesti z respondentů přiznali, že nevědí, kde získat informace. Ze sociálních příspěvků se objevil akorát příspěvek na mobilitu. Průkazu osoby se zdravotním postižením jsou držiteli čtyři respondenti. Tato práce by mohla být přínosem jak pro osoby s tímto onemocněním, tak pro jejich rodinné příslušníky, přátelé a pro všechny, kteří jeví zájem o problematiku této choroby. Tato práce může rovněž přinést inspiraci pro činnost Klubu Parkinson České Budějovice.
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris
SLÁMOVÁ, Eliška
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris Cílem práce bylo prozkoumat, v čem spočívají zvláštnosti ošetřovatelské péče, která je poskytována pacientům psoriatikům a jak současná ošetřovatelská péče ovlivňuje celkový psychický stav pacientů a jejich rodin. Součástí výzkumného úkolu bylo zjištění, jaká je role sestry v péči o psoriatiky a jak může sestra ovlivnit psychické problémy pacientů s diagnózou psoriasis vulgaris. Kvalitativní formou šetření byl prozkoumán ošetřovatelský terén odrážející každodenní problematiku pacientů se zvolenou diagnózou. Základní metodou pro získávání dat byl zvolen nestandardizovaný volný rozhovor s rámcově připravenými otázkami v následné kombinaci s případovou metodou {--} kasuistikou. Sledovaný soubor byl vybrán s přihlédnutím ke kritériu záměrného i náhodného výběru; záměrnost je určena zvolenou diagnózou a konkrétním pracovištěm, kde sestry poskytují ošetřovatelskou péči psoriatikům. Náhodnost výběru je podmíněna souhlasem konkrétních pacientů a sester s dobrovolnou účastí ve výzkumném projektu. V průběhu šetření bylo prokázáno, že existuje zvláštní oblast v ošetřovatelském procesu prováděném u psoriatiků; tímto specifikem je systematická a dlouhodobá péče o celkový psychický stav těchto pacientů. Psychické rozpoložení psoriatiků se zprostředkovaně přenáší také na blízké rodinné příslušníky. Z výsledků šetření vyplynulo, že současná ošetřovatelská péče do značné míry opomíjí právě péči o psychiku psoriatiků, a to ve všech fázích jejich onemocnění. Rozhodující role v péči o psychickou pohodu psoriatiků spočívá jednoznačně na osobnosti sestry. Edukační krok zahrnující prevenci a řešení psychických traumat psoriatiků by se však měl stát pravidelnou a nedílnou součástí ošetřovatelské péče o tyto pacienty. Získané výsledky si díky své aktuálností a naléhavostí žádají, aby byly následně zveřejněny v odborných zdravotnických časopisech a okamžitě zařazeny do praxe, tj. do systému dalšího vzdělávání všeobecných sester. Současně by stávající stav nedostatečné péče o psychiku psoriatiků měl být dán na vědomí vedení zdravotnických zařízení, která zajišťují ambulantní léčbu i hospitalizaci pacientů, aby mohla být reorganizována stávající ošetřovatelská péče s cílem - kvalitnější ošetřovatelskou péčí zlepšit kvalitu života psoriatiků.
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
Exprese a role P-glykoproteinu a BCRP transportního proteinu a karcinomu prsu
Kvaková, Lucia ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Štaud, František (oponent)
ABC proteiny tvoří největší genovou rodinu transportérů. P-gp a BCRP jsou dosud nejvíc prozkoumanými členy ABC rodiny, které přes buněčné kompartmenty přenášejí různé endogenní a exogenní sloučeniny včetně léků. Tímto způsobem transportéry chrání zdravou lidskou tkáň před cizorodými látkami, které mohou poškodit strukturu nebo funkci tkáně. V posledních letech bylo vytvořeno mnoho studií, které hledali vztah mezi expresí ABC transportérů v nádorových buňkách u karcinomu prsu a selháním její léčby. Bylo potvrzeno, že exprese P-gp a BCRP probíhá u karcinomu prsu ve vyšší míře a může být zodpovědná za snížení koncentrace cytotoxických léků v buňce a následnému selhání léčby. Bylo vytvořeno mnoho P-gp a BCRP modulátorů, které zabránili expresi transportérů a tím následně zvýšili citlivost na léky. To vytváří nové a perspektivní strategie léčby, jako například kombinaci klasických chemoterapeutik spolu s látkami, které inhibují a/nebo chrání buňku před lékovou rezistencí.
|
|
Možnosti rehabilitace u dětí s rozštěpovými vadami orofaciálního komplexu
Ješutová, Kateřina ; Černická, Barbara (vedoucí práce) ; Málková, Michaela (oponent)
Rozštěpové vady orofaciálního komplexu patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Tyto vady se promítají do funkcí orofaciálního komplexu, a proto mohou vznikat poruchy příjmu potravy, dýchání, fonace a mimiky. Vzhledem k těmto poruchám vyžaduje léčba rozštěpových vad komplexní péči. V současné době jsou členy multidisciplinárního týmu plastický chirurg, ortodontista, dětský lékař, genetik, anesteziolog, antropolog, foniatr, logoped a psycholog. V práci jsou popsány fyzioterapeutické techniky, metody či koncepty, kterými lze zmírnit, odstranit či předcházet poruchám funkcí orofaciálního komplexu již od novorozeneckého věku dítěte. Zároveň tak může být podpořen fyziologický motorický vývoj dítěte. Díky fyzioterapii by mohla být komplexní péče poskytovaná dětem s rozštěpovými vadami kvalitnější. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
