|
|
Zkušenosti klientů doléčovacích center v Praze s uplatněním na trhu práce
Pavlovská, Amalie ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Background: V zahraničí je téma pracovní uplatnitelnosti (bývalých) uživatelů návykových látek ve výzkumné oblasti poměrně početně zastoupeno, v České republice se mu však dosud mnoho prací nevěnovalo. Jeho průkopníci se pak nezaměřovali specificky na cílovou skupinu klientů doléčovacích center, kteří jsou pracovnímu procesu nejblíže. Cíle: Ve spolupráci se třemi pražskými doléčovacími centry (Drop In, Magdaléna, SANANIM) a Pracovní a sociální agenturou SANANIM zmapovat a popsat pracovní zkušenosti jejich klientů na trhu práce. Dalším cílem je vytvořit typologii klientů v DC z hlediska jejich aktuální ne/zaměstnanosti. Výstupem je návrh souboru doporučení, jak se vyvarovat chyb na trhu práce. Metody: Ke sběru dat byly využity kvantitativní i kvalitativní metody výzkumu, tedy jak vlastní dotazník pro zmapování fungování klientů na trhu práce, tak rozhovory pro detailní popis typů klientů. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování a následně popisné statistiky. Veškeré etické otázky byly dodrženy. Soubor: Základní soubor tvořili všichni aktuální klienti uvedených doléčovacích center v Praze. Pro zařazení do výběrového souboru bylo třeba, aby osoba byla aktuálním klientem některého z DC, měla během doléčování alespoň jeden kontakt s reálným trhem práce a dala souhlas s účastí ve studii....
|
|
| |
|
|
I Ty můžeš pracovat - hlasem.
POSKOČILOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá projektem "I Ty můžeš pracovat hlasem!", který probíhal v Arpidě, centru pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. v Českých Budějovicích. Do projektu byly zapojeny dvě dospělé klientky, které pracovaly v místní knihovně a ke své práci měly přizpůsobené počítače na ovládání hlasem. Práce se skládá ze tří částí teoretické, výzkumné a přílohové. V teoretické části se nejdříve zabývám základními pojmy týkajícími se zdravotního postižení. V druhé kapitole popisuji tělesné postižení a především se zaměřuji na dětskou mozkovou obrnu, na její příčiny, formy a přidružená postižení. Z přidružených postižení definuji řečové postižení a mentální retardaci. Dále se ve své práci zabývám vzděláváním osob s tělesným postižením, kde zmiňuji integraci a inkluzi. Věnuji se také významu pracovního začlenění osob s tělesným postižením a podporou zaměstnávání pro tyto osoby ze strany státu. Pozornost věnuji osobní asistenci a principům etického jednání pracovníka s klientem v sociálních službách. V poslední kapitole popisuji projekt "I Ty můžeš pracovat hlasem!", organizaci Polovina nebe, která projekt realizovala, a také centrum Arpida, kde projekt probíhal v Jihočekém kraji. Cílem práce je zhodnocení projektu "I Ty můžeš pracovat hlasem!" a zhodnocení využití informačních technologií, které klientky používaly při své práci. Zjistit, jaké přínosy jim realizace tohoto projektu přinesla. V neposlední řadě získat informace o tom, jak pracovníci zařízení byli spokojeni s poskytnutými službami od klientek, které se zapojily do projektu. K dosažení praktických cílů jsem využila kvalitativní výzkum. Sběr dat proběhl metodou zúčastněného pozorování a strukturovaného rozhovoru. Jelikož jsem pracovala jako osobní asistentka, která pomáhala klientkám s jejich pracovní náplní, měla jsem možnost sledovat, jak se přirozeně projekt vyvíjí. Byla jsem tedy zúčastněný pozorovatel. Výzkumný soubor tvořily dvě klientky, které byly přímé účastnice projektu, a pracovníci centra Arpida, kteří využili nabízených služeb v místní knihovně. Z výsledků výzkumu je patrné, že hlavní cíl projektu, jenž byl: naučit cílovou skupinu ovládat počítač hlasem, nemohl být splněn, a to s ohledem na stupeň řečového postižení klientek, které byly pro realizaci projektu v zařízení Arpida vybrány. Další specifické cíle a přínosy, které byly na začátku projektu stanoveny, se splnily. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci hodnotí poskytnuté služby velice pozitivně, klientky se ve své práci dobře orientovaly a byly ochotné poskytnout potřebné informace a domlouvat se individuálně dle potřeb zaměstanců. V přílohové části uvádím sestavené stukturované rozhovory s otevřenými otázkami pro klientky, ale i pro pracovníky zařízení. V další příloze jsou k nahlédnutí přesné písemné přepisy všech rozhovorů se zaměstnanci zařízení. Také zde uvádím měsíční výkaz pracovnic projektu a osobní asistentky. Měsíční výkazy spadají pod nezbytnou administrativu, která se vyplňovala vždy na konci měsíce. Práce může být přínosem pro veřejnost. Může ostatním lidem ukázat, že i lidé s tělesným postižením mají možnost získat pracovní místo a uplatnit se na otevřeném trhu práce. Může jim poskytnout náhled na to, jak právě tyto klientky samy popisují svoji příležitost pracovat a začlenit se.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání v oblasti informatiky, srovnání možností
Štěpán, Jakub ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Fortinová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem celoživotního vzdělávání v oblasti informatiky na území České republiky, se zaměřením především na poskytované akreditované programy ze strany českých vysokých škol. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části je rozebrán koncept celoživotního vzdělávání, jeho hlavní části, spojené pojmy, definice a především pak význam pro osoby, které ho využijí. Tato část tvoří hlavní teoretickou kostru práce. V druhé části práce je proveden výběr hlavních nabídek programů a kurzů celoživotního vzdělávání v oblasti informatiky, poskytovaných vybranými vysokými školami v České republice. Všechny programy budou blíže popsány a specifikovány. Budou zmíněny i nejznámější odborné kurzy nabízené mimo rámec vysokých škol. Nabídka vybraných odborných kurzů bude v rámci jejich specializací porovnána. V třetí části budou vybrané programy poskytované vysokými školami v České republice porovnány dle vybraných kritérií. Zaměření bude na finanční hledisko, dostupnost a celkový přínos vzdělávání.
|
|
|
K problematice zaměstnanosti osob se zrakovým postižením na příkladu osob v Českých Budějovicích
JANOUŠKOVÁ, Jana
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou týkající se zaměstnanosti zrakově postižených osob v Českých Budějovicích. V teoretické části se věnuji vymezením osob se zrakovým postižením a jejich klasifikací, zaměřuji se možnosti výchovy a vzdělávání a podporu zrakově postižených jedinců. Dále popisuji legislativní podmínky při procesu zaměstnávání takto postižených osob a vymezuji nejdůležitější problémy vztahující se k zaměstnávání osob se zrakovým postižením. V rámci výzkumné části interpretuji výsledky vlastního výzkumu. Cílem závěrečné práce je analýza problematiky zaměstnanosti zrakově postižených osob. Výzkumným předpokladem je, že pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením lze zvýšit jejich vyšším vzděláním nebo absolvováním rekvalifikačního kurzů. Kontext výzkumu doplnily informace o postojích respondentů, které se týkaly vztahu k vlastnímu zrakovému handicapu a problémů spojených s informačním deficitem, komunikačními nebo technickými bariérami. Výzkumná část interpretuje výsledky problematiky zaměstnanosti zrakově postižených v Českých Budějovicích prostřednictvím kazuistik a metodou polostrukturovaných rozhovorů a pozorování.
|
|
|
Možnosti uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku.
NECHVÁTALOVÁ, Daniela
Zaměstnání znamená pro všechny lidi jistou míru integrace do společnosti. Je pro ně existenčním zajištěním, určitou mírou nezávislosti, osobním rozvojem, sociálním kontaktem i odpovědností. Proto i pro člověka se zdravotním postižením je důležité, aby se měl možnost začlenit do pracovního procesu a našel na pracovním trhu uplatnění. Vzhledem k tomu, že poslední průzkumy ukazují, že lidí se zdravotním postižením je v České republice více než jeden milion, je zapotřebí problematiku jejich pracovního uplatnění řešit. Cílem práce bylo zjistit, jaké možnosti uplatnění mají lidé se zdravotním postižením na trhu práce ve městě Písku a najít odpověď na výzkumnou otázku, zda mají o toto uplatnění zájem. Výzkumný vzorek tvořilo pět osob s mentálním a pět osob s tělesným postižením, kteří již mají zkušenost na pracovním trhu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých klíčových pojmů v této oblasti a na bližší seznámení s problematikou zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, včetně legislativy v České republice. Přibližuje také organizace, které se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v Písku zabývají. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda sběru dat dotazování, s technikou rozhovoru podle návodu. Data byla zpracována prostřednictvím obsahové analýzy rozhovoru. Výsledky ukázaly, že osoby se zdravotním postižením mají zájem pracovat. Vedou je k tomu různé důvody. Jsou jimi finance, kontakt s lidmi, zkrácení dlouhé chvíle. Preference těchto důvodů jsou rozdílné u osob s mentálním a tělesným postižením. U osob s mentálním postižením, které nejsou zatíženy existenčními starostmi, převažuje jako důvod hledání zaměstnání zkrácení dlouhé chvíle. Naopak nejčastěji uváděným důvodem u osob s tělesným postižením jsou finance. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že osoby s mentálním postižením mají převážně jedinou šanci nalézt zaměstnání na chráněném pracovním trhu, kdežto u osob s tělesným postižením je pravděpodobnost uplatnění na volném i chráněném trhu práce vyrovnaná. Výsledky výzkumu potvrdily, že vzdělání je jedním z důležitých předpokladů k získání zaměstnání. Lidé s mentálním postižením jsou v tomto ohledu oproti lidem s tělesným postižením znevýhodněni. Jejich dané dispozice jim většinou nedovolují zvýšit si kvalifikaci a jejich šance na pracovní uplatnění je nižší. Při hledání zaměstnání narážejí lidé se zdravotním postižením na různé komplikace. Ty se týkají druhu jejich postižení, vzdělání, malé informovanosti ze strany lidí s postižením i potencionálních zaměstnavatelů, a také neustále přetrvávajících předsudků ve vztahu k lidem se zdravotním postižením. Díky vytrvalé snaze Úřadu práce a neziskových organizací jsou však možnosti získat zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením stále větší. Závěr práce konstatuje, že nelze brát osoby se zdravotním postižením jako jednu homogenní skupinu. Je potřeba rozlišovat druh a hloubku postižení, a také individuální schopnosti každého člověka. Problémem při uplatňování na trhu práce je malá informovanost lidí se zdravotním postižením o jejich právech, a také nízké povědomí zaměstnavatelů o výhodách a nevýhodách zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
|
|
|
Podpora pracovního uplatnění uživatelů chráněného bydlení
PUCHINGEROVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá podporou pracovního uplatnění uživatelů Chráněného bydlení Tyršův sad v Centru sociálních služeb Empatie. Práce má pouze teoretickou část, která je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá mentálním postižením, jeho příčinami a klasifikací jednotlivých stupňů. Další kapitola je zaměřena na pracovní uplatnění osob s mentálním postižením. Popisuje význam práce pro člověka s postižením, profesní přípravu, legislativní podporu zaměstnávání osob s mentálním postižením a možnosti pracovního uplatnění. Třetí kapitola popisuje službu chráněného bydlení, jeho typy, legislativu a základní činnosti. Poslední kapitola se zaměřuje na činnosti podporující pracovní uplatnění uživatelů Chráněného bydlení Tyršův sad. Odhaluje pracovní postupy pracovníků sociálních služeb v rámci vykonávaných činností, které vedly u uživatelů k určitému zlepšení.
|
|
|
Názory pubescentů na osoby se zrakovým postižením
ADAMCOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce s názvem Názory pubescentů na osoby se zrakovým postižením je ve své teoretické časti zaměřena především na informace o problematice zrakového postižení. Vzhledem ke zvoleným cílům jsou podrobněji rozebrána témata vzdělávání, pracovního uplatnění a začleňování osob se zrakovým znevýhodněním do společnosti. Vymezeny jsou zde také základní charakteristiky období dospívání.Pro vypracování empirické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníkového šetření. Výběrový soubor tvořili žáci v pubescentním věku ze ZŠ Smetanova a ZŠ Buttulova v Chotěboři. Cílem praktické části bylo zjistit, zda jsou dospívající informováni o problematice zrakového postižení, jak vidí pracovní uplatnění osob s tímto znevýhodněním a jak nahlíží na jejich společenský život, včetně budování vztahů.
|
|
|
Možnosti profesní přípravy a uplatnění osob se zrakovým postižením na trhu práce
JÍCHOVÁ, Simona
Tato práce se zabývá problematikou profesní přípravy a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Zaměstnávání osob s postižením je obecně rozšířeným problémem. Osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi, přitom jasně vyplývá, že stojí o to mít zaměstnání. Teoretická část této práce je zaměřena na vymezení osob se zrakovým postižením včetně specifik jejich vývoje. Druhá kapitola se zabývá vzděláváním osob se zrakovým postižením v primárním, sekundárním a terciárním školství, část je zde věnována i volbě povolání. Závěr teoretické části se věnuje zaměstnávání osob se zrakovým postižením, zejména politice zaměstnanosti. V praktické části jsou popsány představy a očekávání od zaměstnávání osob s postižením zraku, motivace k práci a žebříček hodnot dotazovaných s postižením zraku, role rodičů při výběru profese. Dále jsou uvedeny dovednosti potřebné k nalezení práce, kterými disponují dotazované osoby, názory na možné příčiny nezaměstnanosti osob s postižením zraku a podpůrné mechanismy zaměstnávání těchto osob, které využívají konkrétní dotázaní. Výzkumné šetření probíhalo formou rozhovorů se šesti respondenty se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti a nevidomosti. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením. Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají osoby s postižením zraku problémy při studiu, co vnímají jako překážky při studiu a při výběru profese, případně při vykonávání profese. Problémem může být špatné rozhodnutí při výběru školy, např. vlivem nedostatečné sebedůvěry osoby s postižením a nízké důvěry rodiny i učitelů. Závažným a stále přetrvávajícím problémem jsou předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale i to, že je nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s postižením zraku. Dle mého názoru se možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým postižením zlepšují, avšak bariéry přetrvávají zejména v postojích intaktních lidí a potencionálních zaměstnavatelů. Ti jsou mnohdy ovlivněni nedostatečnou informovaností o podpoře a možnostech zaměstnávání osob s postižením. Svou roli sehrává i postoj dnešní společnosti, která klade důraz na rychlost a kvantitu. Je třeba v osobách s postižením zraku již od dětství budovat sebedůvěru, zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost potencionálních zaměstnavatelů, která by mohla být zajištěna pomocí médií a seminářů. Na školách by mohla probíhat spolupráce intaktních žáků a žáků s postižením zraku. Je třeba, aby již od dětství bylo postižení vnímáno jako něco běžného. Ovšem změnit myšlení společnosti může trvat ještě dlouho.
|
|
|
Uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce
PITKOVÁ, Zuzana
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou uplatnění mentálně postižených občanů na trhu práce. Osoby s mentálním postižením představují jednu z nejpočetnějších skupin mezi všemi postiženými. Zapojení jedince do pracovního procesu ovlivňuje nejen ekonomické zabezpečení, sociální postavení, ale také pozitivně působí na rozvoj vlastní osobnosti. Na trhu práce je však značný nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s mentální retardací. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje mentální retardaci, příčiny vzniku, diagnostiku, klasifikaci, kombinaci s ostatními druhy postižení, zvláštnosti a potřeby těchto osob. Dále se zabývá vzděláváním, výchovou mentálně postižených osob a pracovní problematikou (význam práce, nezaměstnanost, pracovní příležitosti pro osoby s mentálním postižením, výhody a povinnosti pro zaměstnavatele a stručná charakteristika zaměstnance s mentálním postižením). V praktické části byl stanoven cíl práce a hypotézy. Cílem práce je zjistit postoje a názory zaměstnavatelů ohledně zaměstnávání osob s mentálním postižením a dále, zda lidé s mentálním postižením mají o uplatnění na trhu práce zájem a zda je pro ně dostatečná nabídka pracovních míst v Jihomoravském kraji. Stanovila jsem si dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že většina zaměstnavatelů jeví malý zájem o zaměstnávání osob s mentálním postižením. Druhá hypotéza zní, že osoby s mentálním postižením obtížně nachází uplatnění na trhu práce. Ke zpracování práce byl použit výzkum kvantitativní. Využila jsem metodu dotazování, techniku písemného dotazování u zaměstnavatelů jednotlivých firem a dále metodu dotazování, techniku standardizovaného rozhovoru u osob s mentální retardací. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro širokou veřejnost a pro mentálně postižené občany v Jihomoravském kraji (zprostředkovat informace, jaké jsou možnosti pracovního uplatnění mentálně postižených osob).
|
host ::
RSS.