|
|
Modulace nádorového mikroprostředí a její vliv na imunoterapii nádorů
Musil, Jan
Modulace nádorového mikroprostředí představuje možnost, jak inhibovat růst nádorů a posílit protinádorovou imunitní odpověď. V předložené práci jsme použili pro modulaci nádorového mikroprostředí dvě strategie. Zaprvé, jsme zkonstruovali rVACV ko-exprimující tumor supresorový gen pro vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné inzulinu (IGFBP-3) a gen kódující fúzní imunogen SigE7LAMP. Exprese IGFBP-3 byla řízena buď časným vakciniovým promotorem H5 nebo syntetickým časně/pozdním (E/L) promotorem. Zjistili jsme, že exprese IGFBP-3 řízená H5 promotorem vede k produkci většího množství proteinu než exprese řízená E/L promotorem. Imunizace myší rVACV P13-SigE7LAMP-H5- IGFBP-3 inhibovala růst nádorů TC-1 efektivněji než imunizace kontrolním virem P13-SigE7LAMP-TK- . Zároveň indukovala také silnější odpověď T-lymfocytů proti VACV antigenům. Pozorovali jsme, že vysoká exprese IGFBP-3 vedla ke zvýšení míry replikace viru a to jak in vitro, tak in vivo, což mělo za následek déletrvající antigenní stimulaci. Vysoká míra produkce IGFBP-3 rovněž korelovala s lepší adsorpcí viru P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 na buňky CV-1 v porovnání s P13-SigE7LAMP-TK- . Identifikovali jsme dva rozdíly ve struktuře IMV mezi viry P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-TK- . IMV P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 do své struktury...
|
|
|
Myeloidní supresorové buňky v kontextu nádorového mikroprostředí.
Košťálová, Monika ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Na nádory se dnes nepohlíží jen jako na útvar geneticky změněných buněk s patologickou schopností nadměrné proliferace, invazivity a zvýšené životnosti, ale stále větší váha se přičítá také mikroprostředí, které si nádor vytváří. Toto mikroprostředí generuje podmínky, které jsou odlišné od podmínek v normálních tkáních. Příkladem je lokální hypoxie, laktátová acidóza či nádorem indukovaná imunosuprese - všechny tyto abnormality vedou k vyšší životaschopnosti nádorové tkáně. Ukazuje se, že jedním z nejvýznamnějších mediátorů úniku imunitnímu dozoru v nádorech jsou myeloidní supresorové buňky (MDSCs). Jedná se o heterogenní populaci buněk myeloidního původu. V aktivovaném stavu MDSCs produkují zvýšené množství kyslíkových radikálů, sloučenin dusíku a arginázy, což představuje mechanismy, kterými MDSCs potlačují protinádorovou imunitní odpověď. MDSCs tedy představují slibný terapeutický cíl. Recentní studie však ukazují i jejich fyziologickou roli, což je třeba při každé terapii, cílené na MDSCs, zohlednit. Klíčová slova: Nádorové mikroprostředí, teorie imunitního dozoru, imunoeditace, myeloidní supresorové buňky, imunosuprese v nádorech, terapeutické ovlivnění MDSCs, fyziologická role MDSCs Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mezibuněčné interakce v maligním melanomu
Nedvědová, Tereza ; Dvořánková, Barbora (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Melanom reprezentuje jeden z nejagresivnějších nádorů s velmi vysokou tendencí k metastazování do prakticky jakýchkoli lokalit, se stoupající incidencí a vysokou mortalitou. Účelem mé diplomové práce bylo zkoumat tento nádor jako komplexní strukturu, která vedle nádorových buněk obsahuje i nádorové stroma. Buňky stromatu jsou pro existenci nádorů zásadní, což je již dobře zdokumentováno např. u epitelových nádorů hlavy a krku. Podobné mechanismy lze očekávat i v melanomu. V první části své diplomové práci jsme simulovali metastazaci nádoru za in vitro podmínek. Zkoumali jsme vliv neadhezivního prostředí, ať samotného, či kombinovaného s vlivem stromálních fibroblastů, na fenotyp nádorových buněk. Získaná data dokládají, že nádorové melanocyty mohou v těchto podmínkách měnit svůj fenotyp, což ukazuje na jejich možnou plasticitu ale současně na zásadní vliv stromálních fibroblastů na nádorové buňky. Jednotlivé linie se mezi sebou liší, což odpovídá známé heterogenitě melanomů v klinické praxi. V naší laboratoři bylo dříve zjištěno, že stromální fibroblasty z různých typů tumorů mají univerzální účinky na nádorové buňky. V druhé části naší studie jsme naopak zkoumali, jak ovlivňují nádorové buňky stromální fibroblasty a zda je toto ovlivnění nádorově specifické. Sledovali jsme růst, metabolickou...
|
|
|
Modulace nádorového mikroprostředí a její vliv na imunoterapii nádorů
Musil, Jan ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent) ; Otáhal, Pavel (oponent)
Modulace nádorového mikroprostředí představuje možnost, jak inhibovat růst nádorů a posílit protinádorovou imunitní odpověď. V předložené práci jsme použili pro modulaci nádorového mikroprostředí dvě strategie. Zaprvé, jsme zkonstruovali rVACV ko-exprimující tumor supresorový gen pro vazebný protein typu 3 pro růstové faktory podobné inzulinu (IGFBP-3) a gen kódující fúzní imunogen SigE7LAMP. Exprese IGFBP-3 byla řízena buď časným vakciniovým promotorem H5 nebo syntetickým časně/pozdním (E/L) promotorem. Zjistili jsme, že exprese IGFBP-3 řízená H5 promotorem vede k produkci většího množství proteinu než exprese řízená E/L promotorem. Imunizace myší rVACV P13-SigE7LAMP-H5- IGFBP-3 inhibovala růst nádorů TC-1 efektivněji než imunizace kontrolním virem P13-SigE7LAMP-TK- . Zároveň indukovala také silnější odpověď T-lymfocytů proti VACV antigenům. Pozorovali jsme, že vysoká exprese IGFBP-3 vedla ke zvýšení míry replikace viru a to jak in vitro, tak in vivo, což mělo za následek déletrvající antigenní stimulaci. Vysoká míra produkce IGFBP-3 rovněž korelovala s lepší adsorpcí viru P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 na buňky CV-1 v porovnání s P13-SigE7LAMP-TK- . Identifikovali jsme dva rozdíly ve struktuře IMV mezi viry P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 a P13-SigE7LAMP-TK- . IMV P13-SigE7LAMP-H5-IGFBP-3 do své struktury...
|
|
|
Nové ferritinové nanočástice pro specifickou lokalizaci v experimentálním melanomu u myší: in vitro a in vivo testy.
Rajsiglová, Lenka ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Šírová, Milada (oponent)
Nádorová onemocnění představují po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinu úmrtí v Evropě. Metody léčby, které se dnes používají, jako chemoterapie nebo radioterapie jsou nespecifické a mají celou řadu nežádoucích účinků. Proto jsou vyvíjeny různé systémy pro dopravení terapie přímo do nádorového mikroprostředí. Proteinové nanočástice zdají být velmi slibnou strategií pro dosažení tohoto cíle. Naše skupina ve spolupráci s CNR v Římě testovala nanočástice založené na těžkém řetězci lidského ferritínu. Tyto konstrukty, modifikované tak, aby na svém povrchu odhalovaly molekuly cílící do nádoru, byly specificky internalizovány B16F10 melanomovou linií in vitro. Byly také specificky lokalizovány v místě primárního melanomu a plicních metastáz různých velikostí v in vivo myším modelu. Tyto nanočástice mohou přenášet buď léčiva, nebo diagnostické molekuly. Tím představují vhodné kandidáty na další studium pro případné využití v klinické praxi jako diagnostického a/nebo terapeutického prostředku (teranóza). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mechanismy úniku z buněčné senescence - protinádorové bariéry.
Davidová, Eliška ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Rakovina je jednou z nejnebezpečnějších nemocí moderního světa. Proto se mnoho světových laboratoří zabývá výzkumem příčin vedoucích k propuknutí této zákeřné nemoci. V této souvislosti bylo již dříve zjištěno, že normální živočišné buňky se nedělí nekonečně dlouho, nýbrž mají konečnou kapacitu svého replikačního života. Po uplynutí této doby podléhají buňky buď apoptotickým procesům nebo vstupují do tzv. senescence, fáze typické ukončenou proliferací, ovšem zachovanými metabolickými pochody. Dalším výzkumem bylo odhaleno, že senescence slouží jako účinný protinádorový program a v současné době je osvětlován její význam také v souvislosti s různými fyziologickými procesy či patologiemi spojenými se stárnutím. V této práci je kladen důraz především na roli senescence jako bariéry výskytu nádorových onemocnění a její účinnost. Je možné předpokládat, že pokud by senescentní zástava cyklu fungovala dokonale, výskyt rakoviny mezi lidmi by byl zaznamenán v podstatně nižší míře. Cílem bakalářské práce je zpracování dosavadních poznatků o fyziologických a patologických úlohách senescence a možných příčinách překonání této bariéry, jehož následkem může být právě nekontrolované buněčné dělení a nádorové bujení.
|
|
|
"Features of the tumor microenvironment and their utilisation for drug delivery"
Větvička, David ; Hovorka, Ondřej (vedoucí práce) ; Reiniš, Milan (oponent) ; Drbal, Karel (oponent)
- Mgr. David Větvička Složení mikroprostředí různých nádorů je velmi variabilní, s rozdíly mezi různými typy nádorů, ale dokonce i mezi pacienty se stejnou diagnózou, nebo i v oddělených částech téhož nádoru. Navíc, další změny v nádorových mikroprostředích nastávají v průběhu progrese onemocnění. Studie nádorového mikroprostředí ukázaly nové cíle pro terapii a nové prognostické ukazatele. Nově vyvíjené způsoby terapie jsou často zaměřeny na tyto objevené vlastnosti nádorového mikroprostředí, včetně látek podporujících protinádorovou imunitu, zablokujících pro-metastatický potenciál, nebo využívají některé jedinečné vlastnosti tohoto patologického nádorového prostředí. Tento přístup přináší vysoký potenciál pro lepší zvládání nádorových onemocnění. Tato disertační práce je zaměřena na studium interakcí polymerních prodrug systémů s nádorovým mikroprostředím a využití různých vlastností tohoto mikrprostředí pro vývoj nových drug delivery systémů. Zaměřili jsme se na tři oblasti výzkumu polymerních nosičů: A) lineární HPMA kopolymery, jejich vliv na nádorové mikroprostředí a cílení na specifické rysy nádorového mikroprostředí, B) degradovatelné micelární polymerní nosiče pro léčbu a diagnostiku nádorových onemocnění - využití EPR efektu (Enhanced Permeation and Retention Effect) a C) vytvoření...
|
|
|
Nádorové mikroprostředí: Nádorově asociované fibroblasty a jejich biologická funkce v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů
Nedvědová, Tereza ; Kodet, Ondřej (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Výskyt nádorů vycházejících z vrstevnatého dlaždicového epitelu stále stoupá, a to nejen v souvislosti se stárnutím populace, ale často i u mladších lidí. Léčba těchto nádorů je velmi zatěžující pro pacienta i celý zdravotnický systém. Aby bylo možno nádory úspěšně léčit, je potřeba porozumět jejich vzniku a šíření a do těchto procesů cíleně zasáhnout. Nádory se skládají z nádorového stromatu a vlastních nádorových buněk. Nádorové buňky jsou uspořádány hierarchicky a největší problém představují nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto buňky jsou schopné sebeobnovy a regenerace heterogenních linií buněk v nádorové tkáni. Jsou odolné vůči terapiím zaměřeným na rychle se dělící nádorové buňky a zodpovídají tak za relaps onemocnění. Nádorové stroma představuje druhou důležitou část nádoru. Je tvořeno buňkami nenádorové povahy a extracelulární matrix a podporuje růst nádoru i jeho invazi a metastazování. Mezi buňky stromatu patří endotelie, buňky imunitního systému a zejména nádorově asociované fibroblasty (CAFs). Tyto buňky nemají maligní povahu, ale jsou zcela zásadní pro přežití buněk nádorových a mohou tak být atraktivním léčebným cílem. CAFs mohou vzniknout několika různými způsoby, které se vzájemně nevylučují. Je i pravděpodobné, že v rámci jednoho nádoru existují vedle sebe populace stromálních...
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
|
Nádorové mikroprostředí a význam protinádorové imunity pro klinický průběh lidských nádorových onemocnění
Partlová, Simona ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent) ; Kovář, Marek (oponent)
Vznik a progrese nádoru se velmi liší v závislosti na typu nádoru, jeho lokalizaci, invazivitě, imunogenicitě a z velké části také na schopnosti aktivace imunitního systému. Dochází k četným interakcím mezi nádorovými buňkami a buňkami imunitního systému, ať již lokálně v místě vzniku primárního nádoru, nebo cestou působení různých mediátorů a cytokinů. Hlavním předmětem této práce bylo studium klíčových složek a aspektů imunitní odpovědi u pacientů s nádorovým onemocněním. V rámci našeho výzkumu jsme analyzovali zastoupení buněk imunitního systému v jednotlivých stádiích onemocnění pacientek s karcinomem ovaria. V této práci jsme si kladli za cíl sledovat dynamiku imunitní odpovědi, a to převážně v kontextu zastoupení jednotlivých populací T lymfocytů v periferní krvi a T lymfocytů infiltrujících do nádoru v časných a pokročilých stádiích onemocnění. Zjistili jsme, že v průběhu progrese karcinomu ovaria dochází k postupnému snížení prozánětlivé Th17 a Th1 imunitní odpovědi a dochází ke specifické migraci regulačních T lymfocytů do nádorové tkáně, jejímž důsledkem je silná imunosuprese v nádorovém mikroprostředí. Dále jsme prokázali, že se povaha imunitní odpovědi u pacientů s HPV-asociovanými nádory hlavy a krku výrazně liší od pacientů, jejichž nádory nejsou indukovány virovou infekcí. U HPV-pozitivních...
|
host ::
RSS.