|
|
TRANSFORMACE POSTINDUSTRIÁLNÍHO AREÁLU MODETA JIHLAVA
Pešková, Jitka ; Růžička, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je urbanistická a architektonická studie na téma transformace postindustriálního areálu Modeta v Jihlavě. Dispoziční řešení zohledňuje těsnou blízkost továrny s jihlavskou zoo a potřeb města, jakožto vlastníka objektu. Využití objektu je multifunkční a rekonstrukce výrazově neruší ráz objektů a stávajících konstrukcí.
|
|
|
Principy řízení firmy podle Tomáše Bati
VOŠAHLÍKOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce se zaměřuje na podnikání Tomáše Bati, jeho život a vnitřní organizační strukturu jeho továren. Práce analyzuje principy, které používal Tomáš Baťa a následně je porovnává se současným řízením ve vybraném podniku z oblasti cestovního ruchu. Výsledkem tohoto porovnání jsou rozdíly mezi jednotlivými obory podnikání. Závěrem bakalářské práce jsou uvedeny návrhy na zlepšení pro současné podnikatele.
|
|
|
Sídlo Karla Löwa v Heleníně
PÝCHOVÁ, Alice
Bakalářská práce na téma Sídlo Karla Löwa v Heleníně popisuje nejen historii továrního komplexu a jeho reprezentativní části z roku 1919, ale i současnou podobu budovy, o kterou se dnes stará a kterou využívá Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava. V práci jsou zkoumány rovněž proměny tohoto objektu, které byly přizpůsobovány vždy aktuálním potřebám. Vedle stavební historie se věnuje také stylovým a formálním znakům, intelektuálnímu rozhledu a vkusu stavebníka. Přestože se k reprezentativním prostorům v Heleníně nedochovaly žádné plány, práce zde zmiňuje okruh možných architektů.
|
|
|
Rekonstrukce továrny
Hnízdilová, Aneta Aya ; Mátl,, Miroslav (oponent) ; Moudrý, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší přestavbu stávajícího továrního objektu, který je dlouhodobě nevyužívaný – tzv. brownfield, na bydlení a komerční využití. Ve stávajícím prvním nadzemním podlaží budou realizovány po rekonstrukci kancelářské prostory, v nastavěném patře pak 4 bytové jednotky.
|
|
|
PERLA Ústí nad Orlicí
Tomková, Iva ; Glosová,, Dagmar (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem studie je zpracování urbanisticko – architektonického návrhu strategie konverze a revitalizace území areálu továrny PERLA 01 v Ústí nad Orlicí. Rozloha předmětného území je cca 3ha, což je plocha 8 krát větší než samotné hlavní náměstí. Většina pozemků je ve vlastnictví města. Současný stav řešeného území neodpovídá estetickým ani funkčním nárokům, kladeným na tento prostor, který je určen pro rozšíření městského centra, jehož současná kapacita neodpovídá potřebám ani velikosti města a jeho spádového území. Textilní závody a samotná Perla hrály v historii regionu zásadní roli a ovlivnily život místních občanů. Proto se návrh snaží zachovat co nejvíce původních konstrukcí a s nimi i kouzlo a ducha původní továrny a výrobních hal. Areál je však pročištěn, dýchá a stává se poprvé v historii součástí městské struktury a ne bariérou v jejím centru.
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
| |
|
|
Hospodářský život Hořovic do roku 1945
Kroupová, Kristýna ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Podbrdsko je charakteristická oblast pro zpracování železa. Výroba železa v této oblasti doprovází život člověka po celá staletí. Pro vývoj zpracování této suroviny v železárnách jsou důležité Komárovské železárny, které měly jedinečný význam pro celou oblast. Druhým typem zpracování železa byla domácká výroba. Charakteristickým domáckým řemeslem pro Hořovice bylo cvočkařství. Od poloviny 19. století domácká výroba postupně zanikala. Důvodem byl přechod k tovární výrobě. V Hořovicích vzniklo několik velkých továren, které zpracovávaly železo. Mezi další důležitá hospodářská odvětví v Hořovicích patřilo sirkařství, výroba harmonik či pohostinské služby.
|
|
|
Povídky Jana Zábrany v kontextu doby
Zezulák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povídkovou tvorbou Jana Zábrany z 50. let. Na příkladě povídky V noci u pece se snaží dokázat, v čem je Zábranova próza v dobovém literárněhistorickém kontextu specifická. Zkoumá především "iluzi reality", která při četbě autorova textu vzniká. Zároveň se snaží dokázat dobovou podmíněnost prózy. Pro tyto účely se zaměřuje na kategorie vypravěče, jazyka, prostoru a času. Při rozboru dílčích složek se opírá o vhodné práce z literární vědy věnující se jednotlivým tématům. Dosažené poznatky demonstruje na konkrétních příkladech ze Zábranova textu.
|
|
|
Továrna a její oběti v české literatuře druhé poloviny 19. století
Jelínková, Daniela ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tématem této bakalářské práce je továrna jako topos v české literatuře druhé poloviny 19. století. Zaměřuje se především na prozaická díla Matěje Anastasia Šimáčka a Josefa Karla Šlejhara, která se odehrávají v továrnách. Zkoumá vzájemné vztahy člověka a hmoty: přeměnu člověka ve zvíře a stroj a na druhé straně ožívání továrny a její nabývání démonických či lidských rysů. Zabývá se také literárním zobrazením dopadů techniky na přírodu, do které zasahuje. Věnuje se také ženské otázce, zejména vztahům dělnic k práci v továrně a k mateřství.
|
host ::
RSS.