|
|
Gotická móda v českých zemích ve 14. století. Vývoj oděvních prvků v českých zemích v letech 1330 -1410
Kuběnová, Veronika ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se věnuje studiu jedné z oblastí kultury každodennosti - středověké módě a jejím vývojovým tendencím v období vlády Lucemburků Karla IV. a jeho syna Václava v českých zemích v letech 1330 - 1410. Nositelem těchto tendencí a proměn bylo především odívání šlechty, proto se téma soustředí pouze na prostředí aristokracie a panovnického dvora. Kromě písemných pramenů a archeologických nálezů slouží k poznání vývojových tendencí gotické módy též výtvarné umění, které autenticky zachycuje dobové proměny oděvního stylu v rámci času i prostoru v celé Evropě. Tato práce proto analytickou metodou zkoumá, jak nástěnné, deskové a knižní malby české provenience reflektují vývojové tendence a změny módního vkusu dvorského prostředí v době tzv. lucemburské gotiky. Osobní studium těchto ikonografických pramenů v autentických prostorách historických objektů a galerií bylo podpořeno vytvořením rozsáhlého fotoarchivu. Z něho je v práci prezentován reprezentativní vzorek dokumentující zásadní proměny české oděvní kultury a vytváření specifického českého stylu gotické módy, jež v našem prostředí kulminuje na přelomu 14. a 15. století a obohacuje evropskou oděvní kulturu o nové oděvní prvky.
|
|
|
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
|
|
|
Nástěnná malba 13. a 14. století v kostelech na území Velké Prahy. Bývalý kostel sv. Vavřince pod Petřínem a středověké kostely osad za hradbami Prahy
Bělohlávková, Monika ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
V diplomové práci se věnuji středověké nástěnné malbě vymezené obdobím 13. a 14. století ve vybraných kostelech bývalých osad v blízkosti Prahy, které se staly její součástí až v průběhu dalších staletích. V úvodní části přibližuji samotnou nástěnnou malbu, její techniku, poslání a funkci v prostoru středověkého kostela (kap. 2.). Neopomenula jsem nastínit stylové proudy, které sem pronikaly z okolních zemí a byly absorbovány do malířského vývoje na našem území v průběhu 13. a 14. století (kap. 2.2.). V další části se věnuji jednotlivým malířským výzdobám vybraných kostelů. Nejvíce pozornosti jsem směřovala k bývalému kostelu sv. Vavřince pod Petřínem, který díky jedinečnému zachování několika stylových a časových vrstev výmalby dovoluje ukázat právě vývoj malby ve vybraných dvou stoletích (kap. 3.). Uvádím dále malby v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, v kostele sv. Jana a Pavla v Krtni, v kostele sv. Bartoloměje v Kyjích, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích, v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři a v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích (kap. 4.-9.). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele Svatého Ducha v Hradci Králové
Tehníková, Eleonora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou středověkých nástěnných maleb. Klade si za cíl popsat, časově a slohově zařadit soubor do kontextu soudobé produkce nástěnného malířství 14. století v Čechách. V úvodní části jsou popsány historické souvislosti spojené s chrámem sv. Ducha a nastíněn vývoj církevní správy ve východních Čechách. Hlavní část je zaměřena na popis, rozmístění, ikonogafické určení nástěnných maleb a jejich současný stav dochování. Přední pozornost je věnována zhodnocení a upřesnění ikonografie jednotlivých obrazových scén, postav světců a donátorů. Slohový rozbor vymezuje stylové podobnosti, analogie, paralely a srovnává nástěnné malby se soudobou produkcí knižní, nástěnnou nebo sochařskou. Vedle toho se zabývá problematikou podílu přemaleb a druhotných zásahů do památky v rámci celého souboru. Tato část vyvozuje časové důsledky pro pravděpodobný vznik celé výzdobné koncepce interiéru děkanské sakristie. Závěr hodnotí a rekapituluje celkovou problematiku. Diplomová práce podává první podrobný rozbor a zhodnocení maleb v děkanské sakristii kostela sv. Ducha v Hradci Králové a poskytuje také kompletní kresebnou a fotografickou dokumentaci.
|
|
|
Nástěnná malba v Čechách ve 14.století. Český Rudolec a Jindřichův Hradec
Vyšohlídová, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce Nástěnná malba v Čechách ve 14. století je zaměřena zejména na dvě konkrétní lokality, na kapli kostela sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a na bývalý minoritský kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. První část práce se zabývá současnou historickou, politickou, náboženskou i uměleckou situací. Problematika nástěnných maleb dvou konkrétních lokalit je tak dána do širšího kontextu. V dalších dvou kapitolách, zaměřených již na lokality samotné, se pojednává o historii míst a rodů, které panství vlastnily. Práce dále představuje jen stručně stavby, jindřichohradecký kostel a rudoleckou kapli, ve kterých se nástěnné malby nalézají. Samotným malbám a ikonografickým motivům je pak věnována největší pozornost. Cílem diplomové práce je popsat a zhodnotit nástěnné malby v Českém Rudolci a v Jindřichově Hradci a slohově a ikonograficky interpretovat malby v Českém Rudolci, které dosud nebyly publikovány.
|
|
| |
|
|
Fresková výmalba zámku v Žirovnici
SEVEROVÁ, Markéta
Nástěnná výmalba zámku v Žirovnici je považována za jedno z nejzajímavějších a nejrozsáhlejších děl 15. století, díky kterému se tehdejší majitel Žirovnice, kutnohorský důlní podnikatel Vencelík z Vrchovišť, zařadil mezi své urozené jihočeské sousedy. Na výzdobu svého nového sídla si povolal malíře vynikajících kvalit, který je v uměleckohistorické literatuře doposud nazýván Mistrem nástěnné žirovnické malby. S tímto autorem je spojována také výzdoba na zámku v Jindřichově Hradci, jisté analogie vykazují také nástěnné malby na hradě Švihově. Kvůli původu objednavatele této originální středověké zakázky, je v souvislosti s žirovnickou výzdobou zmiňována Smíškovská kaple v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Zámek Žirovnice se dodnes pyšní velmi dobře dochovanou výmalbou v tzv. Zelené světnici, která je považována za ustálený typ světského interiéru pozdně gotického období, a tudíž se na ni pohlíží jako na nejvýraznější hmotný projev mentality české šlechty pohusitského období. Jednu z prvních tzv. Zelených světnic najdeme na zámku v Blatné a také na hradě Zvíkově.
|
|
|
Počátky křesťanského malířství
STIBOROVÁ, Lenka
Práce se zabývá počátky křesťanského malířství. Je rozdělena do tří hlavních částí. První část zahrnuje vznik křesťanství a život Ježíše Krista. Zároveň se zabývá křesťanskou symbolikou v malířství. Druhá část se věnuje především umění katakomb, kde se nachází velké množství nástěnných maleb prvních křesťanů. Dále zahrnuje kapitoly o biblických námětech a technikách nástěnné malby. Třetí část se věnuje dalšímu vývoji raně křesťanského malířství. Zahrnuje období zlatého věku byzantského umění, popisuje umění mozaiky v památkách Ravenny. Cílem práce je vyložit základní a podstatné informace o raně křesťanském malířství a naznačit jeho vývoj. Vznik křesťanského umění je jednou z nejdůležitějších historických událostí v dějinách umění.
|
host ::
RSS.