|
Vliv duly na hladký průběh porodu a na práci porodní asistentky a dětské sestry
BELEŠOVÁ, Romana
Porod, podobně jako smrt, představuje univerzální zkušenost. Může být v životě mnoha žen nejmocnějším tvůrčím zážitkem, zlomkem v proudu lidské existence. Může být oslavou radosti a je možné ho prožívat krásně a s důstojností. Narození člověka je vnímáno jako přírodní fascinující jev zanechávající v nás velice hluboké dojmy. Dnešní doba je nakloněna tak zvaným přirozenějším způsobům porodu. Současným trendem v porodnici je humanizace porodnictví a porodu jako takového. To znamená, že nejlepším způsobem prožití těhotenství je správná příprava na těhotenství, na porod a na novou úlohu matky a otce. Důležitý je aktivní přístup k těhotenství již od začátku, zjišťování informací a učení se praktickým dovednostem k porodu ze strany nastávajících rodičů. Je téměř samozřejmé, že na jedné z nejsmysluplnějších životních cest jako je narození dítěte, bývá přítomen otec nebo jiná blízká osoba rodičky. Kromě nejbližších osob doprovází matku někdy při porodu dula. Tímto termínem je označována poskytovatelka péče (průvodkyně porodem, společnice, pomocnice u porodu) {--} žena, jež má základní školení o vedení porodu a zná různé ošetřovací postupy. Dula poskytuje psychickou podporu, fyzickou pomoc, vysvětlení toho, co se při porodu děje a představuje jistotu {\clq}qpřátelské přítomnosti``. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Data k potvrzení či nepotvrzení stanovených hypotéz byla získávána prostřednictvím dotazníků v měsících leden až březen roku 2009. Jeden byl určen matkám a druhý byl vytvořen pro porodní asistentky a dětské sestry. Výzkumný soubor tvořilo 110 (100 %) respondentek. Z toho bylo 42 (38 %) maminek z Jihočeského kraje, 34 (31 %) porodních asistentek a 34 (31 %) dětských sester pracujících v Jihočeském kraji v nemocnicích, v těhotenských poradnách a v poradnách praktického pediatra. Výzkumné soubory netvořily příliš velké počty respondentek, jelikož téma duly není mezi veřejností ještě tolik rozšířeno. Protože byla každá skupina respondentek zpracována samostatně, byl jejich příslušný počet považován nadále za 100 %. Cíle bakalářské práce měly zjistit, zda mají matky zájem o ovlivnění porodu ze strany duly, jak jsou porodní asistentky a dětské sestry informovány o náplni činnosti duly a zda je přítomnost duly při porodu přínosem pro práci porodní asistentky a dětské sestry. Všechny stanovené cíle byly splněny. První hypotéza, která předpokládala pozitivní hodnocení matek duly jako doprovodu k porodu, byla potvrzena. Druhá hypotéza, v níž bylo na základě získaných zkušeností z praxe předpokládáno, že porodní asistentky jsou více informovány o náplni činnosti duly při porodu, byla potvrzena. Třetí hypotéza, jež předpokládala vnímání přítomnosti duly při porodu ze strany porodních asistentek pozitivněji než hodnocení dětských sester, byla též potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná jak matkám rozhodujícím se o doprovodu duly k porodu, tak porodním asistentkám a dětským sestrám, jež se setkávají v porodnicích a poradnách s matkami v doprovodu duly.
|
|
Informovanost žen o problematice karcinomu prsu
Strnisková, Aneta ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
Bakalářská práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část se věnuje obecnému seznámení s anatomií a vývojem ženského prsu, jsou zde uvedeny rizikové faktory karcinomu prsu, jeho prevence, příznaky onemocnění a dosavadní možnosti diagnostiky a léčby onemocnění rakoviny prsu. V poslední kapitole je zpracována péče po léčbě a psychosociální aspekty. Cílem empirické části je zjistit, jaká je informovanost žen o problematice karcinomu prsu a jakým způsobem ženy provádějí prevenci karcinomu prsu. K uskutečnění výzkumného šetření byla použita kvantitativní dotazníková metoda. Zkoumaný vzorek tvořilo 100 respondentek. Z výzkumného šetření je zřejmé, že většina žen se domnívá, že je dostatečně informována o problematice karcinomu prsu, avšak pouhých 15% respondentek označilo správné příznaky karcinomu prsu, 31% dotazovaných žen znalo základní preventivní vyšetření u toho onemocnění. Z výzkumu, také vyplývá, že více jak 50% žen provádí samovyšetření prsu a více jak 90% respondentek navštěvuje svého gynekologa. Karcinom prsu je nejčastější onkologické onemocnění postihující ženy v České republice, proto by ženy měly být co nejvíce informovány o této problematice. Čím dříve se onemocnění zachytí, tím příznivější je prognóza. Klíčová slova: diagnostika, karcinom prsu, léčba, prevence, prs, příznaky,...
|
|
Úloha radiologického asistenta při diagnostice a terapii karcinomu prsu
Zavřelová, Martina ; Malinová, Běla (oponent) ; Jirkovská, Michaela (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Úloha radiologického asistenta při diagnostice a terapii karcinomu prsu". Skládá z pěti hlavních částí a několika podčástí. První část se věnuje popisu anatomie ženského prsu. Druhá část je věnována rozdělení nádorů prsu a zahrnuje i rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu. Následující část se zaměřuje na diagnostiku karcinomu prsu. Diagnostika zahrnuje mamografii, ultrazvuk prsu, duktografii, mamografickou stereotaxi, magnetickou rezonanci prsu, CT prsu a mamoscintigrafii. Radiologický asistent se nejvíce podílí na mamografickém vyšetření. Čtvrtá část se věnuje léčbě maligních nádorů, hlavně karcinomu. Patří sem chirurgická léčba, radioterapie, chemoterapie a brachyterapie. Největší důraz je dáván na radioterapii, chemoterapii a brachyterapii, kde se radiologický asistent uplatňuje. Poslední část práce je věnována prevenci karcinomu prsu. Prevence zahrnuje klinické vyšetření, samovyšetření a mamografický screening. Dále je práce doplněna obrázky a seznamem použitých materiálů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Působení křížovníků s červenou hvězdou v západních a severozápadních Čechách do roku 1526. Majetková držba, špitálnictví a farní správa
Janderová, Andrea ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Při svém studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity jsem navštěvovala historický seminář PhDr. Blanky Zilynské, v jehož rámci jsme měli možnost zapojit se do práce v grantovém projektu Gotika v severozápadních Čechách. Tato oblast se mi jevila z historického hlediska jako velice zajímavá, proto jsem ráda tuto nabídku přijala a vybrala jsem si jako téma své práce činnost řádu křížovníků s červenou hvězdou v dané oblasti. Téma, jež bylo a je, podle mého názoru, poněkud stranou historického bádání. Cílem předkládané diplomní práce je výzkum působení řádu křfžovníků s červenou v hvězdou v oblasti západních, severozápadních a částečně i severních Čech. Řád křížovníků s červenou hvězdou, řehole sv. Augustina, jediný mužský řád českého původu, se v počátcích svého vývoje věnoval charitativní péči o nemocné, chudé a zestárlé v mnoha špitálech, jež během staletí získal nebo sám založil. Později byl křížovnický řád uveden do oblasti duchovní správy a po husitských válkách, kdy většinu špitálů řád ztratil nebo byly zničeny a současně došlo k poklesu počtu duchovenstva v českých zemích, byl tento špitální řád přetvořen v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností byla duchovní správa a péče o hospodářské nadání kostelů, které řád spravoval.
|
|
Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...
|
|
Plicní nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence
Kliková, Hana ; Kneidlová, Monika (vedoucí práce)
Jako nemoc z povolání je označována taková nemoc, která se nachází na platném seznamu nemocí z povolání a nemocí z povolání je pouze tehdy, pokud pracovní prostředí a náplň práce postiženého splňuje podmínky vzniku nemoci z povolání. O tom, zda v daném pracovním prostředí a za daných podmínek mohla nemoc z povolání vzniknout pak rozhoduje hygienik. Účelem práce je určit, kterých plicních nemocí z povolání za dané období ubylo, a kterých spíše přibývá, a jaký je výskyt těchto nemocí mezi muži a ženami. Nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence, jsou velice závažným problémem sociálním i ekonomickým. Nemoci, které postihují plíce a související orgány (dýchací cesty, pohrudnici, pobřišnici), ať už se jedná o fibrotizující, nádorová, infekční či alergická postižení, jsou jedny z nejčastějších, a proto nejvýznamnějších. Proto je jednou z částí práce kapitola, která se zabývá prevencí. V teoretické části práce je uveden seznam plicních nemocí z povolání, stručný popis jejich klinického a rentgenového obrazu, podmínky a okolnosti jejich vzniku. V praktické části jsou zpracovány statistické údaje od roku 2003 do roku 2007 včetně a je zakončena skupinou kasuistik pro názorné dokreslení této problematiky.
|
|
Prevence karcinomu prsu
Rybková, Helena ; Šafář, Petr (vedoucí práce)
Karcinom prsu je jedno z nejzávažnějších nádorových onemocnění naší ženské populace. Ve svém výskytu si udržuje smutné prvenství. Zároveň úmrtnost hodnocená pětiletým přežitím je v porovnání s jinými srovnatelnými zeměmi neuspokojivá. V diplomové práci se hlavně soustřeďuji na téma prevence karcinomu prsu jak primární, tak i sekundární, rizikové faktory karcinomu prsu a mamografický screening. V boji proti karcinomu prsu je stále prioritní časná detekce a zvyšování efektivity léčby.
|
|
Psychosociální aspekty Huntingtonovy nemoci
Uhrová, Tereza ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Zvolský, Petr (oponent) ; Benetin, Ján (oponent)
Huntingtonova nemoc (HN) je autozomálně dominantně dědičné neuropsychiatrické onemocnění s obvyklým počátkem ve středním věku. Mutací ležící na krátkém raménku 4.chromozomu je expanze tripletu obsahujícího cytosin-adenin-guanin (CAG) s kritickou hranicí 40 a více repeticí. Hlavními projevy jsou motorické poruchy (chorea, dystonie, poruchy volní hybnosti), postupná kognitivní deteriorace a neuropsychiatrické symptomy (poruchy chování, afektivní symptomy aj.). Potvrzení klinické diagnózy je prováděno genetickým testem, který je možné provést i presymptomaticky u potomků nemocné osoby. Cílem 1. studie bylo charakterizovat rozdíly v psychiatrickém vyšetření a neuropsychologickém testování mezi osobami v riziku (PAR - people at risk), u kterých bylo doporučeno oddálit test a osobami v riziku, kterým bylo doporučeno pokračovat v tzv. prediktivním protokolu. Bylo vyšetřeno 52 osob (32 žen, 20 mužů). Mimo běžného psychiatrického vyšetření jsme administrovali Eysenckův osobnostní dotazník (EOD-A), sebehodnotící škálu všeobecné psychopatologie (SCL-90), tři krátké kognitivní testy - test cesty (TMT-A,B), test verbální fluence (VF) a paměťový test učení (AVLT) a dotazník kvality života (MANSA). PAR s doporučeným odkladem testu vykazovali statisticky signifikantně větší míru neuroticismu a...
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
|
Zdravotní sestra v Československu
Rádlová, Zuzana ; Kiczková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Tato práce se věnuje životnímu příběhu ženy - zdravotní sestry. Povolání zdravotní sestry je zde také klíčovým tématem a cílem práce je potom zachytit význam tohoto povolání pro tuto konkrétní ženu. Co jí vedlo k volbě právě tohoto povolání, jak zde vnímala své postavení a jak mohla sladit soukromý život a své zaměstnání. Důležitým aspektem práce je potom doba a místo ve které se tento životní příběh odvíjí, a sice v systému socialistického zdravotnictví. V práci tedy také nahlížím, jak v tomto systému fungovaly genderové normy a stereotypy a zdali a do jaké míry je mohla tato žena v dané době vnímat a reflektovat. Metoda, kterou jsem pro svou práci zvolila, je orální historie. Pracuji s narativním rozhovorem, tedy vyprávěním, které následně třídím, analyzuji a interpretuji. Metoda orální historie, která svým zaměřením na prožité a následně vyprávěné životní zkušenosti jednotlivce, tak nejlépe ladí s mými záměry, totiž poskytnout konkrétní ženě možnost v předání své životní zkušenosti. Za jedinečný, neopakovatelný a nejdůležitější moment ve své práci potom považuji vlastní objev narátorky, paní Květuše Musilové, díky které je nám umožněno nahlédnout do světa subjektivních vjemů a strategií, které tato žena v dané sociální realitě, rámované konkrétním povoláním a dobou, prožívala. Co znamenal její přístup z...
|
host ::
