|
|
Vitalismus v díle Františka Mareše
BRYNDOVÁ, Marcela
Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části. První část je věnována postavení F. Mareše v české fyziologii a filosofii. Hodnocení a analýza Marešových názorů se opírají o poznámky F. X. Šaldy, E. Rádla, B. Němce, J. Bělehrádka a J. Zouhara.
|
|
| |
|
|
Masaryk a Nietzsche v myšlení F. X. Šaldy
Kostrbová, Lucie
Studie zkoumá ohlas filozofie T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho v myšlení českého kritika F. X. Šaldy. I když Masaryk Nietzscheho filozofii odmítal, literární generace 90. let často vnímala jeho osobnost a myšlení právě prizmatem Nietzschových myšlenek a Masaryk jim představoval velkého bořitele a tvořitele. Později Šalda kritizoval Masarykovu redukci pojmu života o stránky podvědomé a chaotické, po roce 1918 pak i způsob prosazování pojmu demokracie do politické reality.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jak vyučovat děti filosofii aneb o dívce, smrti a výsměchu, o velrybě nemluvě
Profant, Martin
Esej tematizuje problém výuky filosofie na střední škole. Zkoumá prostor, který se otevírá mezi nemožností učit na této úrovni vzdělávání filosofii jako systematickou disciplinu s testovatelným postupem osvojování si znalostí a mezi citlivostí mladých lidí k nesmiřitelným krutostem světa. Využívá přitom modelově výklad o smrtelnosti jako bytostném rozlišovacím rysu mezi člověkem a zvířetem.
|
|
| |
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.