|
|
Drobní zemní savci jako indikátor obnovy území po těžbě uhlí na Sokolovsku
Červená, Lucie ; Kouba, Marek (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce bylo popsat diverzitu drobných zemních savců na vybraných biotopech Velké podkrušnohorské výsypky a v jejím blízkém okolí. Během let 2013-2015 se uskutečnilo sedm odchytů v jarním a podzimním období na dvaceti sedmi lokalitách biotopů: mokřady, louky, borové lesy, doubravy a sukcesní lesy. Pro odchyty byla vybrána metoda standardních linií za využití sklapovacích pastí. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu R, kde se porovnával Shannon-Wienerův index diverzity a abundance na jednotlivých lokalitách. Byly vždy vybrány tři lokality od stejného typu na území výsypky a tři lokality stejného typu biotopu mimo výsypku (lokality kontrolní). Celkově bylo odchyceno sedm set devadesát jedinců deseti druhů: bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), hraboš polní (Microtus arvalis), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myš západoevropská (Mus domesticus), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), myšice lesní (Apodemus flavicollis), norník rudý (Myodes glareolus), rejsek malý (Sorex araneus) a rejsek obecný (Sorex minutus). Největší diverzitu (šest druhů) vykazovaly shodně čtyři mokřadní lokality, přičemž tři ze čtyř mokřadů zastupovaly území výsypky. Nejvyšší abundance byla zaznamenána na luční lokalitě Matyáš, která se nacházela na území výsypky. Při celkovém zhodnocení abundance a diverzity na základě Shannon-Wienerova indexu společenstev drobných savců bylo potvrzeno, že se lokality na výsypce neliší od kontrolních lokalit v blízkosti výsypky. Při porovnání abundance a diverzity společenstev drobných savců po jednotlivých biotopech se biotopy na výsypce oproti kontrolním lokalitám nelišily. Jedinou výjimkou byla abundance u celkových dat lesů, kde byla rovnost abundancí u lesního biotopu na výsypce a kontrolních lokalitách zamítnuta, z důvodu vyšší abundance na kontrolních lokalitách. Dále byly porovnávány sukcesní lesy s lokalitami lesního biotopu vytvořených technickou rekultivací na výsypce. V porovnání sukcesních a borových lesů vzniklých technickou rekultivací byla rovná diverzita těchto lokalit, ale vyšší abundance na sukcesních lesích. U porovnání sukcesních lesů s technicky rekultivovanými doubravami nebyla potvrzena shodná diverzita ani abundance, jelikož sukcesní lesy vykazovaly v obou případech vyšší hodnoty.
|
|
|
Mapování základních charakteristik antropogenních půd výsypek Sokolovského revíru
Žižka, Jan ; Sixta, Jan (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Tato diplomová práce řeší zpracování a porovnání informací o mocnosti horizontu A0 (pokryvný humus) tvořících se antropogenních půd v lesnických rekultivacích Sokolovského hnědouhelného revíru. Srovnání údajů zjištěných v lokalitě Bažantnice Bohemie rekultivované lesnicky v roce 1923 s novějšími plochami lesnických rekultivací na výsypkách Velký Riesl, Dvory, Gustav a s údaji z výzkumu na Velké podkrušnohorské výsypce, který byl proveden v loňském roce.
Diplomová práce se zabývá zjištěním hlavních rozdílů, především mocnosti, humusových horizontů A0 v závislosti na době založení lesnické rekultivace a stáří rekultivačních dřevin. Pro sjednocení a minimalizaci proměnných jsou veškeré mělké kopané sondy odebírány pod olší lepkavou.
Na základě terénního průzkumu bylo odebráno vždy pět mělkých půdních sond na každé z výsypek. Sondy byly odebírány rovnoměrně po ploše výsypky a vždy pod totožnou rekultivační dřevinou. Byly zjištěny základní charakteristiky humusového horizontu A0 a z jednotlivých sond byla provedena řádná fotodokumentace. Na základě odebrání mělkých půdních sond byly zjištěny základní charakteristiky humusového horizontu A0. Zkouška zrnitosti byla provedena laboratorně pro lepší implementaci výsledků práce v následujících letech.
Zjištěné základní charakteristiky humusových vrstev A0 byly navzájem srovnány a vyhodnoceny základními statistickými metodami. Ze zjištěných údajů byly vytvořeny vrstvy v programu ArcGIS, které byly interpretovány v této diplomové práci a uloženy na datovém nosiči, především z důvodu jejich dalšího možného využití pro potřeby výzkumu v následujících letech.
|
|
|
Zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí
VLÁŠEK, Ondřej
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí. Výzkum probíhal na Velké podkrušnohorské výsypce, a tocích neovlivněných výsypkou.. Na vybraných lokalitách byly měřeny hodnoty pH, vodivosti, alkality, nasycení kyslíkem, teplotu a odebíral vzorky makrozoobentosu. Vody na výsypce jsou charakteristické vysokými koncentracemi rozpuštěných látek a alkality. Druhová rozmanitost je těchto vodách nižší a je ovlivněna nejen chemickými ukazateli, ale také charakterem substrátu dna.
|
|
| |
|
|
Hodnocení aktuálního stavu krajiny Mostecka
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na výsypkách v Severočeské hnědouhelné pánvi. Mapované výsypky leží nedaleko měst Mostu a Duchcova. Těžba uhlí a následné rekultivace mají v této oblasti dlouholetou tradici. První zmínky o těžbě uhlí na Mostecku se váží k roku 1613. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit a zhodnotit aktuální složení vegetace na vybraných plochách, zařadit oblasti dle Katalogu biotopů a celkově zhodnotit současný stav krajiny na Mostecku.
|
|
| |
|
|
Ekonomické zhodnocení rekultivací ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku.
ZAORALOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickým zhodnocením rekultivovaných ploch narušených povrchovou těžbou na Sokolovsku. Základem je rešerše literatury, týkající se historie a současnosti hornické a rekultivační činnosti na Velké podkrušnohorské výsypce a také se týkající zpracování získaných rozpočtů a realizačních cen od těžařské společnosti Sokolovská uhelná, právní nástupce a. s. Získaná data byla převedena do tabulkové formy s cílem zhodnotit vynakládané finanční prostředky na vybrané etapy rekultivací. V závěru je shrnuta efektivnost rekultivačních nákladů, udržování a využívání zrekultivovaných ploch.
|
|
|
Biodiverzita a populační dynamika drobných zemních savců na několika typech rekultivací na Velké podkrušnohorské výsypce
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce bylo popsat biodiverzitu a pokusit se nastínit populační dynamiku drobných zemních savců v oblasti Velké podkrušnohorské výsypky. Během vegetační sezóny 2009 a 2010 bylo provedeno celkem šest terénních odchytů drobných savců. Odchyty probíhaly standardní metodou CMR (capture-mark-recapture)do živolovných pastí ve kvadrátech na pěti lokalitách s různým typem rekultivace- hydrická, lesnická (lokalita olšina Klondajk, lokalita bor Klondajk), zemědělská a řízená sukcese. Zjištěná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) v Canoco for Windows. V roce 2009 bylo odchyceno celkem 67 jedinců pěti druhů drobných zemních savců: Apodemus flavicollis, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus a Sorex araneus Nejvyšší druhová diverzita (3 druhy) byla zaznamenána na lokalitě s hydrickou rekultivací. Nejvyšší abundance (20 jedinců), byla zjištěna na lokalitě s lesnickou rekultivací olšina Klondajk.V roce 2010 bylo odchyceno 258 jedinců 7 druhů: Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus, Sorex. araneus a Micromys minutus. Tak jako v roce 2009 byl nejvyšší počet drobných savců zaznamenán v olšině Klondajk (60 jedinců) a nejvíce druhů (7) bylo zjištěno na lokalitě s hydrickou rekultivací.
|
|
|
Hodnocení výskytu invazních a expanzivních druhu rostlin na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky
SYRVATKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá mapováním aktuálního výskytu bolševníku velkolepého na rekultivovaných plochách Velké podkrušnohorské výsypky. Mapování probíhalo formou terénních pochůzek a to v průběhu roku 2010 ? 2011. Plochy, kde se vyskytovaly tyto nebezpečné invazní rostliny, byly zaměřeny pomocí GPS. Naměřené souřadnice byly poté převedeny do desítkové soustavy a z nich se následně v programu ArcMap vytvořila mapa aktuálního rozšíření bolševníku velkolepého. V závěru je uvedeno, jak velké riziko hrozí krajině v okolí výsypky při neřešení tohoto problému.
|
|
|
Prověrka funkčnosti jednotlivých USES v oblasti Sokolovské pánve a návaznost na okolní krajinu
MORÁVKOVÁ, Veronika
Krajina je dynamický systém, který se neustále vyvíjí. Člověk může být faktorem, který tento vývoj urychlí, zpomalí, nebo úplně zastaví. Podkrušnohorská výsypka je ukázkou narušení, kdy došlo k zastavení vývoje krajiny v důsledku těžební činnosti. Krajina má však stále svoji historickou hodnotu i po narušení. Cílem každé aktivity, která negativně pozmění krajinu, by měla být následná náprava. V případě Podkrušnohorské výsypky navrhnout takové rekultivace a najít krajinné prvky, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu krajiny a napomohly probuzení krajiny do historické podoby.
|
host ::
RSS.