|
|
Lokální změna vybraných parametrů somatestézie v reakci na strečink m.quadriceps femoris
Vaňková, Karolína ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Fasciální tkáně tvoří celotělovou kontinuální trojrozměrnou síť pronikající všemi částmi lidského těla. Zahrnují veškerou vazivovou pojivovou tkáň, která se významně podílí jak na integritě organismu a fungování tělesných systémů, tak na somestetickém vnímání. Fascie jsou totiž bohatě osídleny nociceptivními a proprioceptivními mechanosenzitivními nervovými zakončeními. Přestože je strečink rutinní metodou využívanou ve sportu i v rehabilitaci, jeho přesný mechanismus působení a účinky na organismus nejsou dosud zcela objasněny. Strečinková cvičení ovlivňují mechanický stav myofasciálních tkání a prostřednictvím alterace jejich předpětí mají vliv na kvalitu propriocepce a nocicepce. Jsou prokázány určité odlišnosti v mechanických vlastnostech těchto tkání mezi pohlavími a u hypermobilních jedinců. Práce hodnotí efekt statického protahování m. QF na somestetické vnímání pomocí zjišťování prahu tlakové bolesti (PPT) tlakovou algometrií a kvality propriocepce goniometrickým měřením, přičemž zohledňuje interindividuální rozdílnost kvality pojivových tkání. Výzkum byl proveden na souboru 29 zdravých probandů (14 žen a 15 mužů) a prokázal signifikantní vliv intervence na zvýšení PPT a překvapivě i zlepšení propriocepce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
|
Ovlivnění plochonoží u dětí s Downovým syndromem
NOVOTNÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce pojednává o jednom z nejčastějších problémů, kterým trpí jedinci s Downovým syndromem plochá noha. Plochonoží se u tohoto onemocnění objevuje mnohem častěji než u zdravé populace. Tento fakt je dán přítomností nadměrného množství kolagenu typu VI, generalizovanou svalovou hypotonií a hypermobilitou. Lidská noha je velice důležitou součástí pohybového aparátu, plní funkci jak statickou, tak dynamickou. Chodidlo je schopné přilnout k terénu, po kterém se pohybuje. Noha zajištuje stabilitu těla ve stoji i při pohybu, dále je zdrojem proprioceptivních informací z drobných svalů planty. Pro plnění těchto funkcí je nutné, aby byla správně vytvořena nožní klenba, aby bylo nastaveno centrované postavení v kloubech nohy a aby nebyly přítomné další deformity nohy. Informací o terapii ploché nohy u zdravých dětí lze nalézt v odborné literatuře mnoho, ale o léčbě plochonoží u dětí takto geneticky zatížených bohužel nikoliv. Na terapii plochonoží se u odborné veřejnosti objevují různé názory, kromě zahájení aktivního cvičení se často doporučuje čekat s léčbou do pozdějšího věku nebo používat pouze pasivní ortopedické pomůcky. Tato práce má přiblížit možnosti léčby ploché nohy u dětí s Downovým syndromem. V teoretické části je popsáno onemocnění Downův syndrom, jeho příčina vzniku a charakteristiky. Pozornost je věnována projevem onemocnění na pohybovém aparátu. Dále teoretická část pojednává o lidské noze, o její anatomii, kineziologii, jejích funkcích a její nejčastější deformitě, kterou je plochá noha. Je zde také popsána diagnostika ploché nohy pomocí metody Chippaux Šmiřák. Praktická část práce je zpracována formou kazuistik pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří tři děti s Downovým syndromem, dvě dívky ve věku 11 a 8 let a jeden chlapec ve věku 5 let. Terapie probíhala po dobu pěti měsíců, jedenkrát za čtrnáct dní děti s rodiči docházely do Centra Arpida v Českých Budějovicích na terapii vedenou mnou, dále pak měly denně cvičit v domácím prostředí za pomoci rodičů. Na začátku terapie bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření, byly vyhotoveny otisky nohou a vyšetření stoje na dynamickém chodníku Zebris na Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Na konci terapie bylo toto vyšetření zopakováno a byly popsány změny, které v něm nastaly.
|
|
|
Vliv moderní gymnastiky na posturu těla v rámci hypermobility u dívek
REVAJOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývá problematikou hypermobility a jejím vlivem na posturu těla u moderních gymnastek. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části - teoretické, jsem se pokusila přiblížit moderní gymnastiku jako sportovní disciplínu. Dále jsem se snažila shrnout anatomii spojenou s touto problematikou a anatomii v souladu s pohybem obecně. Závěrem jsem se věnovala problematice hypermobility, jejímu rozdělení, testování a možnostem terapie. V praktické části jsem se zaměřila na pozorování tréninků, následné kompenzační cvičení a vhodnou terapii u gymnastek na vrcholové úrovni SKMG Chodov Praha a MG Meteor, jež spadá do nižší výkonnostní úrovně. U gymnastek byl proveden detailní kineziologický rozbor se zaměřením na vyšetření hypermobility. Na základě toho byl stanoven i krátkodobý terapeutický plán. Na tréninky jsem docházela jednou týdně po dobu 3 měsíců. Gymnastky, rodiče i trenéři byli seznámeni s cviky, které jsem doporučila provádět během tréninku či v domácím prostředí. Po 3 měsících byl proveden výstupní kineziologický rozbor a vytvořen dlouhodobý rehabilitační plán. Součástí terapie byly zejména relaxační techniky, technika měkkých tkání, korekce svalových dysbalancí, proprioceptivní techniky, prvky z dynamické neuromuskulární facilitace a další. Cílem mé práce bylo poukázat na možná rizika moderní gymnastiky, vliv cíleného trénování, co se zvětšení kloubních rozsahů týče, na celkovou posturu těla a navržení fyzioterapie spolu s vhodným pohybovým programem jako nedílné součásti tréninkové jednotky. Na základě zjištěných výsledků můžeme usoudit, že fyzioterapie měla pozitivní vliv na organismus gymnastek. U všech došlo k částečnému zmírnění bolestivosti a snížení svalových dysbalancí. Jednalo se zejména o snížení hypertonu v oblasti PV svalů, ošetření TrPs, zlepšení funkce bránice a zvýšení proprioceptivního čití. Z toho plyne, že fyzioterapie v moderní gymnastice by měla být nedílnou součást tréninkových plánů jako prevence a terapie pohybového aparátu.
|
|
|
Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob
Chalušová, Michaela ; Polavková, Radka (vedoucí práce) ; Muchová, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie Michaela Chalušová Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob Overload of the knee joint fibrous system in people with joint hypermobility syndrome Bakalářská práce Vedoucí závěrečné práce: Bc. Radka Polavková Praha, 2011 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce, paní Bc. Radce Polavkové za vedení, cenné poznámky, odborné připomínky, podněty a náměty. Dále bych chtěla poděkovat pacientkám za jejich ochotnou spolupráci v rámci vyšetření a následné fyzioterapie. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem řádně uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 15. června 2011 MICHAELA CHALUŠOVÁ V Praze dne:15. června 2011 _______________________ Podpis studenta Identifikační záznam: CHALUŠOVÁ, M. Přetížení vazivového aparátu kolenního kloubu u hypermobilních osob. [Overload of the knee joint fibrous system in people with joint hypermobility...
|
|
|
Vyšetření mozečkových funkcí u pacientů se skoliózou
Drdáková, Lenka ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Slováčková, Lenka (oponent)
Cíl: Zjistit, zda existuje rozdíl v přítomnosti minimálních mozečkových příznaků, hypermobility, a dyspraxie u skupiny pacientů s idiopatickou skoliózou (IS) a u skupiny jedinců bez IS. Metodika: Pro výzkum bylo vybráno 11 pacientů s IS a 11 jedinců bez IS jako kontrolní skupina. Pro vyšetření mozečkových příznaků jsme použili škálu International Cooperative Ataxia Rating Scale (ICARS). Hypermobilitu jsme hodnotili deseti testy dle Jandy. Přítomnost kyvadlových reflexů jsme zjišťovali pomocí patelárního a tricipitového reflexu. Poruchy dyspraxie jsme vyšetřili tzv. Československým testem. Výsledky: Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u pacientů s IS v hodnocení škály ICARS, oproti kontrolní skupině měli horší skóre (p < 0,05). Častější hypermobilita byla u pacientů s IS prokázána u zkoušky rotace hlavy (p = 0,0384) a u zkoušky předklonu (p = 0,0409). Neprokázala se statisticky častější přítomnost kyvadlových reflexů, ani poruch dyspraxie u pacientů s IS. Závěr: Vyšetření prokázalo signifikantně výraznější ataxii a asynergii u pacientů s IS oproti kontrolní skupině. Byla zjištěna častější hypermobilita u zkoušky rotace hlavy a u zkoušky předklonu ve skupině pacientů s IS. Celkové vyhodnocení hypermobility bylo na hranici statistické významnosti. Naproti tomu rozdíl vyšetřovaných kyvadlových...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u jedinců s hypermobilitou
BÜRGEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kloubní hypermobility. Hypermobilita nepředstavuje onemocnění v pravém slova smyslu, ale určitý stupeň kvality vaziva. Projevuje se zvýšenými rozsahy pohybu v kloubech nad fyziologickou mez. Především je nutno podotknout, že právě vazivo plní zpevňující a fixační funkci v pohybovém systému. U hypermobility dochází ke zvýšené laxicitě ligament a volnosti kloubních pouzder, navíc se pojí se sníženým napětím svalstva. V důsledku insuficience vaziva provází hypermobilitu kloubní instabilita, jenž vede k rozvoji funkčních poruch. Proto fyzioterapie představuje zásadní roli v kompenzaci projevů hypermobility, tak aby funkční poruchy nepřerostly ve strukturální. Cílem této bakalářské práce bylo především vysvětlení problematiky hypermobility a navrhnutí vhodné fyzioterapeutické léčby u hypermobilních jedinců. V teoretické části práce definuji pohybový systém se zaměřením na popis vaziva a kloubu. Následuje vysvětlení funkčních poruch a jejich vztahu se strukturálními onemocněními. Na to navazuji charakteristikou hypermobility a s ní spojeným hypermobilním syndromem, kterou následně rozvíjím popisem epidemiologie, etiopatogeneze a klinických příznaků. Dále uvádím klasifikaci hypermobility a diagnostická vyšetření s širším popisem nejčastěji používaných v České republice a zahraničí. V konečné fázi docházím k diferenciální diagnostice a samotné charakteristice terapie hypermobilních jedinců. Vytvoření praktické části mé bakalářské práce jsem pojala zpracováním kvalitativního výzkumu. Zkoumaný soubor představovali dva muži dospělého věku s potvrzenou hypermobilitou. U probandů jsem provedla odebrání anamnézy a zpracovala vstupní vyšetření zahrnující i vyšetření hypermobility dle Jandy, dále pomocí goniometrie. Na základě vyšetření jsem navrhla terapii, kterou jsme naplánovali na 2-3 měsíce s mým vedením 1x týdně po dobu 60 minut. Probandům bylo doporučeno každodenní cvičení zhruba po dobu 15-20 minut. U jednoho z probandů jsme naplánovali celkem 10 sezení, po ukončení jsme provedli výstupní hodnocení, při němž jsme došli k závěru celkového zlepšení tělesného stavu, avšak hypermobilitu jako takovou se nám nepodařilo ovlivnit vzhledem k délce terapie a nemožnosti ovlivnit kvalitu vaziva. Kompenzace hypermobility je totiž otázka velmi dlouhodobého cvičení. U druhého probanda jsme bohužel terapii předčasně ukončili před naším 7. sezením z důvodu náhlých zdravotních komplikací, tudíž jsme nedošli k žádným pozitivním výsledkům. Avšak ke kompenzaci hypermobility by i v tomto případě bylo třeba dlouhého časového úseku.
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility dětí staršího školního věku
KRBEČEK, Jindřich
Jako základ mé bakalářské práce jsem si vybral výzkum problematiky funkční poruchy pohybového aparátu, konkrétně zaměřený na vrozenou hypermobilitu dětí staršího školního věku, se zaměřením na ramenní a loketní kloub. Hypermobilita je onemocnění pohybového aparátu, které způsobuje nadměrnou laxicitu pojivové tkáně, díky které se klouby dostávají do extrémních poloh. To může způsobit poškození nejen kloubní chrupavky, nýbrž celého kloubu včetně okolních tkání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.
|
|
| |
host ::
RSS.