|
|
Monitoring výskytu vodních květů a kvality vody na nádržích Modlany a Kateřina (Teplice)
Nevečeřalová, Iva ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Vodní nádrže Modlany a Kateřina jsou poklesové kotliny, které zde vznikly na konci 70. let zatopením prostorů nepoužívaných důlních šachet. Původně se v této oblasti nacházelo několik historických rybníků. V současné době se obě nádrže využívají ke sportovnímu rybolovu a v případě nádrže Kateřina i k rekreačnímu koupání. Od roku 2013 je zde prováděn pravidelný monitoring kvality vody. Posuzují se fyzikálně-chemické parametry a zvláštní zřetel se klade na měření obsahu nutrientů (fosfor a dusík) ve vodě. Pozornost byla věnována složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Z rozboru fytoplanktonu vyplývá, že v nádržích se vyskytuje řada druhů sinic. Zooplankton je hodně omezován planktonofágními druhy ryb. Hodnoty parametrů zjištěných pravidelnými odběry odpovídají eutrofizovaným vodám. Výsledky umožňují posoudit stav kvality vody a pomohou navrhnout opatření pro zlepšení kvality vody v obou nádržích.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring vybraných rybníků Duchcovska.
Typoltová, Tereza ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Od roku 2013 probíhá hydrobiologický monitoring vybraných rybníků v Duchcově. Jedná se o Rybochovný č. 1, Rybochovný č. 2, Rybochovný č. 3, Kravský, Růžový, Dubský a Barboru, kdy na všech rybnících byly po určitou dobu sledovány základní hydrochemické parametry: teplota, alkalita, vodivost, oxidační redukční potenciál, koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě, průhlednost a turbidita. Zjišťovala jsem sezónní změnu ve složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Výsledky jsem porovnala s daty z předchozích let. Na těchto rybnících vzniká riziko eutrofizace vod, jejichž důsledkem je výskyt vodního květu. Několik situací s výskytem vodního květu bylo během monitoringu zaznamenáno. To by byl problém jak pro ekologický stav rybničních nádrží, tak i pro rybí obsádky z důvodu odčerpání kyslíku. Během sledování pH nebyly zjištěny extrémní výkyvy, ale i tak je nutné sledovat přísun živin a při nesrovnalostech navrhovat různá opatření.
|
|
|
Plankton malých návesních rybníků
ČEJNOVÁ, Monika
Cílem práce bylo zdokumentovat základní charakteristiky planktonu čtyř malých rybničních nádrží. Zaznamenat sezónní změny ve výskytu vybraných skupin a porovnat jednotlivé nádrže mezi sebou. Dále pak vyhodnotit hospodaření na nádržích a posoudit možný vliv na formování planktonu. Tyto výsledky pak porovnat se současnými poměry na standardních hospodářských rybnících. Při této studii jsem sledovala 3 soukromé rybníky a návesní rybník, které se nacházely v katastru obce Lodhéřov. Z výsledků je zřejmé, že rozvoj zooplanktonu byl na soukromých rybnících velmi pomalý, zatímco na návesním rybníku se zooplankton rozvíjel nejrychleji. Na návesním rybníku byla oproti soukromým rybníkům zaznamenána velká druhová rozmanitost. Na soukromých rybnících byl zjištěn vysoký přírůstek ryb, který činil v R1 597 kg/ha a v R3 519 kg/ha. Z hlediska hospodaření na rybnících byl R2 nejméně efektivní, protože jeho přírůstek byl jen 113 kg/ha. Soukromé rybníky by se podle průměrné roční krmné dávky 2910 kg/ha ještě řadily do polointenzifikačních, zatímco rybník návesní do intenzifikačních s krmnou dávkou 4557 kg/ha.
|
|
|
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica)
SKUHROVEC, Tomáš
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica) Cílem této bakalářské práce, bylo vytvořit literární přehled dostupných informací o biologii a ekologii druhu bochnatky americké (Pectinatella magnifica). Tato invazní mechovka pochází ze Severní Ameriky. Její výskyt byl u nás poprvé zaznamenán v 30. letech 20 století v Labi a ve Vltavě. První masový výskyt, byl však hlášen až v roce 2003 z pískovny Cep v CHKO Třeboňsko. Z nádrže Cep se rozšířila do dalších lokalit (pískovny Cep I., Vlkov, Veselí, Veselí I., Horusice a rybníky Hejtman, Nový Kanclíř, Staňkovský a Podřezaný), kde našla vhodné podmínky k životu. V České republice se nachází i v jiných lokalitách, ale její výskyt není v takovém množství. Mimo naší republiku je nacházena i v dalších evropských státech a v některých asijských zemích. Bochnatka americká je koloniální vodní živočich upřednostňující nepohlavní způsob rozmnožování. Kolonie jsou žlutohnědě zbarveny struktury pevného rosolu, kulovitého nebo protáhlého tvaru. Bochnatka je účinný filtrátor, který požírá fytoplankton zejména rozsivky. Mezi nejvýznamnější ekologické faktory, ovlivňující její sezónní dynamiku, patří teplota. Jedná se o termofilní druh s teplotním optimem vyšším než 20°C. Naopak, pokud teplota poklesne pod 20 °C, dochází k rozpadu kolonií a k uvolňování přezimujících útvarů, zvaných statoblasty. Upřednostňuje vody slabě alkalické a s nižší vodivostí (pod 200 S.cm-1). Z hlediska trofie bochnatce vyhovují vody oligotrofní až mesotrofní. Je nalézána zejména na ponořených větvích a naplaveném dřevě v oblasti břehového pásu. V rámci druhu, byla prokázána asociace s jinými vodními organismy například s drobnými korýši a plži. V dutině coelomu, byl prokázán i sexuální vývoj parazitických druhů Trichonosema a Tetracapsula, kteří jsou významnými parazity lososovitých ryb. Abychom byli schopni odhadnout a popsat vliv tohoto recentně se šířícího druhu na biotopy, které obývá, je nutné detailně se obeznámit s jeho biologií.
|
|
|
Příspěvek k poznání vegetace sinic a řas vodních biotopů na Nepomucku
HAZUKOVÁ, Václava
The algological research was conducted in the surroundings of Nepomuk. In total, 9 fishponds and 2 streams were investigated over two years. Samples of net phytoplankton, periphyton and phytobenthos were collected in spring, summer and autumn. Moreover, various environmental variables were measured at each sampling site. Specimens were identified to the lowest taxonomic level possible and the relative abundance was assessed. Seasonal fluctuations and changes in the species composition among sampling sites were compared and discussed. The influence of environmental variables on changes in planktic and benthic assemblies was analysed. The list of species and the photodocumentation are presented.
|
|
|
Dynamika rozvoje fytoplanktonu Brněnské přehrady v závislosti na podmínkách prostředí
Straková, Lucie
Brněnská přehrada je typickým příkladem oslabené ekologické stability vodního prostředí. Tato vodní plocha se již několik let potýká s problémem antropogenní eutrofizace, jež vznikla v důsledku neustálého přísunu biogenních prvků z povodí. Nadměrné množství živin a příznivý vliv teplotní stratifikace zvyšuje konkurenceschopnost sinic. Ty se stávají každoročně dominantou fytoplanktonu a jejich abnormální množství zhoršuje vlastnosti vody a její využití. Odolné klidové stádium sinic tzv. inokulum je navíc uloženo v horních vrstvách dnového sedimentu po mnoho let. Nadměrnou primární produkci nejsou následně schopni redukovat ani přirození konzumenti sinic a řas. Sinice uvolňují do svého okolí toxické sekundární produkty metabolismu jež působí nepříznivé na produkci ryb, zdravotní stav ostatních vodních organizmů i člověka. Obrovský nárůst vodního květu se stává již po několik let předmětem výzkumu po celém světě. Bylo upuštěno od užívání jednorázových aplikací algicidních látek. Základem je nyní hledání dlouhodobého řešení, jež bude zlepšovat kvalitu vody a alespoň částečně navracet stabilitu celému ekosystému. Po dlouhodobém sledování vývoje fytoplanktonu se na Brněnské přehradě začaly uskutečňovat opatření k omezení rozvoje vodního květu. Pozornost je primárně věnována přítoku minerálních živin z povodí a ošetření sedimentů, v nichž je uloženo inokulum sinic. Následují zásahy přímo v těle nádrže. Důraz je kladen zejména na snížení konkurenceschopnosti sinic a omezení kyslíkových deficitů vznikajících v důsledku rozkladu nezpracované biomasy. Nové řešení spočívá v promíchávání jednotlivých vrstev vodního sloupce a nastolení rovnováhy. V neposlední řadě jsou součástí opatření také změny ve složení rybí obsádky. Odlov herbivorních ryb a vysazení dravých druhů by mělo pomoci k obnovení funkčního potravního řetězce.
|
|
|
Studium sezónních změn jakosti vody ve vírské nádrži
Navrátilová, Martina ; Dolejš, Petr (oponent) ; Chocholáčová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením vybraných ukazatelů jakosti vody ve vodárenské nádrži Vír (teplota, pH, barva, zákal, fluorescence fykocyaninu, koncentrace chlorofylu-a, feopigmentů, microcystinu-LR, orthofosforečnanů, dusičnanů, atd.). Vzorky byly odebírány v odběrových profilech 10, 30 a 50 metrů od absolutní hladiny a v sezóně od května do října byl měřen vertikální profil pomocí sondy YSI 6600 přímo v nádrži.
|
|
|
Odstraňování různých druhů fytoplanktonu flotací rozpuštěným vzduchem
Sukopová, Martina ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V práci byla hodnocena účinnost flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) při odstraňování různých druhů fytoplanktonu. Jako naprostou nezbytnou se v procesu úpravy vody ukázala aglomerační fáze, neboli koagulace a flokulace. Ta neutralizuje částice, aby se na ně mohly navázat bubliny vzduchu. Účinnost procesu však závisí na více proměnných: druhu použitého koagulantu, dávce, pH koagulace, délce a intenzitě flokulace, recirkulačním poměru i použití polymeru při koagulaci. Jistý vliv na odstranění fytoplanktonu má i distribuce velikosti odstraňovaných částic a obsah organických látek v surové vodě. Flotace rozpuštěným vzduchem je v současnosti nejvhodnější metodou k odstranění fytoplanktonu, dokáže odstranit 93-98 % sinic, a dokonce 99-99,9 % řas. Z ekonomických důvodů byly srovnány i účinnosti flotace se sedimentací, kterou flotace v procesu úpravy vody nahrazuje.
|
|
| |
|
|
Kvalita vody a složení planktonních společenstev vodní nádrže Opatovice
Hylák, Tomáš
Náplní diplomové práce byl sedmiměsíční výzkum na údolní vodárenské nádrži Opatovice u Vyškova na Moravě. Odběry vody se prováděly jednou měsíčně ze dvou odběrných míst, které se nacházely na závětrné a návětrné straně. Z odebraných vzorků se na Mendelově univerzitě v Brně na oddělení rybářství a hydrobiologie tentýž den stanovovaly fyzikálně-chemické parametry vody, kvantitativní a kvalitativní složení planktonních společenstev. Výsledky byly porovnány s mojí bakalářskou prací: Vývoj jakosti vody vodní nádrže Opatovice, s výsledky z minulých let, které mi poskytla společnost VAK, a. s. Vyškov, s platnou legislativou České republiky a s některými nádržemi nacházejícími se na jižní Moravě.
|
host ::
RSS.