Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Každodenní život v Moruši
Martínková, Tereza ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Každodenní život v Moruši" se zabývá každodenním životem v jedné malé pohraniční vesnici na okraji Českého lesa. Především se zaměřuje na výdělečné a zušlechťující brigády ve vesnici a dění s nimi spojenými. Přesněji na brigády, sbor dobrovolných hasičů, hasičskou sborovnu/ hospodu, pouťovou zábavu, dětský den a májku. Práce vychází z literatury zabývající se antropologickými a etnografickými výzkumy věnujícími se každodennímu životu a rozděleni obyvatel na základě Eliasovy teorie na "starousedlíky" a "nově přistěhovalé". Výzkumná část vychází z kvalitativního výzkumu doplněného etnografickými metodami. Výzkum je založen na zúčastněném pozorování a polostrukturovaných rozhovorech, na jejichž základě analyzuji propojení jednotlivých aktivit, a taktéž vliv účasti či neúčasti při jejich konání na vnímání jednotlivců ostatními ve vesnici. Zároveň se práce zabývá otázkou, zda se případné aktivitě při společenských a kulturních akcích přisuzuje nějaký význam, který se promítá do života vesničanů jako takového. Jestli jsou nějak za svou nepřítomnost stigmatizováni a odsuzováni zbylými vesničany.
Podnikatelský záměr - hospůdka v anglickém stylu
Weiss, Petr ; Pleva, Michael (oponent) ; Veselý, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá podnikatelským záměrem na založení nové nekuřácké hospůdky. V první části jsou nastíněna teoretická východiska, na základě kterých je zpracována cast praktická. Výsledný podnikatelský záměr v praktické části, vychází z celkové analýzy trhu, jak z hlediska potenciálních zákazníků, tak i stávající konkurence. Na závěr bude posouzena realizovatelnost a reálnost záměru.
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
Výběr piva českými konzumenty v roce 2006
Vinopal, Jiří
V zářijovém výzkumu byly zopakovány otázky z výzkumu Hospody a pivo v české společnosti z roku 2004. Zpráva poskytuje základní informace o některých aspektech určujících výběr piva českými konzumenty. Mimo jiné se dotýká problematiky typu oblíbeného piva, preference konkrétních značek, upřednostňování produktů z pivovarů působících v regionu bydliště nebo důležitosti ceny a chuti při výběru piva.
Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006
Vinopal, Jiří
V zářijovém výzkumu byly zopakovány otázky z výzkumu Hospody a pivo v české společnosti z roku 2004. Výsledky ukazují jaká jsou nejoblíbenější pohostinská zařízení v ČR, důvody navštěvnosti těchto zařízení a jaké je postavení hospody mezi těmito zařízeními
Češi a hospody
Horáková, Naděžda
CVVM se v září věnovalo tématu pohostinských zařízení a pití piva. Respondentů jsme se mimo jiné zeptali , zda chodí do hospody, jak často a jak hodnotí současnou situaci českých hospod v porovnání se situací před rokem 1989.
Analýza konkurence pohostinství a restaurací v městě Prostějov
Krchňáková, Lucie ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Blanka (oponent)
Trh gastronomických zařízení v České republice zažívá v posledních letech řadu změn. Příčiny změn můžeme hledat na straně nabídky i poptávky. Stranu poptávky významně ovlivňují rychle se měnící preference zákazníků a jejich kupní síla. Služby, které gastronomická zařízení nabízejí patří k těm, které jsou nejrychleji omezovány v době poklesu nebo stagnace kupní síly zákazníků. Naopak v době růstu kupní síly a životního standardu se restaurace stávají vítaným zpestřením, na které si lidé rychle zvykají. Studie provedené v zemích EU potvrzují, že v době růstu národní ekonomiky předbíhá růst gastronomických segmentů přírůstek HDP a tím v podstatě odstraňuje deficit z období recese a stagnace. Růst životní úrovně a kupní síly obyvatel měl pozitivní efekt na růst počtu restaurací, pohostinství, fast foodů apod. Tradiční restaurace a gastronomická zařízení vznikala zejména ve městech a významná se stala dostupnost v době obědů. Obědová menu jsou jedním z hlavních konkurenčních nástrojů tradičních restaurací. Spolu se změnou životního stylu vzrostl i počet fast foodů a take away restaurací, které jsou využívány také zejména v době obědů a poledních přestávek. Silnou pozici na trhu mají stále tradiční české restaurace. Zákaznické preference se ale mění a zákazníci začínají věnovat pozornost novým restauracím s netradiční kuchyní typu mexická, indická, thajská, jižní Amerika apod. Tradiční restaurace navíc ztratily trochu své exkluzivity a jsou cenově dostupnější v důsledku konkurence s nově vznikajícími pizzeriemi a asijskými restauracemi. Pokud si chce dnes někdo otevřít restauraci nestačí mu jen dobrá lokalita a kvalitní kuchař. Začínající podnikatel musí pečlivě zvažovat, jak bude jeho podnik vypadat, co bude nabízet a na jaké zákazníky se zaměří. Dalším důležitým aspektem je samozřejmě konkurence. Analýza a sledování konkurence umožňuje podniku se odlišit a zaměřit se na jiné zákazníky nebo jim nabídnout něco jiného než konkurent. Odvětví restaurací a pohostinství patří podle odvětvové klasifikace ekonomických činností do oddílu 55. OKEČ 55 zahrnuje hotely, kempy, restaurace, výčepy a bary, účelové stravování a dodávky hotových jídel. V roce 2005 bylo v této oblasti evidováno 50 233 ekonomicky aktivních subjektů z toho 44 138 podniků fyzických osob. Většina z nich se řadí mezi malé podniky do 50 zaměstnanců. V ČR se v gastronomii prodá 17% všech potravin a nápojů. Při tom u nealkoholických nápojů tento podíl činí 20 % a u piva asi 50%.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.