|
|
Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí
Böhm, Daniel ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí se zabývá vztahem mezi prostředím dětství a sociálním kapitálem v dospělosti. V teoretické části je nejprve vymezen vlastní koncept sociálního kapitálu rozvíjející zejména Colemanovu a Bourdieuovu konceptualizaci. Následně jsou popsány vlivy vybraných socializačních prostředí s důrazem na rozlišení primární socializace (rodiny) i sekundární socializace (prostředí mimoškolních organizovaných aktivit a prostředí školních institucí). V empirické části textu jsou nejprve operacionalizovány výchovné styly a společné aktivity dětí s rodiči. Následně je přistoupeno k přípravě celkem pěti indikátorů sociálního kapitálu v dospělosti rozlišujícících jeho strukturní i kulturní složku. V závěru textu jsou předloženy modely vlivů rodinného sociálního kapitálu, mimoškolních aktivit, nejvyššího dosaženého vzdělání a dalších proměnných na sociální kapitál měřený prostřednictvím velikosti sítě slabých vazeb, nejvyšším dosaženým socioekonomickým statusem a heterogenitou v síti silných vazeb měřenou u tří nejbližších přátel. V kulturní dimenzi sociálního kapitálu byly modelovány vlivy na generalizovanou důvěru a toleranci. Analýzy předkládané v empirické části vznikají zpracováváním datového souboru vzešlého z výzkumu Distinkce a...
|
|
|
Proces vzniku hodnot: mezigenerační přenos v rodině
Srncová, Michaela ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Proces vzniku hodnot: Mezigenerační přenos v rodině se zabývá procesem přenosu hodnotových orientací na individuální úrovni. Cílem práce je zjistit, zda a za jakých podmínek dochází k přenosu hodnot mezi generacemi v kontextu socio-profesní třídy. Práce se opírá o Kohnovu hypotézu, která tvrdí, že hodnoty jsou také kromě samotného procesu socializace formovány pracovní pozicí jednotlivců. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část pojednává o hodnotách, samotné socializaci jedince a shrnuje také poznatky Kohnovy práce, která se zabývá zejména diferenciací hodnot na základě profesních tříd. Analytická část se opírá o data z výzkumu "Distinkce a hodnoty 2008". Pozornost je zaměřena na zkoumání výchovných hodnot (které vlastnosti by měli být v dětech doma podporovány). Analytická část se také dělí na dva základní okruhy. První je věnován analýze hodnot potomků i rodičů skrze jednotlivé profesní třídy. Druhý okruh se věnuje přenosu jednotlivých hodnotových typů mezi generacemi. Klíčová slova Hodnoty, funkce hodnot, přenos hodnot, hodnotové orientace, socializace, socializační mediátoři, Kohnova hypotéza. Annotation The thesis The process of value formation: intergenerational transmission in family deals with the transmission of value orientations on the individual level. The aim...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnoty, vzory a ideály mládeže
Čermáková, Markéta ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Hodnoty, vzory a ideály mládeže. Bakalářská práce. Praha: FF UK v Praze, Katedra pedagogiky, 2010, 59 stran. Cílem této práce je popsat souvislosti týkající se vlivu rodiny, prostředí, médií a společnosti na hodnoty, vzory a ideály mládeže.
|
|
|
Sociální problém diskriminace Afroameričanů a jeho odraz ve filmu
Genttnerová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kopecká, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je popis sociálního problému diskriminace Afroameričanů v USA se zaměřením se na odraz projevů rasové diskriminace ve filmu. Práce se při představování sociálního problému zabývá pojmy jako rasa či etnocentrismus. Dále se věnuje stereotypům, diskriminaci a předsudkům, zde se zaměřuje také na jejich různé typy a podoby, způsoby vzniku a reprodukce. Poukazuje na dopady rasismu na Afroameričany a americkou společnost, mimo jiné z pohledu sekundární deviace, stigmatizace a sebenaplňujícího se proroctví. Popisuje základní události z historie rasismu v USA a také oblasti výskytu institucionální diskriminace, kterými jsou bydlení, vzdělávací systém, pracovní trh, právní systém a také politická a mediální reprezentace. Ve druhé části se práce zaměřuje na konkrétní oblast diskriminace v médiích - na film. Popisuje historický vývoj a proměny zobrazení Afroameričanů a afroamerických témat ve filmu od jeho vzniku po začátek devadesátých let 20. století. V této souvislosti uvádí i tři konkrétní filmy, které jsou svým způsobem zobrazení Afroameričanů typické vždy pro určité období dějin. Proměny zobrazení dává do kontextu se společenskými změnami, které probíhaly ve sféře politické, sociální, kulturní, technologické a hlavně ekonomické. Práce tedy na jednu stranu pohlíží na film...
|
|
|
Proměna postavení dítěte ve společnosti: mizející nebo nevinné dětství?
Papoušková, Kristina ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se zabývám tématem dětství, jeho vývojem a proměnou ve společnosti. Představuji zde disciplínu sociologie dětství, vymezuji oblast jejího zájmu, pozadí vývoje a stěžejní autory. Chci dokázat, že dětství není pouze životní etapa jednotlivce. Věnuji se zde dětství jako sociální entitě; v tomto kontextu lze dětství přirovnat k sociální konstrukci, jakou je gender nebo společenská třída. Vymezuji možné podoby dětství, mezi které patří například téma mizejícího dětství. Snažím se zdůraznit, že dětství nebylo ve společnosti obsaženo vždy ve stejné podobě. V neposlední řadě se zde snažím dekonstruovat mýtus nevinného dětství, který je typický pro západní společnost. Kromě teoreticky orientované části bakalářské práce obsahuje moje práce i empirickou část, v které analyzuji obrazy dětství tří generací žen, které prožívaly své dětství v různých obdobích 20. století v Československu. V analýze se zejména věnuji obrazu dětství v kontextu společenských změn, dále v souvislosti působení vzdělávacích institucí nebo o vztazích v dětském kolektivu. Snažím se zde zachytit obraz mizejícího dětství a mýtus dětské nevinnosti.
|
|
|
Konzumerismus mládeže a jeho souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem
Beránková, Petra Alexandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá konzumerismem třinácti- a čtrnáctileté mládeže. Autorka si klade otázky, nakolik je sledovaná věková kategorie ve svých postojích ke spotřebě konzumní a zda mají konzumeristické postoje souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem. Nejprve autorka ve stručnosti představuje konzumerismus jako sociologické téma. Zvláštní pozornost věnuje otázce vlivu sociální stratifikace na životní styl. Za své hlavní teoretické východisko stanovuje homologickou koncepci tříd Pierra Bourdieua, od něhož přejímá pojetí ekonomického a kulturního kapitálu jako hlavních diferencujících principů ovlivňujících životní styl. Dále předkládá charakteristiku dnešní školní mládeže v kontextu české společnosti a zmiňuje se o úloze socializace při přenosu kapitálů a spotřebních vzorců z rodičů na dítě. Závěrem práce autorka popisuje svůj postup při analýze dat týkajících se postojů ke spotřebě u dotyčné věkové kategorie. Seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu, které vypovídají o výrazné konzumnosti sledovaného vzorku, která však není univerzální. Na základě korelační analýzy pak autorka konstatuje, že existují významné korelační vztahy mezi indexy sledovaných kapitálů a četnostmi (ne)souhlasu s výroky indikujícími konzumeristické postoje. Hypotéza o souvislosti mezi konzumeristickými postoji a ekonomickým i...
|
|
| |
|
|
Hra v roli ve spontánních činnostech dětí předškolního věku
Luňáková, Jitka ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá v rovině teoretické i praktické hrou v roli ve spontánních činnostech dětí předškolního věku. Na mysli mám hry a činnosti, kdy dítě není nijak organizováno, ani vedeno a má možnost se svobodně rozhodnout co bude dělat. Úvod teoretické části diplomové práce popisuje význam a smysl hry v životě člověka s náhledem do historie her a uvádí i některé její teorie. Více je rozpracována teorie Jeana Piageta, který spojuje hru dítěte s jeho intelektuálním vývojem. Druhá kapitola se zaměřuje na specifika osobnosti dítěte předškolního věku z pohledu vývojové psychologie i vývoje současné společnosti se zaměřením na aktuální potřebu dítěte si hrát. V další části je v souvislosti s tématem zpracovaná charakteristika současné mateřské školy a její směřování s ohlédnutím do nedaleké předrevoluční doby. Čtvrtá kapitola se zabývá významem spontánních aktivit v mateřské škole. Zjišťuje, jakou úlohu v těchto činnostech hraje dospělý, jaký vliv na hru mají individuální a sociální rozdíly dětí a jak ji ovlivňuje heterogennost či homogennost skupiny. Teoretickou část uzavírá kapitola zabývající se hrou v roli a jejím významem pro předškolní dítě. Praktická část obsahuje cíle výzkumu a stanovené hypotézy. Uvádí jednotlivé techniky sběru dat výzkumu - strukturované přímé pozorování dětí v...
|
host ::
RSS.