|
Variabilita velikosti a tvaru lebky u moderního člověka
Danda, Hynek ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Variabilita tvaru a velikosti lebky moderního člověka je ovlivněna mnoha různými faktory. Svou roli hrají neutrální evoluční procesy, k nimž náleží mutace, genetický drift a migrace; pohlaví jedince, ale také prostředí, ve kterém daný jedinec vyrůstá a potrava, kterou přijímá. Kvůli etickým omezením při pokusech na člověku a primátech je velice obtížné určit, do jaké míry je za dané rozdíly zodpovědná selekce a jaký podíl má na variabilitě vývojová plasticita. Z klimatických faktorů pravděpodobně největší selekční tlak vyvíjejí nízké teploty a to především na obličejovou část lebky. Další významnou klimatickou proměnnou ovlivňující tvar lebky, nejvíce nosní dutiny, je i vlhkost vzduchu. Vnitropopulační diverzita jednotlivých znaků lebky klesá společně s narůstající geografickou vzdáleností od pravděpodobného místa počáteční expanze moderního člověka.
|
|
Příprava a charakterisace rekombinantního dermcidinu jako potenciálního proteinového partnera glutamátkarboxypeptidasy II
Tužil, Jan ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Proces novotvorby cévního zásobení je klíčový pro růst a přežití jakéhokoliv pevného nádoru. Zatímco většina nádorů zůstává nevaskularizována a zpravidla nepřesáhne svou velikostí několik milimetrů, některé novotvary prochází tzv. angiogenním přechodem, v důsledku čehož začne docházet tvorbě krevních tělísek. Počet buněk podstupujících apoptosu se snižuje a nádor se začíná rozrůstat. Je známo několik dobře prostudovaných faktorů, jež ovlivňují fyziologické děje spojené s novotvorbou cév. Tyto látky se mohou, ale nemusí vyskytovat i v tkáních nádoru. Glutamátkarboxypeptidáza II (GCPII; EC 3.4.17.21) je transmembránový glykoprotein II. typu, u něhož byly objeveny dvě fyziologicky významné enzymatické aktivity. GCPII je exprimována ve vaskulatuře pevných nádorů, přičemž zde však nebyla pozorována žádná funkce spojená s těmito aktivitami. Přestože se spekuluje o možné receptorové funkci GCPII, přirozený ligand dosud nebyl identifikován. Předcházející experimenty v naší laboratoři naznačily možnost interakce některých proteinů s GCPII. Jeden z nich- dermcidin byl vybrán jako možný vazebný partner, byl naklonován, exprimován v savčích buňkách a poté byla prověřena jeho možná interakce s GCPII pomocí nového detekčního systému využívajícího kotvu FLAG. Interakci in vitro se však nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.
|
|
Construction of various types of vaccines based on the structural proteins of mouse polyomavirus and analysis of immune response after their administration to mice
Hrušková, Veronika
Modelové kapsidy odvozené od myšího polyomaviru nesoucí zelený fluorescenční protein (EGFP-VLPs) byly připraveny a použity k intranasální imunizaci myší. EGFP- VLPs navodily silnou protilátkovou odpověď proti VP1, ale ne proti EGFP. In vitro restimulace dendritickými buňkami aktivovanými VP1 nebo EGFP antigenem navodila proliferaci T-buněk a produkci IL-2 a IFN-, která byla specifická jak pro VP1, tak pro EGFP. Překvapivě nebyla detekována žádná specifická cytotoxická aktivita proti VP1 a EGFP proteinu. Po intranasální aplikaci EGFP-VLPs a také po infekci myší polyomavirem bylo pozorováno snížení počtu CD4+CD25+Foxp3+ T buněk ve slezině, ale ne v lymfatických uzlinách a periferní krvi. Z toho plyne, že myší polyomavirus a i od něho odvozené VLPs mají schopnost vyvolat změny v distribuci regulačních T buněk. Přítomnost inhibitorů proteasomu a endo-lysosomální acidifikace způsobila významnou inhibici v presentaci exogenních EGFP-VLPs antigenů v kontextu MHC II třídy. Tyto výsledky prokazují, že EGFP protein transportován prostřednictvím VLPs je dopraven do buňky, degradován na peptidy a presentován na MHC II třídy. Na základě modelových EGFP-VLPs byly připraveny kapsidy nesoucí uvnitř fragment lidského proteinu Bcr-Abl chronické myeloidní leukémie. Sekvence 171 aminokyselin pokrývající zlomovou...
|
|
Charakterizace a identifikace pšeničných alergenů z potravin obsahujících pšenici
Goliáš, Jaroslav
Běžně přijímaná potrava může za specifických podmínek u některých lidí vyvolat nežádoucí klinické příznaky způsobené přecitlivělostí na určitou složku potravy. Tato nežádoucí reakce na přijatou potravu se nazývá potravinová alergie a v posledních letech má ve světové populaci stoupající tendenci, přičemž postihuje zejména děti, ale i dospělé. Významnou úlohu v potravinové alergii má pšenice a potraviny, které obsahují pšeničné složky. Pšeničné alergeny z mouky už jsou docela dobře známi, avšak člověk přijímá pšenici v potravě v upravené podobě (tepelně upravené potraviny), čím se může alergenicita alergenů vytratit nebo také zvýšit. Kromě toho, enzymy v trávicí soustavě člověka mohou mít také vliv na alergenicitu pšeničných alergenů. Cílem této práce je charakterizovat pšeničné alergeny přítomné v tepelně upravených potravinách a jejich změny po působení enzymů přítomných v trávicí soustavě člověka. Charakterizace těchto pozměněných a nově alergenů může napomoct k nalezení lepších diagnostických přístupů, zvýšit specificitu detekce IgE protilátek, umožnit cílenou léčbu pacientů.
|
|
Sledování změn koagulace během fyziologické gravidity
Ptáčková, Veronika ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Tato práce sleduje změny koagulace během fyziologické gravidity měřením vybraných koagulačních parametrů. Obsahuje též přehled koagulačních změn u těhotných žen a komplikací, které mohou jejich vlivem nastat. Pro sledování změn byly měřeny hodnoty protrombinového testu (PT), aktivovaného parciálního tromboplastinového testu (APTT) a hladiny fibrinogenu (FBG) a D-dimerů (DDI) u zdravých těhotných žen v období do 20., 30. a 40. týdne gravidity. Měření bylo provedeno na analyzátoru Dade Behring v hematologické laboratoři CHL a TC Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Výsledky byly statisticky zpracovány. Bylo nalezeno, že hodnoty koagulačních testů PT (P=0,0793) a APTT (P=0,1232) nevykazují během těhotenství významné změny, dochází jen k jejich mírnému poklesu v rámci fyziologického rozmezí. Naopak, hladiny FBG (P<0,0001) a DDI (P=0,0311) se během gravidity zvyšují. Hodnoty všech parametrů závisí na týdnu těhotenství. Těhotenství je hyperkoagulační stav, který je způsoben především snížením fibrinolytické aktivity a produkty placenty. Nerovnováha mezi pro- a antikoagulačními ději může vést k mnoha komplikacím, ohrožujícím matku i plod. Hyperkoagulační podmínky potvrzují i nalezené zvýšené hladiny FBG a DDI.
|
|
Ovlivnění držení těla u osob se zrakovým postižením
Miklová, Lenka ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název práce: Ovlivnění držení těla u osob se zrakovým postižením Cíl práce: Cílem práce bylo vyhodnotit vliv cvičební jednotky na vybrané ukazatele funkce pohybového aparátu. Metoda: Práce je koncipována jako případová studie, které se zúčastnilo 18 dívek se zrakovým postižením (průměrný věk 17,5 let). Soubor byl vyšetřen pomocí základních vyšetřovacích metod pro stanovení držení těla, rovnováhy a svalových dysbalancí. Studie trvala šest měsíců a vyšetření proběhlo před započetím, po třech měsících (kdy probandky necvičily) a po ukončení speciálnťho tříměsíčního cvičebnilio programu vycházejícího z cvičebních postupů zdravotní tělesné výchovy. Výsledky: Výsledky ukazují, že se děvčata po počátečních třech měsících ve většině sledovaných parametrů zhoršila a po dalším tříměsíčním pohybovém programu uspěla ve většině testů lépe než při druhém měření. Mezi prvním a druhým měřením došlo k významným změnám u parametrů svalového zkrácení a to u flexorů kyčelního kloubu (zhoršení o 20 %), u paravertebrálních svalů (zhoršení o 17,65 %). U rovnováhy došlo mezi prvním a druhým měřením k procentuálnímu zlepšení u stoje na pravé DK a to o 15,38 %. Za významné zlepšení mezi druhým a třetím měřením (tj. po aplikaci cvičebnilio programu) lze považovat u parametrů svalového zkrácení tyto hodnoty: u flexorů...
|
|
Časový faktor v radikální radioterapii nádorů hlavy a krku
Lohynská, Radka ; Stankušová, Hana (vedoucí práce) ; Klozar, Jan (oponent) ; Feltl, David (oponent) ; Odrážka, Karel (oponent)
Radikální radioterapie má v léčbě spinocelulárních karcinomů oblasti hlavy a krku významné místo. Úspěšnost radikální léčby je hodnocena procentem lokoregionální kontroly a celkovým přežitím pacientů a je ovlivněna řadou faktorů jednak ze strany nádoru (stadium onemocnění, typ histologie, grading, angioinvaze), ze strany pacienta (věk, komorbidita, performance status, abusus) a v neposlední řadě také faktory vlastní léčby (dávka radioterapie, frakcionace, celková doba léčby, ozařovaný objem, předchozí chirurgická léčba či aplikace chemoterapie). Mezi významné prediktivní faktory efektu radioterapie patří celková doba radioterapie (každý den prodloužení léčby spinocelulárních nádorů hlavy a krku znamená 1-3% ztráty lokální kontroly onemocnění), menší význam má časové období od stanovení diagnózy do zahájení radikální léčby. Standardní léčbou nádorů klinického stadia I a II je normofrakcionovaná radioterapie a u lokálně pokročilých nádorů (klinické stadium III a IV) je chemoradioterapie nebo alterované režimy radioterapie. Zlepšení výsledků léčby zářením lze u nádorů hlavy a krku dosáhnout mnoha způsoby, z nichž nejdostupnější je zamezení prodloužení ozařovací série (nahrazování ozařovací pauzy např. při státních svátcích) a minimalizace čekací doby na radioterapii. Rovněž zvýšením celkové dávky radioterapie...
|
|
Charakterizace a identifikace pšeničných alergénů z potravin obsahujících pšenici
Goliáš, Jaroslav ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce)
Běžně přijímaná potrava může za specifických podmínek u některých lidí vyvolat nežádoucí klinické příznaky způsobené přecitlivělostí na určitou složku potravy. Tato nežádoucí reakce na přijatou potravu se nazývá potravinová alergie a v posledních letech má ve světové populaci stoupající tendenci, přičemž postihuje zejména děti, ale i dospělé. Významnou úlohu v potravinové alergii má pšenice a potraviny, které obsahují pšeničné složky. Pšeničné alergeny z mouky už jsou docela dobře známi, avšak člověk přijímá pšenici v potravě v upravené podobě (tepelně upravené potraviny), čím se může alergenicita alergenů vytratit nebo také zvýšit. Kromě toho, enzymy v trávicí soustavě člověka mohou mít také vliv na alergenicitu pšeničných alergenů. Cílem této práce je charakterizovat pšeničné alergeny přítomné v tepelně upravených potravinách a jejich změny po působení enzymů přítomných v trávicí soustavě člověka. Charakterizace těchto pozměněných a nově alergenů může napomoct k nalezení lepších diagnostických přístupů, zvýšit specificitu detekce IgE protilátek, umožnit cílenou léčbu pacientů.
|
|
Role ABC transportérů v mechanizmu vzniku farmakorezistentních epilepsií
Hanousková, Tereza ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Diplomová práce shrnuje sou_asné poznatky o možné roli ABC transportér_ v mechanizmu vzniku farmakorezistentní epilepsie (FE). P_ibližn_ 30% z celkového po_tu epileptických pacient_ je totiž rezistentní k antiepileptické lé_b_. Pro FE je charakteristické, že v_tšina pacient_ je sou_asn_ rezistentní k n_kolika antiepileptik_m (AED), a_koli jejich mechanizmus ú_inku se liší. P_edpokládá se proto, že jednou z hlavních p_í_in FE je snížená dostupnost AED do mozku, kterou významn_ ur_ují ABC transportéry v hematoencefalické barié_e (HEB). V souvislosti s FE byly z rodiny ABC (ATP-binding casette family) transportér_ podrobn_ji studovány následující transportéry: P-glykoprotein (kódován genem MDR1), n_kte_í _lenové MRP rodiny (multidrug resistance associated protein family) transportér_ a BCRP (breast cancer resistance protein). Zvýšená exprese výše uvedených transportér_ byla popsána v endoteliálních bu_kách HEB, astrocytech a neuronech epileptogenní tkán_ pacient_ s FE. A proto modulace ABC transportér_ ve smyslu dosažení lepšího pr_niku AED do mozku by se mohla stát novou strategií lé_by FE. P_edevším podání inhibitor_ Pgp s nižší toxicitou, vyšší ú_inností a specifitou spolu s AED by mohlo zvrátit rezistenci a dosáhnout kontroly záchvat_ u FE. Také charakterizace genetických variant MDR1 genu a...
|
|
Development of peptidomimetics on alpha(v)beta(3) integrin receptor for tumor imaging
Fuxa, Jiří ; Miletín, Miroslav (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent)
Integríny jsou heterodimerní skupinou receptorů s velkým významem v mnoha buněčných procesech. Vyskytují se ve všech mnohobuněčných organismech. Především podskupina alpha(v)beta(3) hraje významnou roli v adhezi buněk s okolím. Snížení adheze obsazením těchto receptorů se využívá k omezení metastazování rakoviných buněk nebo k jejich včasné diagnostice. Popsáním struktury a prostorového uspořádání vazebného místa této podskupiny byly jako vysoce afinitní ligandy určeny peptidy obsahující RGD (Arg-Gly- Asp) triplet. Podle počítačových modelů interakce RGD peptidů a vazebného místa receptoru byly postupně připravovány i nepeptidové ligandy. V této práci jsme se pokusili připravit molekuly potencionálně využitelé k diagnostice rakoviny pomocí pozitronové emisní tomografie. Jako předlohu jsme zvolili již dříve připravené molekuly s vysokou afinitou k alpha(v)beta(3) integrínovým receptorům a přípravou jejich jodovaných analogů jsme získali možnost jejich radioaktivního značení. Bohužel zavedení jódu do molekuly snížilo IC50 na hodnoty znemožňující jejich reálné využití.
|
host ::
