Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Časový faktor v radikální radioterapii nádorů hlavy a krku
Lohynská, Radka ; Stankušová, Hana (vedoucí práce) ; Klozar, Jan (oponent) ; Feltl, David (oponent) ; Odrážka, Karel (oponent)
Radikální radioterapie má v léčbě spinocelulárních karcinomů oblasti hlavy a krku významné místo. Úspěšnost radikální léčby je hodnocena procentem lokoregionální kontroly a celkovým přežitím pacientů a je ovlivněna řadou faktorů jednak ze strany nádoru (stadium onemocnění, typ histologie, grading, angioinvaze), ze strany pacienta (věk, komorbidita, performance status, abusus) a v neposlední řadě také faktory vlastní léčby (dávka radioterapie, frakcionace, celková doba léčby, ozařovaný objem, předchozí chirurgická léčba či aplikace chemoterapie). Mezi významné prediktivní faktory efektu radioterapie patří celková doba radioterapie (každý den prodloužení léčby spinocelulárních nádorů hlavy a krku znamená 1-3% ztráty lokální kontroly onemocnění), menší význam má časové období od stanovení diagnózy do zahájení radikální léčby. Standardní léčbou nádorů klinického stadia I a II je normofrakcionovaná radioterapie a u lokálně pokročilých nádorů (klinické stadium III a IV) je chemoradioterapie nebo alterované režimy radioterapie. Zlepšení výsledků léčby zářením lze u nádorů hlavy a krku dosáhnout mnoha způsoby, z nichž nejdostupnější je zamezení prodloužení ozařovací série (nahrazování ozařovací pauzy např. při státních svátcích) a minimalizace čekací doby na radioterapii. Rovněž zvýšením celkové dávky radioterapie...
Vliv PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů
Vojtíšek, Radovan ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Zemanová, Milada (oponent)
Využití PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů Úvod: V současné době je standardním vyšetřením při plánování radioterapie u pacientů s nemalobuněčnými plicními karcinomy (non-small cell lung cancer; NSCLC) kontrastní CT vyšetření. Recentními studiemi bylo prokázáno, že PET/CT vyšetření má vyšší senzitivitu a specificitu v diagnostice plicních karcinomů a vede tedy k vyšší přesnosti při konturaci cílových objemů u NSCLC. Cíl práce: Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit vliv použití plánovacího PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů, a to zejména ve smyslu změny velikosti cílových objemů. Dalším cílem této práce bylo zjistit vliv změn velikostí cílových objemů na hodnoty TCP a NTCP a v neposlední řadě také vliv kombinovaného vyšetření na staging onemocnění a na léčebnou strategii. Materiál a metodika: V období mezi říjnem 2008 a listopadem 2013 bylo do studie zařazeno 42 pacientů s histologicky potvrzeným inoperabilním NSCLC, kteří byli indikováni k radikální radioterapii. Všichni pacienti podstoupili plánovací PET/CT vyšetření. Vytvořil jsem vždy dvě různé konturace cílových objemů (podle CT a podle PET/CT) a byly vytvořeny dva různé plány, každý s vlastním dávkově objemovým histogramem (dose-volume histogram;...
Pooperační brachyterapie v léčbě časných karcinomů dutiny ústní
Tuček, Luboš ; Šimůnek, Antonín (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Soumarová, Renata (oponent)
1 Souhrn Cíl: Hodnocení efektu pooperační brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (HDR) při terapii časného karcinomu dutiny ústní, a sledování faktorů ovlivňujících kontrolu nádorového onemocnění. Materiál a metodika: 30 pacientů s T1 - T3N0 karcinomem jazyka a spodiny dutiny ústní bylo léčeno excizí tumoru, eventuálně doplněnou elektivní krční disekcí, a pooperační HDR brachyterapií 18 x 3 Gy dvakrát denně. K analýzám přežití byl užit Kaplan-Meierové model. Log-rank test a Coxova regresní analýza byly použity k hodnocení vlivu T-stadia, histologického gradu, resekčních okrajů, hloubky invaze a intenzity vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) na lokální kontrolu (LC), kontrolu v uzlinách (NC), přežití bez známek onemocnění (DFS) a celkové přežití (OS). Medián doby sledování byl 40 měsíců (6 - 145). Výsledky: Pravděpodobnost 5leté LC, NC, DFS, DFS po záchranné léčbě a OS činila pořadě 85,4 %, 69,2 %, 65,4 %, 75,6 % a 73 %. Log-rank test a univariantní Coxova regresní analýza prokázaly následující korelace: Grade nádoru koreloval s LC, DFS a OS; T stádium s NC a DFS; hloubka invaze a intenzita VEGF s NC, DFS a OS. Korelace detekované v multivariantní analýze byly následující: Grade nádoru s LC; hloubka invaze s NC; hloubka invaze a grade nádoru s DFS; VEGF intenzita s DFS po záchranné léčbě....
Pooperační brachyterapie v léčbě časných karcinomů dutiny ústní
Tuček, Luboš ; Šimůnek, Antonín (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Soumarová, Renata (oponent)
1 Souhrn Cíl: Hodnocení efektu pooperační brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (HDR) při terapii časného karcinomu dutiny ústní, a sledování faktorů ovlivňujících kontrolu nádorového onemocnění. Materiál a metodika: 30 pacientů s T1 - T3N0 karcinomem jazyka a spodiny dutiny ústní bylo léčeno excizí tumoru, eventuálně doplněnou elektivní krční disekcí, a pooperační HDR brachyterapií 18 x 3 Gy dvakrát denně. K analýzám přežití byl užit Kaplan-Meierové model. Log-rank test a Coxova regresní analýza byly použity k hodnocení vlivu T-stadia, histologického gradu, resekčních okrajů, hloubky invaze a intenzity vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) na lokální kontrolu (LC), kontrolu v uzlinách (NC), přežití bez známek onemocnění (DFS) a celkové přežití (OS). Medián doby sledování byl 40 měsíců (6 - 145). Výsledky: Pravděpodobnost 5leté LC, NC, DFS, DFS po záchranné léčbě a OS činila pořadě 85,4 %, 69,2 %, 65,4 %, 75,6 % a 73 %. Log-rank test a univariantní Coxova regresní analýza prokázaly následující korelace: Grade nádoru koreloval s LC, DFS a OS; T stádium s NC a DFS; hloubka invaze a intenzita VEGF s NC, DFS a OS. Korelace detekované v multivariantní analýze byly následující: Grade nádoru s LC; hloubka invaze s NC; hloubka invaze a grade nádoru s DFS; VEGF intenzita s DFS po záchranné léčbě....
Vliv vstupních krevních parametrů na léčebnou odpověď u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem konečníku
Hodek, Miroslav ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Soumarová, Renata (oponent)
SOUHRN Cíl: Vztah mezi hladinami krevních buněk a systémovou zánětlivou odpovědí je nesporný a velmi dobře popsaný. Předléčebné krevní parametry mohou předpovědět celkový klinický výstup pro mnoho typů rakoviny. Tato práce se zaměřuje na systematické zhodnocení vztahu mezi vstupními hodnotami krevních buněk a léčebnou odpovědí u pacientů s rektálním karcinomem léčených neoadjuvantní chemoradioterapií. Pacienti a metody: Od roku 2009 do 2015 bylo do studie dohromady zařazeno a retrospektivně analyzováno 173 pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta. Vstupní krevní obraz byl zaznamenán u všech pacientů jeden týden před zahájením chemoradioterapie. Nádorová odpověď byla hodnocena dle patologického nálezu. Hladiny krevních buněk, zahrnující RBC (erytrocyty), Hb (hemoglobin), PLT (krevní destičky), počet neutrofilů, WBC (bílé krvinky), NLR (poměru neutrofilů-k-lymfocytům), a PLR (poměr destiček-k-lymfocytům), byly analyzovány ve vztahu k nádorovému downstagingu, pCR (patologické kompletní odpovědi), OS (celkovému přežití) a DSF (přežití bez nemoci). Výsledky: Hladiny hemoglobinu byly spojeny s odpovědí v Logistické regresní analýze: pCR (p=0.05; OR 1.04, 95%CI 1.00-1.07); T-downstaging (p=0.006; OR 1.03, 95%CI 1.01-1.05); N-downstaging (p=0.09; OR 1.02, 95%CI 1.00-1.04); T nebo N-downstaging (p=0.007; OR...
Vliv PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů
Vojtíšek, Radovan ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Zemanová, Milada (oponent)
Využití PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů Úvod: V současné době je standardním vyšetřením při plánování radioterapie u pacientů s nemalobuněčnými plicními karcinomy (non-small cell lung cancer; NSCLC) kontrastní CT vyšetření. Recentními studiemi bylo prokázáno, že PET/CT vyšetření má vyšší senzitivitu a specificitu v diagnostice plicních karcinomů a vede tedy k vyšší přesnosti při konturaci cílových objemů u NSCLC. Cíl práce: Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit vliv použití plánovacího PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů, a to zejména ve smyslu změny velikosti cílových objemů. Dalším cílem této práce bylo zjistit vliv změn velikostí cílových objemů na hodnoty TCP a NTCP a v neposlední řadě také vliv kombinovaného vyšetření na staging onemocnění a na léčebnou strategii. Materiál a metodika: V období mezi říjnem 2008 a listopadem 2013 bylo do studie zařazeno 42 pacientů s histologicky potvrzeným inoperabilním NSCLC, kteří byli indikováni k radikální radioterapii. Všichni pacienti podstoupili plánovací PET/CT vyšetření. Vytvořil jsem vždy dvě různé konturace cílových objemů (podle CT a podle PET/CT) a byly vytvořeny dva různé plány, každý s vlastním dávkově objemovým histogramem (dose-volume histogram;...
Časový faktor v radikální radioterapii nádorů hlavy a krku
Lohynská, Radka ; Stankušová, Hana (vedoucí práce) ; Klozar, Jan (oponent) ; Feltl, David (oponent) ; Odrážka, Karel (oponent)
Radikální radioterapie má v léčbě spinocelulárních karcinomů oblasti hlavy a krku významné místo. Úspěšnost radikální léčby je hodnocena procentem lokoregionální kontroly a celkovým přežitím pacientů a je ovlivněna řadou faktorů jednak ze strany nádoru (stadium onemocnění, typ histologie, grading, angioinvaze), ze strany pacienta (věk, komorbidita, performance status, abusus) a v neposlední řadě také faktory vlastní léčby (dávka radioterapie, frakcionace, celková doba léčby, ozařovaný objem, předchozí chirurgická léčba či aplikace chemoterapie). Mezi významné prediktivní faktory efektu radioterapie patří celková doba radioterapie (každý den prodloužení léčby spinocelulárních nádorů hlavy a krku znamená 1-3% ztráty lokální kontroly onemocnění), menší význam má časové období od stanovení diagnózy do zahájení radikální léčby. Standardní léčbou nádorů klinického stadia I a II je normofrakcionovaná radioterapie a u lokálně pokročilých nádorů (klinické stadium III a IV) je chemoradioterapie nebo alterované režimy radioterapie. Zlepšení výsledků léčby zářením lze u nádorů hlavy a krku dosáhnout mnoha způsoby, z nichž nejdostupnější je zamezení prodloužení ozařovací série (nahrazování ozařovací pauzy např. při státních svátcích) a minimalizace čekací doby na radioterapii. Rovněž zvýšením celkové dávky radioterapie...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.