|
Historické stezky a raně středověké mincovní nálezy. Příspěvek k poznání dálkových a regionálních komunikací v jižních a západních Čechách.
ŠTĚPANČÍK, Zdeněk
Předkládaná diplomová práce se věnuje nálezům raně středověkých mincí na území jižních a západních Čech, jež jsou využity jako pramenná základna pro poznání dálkových a regionálních komunikací. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu jsou samotné raně středověké mincovní nálezy s přihlédnutím na osídlení v dané době známé především z archeologických poznatků. Dále je přihlíženo k průchodu prokázaných historických komunikací a mapovým podkladům, jež zachytily krajinu před průmyslovou revolucí. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit, jak dalece raně středověké nálezy mincí souvisejí s dálkovými komunikacemi. Dalším cílem je snaha podchytit veškeré dosud známé nálezy ze zkoumaného území a pokusit se o možnou rekonstrukci regionálních komunikací, jež mohly propojovat sídelní areály. Cílem práce není a ani nemůže být přímé detekování historických komunikací v terénu, jelikož je práce vedena shora ,,od stolu" na příliš velkém území.
|
|
Změny lesní vegetace v čase - srovnání druhového složení a biodiverzity s historickými údaji
Vojík, Martin ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Práce přináší výsledky výzkumu dlouhodobé změny polopřirozené lesní vegetace nížinných lesů v polesí Klínec (fytogeografický okres Střední Povltaví), které tvoří spojení mezi severovýchodní částí Brdské vrchoviny (Hřebeny) a údolím Vltavy. Výzkum změny lesní vegetace za posledních bezmála 60 let probíhal metodou opakovaných fytocenologických snímků na polotrvalých plochách. Jako referenční data byly použity historické fytocenologické snímky V. Samka z roku 1957, které byly poskytnuty Českou národní fytocenologickou databází. Opakováno bylo 29 snímků, které byly lokalizovány pomocí historických dat v prostředí GIS. Ve studovaném území byl zjištěn posun ke stínomilnějším společenstvům (úbytek světlomilných a rozšíření stínomilných druhů) způsobený zápojem stromového a keřového patra v důsledku rozšíření a dominance listnatých stromů. Druhová bohatost (alfa diverzita) v území prokazatelně klesla. Homogenizace vegetace nebyla v klíneckém polesí prokázána. V území došlo k rozšíření druhů na živiny bohatých stanovišť a k úbytku druhů červeného seznamu cévnatých rostlin. Zaznamenáno bylo také značné rozšíření nepůvodních a invazních druhů. Vegetační změna v oblasti byla pravděpodobně nejvíce ovlivněna změnou lesního hospodaření v nížinných lesích (zánik pařezení a převod na nepravé kmenoviny), eutrofizací prostředí (spady dusíku z atmosféry, splachy ze zemědělských ploch) a působením lesní, zejména černé zvěře.
|
|
Raně středověké sídliště v Hrdlovce
Meduna, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Nováček, Karel (oponent) ; Měřínský, Zdeněk (oponent)
Raně středověké sídliště v Hrdlovce Petr Meduna Abstrakt Raně středověké sídliště v Hrdlovce (okr. Teplice) bylo zkoumáno velkoplošným záchranným archeologickým výzkumem v předpolí hnědouhelného velkolomu v letech 1989-1994, zpracování bylo umožněno z prostředků Grantové agentury Akademie věd České republiky v letech 2002-2004 (projekt číslo IAA8002201). Výlučnost sídliště spočívá v dochování původní kulturní vrstvy, dlouhodobém osídlení areálu po celé období raného středověku a možnosti včlenit sídliště do kontextu lokalit v archeologicky dlouhodobě zkoumaných mikroregionech Lomského a Loučenského potoka. Z pohledu historické topografie lze sídliště ztotožnit s vesnicí Dubany, ve 13. století v majetku cisterckého kláštera v Oseku. Metoda terénní práce procházela v průběhu výzkumu postupným zpřesňováním k odkryvu tzv. kulturní vrstvy ve čtvercové síti s dokumentací nálezů in situ. Prozkoumána byla přibližně desetina z desetihektarového sídliště. Keramický soubor dělí chronologii sídliště na 6 fází (A-E, časně slovanské - pozdněhradištní) a jeho rozbor navrhuje dílčí změny v regionální typologii. V širším kontextu vede sledováním distribuce regionální keramiky k hypotéze o českém záboru dnešního Míšeňska v 1. polovině 10. století. Život sídliště lze rekonstruovat v pohledech na dům i usedlost v rámci jedné...
|
|
Rozšíření a variabilita štírů rodu Euscorpius v Evropě
Novotný, Tomáš ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Hula, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce shrnuje současné znalosti o druhové diverzitě a rozšíření evropských štírů rodu Euscorpius. Jedná se na tomto území o druhově nejbohatší rod štírů, u kterého se v posledních deseti letech výrazně změnil pohled na celkový počet rozlišovaných druhů. Je to dáno zejména využitím molekulárních znaků (především analýzou mitochondriálního genu pro 16S RNA), což umožnilo lepší pochopení variability některých morfologických a morfometrických znaků. Původních 5 uznávaných druhů se tak vyšplhalo od roku 1999 na současných 17. Předkládaná práce se snaží shrnout historické pojetí druhové variability a využívání různých typů znaků u rodu Euscorpius. U současně uznávaných druhů se dále snaží popsat jejich známé rozšíření a faktory, které ho mohou ovlivňovat včetně speciální kapitoly věnované štírům na území České republiky. Jako jeden z důležitých faktorů ovlivňující rozšíření řady druhů se jeví zejména introdukce lidskou činností. Ta pravděpodobně ovlivnila i rozšíření druhu E. tergestinus v Čechách.
|
|
Geofyzikální průzkum poddolovaného území v Lukavici u Chrudimi
Slavíčková, Michaela ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Dohnal, Jiří (oponent)
Obec Lukavice ve východních Čechách je známá svou historickou těžbou pyritu. První zmínky o těžbě pocházejí z počátku 17. století. Doly byly opuštěny v roce 1892 díky značnému vyčerpání svrchních partií ložiska a také díky zahraniční konkurenci levnějšího pyritu. Stará důlní díla byla rekultivována a částečně sanována, ale jejich přesná poloha v řadě případů známa není. Výskyt prázdných důlních děl pod komunikacemi v centru obce by mohl způsobit propad vozovky pod těžkými nákladními auty, která vozí přes Lukavici kamenivo z blízkého lomu. Úkolem geofyziky bylo určení mocnosti haldového materiálu (seismika), sledování subsidence v centru obce (opakovaná nivelace) a vyhledávání starých důlních děl pomocí gravimetrie. Diplomová práce je zaměřena na zpracování a interpretaci gravimetrických měření. Gravimetrická měření neprokázala výskyt prázdných přípovrchových důlních děl pod komunikacemi v centru obce Lukavice. Modelování výsledků gravimetrických měření ukazuje, že záporné Bouguerovy anomálie zjištěné na silnici v okolí Bartolomějské jámy mohou být způsobeny různým stupněm alterace podložních porfyroidů, nebo zvýšenou mocností sedimentárního pokryvu či zásypu. Podle historických map a fotografií byla určena přibližná poloha bývalé vodní šachty Vilemína. Přesnou polohu šachty jsme hledali pomocí...
|
|
Trůnící Madona z Týnského chrámu
Turečková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
- Resumé Hlavním úkolem této bakalárské práce je shromáždení starší literatury a prostudování literatury nové, souvisej ící s daným tématem a tvorící širší základnu pro lepší pochopení složité dejinné situace. Práce se soustredí na téma / sochy Týnské madony z oevru Mistra Týnské kalvárie a zabývá se predevším problémem její datace, která není jednoznacne urcená. Prední ceští badatelé se neshodnou na jejím datování kolem roku 1420. Tato datace je skupinou badatelu obhaj ována špickovou formální analýzou (Jaromír Homolka). Druhá skupina badatelu radí celek do konce tricátých let 15. století a využívá metodu kulturne-historickou (Milena Bartlová, Jirí významu), nebo že v ní byly zpracovány nové prvky, které formálne se výrazne neliší od madon ze strední Evropy, jež zustala bezvýhradne katolická. Fajt) . Dalším tématem této práce je obecný pohled na vývoj trunících madon se zamerením na socharskou produkci západu od pocátku produkce do 40. let 15. století. Tato práce má ambice na základe formální a stylové analýzy pomocí ikonografie a za použití metody komparace vytvorit širší základnu pro jasnej ší pohled na tak významné dílo, jako je Týnská Madona a zaradit je do evropského kontextu. Protože analogií pro sochu Trunící Madony z Týnského chrámu jsem našla ve stredoevropských sbírkách dost, není (z hlediska...
|
|
German and Czech in language policy conflict. A comparative analysis of discourse on the Badeni language decree of 1897
Syrovátková, Adéla ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Povejšil, Jaromír (oponent) ; Heinemann, Margot (oponent)
Tato dizertační práce vychází z principů lingvistické analýzy diskurzu. Diskurz jako sociální praxe je zde chápán v historickém kontextu. Práce svým charakterem spadá do tzv. vnějšího vývoje jazyka, opírá se zejména o poznatky historické sociolingvistiky a pragmatiky. Na pozadí vládního jazykově politického nařízení z roku 1897, které v Čechách vyvolalo politickou krizi, je dokumentováno a kontrastivní analýze podrobeno řečové jednání Čechů a Němců. Východisko tvoří obsah výpovědí (Aussagen) s výrazně přesvědčovací funkcí. Jedná se o veřejné politické promluvy národně uvědomělých Čechů a Němců prezentovaných v denním tisku. Celkem jsou zkoumány tři obsahové kategorie: autostereotyp, heterostereotyp a postoj k tzv. české otázce. Tyto obsahy se obrážejí v heslech, která jsou pro daný diskurz klíčová (diskurstragende Schlüsselwörter), a jejich konkurenci ze sémaziologického a onomaziologického hlediska (Bedeutungs- und Bezeichnungskonkurrenz). Druhé východisko představují argumentační strategie. Navrženy jsou topické vzorce, které jsou porovnány s ohledem na jejich skupinovou specifičnost a funkci. V popředí přitom stojí sémantická analýza hodnotových a normativních soudů zúčastněných skupin (zásady neorétoriky). Poslední, doprovodnou rovinou je analýza jazykových prostředků sloužících k vyjádření obsahů a...
|
|
German and Czech in language policy conflict. A comparative analysis of discourse on the Badeni language decree of 1897
Syrovátková, Adéla ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Povejšil, Jaromír (oponent) ; Heinemann, Margot (oponent)
Tato dizertační práce vychází z principů lingvistické analýzy diskurzu. Diskurz jako sociální praxe je zde chápán v historickém kontextu. Práce svým charakterem spadá do tzv. vnějšího vývoje jazyka, opírá se zejména o poznatky historické sociolingvistiky a pragmatiky. Na pozadí vládního jazykově politického nařízení z roku 1897, které v Čechách vyvolalo politickou krizi, je dokumentováno a kontrastivní analýze podrobeno řečové jednání Čechů a Němců. Východisko tvoří obsah výpovědí (Aussagen) s výrazně přesvědčovací funkcí. Jedná se o veřejné politické promluvy národně uvědomělých Čechů a Němců prezentovaných v denním tisku. Celkem jsou zkoumány tři obsahové kategorie: autostereotyp, heterostereotyp a postoj k tzv. české otázce. Tyto obsahy se obrážejí v heslech, která jsou pro daný diskurz klíčová (diskurstragende Schlüsselwörter), a jejich konkurenci ze sémaziologického a onomaziologického hlediska (Bedeutungs- und Bezeichnungskonkurrenz). Druhé východisko představují argumentační strategie. Navrženy jsou topické vzorce, které jsou porovnány s ohledem na jejich skupinovou specifičnost a funkci. V popředí přitom stojí sémantická analýza hodnotových a normativních soudů zúčastněných skupin (zásady neorétoriky). Poslední, doprovodnou rovinou je analýza jazykových prostředků sloužících k vyjádření obsahů a...
|
|
Úloha kultury v rozvoji venkovských oblastí
POPELKOVÁ, Andrea
Bakalářské práce se zabývá úlohou kultury v rozvoji venkovských oblastí. Od vymezení základních pojmů, které s venkovem a s kulturou jsou neodmyslitelně spjaty, přes nejdůležitější historické okamžiky, které venkov v minulosti ovlivňovaly a ovlivňují jeho současný rozvoj a vnímání, se autorka dostane k samotným obcím Jihočeského kraje, konkrétně k Mikroregionu Zlatý vrch. Na konkrétních obcích je ukázáno, zdali se na venkově stále dodržují zvyky a tradice či zdali stále žijí tradiční lidová řemesla. Práce monitoruje počet a význam hmotných kulturních památek v obcích a nechybí návrh vhodných finančních prostředků. Autorka uskuteční průzkum ve vybraných obcích Mikroregionu Zlatý vrch, z něhož na konci práce vyvodí výsledky a následný závěr práce.
|
|
Porovnání efektivity státního soudnictví s tržním v České republice
Kašpar, Petr ; Minárik, Pavol (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Bakalářská práce porovnává efektivitu veřejných a soukromých soudů v České republice. Úvod práce se zabývá teorií poskytování ekonomických statků, dále pak argumentací zastánců a oponentů jejich poskytování státem. Následuje exkurs do fungování konkurence při tvorbě práva a historické ohlednutí se zaměřením na historii soukromého poskytování a vynucování práva ilustrovaného na středověkém Islandu, Divokém Západě, Anglii a českých zemích. Hlavní cíl si tato práce vytyčila v porovnání efektivity soukromého a veřejného soudnictví v České republice. Konkrétně se zaměřuje na efektivitu v rozhodování občanskoprávních sporů, kde klasickým veřejným soudům konkurují soukromé rozhodčí soudy. Z výsledků analýzy jednoznačně plyne větší efektivita soukromé varianty. Konec práce analyzuje výsledky tohoto porovnání a pokouší se zjistit, v čem tkví problémy, nebo naopak úspěchy těchto alternativ.
|
host ::
