|
|
Uplatnění člověka s tělesným postižením na pracovním trhu
Burdová, Monika ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou uplatnění osob s tělesným postižením na pracovním trhu. Teoretická část práce se zabývá pojmem tělesné postižení a klasifikací tělesných vad. Vysvětluje pojmy pracovní trh, lidský kapitál a chráněný trh práce. Zabývá se nástroji na podporu zaměstnávání osob s tělesným postižením a vztahující se legislativou k této oblasti. Dále se zaměřuje na bariéry v přístupu osob s tělesným postižením na trh práce. Cílem praktické části je odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, která zní: S jakými bariérami se potýkají osoby s tělesným postižením při hledání zaměstnání na otevřeném trhu práce? K jejímu zodpovězení byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s klienty Asistence o.p.s.
|
|
|
Význam dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiče do procesu sanace
KARAS, Martin
Obsahem disertační práce je téma Význam dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiny do procesu sanace, které je v tomto ohledu doposud neprobádané. Cílem práce je navržení uspokojivých východisek individuálního plánu péče ohrožených rodin, které v procesu sanace prostřednictvím sociální rehabilitace přispívají k navrácení dítěte zpět do biologické rodiny. Je naplňován s ohledem na dílčí cíle, které odhalují vliv sociálně patologických jevů, dílčích znaků sanace rodiny a poskytovaných služeb a na základě těchto zjištění identifikuji jaké způsoby, metody a techniky zdravotně sociální práce jsou dětským centrem uplatňovány ve vztahu k aktivnímu zapojení rodiče do procesu sociální rehabilitace. Předkládaná práce si současně klade otázku, v čem stávající způsob multidisciplinární pomoci napomáhá, případně v čem brání participovat na poskytované podpoře. Disertační práce je členěna do dvou částí - teoretické a metodologické. Teoretická část se zabývá rodinou, jejími funkcemi, rizikovými faktory, nejčastějšími typy poruch rodičovství ve vztahu k ohrožené rodině, ohroženou rodinou, soudobým statutem péče o ohrožené děti. Podrobně zde popisuji, jaké jsou formy ohrožení dítěte a jaké rizikové faktory nejvíce ovlivňují rodiče v participaci na řešení vlastního problému. V poslední kapitole se zaobírám procesem sanace rodiny, jejími znaky a fázemi. Vyobrazuji zde činnost Dětského centra Jihočeského kraje, o.p.s. ve Strakonicích a jimi poskytovanou službu sociální rehabilitaci - způsoby, metody a techniky zdravotně sociální práce s ohroženou rodinou. Obsahem metodologické části je objasnění významu dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiče do procesu sanace prostřednictvím sociální rehabilitace, za pomoci metody polořízeného rozhovoru jako primární techniky sběru dat. Získaná data jsou podrobena analýze a interpretována v kapitole osmé. V kapitole deváté předkládám východiska individuálního plánu péče, která za předpokladu uvedených pravidel slouží jako funkční nástroj k dosažení aktivního zapojení rodiče do procesu sociální rehabilitace. Závěrečná kapitola pak uzavírá a vyjasňuje zvolenou problematiku.
|
|
|
Sociální práce jako součást resocializace v průběhu výkonu trestu
Mouleová, Žaneta ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku resocializace již v průběhu výkonu trestu a s tím spojené další faktory. Diplomová práce je zaměřena na problematiku resocializace ve výkonu trestu a s tím spojené programy. Je zde charakterizovaná resocializace i sociální práce. Větší pozornost je věnovaná resocializaci, programům zacházení a sociální práci. Teoretické poznatky jsou využity v praktickém programu dotazníkového šetření z plzeňské věznice. Výsledky výzkumu ukazují názor osob ve výkonu trestu odnětí svobody na resocializaci a programy zacházení.
|
|
|
Vliv sportovních aktivit v procesu resocializace u lidí s následky cévní mozkové příhody
Šteflová, Romana ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce bude zaměřena na resocializaci a sociální rehabilitaci osob s následky cévní mozkové příhody v kombinaci se sportovními aktivitami. Cílem bude zjištění vlivu sportovních aktivit na sociální rehabilitaci u cílové skupiny. V teoretických kapitolách budou definovány a vysvětleny pojmy týkající se cévní mozkové příhody, sociální rehabilitace a sportovních aktivit. V empirické kapitole budou analyzována a interpretována data na základě metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Komercionalizace organizací občanského sektoru, Analýza komerčních aktivit českých OOS v oblasti sociální rehabilitace
Gala, Antonín ; Šťovíčková Jantulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Český Diplomová práce se zabývá komercionalizací a komerčními aktivitami českých organizací občanského sektoru poskytujících sociální služby v segmentu sociální rehabilitace. V první, teoretické části, je uvedena problematika komercionalizace samotné, dále je uveden přehled zkoumaných právnických osob a užité organizační teorie. V druhé, metodologické části je předveden design kvantitativního výzkumu a veškeré metodologické náležitosti výzkumu. Třetí, empirická část se zabývá vyhodnocením výzkumu diplomové práce. Provedený výzkum měl formu dotazníkového šetření a byly zjišťovány podoby komerčních aktivit, míra komercionalizace a faktory vedoucí OOS k přijetí komerčních aktivit. Bylo zjištěno, že nadpoloviční většina zkoumaných organizací komerční činnost vykonává, nejčastější podobou komerční činnosti je projed služeb a výrobků. Dále z výzkumu vyplynula nízká míra komercionalizace s potenciálem růstu do budoucna, nejčastějšími faktory k přijetí komerčních aktivit byly umístění klientů na pracovní trh a nejistota příjmů z dotací od státu, popř. EU.
|
|
| |
|
|
Cesty ke snížení recidivy v ČR: Resocializace občanů ve výkonu trestu odnětí svobody a po propuštění
Doleželová, Olivie ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problémem vysoké míry recidivy v ČR, který upozorňuje na neefektivnost českých věznic v jejich resocializační funkci, tj. snahu reintegrovat do společnosti osoby po výkonu trestu odnětí svobody, kterým hrozí sociální vyloučení a kriminální recidiva, je terciární prevencí kriminality. Jev recidivismu je velmi komplexní - zahrnuje problematiku sociálního vyloučení, rasové diskriminace, adiktologie i krizi sociální mobility ve společnosti. Je nutné ho trpělivě řešit na mnoha úrovních, za pomocí dlouhodobých strategií. Efektivní fungování penitenciární péče zacílené na prevenci je cílem každé společnosti. Snížení recidivy znamená snížení nákladů ze státního rozpočtu, zajištění bezpečí a ochranu celé společnosti před trestnými činy poskytuje vhodné prostřední pro rozvoj celé společnosti, a poskytnutí péče těm, kteří se střetli se zákonem, je důležité z hlediska sociální spravedlnosti. Stigma zločince je často horším trestem než vlastní pobyt za mřížemi.
|
|
|
Individuální plánování v rámci sociální rehabilitace lidí s duševním onemocněním
Tomášová, Barbora ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá individuálním plánováním a sociální rehabilitací v prostředí sociálních služeb se zaměřením na osoby s duální diagnózou. V první části nejprve popisuje základní charakter problematiky osob s duální diagnózou, duševním onemocněním, závislosti, jejich vzájemné ovlivňování, četnost výskytu duálních diagnóz, příklady osobností, které touto diagnózou trpěly. Další kapitola práce se práce zabývá sociální rehabilitací a vysvětlením termínu integrovaná léčba duálních poruch. Shrnuje také několik pojetí sociální rehabilitace a uvádí vysvětlení konceptu zotavení, jakožto cíle sociální rehabilitace. Popisuje zákonnou úpravu sociální rehabilitace a individuálního plánování tak jak ji upravuje zákon o sociálních službách. Pokračuje popisem individuálního plánování v case managementu a zabývá se také metodou léčby podle fází motivační připravenosti klientů. V práci jsou zmíněny spirituální potřeby jako součást sociální rehabilitace. Poslední část práce je praktická a obsahuje tři kasuistiky. Cílem práce je základní orientace v oblasti sociální rehabilitace a individuálního plánování se zaměřením na osoby s duální diagnózou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Adaptace klientů Domova Pod Lipami v chráněném bydlení
Svrčková, Jana ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípa, Miroslav (oponent)
Chráněné bydlení je pobytová služba určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby při obstarávání základních denních aktivit. Smyslem chráněného bydlení je umožnit lidem s postižením žít život, který se co nejvíce podobá životu jejich plně soběstačných vrstevníků a je určena klientům, kteří by jinak museli žít v ústavní péči. Podstatou chráněného bydlení je sociální rehabilitace jedince a je postavena na principech základních práv a svobod člověka a vychází z myšlenky, že zdravotní omezení má mít co nejmenší možný vliv na plnohodnotné začlenění jedince do společnosti. Tato práce se snaží nahlédnout na problematiku chráněného bydlení v praxi konkrétního ústavu sociálních služeb, Domova Pod Lipami, a to i z pohledu samotných klientů. Práce je věnována procesu, kterým prošli pracovníci a klienti Domova Pod Lipami při zavádění sociální služby Chráněné bydlení. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali samotní klienti tuto změnu hodnotí jako přínosnou a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě
HEJZLAROVÁ, Petra
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je onemocnění postihující centrální nervový systém. Mnoho osob postihl iktus, a to i věkově mladších, především ve vyspělých zemích. U dospělých jedinců patří zvláště mezi nejčastější příčiny invalidity. Nyní je zaměřena větší pozornost na léčebnou rehabilitaci, ale důležité jsou všechny složky rehabilitace. Stav po iktu nese následky jak fyzické, psychické, tak i pracovní a sociální. Proto je důležitá včasná a koordinovaná rehabilitace, jelikož tím se zvyšuje možnost integrace jedince. Diplomová práce má za cíl popsat jednotlivé složky koordinované rehabilitace poskytované osobám po CMP, a to v Léčebném a rehabilitačním středisku (LRS) Chvaly. Konkrétněji se zde autorka snaží zanalyzovat provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Autorka se v teoretické části nejprve zaměřuje na vymezení CMP, dále obecně pojednává o koordinované rehabilitaci, následně konkretizuje koordinovanou rehabilitaci u osob po CMP a na závěr krátce popisuje zkoumané zařízení. K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvoří osoby po CMP z LRS Chvaly a pracovníci tohoto střediska uplatňující jednotlivé složky rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že jsou ve zkoumaném středisku propojovány složky léčebné a sociální, z nichž dominuje složka léčebná. Ve středisku je kladen důraz na soběstačnost osoby po iktu, spolupráci s rodinou a multidisciplinárního týmu, kterou také vnímají klienti po CMP. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako zpětná vazba pro zkoumané zařízení, mohou být využity pro zvyšování kvality koordinované rehabilitace. Práce může být využita jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny.
|
host ::
RSS.