|
|
Stanovení organických sloučenin cínu v životním prostředí
Fojt, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Organocíničité sloučeniny patří mezi nejvyráběnější a nejvíce využívané organokovové sloučeniny. Některé z těchto látek patří mezi endokrinní disruptory, perzistentní organické polutanty a mohou také vykazovat vysoce toxické účinky. V důsledku těchto vlastností jejich přítomnost v přírodě způsobená lidskou činností ohrožuje mnohé organismy. Cílem této diplomové práce je shrnout problematiku vlastností a výskytu organocíničitých sloučenin v životním prostředí. Dále je zde představena vyvinutá rychlá, snadná a relativně levná metoda vhodná pro stanovení trialkycíničitých sloučenin v silně kontaminovaných vodních sedimentech pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
|
|
Zpracování revitalizační studie vodního toku
ŠINDELÁŘ, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá návrhem revitalizačních opatření odstaveného ramene řeky Otavy, které se nalézá na jihovýchodním okraji města Strakonice. Zájmová lokalita díky svému charakteru představuje cenné území z hlediska biodiverzity. Lokalita je v současné době ohrožena kompletním zazemněním v důsledku silně narušeného vodního režimu. Praktická část této práce je zaměřena na průzkum lokality z hlediska vodních poměrů, stupně zazemnění a výskytu rostlinných a živočišných druhů. Na základě výsledků průzkumu jsou následně navržena konkrétní revitalizační opatření, která by měla zajistit zachování této lokality i její biodiverzity.
|
|
|
Vliv dostupnosti akceptorů elektronů na biogeochemické procesy a cyklus fosforu v sedimentu
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Petráš, D. ; Osafo, Nana O. A. ; Tomková, Iva ; Hubáček, Tomáš
Tato práce se zabývá uvolňování fosforu (P) ze sedimentu přítokové části vodní nádrže Vranov při různé dostupnosti terminálních akceptorů elektronů, zejména rozpuštěného O2 a NO3-. Za účelem odhalení cyklu P v sedimentech, byly kóry sedimentu inkubovány po dobu 5 týdnů ve třech paralelních variantách: i) anoxické podmínky s vyčerpáním NO3-, ii) kyslíkem nasycený vodní sloupec, iii) kyslíkem nasycený vodní sloupec a současně vysoká koncentrace NO3-. Monitoring vývoje změn ve vodě nad sedimentem, analýza pórové vody v sedimentu a změny forem P stanoveny pomocí frakcionace P v částicích, posloužili k určení rychlosti uvolňování P ze sedimentu a roli železa (Fe).
|
|
|
Antropogenní znečištění labských sedimentů
Haismanová, Pavla ; Chalupová, Dagmar (vedoucí práce) ; Bernsteinová, Jana (oponent)
Práce je zaměřená na znečištění sedimentů fluviálních jezer Labe. Výzkum byl prováděn v jezeře Kluk u Poděbrad, které bylo uměle odděleno od toku řeky a nyní je v komunikaci s Labem pouze omezeně. Práce byla zaměřena na chemické složení starých sedimentů ve vertikálním profilu dokumentující staré antropogenní znečištění nivy Labe. Jednotlivé vrstvy sedimentu byly analyzovány odděleně, kromě zrnitostní analýzy bylo provedeno stanovení koncentrací těžkých kovů a arsenu (Ag, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn). Sediment odebraný v blízkosti řeky obsahoval vyšší koncentrace prvků ve srovnání se vzdálenějším odběrovým místem, což poukazuje na rozdílnou distribuci prvků a rozdílnou sedimentační rychlost v rámci jezera. Z hlediska zhodnocení sedimentu podle geoakumulačního indexu byl sediment velmi silně kontaminovaný stříbrem, střední až silnou kontaminaci vykazovaly arsen, kadmium, rtuť, olovo a zinek, koncentrace kobaltu, chromu, mědi, manganu a niklu odpovídaly nekontaminovanému až středně kontaminovanému sedimentu. Podle metodiky MKOL překročily koncentrace horní prahovou hodnotu v případě stříbra, rtuti, niklu a olova. Dolní prahová hodnota byla překročena v případě chromu, mědi a zinku.
|
|
|
Stoichiometric patterns in cold oligotrophic aquatic systems
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Ekologická stechiometrie je způsob popisu a interpretace, zabývající se hlavně ekosystémem z pohledu jeho prvkového složení. Zároveň se také zabývá energetickými rovnováhami a toky prvků mezi jednotlivými komponenty. Stechiometrie ledovců je v tomto ohledu velmi specifická. Hydrologický systém na ledovcích má mnoho znaků, které nejsou srovnatelné s terestrickými systémy. To se odráží na stechiometrii živočichů, kteří musí být adaptováni na místní extrémní podmínky a jejichž výzkum je teprve v počátcích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
|
|
Optimalizace podmínek stanovení sorpčních vlastností dnových sedimentů
Ramešová, Lucie ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Lucie Ramešová Přírodovědecká fakulta Květen 2014 Ústav pro životní prostředí a VÚV T.G.M. v.v.i. OPTIMALIZACE PODMÍNEK STANOVENÍ SORPČNÍCH VLASTNOSTÍ DNOVÝCH SEDIMENTŮ ABSTRAKT Cílem diplomové práce byla optimalizace podmínek laboratorního stanovení distribučních koeficientů radionuklidů v systému sediment-voda. Výsledky práce budou uplatněny v úkolu Výzkum vlivu nehody jaderné elektrárny Temelín na kontaminaci vodního prostředí řek Vltavy a Labe, který byl podpořen Ministerstvem vnitra. Po nalezení optimální metodiky pro sorpční pokusy bude tato metodika aplikována při experimentech s reálnými vzorky sedimentů a jim odpovídající povrchové vody odebranými z různých lokalit na řece Vltavě a Labi. Cílem celého projektu je přispět k tvorbě krizového scénáře havárie jaderné elektrárny Temelín a jejích případných účinků na vodní prostředí Vltavy a Labe. Zejména jde o zodpovězení otázky, k jakým procesům by docházelo v nádržích a vodních tocích při kontaminaci produkty jaderného štěpení a aktivace, zda a u kterých produktů by docházelo spíše k adsorpci a sedimentaci a u kterých by se dal spíše předpokládat transport do dolních částí povodí. Praktická část práce sestává ze čtyř dílčích a jednoho doplňkového pokusu, ve kterých byly používány především 137 Cs a 60 Co jako zástupci...
|
|
| |
|
|
Vliv městského odvodnění na obsah těžkých kovů ve vodních ekosystémech
Darmovzalová, Marie ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Městské toky jsou ovlivněny řadou lidských aktivit. Diplomová práce se zabývá vlivem dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v drobném pražském toku. Sledovanou lokalitou je Zátišský potok, který se nachází v Praze-Hodkovičkách a ústí z pravé strany do Vltavy. Tok je 3080 m dlouhý a má přirozený průtok u ústí 1,9 m3 /s. Do Zátišského potoka je přivedeno 7 zaústění dešťové kanalizace a jsou na něm vybudované 3 dešťové usazovací nádrže. Tok byl sledován od dubna 2009 do června 2010, za tuto dobu bylo uskutečněno 6 odběrů. Monitorováno bylo7 odběrových míst, která byla zvolena tak, aby bylo možné sledovat vliv zaústění dešťových kanalizací, tzn. nad a pod zaústěním dešťové kanalizace a dešťových usazovacích nádrží. Vliv dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v ekosystému vodního toku, byl posouzen na základě odběru a analýzy vzorků vody, sedimentu, bentických organismů a nárostů. Vzorky sedimentu a vodních organismů byly ještě před analýzou vysušeny lyofilizací a rozloženy v mikrovlnné peci v kyselině dusičné s přídavkem peroxidu vodíku. Obsah kovů byl posléze stanovován atomovou absorpční spektrometrií pomocí přístroje Solaar S. Celkem bylo sledováno 9 kovů - kadmium, olovo, nikl, chrom, měď, zinek, hliník, mangan a železo. Výsledky práce ukazují, že nejvýraznější překročení norem...
|
|
|
Růst vodní vegetace v rekreačně využívaných rybnících Bolevecké soustavy v Plzni
Pták, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Potužák, Jan (oponent)
Cílem práce bylo vysvětlit rozdíly růstu vodní vegetace mezi třemi rybníky (Velký Bolevecký, Třemošenský, Šídlovský). Všechny tři slouží k rekreačním účelům. Velký Bolevecký rybník je místem, kde od roku 2006 probíhá komplexní projekt za zlepšení kvality vody prostřednictvím řady opatření (používání Fe a Al koagulantů, regulace rybí obsádky, mechanická regulace porostů makrofyt), zatímco na ostatních dvou rybnících byla pouze snížena rybí obsádka. Zásadní rozdíl mezi lokalitami je v tom, že ve Velkém Boleveckém rybníce došlo k jen velmi pozvolnému růstu submerzních druhů makrofyt, zatímco v Třemošenském a Šídlovském rybníce došlo k jejich expanzi (hlavně stolístku klasnatého). Voda všech tří nádrží vykazuje téměř shodné vlastnosti, ale rozdíly byly nalezeny ve složení sedimentu. Frakcionační analýza potvrdila, že všechny lokality jsou chudé fosforem (P). Rozdíl je však v obsahu Fe a P vázaného na Fe (především v redox labilní BD frakci), který je pro organismy dostupný. Výsledky frakcionační analýzy tak naznačily, že P je pro kořeny makrofyt v Třemošenském a Šídlovském rybníce potenciálně mnohem dostupnější než v rybníce Boleveckém. To potvrdila i analýza pórové (intersticiální) vody v sedimentu, kterou byl zjištěn v sedimentu Boleveckého rybníka velmi nízký obsah dostupného P, zatímco v obou ostatních...
|
host ::
RSS.