|
|
Mezinárodněprávní uznávání států: Bosna a Hercegovina a Kosovo
Skala, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato seminární práce řeší problematiku mezinárodního uznávání států Bosna a Hercegoviny a Kosova. Práce se opírá o uplatnění předem definovaných kritérií státnosti na konkrétní případy a jejich vzájemné porovnání. Výsledkem je pak ověření hypotézy, že ani jeden z těchto státních útvarů nesplňuje požadavky na uznání státnosti z pohledu mezinárodního práva. Práce tak i s odstupem času ověřuje platnost předchozích zjištění a rekapituluje nestandardní vývoj na Balkánském poloostrově a podněcuje tak k dalšímu výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Fragmentace politického prostoru Kavkazu: Případy secesionistických území Abcházie a Jižní Osetie
Bokeria, Levan ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Valková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá snahou dvou de facto států Abcházie a Jižní Osetie o secesionismus. První část práce vymezuje základní pojmy k pochopení problematiky. Následně chronologicky zkoumá historické kořeny sporu mezi Abcházii, Jižní Osetií a Gruzií. Vzájemné spory vedly k ozbrojenému konfliktu na začátku devadesátých let, po němž se Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie odtrhly a začaly usilovat o mezinárodní uznání. Získání částečného uznání se jim podařilo po gruzínsko-ruské válce v roce 2008. Hlavním spojencem těchto států je Rusko, které je politicky, ekonomicky i vojensky podporuje. Práce pojednává i o roli Ruska v konfliktu a jeho následném řešení. Závěrečná kapitola se zabývá zhodnocením úspěšnosti státnosti a vnitřního fungování Abcházie a Jižní Osetie Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Problematika referend v demokracii: srovnání skotského a katalánského případu
Dudycha, Petr ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce "Problematika referend v demokracii: srovnání skotského a katalánského případu" se věnuje fenoménu referend v demokracii, které jsou nástrojem pro získání nezávislosti. Mluvíme tedy o tzv. konstitučním referendu a jeho aplikaci na případy Skotska a Katalánska. Cílem práce je analyzovat cestu a průběh skotského a katalánského referenda o nezávislosti z roku 2014 a zjistit shodné nebo naopak odlišné rysy obou případů. Obě referenda jsou srovnávána celkem v sedmi kategoriích: 1) ústavně právní rámec politického systému pro možnost uskutečnit referenda; 2) identifikace základních politických procesů vedoucích k referendu; 3) administrativně-organizační regulace referenda; 4) základní průběh kampaně k referendu; 5) představení průzkumů veřejného mínění k problematice; 6) výsledky samotného referenda a volební účast; 7) předpokládané důsledky referenda. Sekundární snahou práce je nalézt význam těchto referend pro současnou konstituční praxi v demokracii.
|
|
|
Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislost jihoafrických bantustanů a konžské Katangy
Kotlanová, Veronika ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislosti jihoafrických bantustanů a konžské Katangy jsou nejdůležitější teoretické koncepty secese. V úvodu první části představuje pojmy úzce související s problematikou secese např. stát a jeho pojetí v politických vědách či problematiku vzniku nových státních jednotek v systému mezinárodního práva. Na toto plynně navazuje hlavním předmětem této práce, tj. představením a porovnáním rozdílných teorií secese. Důraz je především kladen na diskuzi probíhající mezi dvěma dominantními školami - Primary Right a Remedial Only Right teoriemi. Pro klasifikaci teorií secese jsou nosná díla Allena Buchanana. V závěru této části práce jsou zařazena tři moderní pojetí teorie secese z důvodu odpovídajícího zachycení myšlenkového vývoje této problematiky. Druhá část práce je složena ze dvou případových studií, a to konkrétněji secese Katangy od nově nezávislého Konga v roce 1960 a procesu postupného zisku nezávislosti jihoafrických bantustanů. Cílem této části není pouze podrobnější studium v praxi proběhnuvších pokusů o secesi, ale také jejich zhodnocení z hlediska teorií studovaných v první části
|
|
| |
|
| |
|
|
Right of Nations to Self-Determination: Catalonia
Sleziaková, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce analyzuje právo národa na sebeurčení na příkladu autonomního regionu Španělska- Katalánska, které především v posledních letech vykazuje silící separatistické tendence. První část práce představuje historický vývoj práva na sebeurčení a diskutuje o tom, kdo je jeho nositelem. V této souvislosti práce diferencuje mezi pojmy stát, národ, národnost, etnikum a národnostní menšina. Práce zároveň vymezuje obsah práva na sebeurčení a rozlišuje mezi jeho interní a externí složkou. Druhá část práce pojednává o o identitě katalánskeho obyvatelstva s přihlédnutím k znakům národa, definovaným v první kapitole. Poslední část práce je polemikou o přípustnosti secese Katalánska jako uplatnění si práva na externí sebeurčení a jejích možných dopadech pro Katalánsko, jakož i mezinárodní společenství.
|
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případová studie Katalánsko
Kotasová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce podává obraz katalánského nacionalismu a analyzuje motivy, které vedou k separatistickým tendencím v Katalánsku. Dále se zaměřuje na dopady devoluce a separace na Katalánsko i na Španělsko. Katalánci jsou po celou dobu svojí historie svébytným národem, s vlastním jazykem a tradicemi. Od vzniku španělského království až do současnosti usilují o větší míru autonomie v rámci pluralitního Španělska. V dějinách zakusili řadu snah o asimilaci a potlačení svébytné identity, a to převážně v době diktatury generála Franka. Ovšem Katalánci ubránili svoji jedinečnost a s nástupem demokracie a nové Ústavy v roce 1978 získali značnou část autonomie. Katalánský nacionalismus se projevoval prostřednictvím politických stran, které své požadavky směřovaly na španělskou vládu. V historii Katalánci nepožadovali nezávislost, chtěli být součásti federálního Španělska. Ovšem s příchodem hospodářské krize a s odmítnutím požadavku na větší míru autonomie se katalánská nacionalismus přeměnil na separatismus.
|
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
host ::
RSS.