Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,557 záznamů.  začátekpředchozí24538 - 24547další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.72 vteřin. 

Optimalizace produkce vybraných enzymů pomocí Bacillus subtilis
Slavíčková, Radka ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována optimalizace produkce lipolytických enzymů při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis (BS). Produkce lipolytických enzymů byla testovaná v prostředí tří živných médií, která se lišila zejména hlavními zdroji uhlíku, resp. dusíku. První médium obsahovalo zejména extrakt z telecího mozku a hovězího srdce (BHIB), druhé médium pepton a kvasniční extrakt (NB) a třetí živné médium pepton a kvasniční extrakt s přídavkem 2% (w/v) glukózy (NBG). Nejvyšší lipolytické aktivity (0,0784 Uml-1) bylo dosaženo v médiu NBG, přičemž ve všech médiích bylo pozorováno maximum před koncem exponenciální fáze růstu. V NBG médiu bylo následně stanoveno teplotní optimum v rozmezí 30 - 50 °C, pH optimum v rozmezí 5 - 11 a tepelná stabilita lipolytických enzymů produkovaných BS. Aktivita byla stanovena spektrometricky za použití p-nitrofenyllaurátu jako substrátu. Produkované lipolytické enzymy vykazovaly nejvyšší aktivitu při teplotě 37 °C a v alkalické oblasti pH = 8,0. Měření tepelné stability ukázalo, že se jedná o poměrně termostabilní enzymy, které si i po 1 hodině kultivace při 30 - 50 °C zachovaly 100 % aktivity. Přítomnost 1% (w/v) olivového oleje v médiu NBG způsobovala po 14 dnech kultivace pokles lipolytické aktivity o 65 % a pokles hodnoty pH z 6,5 na 5,4. Po nahrazení glukózy fruktózou v živném médiu NBG vykazovala lipolytická aktivita během prvních 7 dní kultivace srovnatelné hodnoty, avšak po 14 dnech kultivace byl zaznamenán již pokles lipolytické aktivity o 29 %. Metodika identifikace lipolytických enzymů BS pomocí peptidového mapování byla vyvinuta za účelem porozumnění potenciálu syntetického polyesteru- poly(e-kaprolaktonu) působit jako induktor tvorby lipáz. Degradační studie komerčního polyesteru poly(e-kaprolaktonu) byla vedena při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis v médiu NBG při počáteční hodnotě pH 7,0 a teplotě 30 °C po dobu 14 dnů. PCL (Mn=10 000, Mw=14 000) byl studován ve formě filmů (1,0 x 1,0 cm), které byly připraveny lisováním, ochlazováním taveniny na 4 °C a odpařováním dichlormetanu z 2% roztoku. U degradovaných filmů v závislosti na způsobu jejich přípravy byl pozorován po 14 dnech úbytek hmotnosti (7,8 - 17,0 hm. %.) a vznik četných děr a prasklin na povrchu vzorků. V degradačním médiu byly naměřeny hodnoty lipolytické aktivity vyšší o 9 - 17 % ve srovnání s kontrolními vzorky. Denzitometrické sledování nárůstu buněčné hmoty ukázalo rovněž vyšší hodnoty zákalů v degradačním médiu v porovnání s kontrolními vzorky. Na základě naměřených výsledků lze navrhnout, že studované vzorky byly degradovány v důsledku působení BS.

Necílený screening organických polutantů ve vodách a sedimentech
Hamalčíková, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem zatížení okolí skládky komunálních odpadů Hrádek u Pacova a čistírny odpadních vod Brno - Modřice s využitím optimalizovaného postupu necíleného screeningu organických polutantů ve vodách a sedimentech. Experimentální část je zaměřena na identifikaci organických látek ve vzorcích podzemních vod z monitorovacích vrtů, povrchových vod z potoka a z rybníka a ve vzorcích sedimentů odebraných z potoka v okolí skládky komunálních odpadů. Dále budou identifikovány organické kontaminanty ve vzorcích vod a sedimentů odebraných z řeky Svratky v blízkosti ČOV Modřice. Pro izolaci organických látek ve vzorcích vod byla použita sekvenční extrakce kapalina – kapalina. Ve vzorcích sedimentů byly organické látky izolovány pomocí extrakce rozpouštědlem za zvýšeného tlaku a teploty (PSE) s následnou frakcionací extraktu sloupcovou chromatografií. Vlastní stanovení bylo provedeno pomocí orthogonální dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GCxGC-TOF MS).

Stanovení reziduí léčiv pomocí separačních metod
Vašíčková, Petra ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDs) představují v posledních letech neustále se vyvíjející a velmi často používanou skupinu léčiv, a to zejména v humánní medicíně. V souvislosti s tím vzrůstá i riziko jejich průniku do životního prostředí, především do vodního prostředí. Diplomová práce je zaměřena na výběr vhodné separační metody a optimalizaci analytického postupu pro identifikaci a stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních a povrchových vodách. Z širokého spektra NSAIDs byly vybrány kyselina salicylová, ketoprofen, diklofenak a ibuprofen jako nejrozšířenější zástupci této skupiny léčiv aplikované v medicínské praxi. Pro jejich stanovení byla pomocí modelových vzorků vypracována a optimalizována metoda, která byla použita pro stanovení analytů obsažených v reálných vzorcích vod. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích, vzorky povrchové vody byly odebírány z řeky Křetínky na Českomoravské vysočině. Pro úpravu a zakoncentrování reálných vzorků byla použita metoda extrakce pevnou fází (SPE), vlastní stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s hmotnostní detekcí (LC-MS).

Probiotické bakterie mléčného kvašení v potravinových výrobcích
Sásková, Denisa ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
K identifikaci probiotických mikroorganismů jsou v potravinářství využívány molekulárně genetické metody, které jsou založeny na analýze DNA. Příkladem těchto metod je polymerázová řetězová reakce, při které dochází k amplifikaci specifických úseků DNA pomocí krátkých oligonukleotidových primerů. Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá probiotickými bakteriemi, jejich vlastnostmi, příznivými účinky na zdraví a možnostech využití v potravinářství a klinických aplikacích. Experimentální část práce je zaměřena na analýzu dvou probiotických potravinových doplňků. Z těchto výrobků byla izolována DNA metodou fenolové extrakce. Pomocí PCR byla prokázána přítomnost DNA probiotických bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.

Isolation of compounds from Cannabis sativa and their biological effect
Baranová, Zuzana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Šmejkal,, Karel (vedoucí práce)
The object of this thesis is a traditional and also controversial plant Cannabis sativa. The theoretical part is focused on botanical side of this plant and its presently used medical forms. All previously isolated substances and their observed biological activity are described in detail. The experimental part of this thesis describes the isolation and identification of substances of the chloroform extract fraction obtained from this plant. Chromatographic methods were used for isolation – analytical and semipreparative HPLC. Obtained substances were identified using UV and IR spectrophotometry. Then the biological effect of obtained substances was observed on chosen microorganisms.

Stanovení aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého
Lukačková, Adéla ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve šťávě z bezu černého. V teoretické části je popsána charakteristika černého bezu zahrnující jeho druhy, vyšlechtěné odrůdy, obsahové látky a využití. Dále je zde zkráceně shrnuta výroba ovocných šťáv a metoda SPME-GC, která byla pro stanovení vybrána. V experimentální části byla provedena identifikace a kvantifikace aromatických látek v 11 vzorcích s různým obsahem bezové šťávy vždy v kombinaci s jiným typem ovocné šťávy, ředěné nebo neředěné vodou. K zachycení aromaticky aktivních látek bylo použito vlákno CARTM/PDMS 85 µm. Celkem bylo identifikováno 43 sloučenin: 5 aldehydů, 7 ketonů, 18 alkoholů, 5 esterů a 8 mastných kyselin. Nejvíce aromatických látek se nacházelo ve vzorku obsahujícím 10% bezinkové šťávy s 50% jablečné šťávy a 40% vody , ale všechny nebylo možné identifikovat. Nejvíce identifikovaných látek bylo přítomno ve vzorku komerčně získané koncentrované bezové šťávy z Rakouska.

Produkce vodíku bakteriemi rodu Clostridium
Sedláček, Zbyněk ; Turková, Kristýna (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí vodíku bakteriemi rodu Clostridium. Práce podává přehled o způsobech produkce vodíku uvedenými mikroorganismy, charakterizuje další biotechnologické metody a ukazuje příklady průmyslové výroby vodíku. Dále jsou popsány kvalitativní znaky a metabolismus bakterií rodu Clostridium a uvedeny příklady využitelných substrátů. K detekci a identifikaci bakterií rodu Clostridium se využívá polymerázová řetězová reakce (PCR) s rodově a druhově specifickými primery. DNA izolovaná metodou fenolové extrakce z bakteriální kultury Clostridium tyrobutyricum DSM 2637 byla amplifikována pomocí rodově specifické PCR za vzniku PCR produktů o velikosti 619 bp.

Možnosti využití molekulárních markerů k identifikaci komodit podléhajících úmluvě CITES
HYNKOVÁ, Veronika
Tato práce se zaměřuje primárně na možnosti využití molekulárních markerů k identifikaci komodit podléhajícím úmluvě CITES. Nelegální obchod s těmito artikly je běžný i v České republice. Přehled nejvyužívanějších metod by mohl usnadnit boj s tímto druhem kriminality. Molekulární markery jsou ideální pro identifikaci druhu a jiných taxonomických jednotek, protože na rozdíl od morfologické identifikace nevyžadují neporušené vzorky. DNA lze získat z vysoce zpracovaných a degradovaných produktů, které se běžně vyskytují na trhu.

Documentary evidence as a source of data for studying droughts in the Czech lands
Řezníčková, Ladislava ; Brázdil, Rudolf ; Kotyza, O. ; Valášek, H.
Information about past droughts may be derived from the various kinds of documentary evidence. Documentary data are particularly applicable to the pre-instrumental period but may also be used for the overlapping period with instrumental records. They are extracted from written narrative sources, weather diaries, personal and official letters, newspapers, religious records, epigraphic sources, and other sources. Direct descriptions of weather facilitate identification of meteorological droughts, while descriptions of drought impacts are used to identify agricultural and hydrological droughts. Documentary evidence enabled the creation of series of precipitation indices which classify dry months on a scale of –1 (dry), –2 (very dry), and –3 (extremely dry). In this way, it is possible to study the frequency, seasonality, severity, and impacts of drought episodes in the pre-instrumental period.

Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.