Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,477 záznamů.  začátekpředchozí24462 - 24471další  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.50 vteřin. 

Diference příjmů a výdajů sociálního zabezpečení v krajích ČR
Schwarzová, Anna ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Gajdošová, Eva (oponent)
Sociální zabezpečení je v České republice hlavním nástrojem sociální politiky. Slouží k zlepšení sociální situace obyvatelstva. Funguje jako podpora sociálně slabších jedinců formou sociálních dávek. Na druhou stranu je ve státě zaveden systém sociálního pojištění, které se skládá z nemocenského a důchodového pojištění a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které se souhrnně označuje jako pojistné na sociální zabezpečení. Systém sociálního pojištění z části slouží k financování dávek státní sociální podpory. Tato práce je založena na analýze pojistného na sociální zabezpečení, analýze sociálních dávek, následné komparaci a zjištění vztahu, popřípadě závislosti mezi těmito systémy. Systémy spolu úzce jeden by nemohl existovat bez druhého.

Příspěvek na péči a jeho využití při poskytování sociálních služeb
BALAŽOVIČOVÁ, Nina
Tématem práce je příspěvek na péči v regionu města České Budějovice. Příspěvek na péči je dávka zavedená zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 1. 2007. Příspěvek na péči má být dle zákona využíván na zajištění potřebné péče osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Je vyplácen ve čtyřech stupních podle míry závislosti. Jedná se o zcela novou dávku, novinkou je zejména jeho pojetí, které posiluje aktivní postavení uživatele sociálních služeb. Příspěvek na péči je koncipován jako dávka, za kterou si uživatelé nakupují takové sociální služby, které si zvolí a pro které se dobrovolně rozhodnou. Již od svého zavedení se příspěvek na péči potýká s několika problémy. Stalé se zvyšuje počet jeho uživatelů, čímž dochází k růstu objemu vyplácených dávek, které se ovšem oproti původnímu záměru nevrací zpět do systému. Je tomu tak především proto, že uživatelé si převážně v I. stupni volí za poskytovatele péče rodinu či jiné blízké osoby, případně považují příspěvek na péči za další z příjmů domácnosti a nedochází k úhradě sociálních služeb. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmu sociálních služeb, jejich historii a vývoj. Další část je věnována současné právní úpravě sociálních služeb. Poslední část teoretické části se zabývá příspěvkem na péči, vysvětlení jeho funkce a popisem řízení o jeho přiznání. Cílem práce je zjištění skutečného využívání příspěvku na péči a spokojenost uživatelů s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011 Pro výzkum byly použity kvantitativní metody - sekundární analýza dat a dotazníkové šetření, které proběhlo na reprezentativním vzorku uživatelů příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Základní soubor pro sekundární analýzu dat a dotazníkové šetření tvořili příjemci příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Podle informací magistrátu města České Budějovice to bylo v roce 2011, kdy probíhal výzkum, cca 4400 osob. Cílový soubor pro dotazníkové šetření tedy tvoří 330 osob. Celkem bylo zodpovězeno 340 dotazníků, ze kterých vychází výsledky výzkumu. Dotazníkové šetření proběhlo mezi uživateli formou otevřených a uzavřených otázek. Dotazník obsahuje celkem 10 otázek z nich 8 je uzavřených, 1 otázka je otevřená a 1 otázka je uzavřená s možností doplnění a rozšíření odpovědi. V úvodu dotazníku byli respondenti seznámeni s jeho zaměřením a s následným využitím získaných dat. Cílem práce je zjistit, jak příjemci s příspěvkem na péči skutečně nakládají a jejich spokojenost s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011. Byly stanoveny následující cíle a hypotézy: Cíl I.: Zjistit jak příjemci nakládají s příspěvkem na péči. Cíl II.: Zjistit jak příjemci hodnotí výši příspěvku na péči. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké. Hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výší nespokojeni. Hypotézy byly stanoveny na základě výsledků předvýzkumu. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké.se potvrdila, z výzkumu vyplynulo, že u uživatelů příspěvku na péči v I. a II. stupni je větší než 60 procentní preference poskytování péče rodinou či jinou neregistrovanou fyzickou osobou. Potvrdila se také hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výši nespokojeni. Z výsledků vyplývá, že ačkoliv není pravidlem, že se zvyšující se dávkou příspěvku na péči se zvyšuje také spokojenost uživatelů s jeho výší, tak přesto je více než 60% podíl nespokojených uživatelů mezi uživateli I. stupně příspěvku na péči.

Další vzdělávání v sociálních službách
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání v sociálních službách. Teoretická část práce popisuje sociální práci, její druhy, formy, vysvětluje pojem kvalita v sociálních službách v souvislosti se Standardy kvality sociálních služeb a její součástí je i podkapitola o financování sociálních služeb. V teoretické části práce je samozřejmě zmíněn i pojem dalšího vzdělávání v sociálních službách, profesní rozvoj zaměstnanců a podkapitola o akreditaci vzdělávacích zařízení a akreditaci vzdělávacích programů. Cílem práce bylo zjistit nejčastěji používané formy dalšího vzdělávání využívané v sociálních službách, nejpřínosnější formy dalšího vzdělávání určené pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách a závislost finančních prostředků poskytovatelů sociálních služeb určených k dalšímu vzdělávání k jednotlivým formám dalšího vzdělávání. V praktické části jsou popsány výsledky získané ze smíšeného výzkumu pro zmapování problematiky ve větší šíři. Nejprve bylo realizováno kvalitativní šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky ve vybraných zařízeních sociálních služeb. Pro zpracování problematiky ve větší šíři byl následně proveden výzkum kvantitativní pomocí ankety, která byla rozesílána mailem vedoucím pracovníkům zařízení, uvedená v Registru poskytovatelů sociálních služeb z celé republiky. Výsledky smíšeného výzkumu poskytly nejen odpovědi na výzkumné otázky, ale též přispěly ke splnění stanovených cílů. Práce by měla posloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a případně i jako podklad pro další výzkum.

Životní styl sester dle vybraných sociálních determinant zdraví (v oblasti stravování, sportovní aktivity, zvládání stresu, závislostí)
MAŠKOVÁ, Nikola
Zdravý životní styl, představuje jeden z nejdůležitějších faktorů, na kterém závisí kvalita našeho zdraví. Životním stylem se myslí naše stravovací návyky, pohybový režim, způsob, jak čelíme stresu, a množství toxických látek- alkoholu, cigaret nebo drog, které dobrovolně přijímáme. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat životní styl sester dle vybraných sociálních determinant zdraví se zaměřením na oblast stravování, sportovní aktivity, zvládání stresu a užívání návykových látek. V souladu s předmětem výzkumného šetření byly stanoveny tyto cíle. Prvním cílem bylo zmapovat nutriční příjem sester. Druhým cílem bylo zjistit četnost užívání návykových látek. Třetí cíl měl za úkol vyhodnotit příznaky deprese u sester. Čtvrtý cíl měl zmapovat úroveň pohybových aktivit u sester. Na základě těchto cílů bylo stanoveno devět hypotéz. H1 Sestry překračují doporučený energetický příjem dle referenčních hodnot PRI EU. H2 Sestry překračují doporučený příjem lipidů dle referenčních hodnot PRI EU. H3 Sestry překračují doporučený příjem sacharidů dle referenčních hodnot PRI EU. H4 Sestry překračují doporučený příjem vlákniny dle referenčních hodnot PRI EU. H5 Sestry dosahují doporučeného příjmu tekutin dle referenčních hodnot PRI EU. H6 Spotřeba alkoholu u sester je mírná (0-10 jednotek alkoholu týdně). H7 Sestry jsou slabé kuřačky, kouří 1-9 cigaret denně. H8 Sestry dle Zungovy sebeposuzovací stupnice jeví známky deprese. H9 Pohybová aktivita u sester je dostatečná. Kvantitativní šetření bylo prováděno metodou dotazování, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byly sestry v Nemocnici Strakonice a.s. Nutriční příjem byl vyhodnocen pomocí programu NUTRIDAN a doporučené dávky byly specifikovány v referenčních dávkách Evropské Unie ve formě PRI EU. Úroveň pohybové aktivity a četnost užívání návykových látek byla vyhodnocena pomocí programu NUTRIFIA. Cíle práce byly splněny, hypotézy H1, H2, H5, H6 byly potvrzeny a hypotézy H3, H4, H7, H8 a H9 byly nepotvrzeny. Zpracované výsledky budou nabídnuty Nemocnici Strakonice a.s. s cílem zlepšit zdravý životní styl sester.

Srovnání výskytu a vývoje záškoláctví v docházce žáků základních škol prachatického regionu v období 1997 až 2007.
KRUMP, Josef
Tématem bakalářské práce je problematika srovnání vývoje záškoláctví v docházce žáků základních škol prachatického regionu v období 1997 až 2007. Cílem práce je provést rozbor příčin záškoláctví za pomoci dostupné literatury, způsobů řešení záškoláctví žáků základních škol prachatického regionu na základě vyhodnocení získaných dat od výchovných poradců základních škol prachatického regionu a specifikovat četnost a příčiny výskytu tohoto negativního jevu na prachatických základních školách a tyto porovnat. V teoretické části bakalářské práce byl proveden rozbor hlavních příčin vzniků záškoláctví, pramenících z rodinného či školního prostředí, kdy zde svou roli hrají různé příčiny jako školní fobie, šikanování na školách, špatný prospěch žáka, přílišná citová závislost nebo nevhodné působení učitele. Dále byla za pomoci odborné literatury rozebrána možná prevence jeho vzniku, postup řešení neomluvené nepřítomnosti žáků, postup zúčastněných subjektů a způsob omlouvání nepřítomností žáka. V praktické části bakalářské práce byla rozebrána data získaná ze statistik výchovných poradců základních škol prachatického regionu. Získaná data byla porovnána za účelem zjištění příčin záškoláctví a způsobů jejich řešení na základních školách prachatického regionu za období 1997 až 2007. Dále je v této části práce porovnáno a vyhodnoceno, jak se na záškoláctví ve sledovaném období podílejí chlapci a jak dívky. Závěry bakalářské práce budou poskytnuty Policii ČR, Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje, Územnímu odboru, SKPV v Prachaticích a Městskému úřadu Prachatice, Odboru sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, pro preventivní činnost na základních školách prachatického regionu.

Úloha sestry v ošetřovatelské péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem
PEŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o tom,jakou úlohu plní sestra v péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem Výzkumný soubor tvoří deset pacientů se stenózou trachey a velkých dýchacích cest. Stenóza je způsobena mnoha příčinami, ale všichni pacienti mají podobnou symptomatiku. Základní problém těchto pacientů zůstává stejný, přicházejí pro dušnost, pro kterou jsou omezování ve vykonávání běžných denních činností. Za výzkumnou otázku jsme si položili, zda má ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem vliv na zlepšení dušnosti a je-li pro pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem důležitá edukace sestrou. Cíl byl splněn a na výzkumné otázky odpovězeno. Na základě výsledku byly stanoveny tři hypotézy. H1: Zavedení endobronchiálního stentu má vliv na zlepšení dušnosti pacienta. H2: Ošetřovatelská péče u pacienta zavedeným endobronchiálním stentem má vliv na zlepšení sebepéče v denních aktivitách pacienta. H3: Nejdůležitějším tématem edukace u pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem je inhalace. Ošetřovatelská péče sestry je nepostradatelná, jelikož po celou dobu potíží jí pacient potřebuje. Vliv ošetřovatelské péče pacientovi zlepšuje dyskomfort způsobený dušností. Péče sestry poskytuje pacientům oporu fyzickou, ale i psychickou. Pacienti přijímaní pro dušnost jsou unavení, vyčerpaní a zcela závislí na kyslíku. Omezený pohyb a neustálá potřeba kyslíku jim nedovoluje vykonávat běžné denní činnosti. Sami nezvládají vykonávat hygienické potřeby, jsou omezování při pohybu, při stravování, stejně ale i při oblékání a vyprazdňování. Sestra během poskytování ošetřovatelské péče individuálně, a dle možností pacientů volí takové techniky, aby dosáhla uspokojování všech bio-psycho-sociálních potřeb. Poskytuje též psychickou podporu, která je důležitá pro dosažení cíle, tedy odstranění dušnosti pacientů. Ne všichni pacienti dušnost zvládají dobře, jsou pacienti, kteří psychickou podporu od sestry potřebují. V této bakalářské práci také popisujeme význam edukace ze strany sestry. Úkolem sestry je provádět edukaci tak, aby pacienti pochopili, že je každodenní hygiena dýchacích cest, právě pro jim zavedený endobronchiální stent, velmi důležitá a plní svou roli. Nedostatečná edukace sestrou a tudíž špatná hygiena dýchacích cest způsobuje komplikace, pro které musí pacient vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit hospitalizaci. Tato bakalářská práce také poslouží v praxi k seznámení široké veřejnosti na laické i profesionální úrovni s novou možností léčby dušnosti pacientů se stenózou ve velkých dýchacích cestách.

Problematika agresivního chování u lidí s mentálním postižením
LOJÍKOVÁ, Jitka
Mentální postižení dětí, mládeže i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. I když se v poslední době o mentálně postižených osobách stále více hovoří, naše znalosti o konkrétním životě takto postižených lidí jsou velmi malé nebo útržkovité. Lidé s mentálním postižením žijí v naší společnosti a na její péči bývají individuálně více či méně závislí. V úvodní části se zabývám problematikou lidí s mentálním postižením. Rozebírám jejich specifika, potřeby, četnost. Dále se dotýkám ústavní péče jako takové. V souvislosti se změnou zákona o sociálních službách, v rámci které byla zrušena klecová lůžka, jsou nuceni pracovníci hledat jiné způsoby při zvládání agresivního chováním u lidí s mentálním postižením. Pozornost je zaměřena také na agresivní chování a práva lidí s mentálním postižením z různých odvětví práva. Ne každý pracovník má komplexní právní povědomí, které se týká lidí s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy, příčiny a možnosti předcházení a zvládání agresivního chování ve skupině lidí s mentálním postižením. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo využito strukturovaného rozhovoru s lidmi s mentálním postižením a dotazník s personálem, který pečuje o lidi s mentálním postižením.Zpracováním dat bylo zjištěno, že většina pracovníků se již setkala s projevy agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Nejčastěji se vyskytuje agrese verbální a agrese fyzická. Potvrdilo se, že ve většině případů postačila použít opatření pro zabránění nebo odvrácení agresivního jednání, jak ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud mají lidé zájmy, koníčky a jejich potřeby jsou naplněny, snižuje to riziko vzniku agresivního chování. Domnívám se, že agresi by bylo možné předcházet mimo jiné podporou přátelských mezilidských vtahů, emocionální podporou a spravedlivým přístupem ke všem.

Sociální sítě a volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010
Wiglasz, Radek ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Sociální sítě a volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 se zabývá aktivitami politických stran na internetových sociálních sítích Facebook, YouTube a Twitter. Sleduje také činnost některých občanských iniciativ, které zasáhly do předvolebního dění a následně i výsledků samotného hlasování při volbě nových zástupců do dolní komory Parlamentu České republiky. V první části se věnuje tomu, jak politické strany, které ve volbách uspěly, využily potenciál sociálních sítí pro svou předvolební kampaň, jak se jejich aktivity mezi sebou vzájemně lišily a také, jestli byly rozdíly v používání jednotlivých sociálních sítí. Rovněž zjišťuje, jak samotné strany vnímaly kampaň na sociálních sítích a jakou formu propagace na nich zvolily. V druhé části diplomová práce sleduje činnost občanských iniciativ na sociálních sítích, jejich následný vliv na výsledek hlasování a také to zda jejich úspěch či neúspěch u voličů souvisel právě s jejich aktivitami na internetu, nebo zde hrála roli i propagace v jiných médiích. V závěru pak práce i s pomocí průzkumu mezi uživateli sociálních sítí analyzuje vliv předvolební kampaně politických stran a občanských iniciativ na sociálních sítích na konečný výsledek těchto parlamentních voleb.

Příspěvek na péči ve vztahu k osobám se zrakovým postižením
Zajíc, Luboš ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Závěr Práci jsem věnoval institutu příspěvku na péči, jak ho upravuje platná legislativa s přihlédnutím k právnímu stavu platnému k 19. prosinci 2010. Mým cílem bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu s ohledem na potřeby osob se zrakovým postižením, které jistě patří do kategorie osob, jimž by měl být příspěvek na péči přístupný. V úvodní kapitole jsem se pokusil definovat pojmy, se kterými jsem dále v práci zacházel. Kapitolu II. jsem pak věnoval popisu dávek, které příspěvku na péči historicky předcházely. III. kapitola obsahuje zevrubný popis institutu, podmínek nároku na dávku. Popsal jsem způsob jak je příspěvek na péči konstruován, postup řízení o příspěvku včetně opravného prostředku i možnosti napadení rozhodnutí správní žalobou. IV. kapitola byla věnována detailnímu probrání jednotlivých úkonů a k nim příslušných činností, jež jsou hodnoceny pro účely stanovení stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby. Stanovení stupně závislosti pak má bezprostřední vliv na výši příspěvku, tedy i na kvalitu péče, jež si může osoba "nakoupit". Kladl jsem přitom důraz na aspekty ovlivňující možnost osob se zrakovým postižením zvládat jednotlivé úkony stanovené zákonem o sociálních službách a činnosti stanovené prováděcí vyhláškou. Přitom jsem poukázal na fakt, že zvolená koncepce klade enormní nároky na...

Klienti domovů pro seniory ve Zlínském kraji z demografického pohledu
Lukácsová, Hana ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Klienti domovů pro seniory ve Zlínském kraji z demografického pohledu Abstrakt Předkládaná práce představuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vyčleňuje domovy pro seniory jako jedno ze zařízení poskytující sociální služby. Pomocí indexu dostupnosti a normativů vybavenosti je hodnocena kapacita těchto zařízení na území Zlínského kraje. Na základě poskytnutých dat od pěti domovů pro seniory je provedena hlubší analýza klientů podle jejich věku, pohlaví, stupně závislosti a předchozího trvalého bydliště. Kaplan-Meierovou metodou je vypočítána odhadovaná funkce přežívání pro tyto klienty. Podobnost je testována na základě stanovení nulové hypotézy log-rank testem, nebo Wilcoxonovým testem. Klíčová slova: stárnutí, klienti domovů pro seniory, zákon o sociálních službách, analýza přežívání