|
Dílo J. Hory v kontextu literatury 1. poloviny 20. století (monografická studie)
KLEČÁK, Jiří
Diplomová práce se zabývá analýzou souboru díla Josefa Hory (1891-1945) v kontextu literatury 1. poloviny 20. století. Je zaměřena hlavně na proměny Horovy poetiky v jeho díle básnickém. Jejím předmětem zájmu je také další autorova umělecká a publicistická tvorba, vše je uváděno do souvislostí s jeho životem a ostatní literární produkcí té doby. První kapitola je věnována životopisu Josefa Hory se zaměřením na vlivy na jeho dílo. Druhá kapitola analyzuje autorovo dílo básnické po jednotlivých básnických sbírkách. Ty jsou řazeny chronologicky pro lepší pochopení vzájemných vlivů i vlivů doby, v nichž vznikaly. Ve třetí kapitole je popsán vývoj jeho próz a jejich interpretace, řazeny jsou opět chronologicky. Čtvrtá kapitola referuje o Horových překladech z ruštiny, němčiny a z jihoslovanských jazyků. V páté kapitole se stručně pojednává o jeho tvorbě publicistické, především o tématech a žánrech, jimž se věnoval. Šestá kapitola zachycuje bibliografii Josefa Hory a v závěru jsou shrnuta a zobecněna všechna zjištěná fakta.
|
|
Příběh Wang Zhaojun ve stejnojmenné hře čínského dramatika Cao Yuho
Stebelská, Zdeňka ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Andrš, Dušan (vedoucí práce)
Cílem naší diplomové práce je tematická a literární analýza Cao Yuho nové historické hri Wang Zhaojun s přihlédnutím k historickým a politickým souvislostem v době vzniku hry, které zásadním způsobem formovaly celkové pojetí a poselství díla. Před samotnou literární analýzou považujeme za důležité nastínit historický i literární vývoj v Číně ve zlomovém období počátku dvacátého století a Májového hnutí, které je charakterizováno značným vlivem evropských podnětů při formování státu i literatury. Ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století akcentujeme politické, společenské i literární vlivy, které podmínily a zásadně ovlivnily Cao Yuho divadelní tvorbu. V souvislosti s divadelní hrou Wang Zhaojun považujeme za podstatné zmínit vztah mezi Zhou Enlaiem, tehdejším premiérem ČLR, a autorem divadelní hry i politickou zakázku, o které se autor v doslovu sám zmiňuje a která divadelní hru zásadním způsobem utvářela. Usilujeme o zmapování vývoje, konkrétních prostředků a strategie v literatuře zcela nového ztvárnění příběhu o čínské císařské konkubíně Wang Zhaojun, a to především ve smyslu popsání a vymezení postavy Wang Zhaojun tak, jak se objevuje v Cao Yuho stejnojmenné divadelní hře. Klademe si za cíl popsat a porovnat "novou" literární postavu Wang Zhaojun v protikladu k historicky starším ztvárněním...
|
|
Hřbitov jako literární prostor v české epice 19. století
Procházková, Žaneta ; Menclová, Věra (oponent) ; Vaněk, Václav (vedoucí práce)
V české epice nacházíme nejrůznější přístupy autorů ke smrti, odrážejí tak onu mozaikovitost názorů člověka 19. století, navíc se v nich mísí prvky kulturně sociální s prvky předchozí literární tradice, přitom jde, jak jsme si ukázali, o vlivy pocházející z různých historických období. Hřbitov bývá označován jako zahrada mrtvých, svaté pole, místo posledního odpočinku, příbytek věčnosti… Tato pojmenování v sobě skrývají některé z možných přístupů k prostoru hřbitova, popř. hrobu. V epice se setkáváme s koncepcí hřbitova jako zahrady či pole, dále se hřbitovemlabyrintem a (okrajově) hřbitovem-bytostí, hrob bývá přirovnáván k lůnu, loži či příbytku. V zásadě můžeme vypozorovat tři základní situace, kde a za jakých okolností se v české epice objevuje prostor hřbitova: hřbitov vytváří hlavní kulisu děje, vrací se jako leitmotiv nebo se vyskytne v ději pouze jednou, vždy však na místě výrazně exponovaném. Na umístění v rámci textu pak závisí funkce, kterou prostor hřbitova plní.
|
|
Bolestná cesta od věřícího mládí k přijetí zkonkrétněného světa (Bedřich Václavek a první světová válka. 1914-1918-1926)
Kábová, Hana
Příspěvek k životopisu pozdějšího literárního estetika, kritika, historika a folkloristy Bedřicha Václavka přináší na základě archivních pramenů (Literární archiv Památníku národního písemnictví Praha) pohled na prožívání první světové války Bedřichem Václavkem a jeho přáteli (Jan Kotrba, Karel Janíček, Emil Vencl). Zabývá se Václavkovým všedním dnem v letech 1914-1918, jeho literární tvorbou a názorovým vývojem. Zajímá se o jeho rodinu, vztahy k ženám a přátelské vazby. Naznačuje válečné vlivy na Václavkovo směřování po roce 1918. Nedílnou součástí studie je přehled původní i překladové básnické a prozaické tvorby B. Václavka v letech 1914-1923 s ukázkami z původní poezie a deníkových záznamů.
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
Céline v Čechách
Kareninová, Anna ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Jamek, Václav (oponent)
Céline v Čechách Práce podává chronologickou dokumentární metodou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách. Soubor složený z objevené korespondence, dobových ohlasů, fotografií a dalších dokumentů, budovaný na půdorysu Célinova života a díla, sleduje ohlas veškerých jeho textů od vydání prvotiny až po současnost, přičemž českou kritickou recepci (F. X. Šalda, F. Peroutka, J. Vašica, R. Weiner, K. Čapek, B. Hrabal, M. Kundera, underground ad.) zasazuje do mezinárodního kontextu.Všímá si okolností historických i biografických, v nichž Célinovo dílo vznikalo a jež poznamenaly Célinovu osobní i osobnostní cestu. Poukazy na okolnosti, vlivy a ohlasy v pozadí nejsou soustavnou a celistvou probírkou: významné či zajímavé célinovské návaznosti mají především rozšířit pohled a dát možnost srovnání. Za Célinovým portrétem se nakonec ukazuje i podoba české literární atmosféry během osmdesáti let od vydání Célinovy prvotiny (1932) do roku 2010. První překlad Célinovy první vydané knihy Cesta do hlubin noci byl český (1933), ohlas byl u nás obrovský. Ale zatímco dnes je Céline diskutován v souvislosti se svým antisemitismem, ve 30. a 40. letech 20. století se debaty odvíjely v rovině jeho estetických postupů a postojů. Otázkou nebylo, zda jsou...
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Housková, Anna (oponent) ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
Eduard Petiška vypravuje.... (Převyprávění a adaptace pověstí a bájí)
Maléřová, Monika ; Stejskalová, Anna (oponent) ; Pechová, Drahoslava (vedoucí práce)
První kapitola přináší krátký pohled do Petiškova života. Sleduje vlivy a podněty, které ovlivnily Petišku, jako osobnost a Petišku, co by budoucího spisovatele. Druhá kapitola je stručným přehledem Petiškovy literární tvorby pro děti. Naznačuje široké žánrové rozpětí jeho tvorby, proto je pro lepší přehled rozdělena do dvou sfér - knihy pro nejmenší čtenáře a knihy literárních adaptací domácích i jinonárodních historických látek, které psal Petiška pro mládež. Autorka diplomové práce se snažila vystihnout typické znaky Petiškovy tvorby pro začínající čtenáře. Třetí kapitola pojednává o postavení pověsti a mýtu v české literatuře pro děti a mládež, uvádí jména spisovatelů, kteří se zajímají o adaptaci historických látek a osobitým uměleckým způsobem ji zpracovávají. Samotná analýza a interpretace Petiškových knih pro děti a mládež s historickou tematikou je zahrnuta ve čtvrté kapitole. Taje rozdělena na oddíly a pododdíly podle doby a lokalit, do kterých je téma pověstí a mýtů zasazeno. Předmětem analýzy je děj, vypravěčský jazyk a výrazové prostředky, kterých autor používá s ohledem na věkovou kategorii čtenářů. Pátá kapitola je zamyšlením nad možnostmi zpracování historických látek. Uvažuje o dítěti 21. století, zda má zájem o literární pověst či upřednostňuje rozhlasové či filmové zpracováni příběhu....
|
|
Vlivy způsobu a intenzity pastevního využívání na prostorovou skladbu, homogenitu a produktivitu travního porostu
TICHÁ, Pavlína
Anotace: Bakalářská práce se v první části zabývá fytocenologickými a produkčními charakteristikami travních porostů. Dále je popsán význam a vliv různých způsobů a intenzity pastvy na utváření porostové skladby a homogenity pastevních porostů. Také se věnuje produktivitě pastvin a množství nedopasků při různých způsobech a intenzitě pastvy. Jsou zde porovnány různé literární údaje. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na observační sledování trvalých travních porostů, kdy v zemědělském podniku byly vybrány plochy trvalých travních porostů s odlišnými ekologickými podmínkami, s různým způsobem obhospodařování a byla vyhodnocena jejich porostová skladba, produktivita, biodiverzita a pícninářská hodnota.
|
|
Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii
Bublíková, Lada ; Hrabáková, Jaroslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
V diplomové práci s názvem Ivan Olbracht. Pokus o monografickou studii se zabývám autorovým životem, především však jeho tvorbou a vlivy, které na ni působily. Práce je členěná do šesti kapitol, z nichž každá zachycuje určitou etapu Olbrachtovy literární tvorby, publicistické a politické činnosti. První kapitola je věnována Olbrachtovu životu a přehledu tvorby. Druhá informuje o jeho psychologických prózách (povídky Dvě kapitoly románu a Břemeno, povídkový triptych O zlých samotářích, romány Žalář nejtemnější autor a Podivné přátelství herce Jesenia). Třetí kapitola přibližuje Olbrachta jako levicového publicistu a prozaika - socialistického realistu (soubory uměleckých reportáží Obrazy ze soudobého Ruska, později vydané s názvem Cesta za poznáním, Zamřížované zrcadlo, satirické povídky Devět veselých povídek z Rakouska i republiky, později, po úpravě nazvané Bejvávalo, román Anna proletářka). Čtvrtá kapitola zachycuje období, kdy se Olbracht intenzivně zajímal o dění a poměry na Podkarpatské Rusi, a analyzuje díla, která z tohoto zájmu vzešla (soubor reportáží Země beze jména, později vydaný s názvem Hory a staletí, román Nikola Šuhaj loupežník, povídkový triptych Golet v údolí). Poslední dvě kapitoly se věnují Olbrachtovým adaptacím starších literárních látek (román Dobyvatel, Biblické příběhy, Ze starých...
|
host ::
