| |
| |
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Vala, Jiří ; Stříteský, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedním ze základních prvků strategie projektu je využití skrytého potenciálu tohoto zářezu a propojení krajiny s vzniklou viniční usedlosti. Umístění výrobní části celku je vytvořeno klasickou metodou využívanou při kopaných sklepech, kdy výrobní část zároveň zajišťuje stabilizaci svahu a stává se jeho součástí. Koncept vychází z historického principu hospodářské usedlosti a soustředění jednotlivých funkcí okolo centrálního dvora.
|
|
Experimenty s termosnímky obličejů
Kočár, Radek ; Orság, Filip (oponent) ; Drahanský, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím a vlastnostmi termosnímků obličejů. Práce je ze začátku zaměřena na popsání historického vývoje infračervené technologie. Následně podává teoretický základ k technikám termografického měření, fyzikální teorii a metodám pro detekci, lokalizaci a rozpoznání obličeje. Poslední kapitola je věnována samotným experimentům s termosnímky a možnostem využití termografie.
|
|
Ochrana práv dítěte v České republice
Kysilková, Michaela ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Závěr Téma ochrany práv dítěte v České republice má poměrně široký rozsah. Ve své práci jsem se věnovala vedle historického vývoje práv dítěte jednotlivým pramenům práv dítěte jednak na úrovni mezinárodní a evropské, jednak českým pramenům, a to zejména s důrazem na Úmluvu OSN o právech dítěte, která tvoří jejich základ. Další část práce podává výklad o nejvýznamnějších právních institutech, o sociálně-právní ochraně dětí a institucích, které zajišťují prosazování a ochranu práv dětí. Dítě je subjektem práv, nikoli jejich objektem. Je nutné, aby mělo možnost aktivní účastni na procesech, které se ho dotýkají. Není tedy jen předmětem, k němuž se vztahuje jednání rodičů nebo jiných dospělých, ale je aktivním účastníkem právního vztahu. Dítě má právo v závislosti na své duševní a rozumové vyspělosti rozhodovat o otázkách, které se ho bezprostředně dotýkají. Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva, navíc vzhledem ke svému tělesnému i duševnímu vývoji, bezbrannosti a zranitelnosti potřebuje zvláštní péči, pomoc, ochranu, porozumění a lásku. V současné době je věnována zvýšená pozornost právním otázkám postavení dítěte. K právům dítěte je přistupováno dvěma způsoby, jednak tzv. liberálním, jednak tzv. ochranářským. Liberální přístup je charakterizován připisováním stejných práv...
|
|
Magické a racionální v životě pražské romské elity. Milostná magie
Hrdličková, Lucie ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
V současnosti se obrací zájem jak odborné, tak i širší veřejnosti k výrazné minoritě žijící na území České republiky - k Romům. Chování romského společenství vychází z odlišných tradic, zvyklostí a historie. Malá informovanost o této etnické skupině pravděpodobně souvisí s nepochopením a odmítáním Romů. Na sociokulturní vývoj naší společnosti má vliv i úroveň vztahů mezi romským a majoritním obyvatelstvem. Bariéry v komunikaci mezi českou a romskou společností jsou spojovány se subjektivitou pohledu Čechů na Romy. Pramení však i ze vzájemné kulturní odlišnosti. Právě pochopení této kulturní odlišnosti by pomohlo mnoha lidem z řad majoritní společnosti zaujmout k romskému společenství chápavější postoj. Změna pohledu na Romy je cestou ke vzájemné toleranci. Proto dostatek poznatků o sociální a kulturní realitě romské komunity v českém prostředí nám umožní lépe porozumět Romům a respektovat je. Badatelé z řad etnologů, sociokulturních antropologů a představitelů ostatních společenských věd sledovali a sledují romské etnikum z různých pohledů - z hlediska odborného, i z hlediska státně administrativní linie. Zabývali se především otázkou původu, historického roz sídlení a společenského vývoje Romů, sledovali jejich tradiční kulturu, život, jazyk a folklor. Otázku jejich víry a magických představ však studovali...
|
|
Antická souhvězdí jako kulturní fenomén
Juřina, Petr ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Dufková, Marie (oponent)
O pevné spojení souhvězdí naší oblohy s postavami a příběhy řecké mytologie se zasloužil především Arátos ze Sol, slavný helénistický básník doby Ptolemaia II. Jeho didaktická báseň Phainomena ("Jevy na nebi") dosáhla ve své době takové popularity, že v pozdějším latinském překladu přežila celá staletí a stala se trvalou součástí historického dědictví evropské civilizace. Počátky celého systému, dělícího hvězdnou oblohu na 48 částí, však sahají do dob mnohem dávnějších. Astronomie poskytla spolehlivé důkazy, že kořeny této "nebeské parcelace" mají svůj původ v oblasti Blízkého východu před nějakými 6 - 7 tisíci lety. Tyto závěry exaktní vědy potvrzují navíc i četná nová zjištění z oblasti různých společensko-vědních oborů. Zřetelné odrazy této starobylé tradice tak nacházíme nejen v kosmologicko-astronomických (resp. astrologických) aspektech života starověkých kultur, ale též v archeologicky odhalených paleoastronomických konstrukcích a dalších nálezech z prostředí prehistorické Evropy.
|
|
Úřad generálního vikáře
Přibyl, Stanislav ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Plavec, Karel (oponent)
Práce se na začátku zabývá pojmem církevního úřadu obecně. Církevním úřadem se myslí natrvalo ustanovená služba buď božským nebo církevním ustanovením k dosažení duchovního cíle. Osoba, která úřad zastává, jej získala kanonickým udělením když byla před tím prokázána její vhodnost. Úřad také lze pozbýt, a to buď přirozenými okolnostmi, z vůle nositele úřadu nebo z vůle kompetentní autority. Text práce se dále zabývá vlastním tématem, totiž úřadem generálního vikáře. Nejprve nahlíží problematiku z historického hlediska. Úřad generálního vikáře má své kořeny ve správním uspořádání Římské říše, ale rozvinul se až ve středověku, zvláště v době, kdy papežové sídlili v Avignonu. Dále text pojednává o generálních vikářích v českých dějinách a o snad nejznámějším reprezentantovi tohoto úřadu, svatém Janu Nepomuckém. V další části práce zpracovává vlastnosti úřadu generálního vikáře, to jest povahu moci tohoto úřadu, jeho výlučnost a jedinečnost v diecézi, vztah k diecéznímu biskupovi a dalším činitelům vedení diecéze. Následuje rozbor pravomocí generálního vikáře. V závěru práce je pojednáno o omezeních, spjatých s tímto úřadem a s možnostmi pozbýt tohoto úřadu. Asi nejobvyklejším případem ztráty úřadu generálního vikáře je zánik moci biskupa, na němž je vikář závislý.
|
|
Apologia mimorum Chorikia z Gazy a problematika kontinuity řeckého divadla
Šípová, Pavlína ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Just, Vladimír (oponent)
Situace v byzantském světě východního Středomoří patří k jen málo prozkoumané oblasti divadelní historie. Až teprve v posledních desetiletích se nám dostávají do rukou práce, které se snaží situaci v grekofonním prostředí dílčím způsobem zmapovat. Stále jsou objevovány nové a nové dramatické texty, ovšem jejich zpracování do značné míry komplikují vysoké nároky na badatele. Základním předpokladem pro práci s těmito materiály jsou jazykové a teatrologické znalosti. Historie ukázala, že filologové většinou texty neposuzovali jinak než filologicky a teatrologové málokdy ovládali řečtinu a latinu, popřípadě další jazyky někdejší multietnické byzantské říše. Stejně důležitou roli hraje poznání a respekt k odlišné náboženské a kulturní tradici na Východě, která může snadno znepřesnit závěry vědce vychovaného podle měřítek západního prostředí. Naším cílem bylo přeložit a tematicky roztřídit Chorikiovu Apologii mimorum, zásadní literární svědectví o pozdně antickém mimu, jež vzniklo v křesťanském prostředí rétorické školy v Gaze v duchu antické literární tradice. Výklad řeči jsme se pokusili zasadit do známého divadelně-historického kontextu, potvrdit popularitu divadla resp. mimu v pozdně antickém světě východního Středomoří a tendenci k zániku organizovaného divadelního života v
|
|
Magické a racionální v životě pražské romské elity. Milostná magie
Hrdličková, Lucie ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent) ; Mann, Arne (oponent)
V současnosti se obrací zájem jak odborné, tak i širší veřejnosti k výrazné minoritě žijící na území České republiky - k Romům. Chování romského společenství vychází z odlišných tradic, zvyklostí a historie. Malá informovanost o této etnické skupině pravděpodobně souvisí s nepochopením a odmítáním Romů. Na sociokulturní vývoj naší společnosti má vliv i úroveň vztahů mezi romským a majoritním obyvatelstvem. Bariéry v komunikaci mezi českou a romskou společností jsou spojovány se subjektivitou pohledu Čechů na Romy. Pramení však i ze vzájemné kulturní odlišnosti. Právě pochopení této kulturní odlišnosti by pomohlo mnoha lidem z řad majoritní společnosti zaujmout k romskému společenství chápavější postoj. Změna pohledu na Romy je cestou ke vzájemné toleranci. Proto dostatek poznatků o sociální a kulturní realitě romské komunity v českém prostředí nám umožní lépe porozumět Romům a respektovat je. Badatelé z řad etnologů, sociokulturních antropologů a představitelů ostatních společenských věd sledovali a sledují romské etnikum z různých pohledů - z hlediska odborného, i z hlediska státně administrativní linie. Zabývali se především otázkou původu, historického roz sídlení a společenského vývoje Romů, sledovali jejich tradiční kulturu, život, jazyk a folklor. Otázku jejich víry a magických představ však studovali...
|
host ::
