|
Limity trestního práva při ochraně před domácím násilím
Kollertová, Eva ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
- 84 - ZÁVĚR Ochrana obětí před domácím násilím v České republice není sice ještě plně uspokojivá, avšak možnosti ochrany doznaly značných pozitivních změn. Byla posílena trestněprávní ochrana, ale především opatření netrestního charakteru. Oběť domácího násilí se nemusí spoléhat na trestní právo. Strach oběti trestní právo stejně nevyřeší, často nemá sílu postavit se před soud a svědčit. Navíc oběti neprahnou po co největším potrestání pachatele, ale po klidném žití. Oběť se v současné době může při ohrožení obrátit na policii nejen s trestním oznámením, ale také s tím, aby byla násilná osoba vykázána ze společného obydlí. Dále může podat návrh na nařízení předběžného opatření. Tyto instituty oběti poskytují dočasný klid od násilníka a čas, aby si promyslela další postup. Jisté rezervy jsou ještě v úpravě práv obětí jakožto poškozených. K trestnímu stíhání pro většinu trestných činů spáchaných v situacích domácího násilí, vyjma trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě, musí poškozený dát souhlas. Tato povinnost oběť sekundárně viktimizuje: už jednou se rozhodla, že podá trestní oznámení, a najednou musí potvrdit, že to myslí vážně. Dalším problémem je, že nemá-li oběť nárok na náhradu škody v trestním řízení, nedosáhne ani na ustanovení zmocněnce od státu. Většině obětí...
|
|
Imunologická a epigenetická modulace genové exprese leukemických buněčných linií
Elknerová, Klára ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Škvor, Jiří (oponent)
Terapie pomocí monoklonální protilátky proti molekule CD34 Testovala jsem antiproliferativní a proapoptický účinek purifikované monoklonální protilátky (IgG1 třídy) proti proteinovému epitopu molekuly CD34 produkované hybridomovým klonem 4H11 na CD34+ leukemické linie (MOLM-9, JURL-MK1) a CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Zjistila jsem, že monoklonální protilátka proti CD34 molekule inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu CD34+ buněčných linií, avšak v koncentraci vyšší než 32 µg/ml má podobný účinek i na CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Protilátka indukuje zástavu buněčného růstu v G1/G0 fázi buněčného cyklu u CD34+ (MOLM-9, JURL-MK1) buněčných linií, ale neindukuje jejich diferenciaci. Kombinované působení této monoklonální protilátky s interferony IFN- IFN- nebo IFN- nemá silnější účinek na inhibici buněčné proliferace než protilátka samotná. Kombinované působení této protilátky s hematopoetickými cytokiny (IL-3, IL-6, SCF, G-CSF, GM-CSF) nebo s INF- také neindukuje diferenciaci leukemické buněčné linie MOLM-9. Terapie pomocí inhibitorů deacetyláz histonů Inhibitory deacetyláz histonů představují nový druh protinádorových léčiv. Mezi jejich hlavní biologické funkce patří zástava buněčného růstu, indukce diferenciace, podpora apoptózy v různých typech maligních buněk. Avšak, za...
|
|
Rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií
HŮLKOVÁ, Zuzana
Poškození míchy s následným ochrnutím svými důsledky nepříznivě ovlivní prakticky všechny oblasti života pacienta. Pacient s paraplegií nebo kvadruplegií nemá jen omezení ve smyslu ztráty hybnosti či citlivosti na určitých částech těla, ale často je ohrožen nejrůznějšími zdravotními komplikacemi a psychickými problémy. Se zkvalitněním léčebné a ošetřovatelské péče počet těchto komplikací u pacientů po poranění páteře významně klesá. Cílem bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v ošetřovatelské péči u pacientů s paraplegií a kvadruplegií na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních, dále posouzení rozdílů ošetřovatelské péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií. Výzkumná část této práce byla vytvořena pomocí kvantitativního šetření formou anonymního dotazníku a k doplnění odpovědí sester pracujících na spinální jednotce byla ještě použita kvantitativní metoda sběru dat pomocí nezúčastněného strukturovaného skrytého pozorování. Výzkumný soubor metody pozorování tvořilo 32 pacientů z toho 16 pacientů s paraplegií a 16 pacientů s kvadruplegií ze Spinální jednotky Úrazové nemocnice Brno a Fakultní nemocnice Brno. Výzkumné šetření formou anonymního dotazníku bylo prováděno na spinálních jednotkách a na chirurgických odděleních v České republice. Dotazník obsahoval celkem 30 otázek. Bylo rozdáno 133 dotazníků, jejich návratnost byla 78,9 %. Celkem bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza: Na spinální jednotce se zaměřuje ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií hlavně na podporu soběstačnosti a na aktivizaci. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza: Na chirurgických odděleních je ošetřovatelská péče u pacientů s paraplegií a kvadruplegií zaměřena na uspokojování základních potřeb. Výsledky byla tato hypotéza také potvrzena. Třetí hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku imobilizačního syndromu než u pacientů s paraplegií. Šetřením byla tato hypotéza potvrzena. Čtvrtá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku infekce než u pacientů s paraplegií. V tomto případě nebyla hypotéza potvrzena. Pátá hypotéza: U pacientů s kvadruplegií je z pohledu sester větší riziko vzniku psychického onemocnění než u pacientů s paraplegií. Získané výsledky tuto poslední hypotézu nepotvrdily. Stanovené cíle práce byly splněny na základě potvrzení tří hypotéz z pěti stanovených. Bakalářská práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a také pro zdravotníky přicházející do styku s pacienty s paraplegií a kvadruplegií.
|
|
Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů
ŠEVČÍKOVÁ, Zuzana
Má diplomová práce na téma {\clqq}Pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů`` má charakter výzkumný. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v první kapitole zabývá kojeneckými ústavy. V druhé kapitole se zabývá dětskými domovy {--} dělením dětských domovů, jejich nevýhodami. Následující kapitola je věnována organizacím pomáhajícím dětem z dětských domovů. Dále je zmiňován metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví pro činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku. Dále je věnována pozornost skupinám umísťovaných dětí, jejich typickým znakům a důvodům umísťování dětí do ústavní péče. Je zde zmiňována i role zastupitelů dětí, informace o deprivačním syndromu, cílech a funkcích ústavní péče, ústavních podmínkách a dobrovolnictví. V dalších kapitolách jsou prezentovány současné formy péče o opuštěné děti, problémy systému náhradní rodinné péče. Dále je porovnávána ústavní péče v ČR s ústavní péčí ve Velké Británii. Konec teoretické části se zabývá možnostmi následného bydlení a integrací jedinců. Cílem této práce bylo zjistit pohled společnosti na děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů. V hypotézách jsem předpokládala, že společnost nemá dostatek informací ohledně dětí pocházejících z kojeneckých ústavů a dětských domovů, že názory mužů a žen na tyto děti jsou odlišné. V dalších hypotézách jsem předpokládala, že společnost považuje děti pocházející z těchto zařízení za budoucí delikventy a že názory společnosti nižší věkové kategorie jsou jiné než názory společnosti vyšší věkové kategorie. Pro potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz byla použita metoda dotazníku. Dotazník je složen z 19 otázek . Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a návratnost byla 100%. V závěru práce jsou shrnuty poznatky z teoretické i praktické části.
|
|
H2O - bezbarvá čirá kapalina bez zápachu
Velková, Zorka ; Žižka, Tomáš (vedoucí práce) ; Matásek, Petr (oponent)
Práce H2O se zabývá vodou. Zaznamenává zrození myšlenky, zkoumání vody, fascinaci tímto živlem, jeho uchopování, snahu o porozumění a nakonec i vtažení hrstky vyvolených do komunikace s vodou. Objasňuje postup práce na celkovém konceptu Zahrady Mrtvých Zón, ale i vlastní pracovní postup na instalaci H2O. Základním principem projektu je snaha umožnit kolemjdoucím přímou konfrontaci s fenoménem Vltavy skrze nevšední zážitek. Vychází z přesvědčení, že jakákoliv obecnost v umění nic nesděluje, v závěru hodnotí týmovou práci z čistě osobního autorčina hlediska.
Práce H2O nemá ambici být přísně vědeckým rozborem vodního živlu. Scénografie jako obor disponuje jednou obrovskou výhodou - k ovlivnění vlastní práce s úspěchem využívá i zdroje, které nejsou většinou vědecké obce přijímané jako validní, přesto však ovlivňují myšlení mnoha lidí.
|
|
Regulace uvádění zdravotnických prostředků na trh
Litavský, Ondřej ; Vavrečka, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem regulace uvádění zdravotnických prostředků na trh, přičemž v tomto směru analyzuje především praktický dopad právních předpisů, které se vztahují k dané problematice. Diplomová práce snaží se zjistit, zda právo skutečně plní předjímané cíle vzhledem k úvaze de lege ferenda. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu, že regulace uvádění zdravotnických prostředků na trh je dostatečná a efektivní jak z pohledu ochrany spotřebitele, tak z pohledu aktivit dotčených subjektů. Dílčí úlohou práce je potvrdit či vyvrátit, zda je vhodná a účinná dílčí harmonizace podmínek napříč členskými státy EU. Tyto hypotézy jsou do jisté míry navázány na ověření, zda regulace uvádění zdravotnických prostředků na trh plní čtyři elementární cíle. Mezi klíčové cíle této regulace patří zajištění jejich bezpečnosti, umožnění jejich volného pohybu v EU a dále je také potřeba zabezpečit nebo alespoň pomoci tomu, aby spotřebitel nebyl odváděn od optimálního řešení v rámci svého spotřebního rozhodování. Mimo to nemá regulace zbytečně brzdit aktivity výrobců a dalších subjektů uvádějících zdravotnické prostředky na trh a bránit jejich inovativnímu potenciálu. Práce se k některým aspektům současné regulace vyjadřuje kriticky a v závěrečných fázích autor předkládá možná doporučení pro zlepšení současné praxe.
|
| |
|
Možnosti diagnostiky Clostridium difficile a jeho toxinu v Nemocnici Písek, a.s.
HRDLIČKOVÁ, Jana
V současné době jsou závažným problémem všech nemocnic nozokomiální infekce, tedy infekce spojené se zdravotní péčí. Mezi tyto infekce patří i střevní infekce vyvolané Clostridium difficile. Clostridium difficile je pohyblivá anaerobní grampozitivní tyčka se schopností tvořit spory. Vyskytuje se ve střevě asi 5% zdravých dospělých. Toxigenní kmeny Clostridium difficile produkují dva termolabilní proteinové toxiny, enterotoxin (toxin A) a cytotoxin (toxin B). Svými toxiny je schopno vyvolat střevní infekční onemocnění různé závažnosti, které může probíhat jako banální průjmové onemocnění, ale také jako život ohrožující stav. V literatuře se nemoc označuje jako Clostridium difficile infection (CDI) (Beneš et al., 2014a). Onemocnění patří mezi infekce spojené se zdravotní péčí a často vzniká v důsledku předchozí léčby antibiotiky. V České republice je v posledních letech patrný trend nárůstu počtu hlášených případů CDI. V roce 2008 bylo hlášeno 303 případů, v roce 2014 už to bylo 4 097 případů (Pokorná, 2015). Cílem práce je posoudit, jestli metoda či metody používané k laboratorní diagnostice CDI v Nemocnici Písek, a.s. jsou dostatečné nebo by se měla zavést další metoda. Laboratorní postup jsem porovnala s doporučenými postupy. V mé práci kvalitativní, imunochromatografickou metodou prokazuji přítomnost klostridiové glutamátdehydrogenázy a přítomnost toxinu A a B. Výsledky jsem využila ke statistickému zpracování a stanovila si hypotézy. Získaná data jsem spočetla pomocí Chí kvadrát testu, abych zjistila, jaká byla dosažena hladina významnosti. Předpokládám, že se zvýšil záchyt Clostridium difficile a jeho toxinů v Nemocnici Písek, a.s. v roce 2014 oproti roku 2013. Domnívám se, že pacienti nad nebo rovno 65 let jsou vnímavější k CDI než pacienti pod 65 let (Beneš et al., 2014b, s. 58). Dále mě zajímalo zastoupení pohlaví v mém souboru v roce 2013 a 2014 a pozitivní výsledky mužů a žen. Metoda používaná k diagnostice CDI v Nemocnici Písek, a.s. je dostatečná. V roce 2013 bylo celkem vyšetřeno 240 vzorků, z toho 209 negativních, což představuje 87,1 %, 31 vzorků bylo pozitivních, což je 12,9 %. Celkový počet mužů byl 132(55,0 %), počet žen byl 108 (45 %). V roce 2014 bylo vyšetřeno celkem 195 vzorků, z toho 169 negativních, což je 86,7 %, 26 pozitivních, tedy 13,3 %. V roce 2014 bylo vyšetřeno celkem 195 vzorků, z toho od pacientů nad 65 let bylo 122 vzorků (62,6 %), vzorků od pacientů pod 65 let bylo 73 (37,4 %). V roce 2013 bylo celkem od mužů vyšetřeno 132 vzorků a z toho bylo pozitivních 19, což představuje 14,4 %. Vzorků od žen bylo celkem 108 a z toho bylo pozitivních 12, což je 11,1 %. V roce 2014 bylo celkem od mužů vyšetřeno 75 (38,5 %) vzorků a z toho bylo pozitivních 12, tedy 16,0 %. Vzorků od žen bylo celkem odebráno 120 (61,5 %), z toho bylo pozitivních 14, což představuje 11,7 %. Záchyt Clostridium difficile ve vzorcích stolic byl v roce 2014 oproti roku 2013 srovnatelný. V mém souboru nebyli pacienti nad 65 let vnímavější k infekci oproti pacientům mladším. V těchto výsledcích se rozcházím s literaturou, která udává, že incidence a závažnost nemoci podstatně narůstá od věku nad nebo rovno 65 let. Rovněž se domnívám s přihlédnutím k mým výsledkům, že pohlaví nemá na vnímání k CDI výraznější vliv. Pro další výzkum bych doporučila větší soubor pacientů nebo delší časový úsek sledování.
|
|
Neživotní pojistné riziko v Solventnosti II - parametry specifické pro pojišťovnu
Šimková, Barbora ; Justová, Iva (vedoucí práce) ; Mazurová, Lucie (oponent)
bakalářské práce Název práce: Neživotní pojistné riziko v Solventnosti II - parametry specifické pro pojišt'ovnu Autor: Barbora Šimková Katedra / Ústav: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Ing. Iva Justová Ph.D. Abstrakt: Předmětem bakalářské práce je porovnání metod, kterými je možné spočítat specifické odhady směrodatných odchylek rizika pojistného v neživotním pojištění. Rizikem pojistného rozumíme riziko plynoucí z nedostatečného pojistného, kdy pojišt'o- vna nemá dostatečné krytí na budoucí škody. Způsoby výpočtu vychází ze statických metod a jsou při nich využity poznatky přednášené na MFF UK. V bakalářské práci jsou rozebrány metody výpočtu specifických parametrů a je v ní popsán postup k výpočtu kapitálového požadavku pro riziko pojistného a rezerv, přičemž kapitálový požadavek zohledňuje parametry tohoto rizika. V závěru práce je provedeno hodnocení kapitálového požadavku za použití specifických parametrů pro pojišt'ovnu na skupině pojišt'oven z různých zemí, které využily jejich nahrazení ve výpočtu rizika pojistného v Solvent- nosti II. Klíčová slova: neživotní pojistné riziko, Solventnost II, parametry specifické pro pojišt'ovnu
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů.
PECHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce byla zaměřena na spokojenost s ošetřovatelskou péčí u klientů domova seniorů. Teoretická část popisuje stáří a stárnutí, změny ve stáří, význam podpory rodiny, kvalitu poskytované péče a dále pak popisuje domovy pro seniory. V praktické části porovnávám dva kapacitně rozdílné Domovy pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou klienti v domovech pro seniory spokojeni s ošetřovatelskou péčí. K tomuto cíli byly stanoveny tři hypotézy. H1 klienti domova pro seniory jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, H2 velikost zařízení má vliv na spokojenost klientů s ošetřovatelskou péčí, H3 velikost zařízení má vliv na celkovou spokojenost klientů. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 23 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byla vybrána dvě zařízení. Větším zařízením byl Domov pro seniory Máj v Českých Budějovicích s celkovou kapacitou 127 klientů a menší zařízení reprezentoval Domov pro seniory v Kaplici s kapacitou 54 klientů. Celkem jsme rozdali 100 dotazníků a to do každého zařízení 50 dotazníků. Výsledky ukazují, že 50% klientů hodnotí ošetřovatelskou péči jako výbornou a 38% jako velmi dobrou. Hypotéza 1 se tedy potvrdila. Hypotéza 2 se také potvrdila, protože klienti v menším zařízení měli větší důvěru k ošetřujícímu personálu z důvodu bližšího a osobnějšího vztahu, a proto také následně lépe hodnotili kvalitu ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 se nepotvrdila. Velikost zařízení nemá vliv na celkovou spokojenost klientů. Porovnáním výsledků dotazníkového šetření obou domovů bylo zjištěno, že obě zařízení mají své klady i zápory. Jako pozitivní uváděli klienti z menšího zařízení osobnější přístup, rodinné prostředí a dostatečný klid. Negativně pak hodnotili nedostatek kulturního vyžití. U většího zařízení bylo pozitivně hodnoceno bohatší kulturní vyžití a naopak negativně hodnotili nedostatek klidu a méně osobní přístup ošetřovatelského personálu.
|
host ::
