|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
| |
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
|
|
Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů
Sochorová, Eva ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Resumé - Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů Cílem této diplomové práce je z hlediska sexuálního násilí na ženách za ozbrojených konfliktů popsat a analyzovat vývoj právní regulace v mezinárodním humanitárním právu a mezinárodním trestním právu a také přínos judikatury mezinárodních trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Důvodem této práce je skutečnost, že v rámci ozbrojených konfliktů jsou ženy vystavovány neustálému nebezpečí sexuálního násilí a proto je třeba se tímto tématem zabývat. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol. Kapitola první uvádí do problematiky a popisuje stav a přístup mezinárodního společenství k sexuálnímu násilí za současných ozbrojených konfliktů. Dále vysvětluje, která odvětví mezinárodního práva se na sexuální násilí aplikují a představuje strukturu diplomové práce. Druhá kapitola se zabývá mezinárodním humanitárním právem a je rozdělena do 4 částí. První část pojednává obecně o mezinárodním humanitárním právu. Druhá část charakterizuje specifika sexuálního násilí. V třetí a čtvrté části je analýza vývoje norem, které poskytují ženám ochranu za ozbrojených konfliktů do přijetí Ženevských úmluv v roce 1949 a po jejich přijetí. Závěr této kapitoly se zabývá nedostatky výše uvedené právní úpravy. Třetí...
|
|
|
Definice terorismu v mezinárodním právu
Sváková, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Definice terorismu v mezinárodním právu Předmětem této diplomové práce bylo prozkoumat problematiku definování terorismu v mezinárodním právu. Přestože se jedná o téma velmi široké, práce se pokusila obsáhnout většinu otázek, které tato problematika nabízí. V první řadě to jsou důvody, proč vůbec terorismus mezinárodněprávně závazně definovat. Dále práce podává informace o tom, jak se vnímání termínu terorismu v minulosti proměňovalo v závislosti na politických a sociálních podmínkách a jak spáchané teroristické útoky ovlivňovaly snahu po hledání definice terorismu. Práce věnuje velkou pozornost regionálním smluvním instrumentům, ve kterých je terorismus definován a jejich porovnání používá jako základ pro nalezení prvků definice, neboť právě v oblasti mezinárodního regionálního smluvního práva bylo v této oblasti dosaženo zatím největších úspěchů. I na úrovni univerzální však bylo v tomto směru poslední dvacetiletí úspěšné, především přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, která jako první univerzální smlouva nabídla vymezení terorismu. Práce také seznamuje s nejnovějším vývojem snah o vytvoření Všeobecné úmluvy o potlačování mezinárodního terorismu, který je bohužel spíše žádný než malý. Vzhledem k již desetiletí trvajícím snahám o definování terorismu se práce zaměřila...
|
|
|
Legalita užití dronů
Slabá, Tereza ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá legalitou užití dronů ve válečných konfliktech a zkoumá tři konkrétní případové studie. Nejdříve užití ozbrojených dronů v Afghánistánu v letech 2001 a 2002, užití dronů v Pákistánu od roku 2004 a na závěr v Jemenu. K posouzení legality bezpilotních ozbrojených letounů jsou použity právní dokumenty. Práce se také okrajově věnuje morálním a etickým aspektům užití válečných dronů v ozbrojených konfliktech.
|
|
|
Použití bezpilotních letounů v současných ozbrojených konfliktech
Golubenko, Darya ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením aspektů, spojených s použitím bezpilotních létajících prostředků v mezinárodních ozbrojených konfliktech současnosti. Bezpilotní létající prostředky, bezpilotní letouny nebo drony jsou souhrnné názvy pro letadla bez lidské posádky, které se řídí na dálku nebo létají pomocí předprogramovaného letového plánu, a mohou plnit řadu vojenských a civilních účelů. V této práci bude pozornost věnovaná hlavně vojenským bezpilotním létajícím prostředkům, jejíchž použití v poslední době vyvolává široké diskuze v mediích a na politické a odborné úrovni.
|
|
|
Evaluation of the results of the campaign Counter Terror with Justice - Obama and his broken promise
Husárová, Denisa ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Na konkrétnom príklade USA po 9/11 s novodobým heslom americkej zahraničnej politiky tzv. vojny proti teroru sa v práci snažím poukázať na činnosť neziskovej organizácie Amnesty International na poli medzinárodných vzťahov, na váhu jej významu pri formovaní rozhodnutí politických elít so zámerom nájsť koreláciu medzi postojom amerického obyvateľstva vo vzťahu k svojmu vedeniu, resp. lídrovi na základe vyslovených predvolebných sľubov. Za objekt svojej práce som si zvolila aktuálneho prezidenta USA -- Baracka Obamu, ktorý ako jeden z 5 hlavných cieľov svojho prezidentského pôsobenia deklaroval porážku terorizmu, dolapenie a adekvátne potrestanie vinníkov septembrových útokov za spáchané zločiny. Práve tento bod obsahoval významnú zmenu oproti prístupu svojho predchodcu, a to zatvorenie vojenskej základne Guantánamo, ako symbolu novodobého mučenia a odopierania ľudských práv. Posledných 14 rokov slúži ako zadržiavaci tábor pre osoby podozrivé z terorizmu. Šlo o odvážny záväzok, ale u verejnosti si tým získal milióny podporovateľov. Táto varianta nesie so sebou očakávanie prepracovaného riešenia pre desiatky zásadných otázok, vrátane naplnenia trestov pre strojcov teroristických útokov a vytvorenia odstrašujúceho precedensu pre akékoľvek ďalšie podobné pokusy. To sa ale Obamovi nepodarilo naplniť.
|
|
|
Dodržování ženevských úmluv a Dodatkových protokolů v ozbrojených konfliktech od roku 1990.
ČERMÁKOVÁ, Irena
S ozbrojenými konflikty se lidstvo potýká celá staletí. Téměř vždy je důvodem ozbrojeného konfliktu nadvláda nad určitým územím. Pokud se zaměříme na ozbrojené konflikty nám nejbližší historie, je jasné, že mezi ně patří první a druhá světová válka. Tyto dvě války zapříčinily tisíce mrtvých na všech stranách a velké strádání civilního obyvatelstva. Po druhé světové válce se mohlo zdát, že je ozbrojeným konfliktům konec. Přesto následovala válka v Korey či ve Vietnamu, kde opět umírali nevinní civilisté. To je ale více než padesát let stará historie. Bohužel se ozbrojené konflikty stále opakují a od roku 1990 jich bylo více než sto dvacet. Nejsou to sice války takového rozsahu, kdy je zapojený celý svět, ale na svědomí mají také statisíce mrtvých. Trendem konfliktů po studené válce je nepochybně zabíjení civilního obyvatelstva. Bohužel se poměr ztrát na ozbrojených silách a civilistech rapidně změnil. Zejména v Africe jsou poměrně malé ztráty na bojujících jednotkách. Civilisté ale umírají po statisících. Důvody ozbrojených konfliktů po studené válce jsou různé. Ve většině případů, se ale jedná o území a s ním spojené etnické čistky, nebo o bohatství, kterým jsou např. v Africe diamanty. Úkolem mé diplomové práce bylo upozornit na stálé ohrožování základních lidských práv, která jsou v ozbrojených konfliktech naprosto ignorována. V teoretické části diplomové práce je popsáno Mezinárodní humanitární právo, které by mělo být základem pro ozbrojené konflikty. Jsou zde popsány základní zásady Mezinárodního humanitárního práva a typy ozbrojených konfliktů podle Mezinárodního humanitárního práva. V Teoretické části jsou dále popsány některé z článků Ženevských úmluv a Dodatkových protokolů, které v ozbrojených konfliktech od roku 1990 bývají nejčastěji používané a které jsou velmi závažné. Vzhledem k množství ozbrojených konfliktů od roku 1990, kterých bylo více než 120, je v práci uvedeno deset vybraných ozbrojených konfliktů. Ve vybraných konfliktech jsou popsány jednotlivé válečné zločiny, které byly na civilním obyvatelstvu páchány. Tyto zločiny jsou podobné v zemích, které jsou společné kulturou či mentalitou. V afrických státech dochází ke stejným zločinům. Rozdíl je většinou v měřítku páchání těchto válečných zločinů. Stejně tak je tomu i v konfliktech na území bývalé Jugoslávie. V diplomové práci byly požity rozhovory s účastníky některých ozbrojených konfliktů, které značně pomáhají k bližšímu pochopení válečných zločinů, které byly během ozbrojených konfliktů páchané. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Dětští vojáci a jejich úprava v mezinárodním právu
Faja, Zbyšek ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje postavení, status a ochranu dětského vojáka v mezinárodním právu veřejném. Jejím cílem je zjistit, zda existuje dostatečně určitá právní ochrana dětského vojáka v ozbrojených konfliktech. Za tímto účelem rozebírá několik témat. Nejprve řeší současný stav dětských vojáků ve světě a v této souvislosti dítě a dětského vojáka definuje. Následně obecně analyzuje postavení všech osob (nejen dětí) v mezinárodním humanitárním právu, neboť je tato otázka relevantní k určení statusu, jež mezinárodní právo dítěti přiznává. Stěžejní část práce představuje rozbor jednotlivých mezinárodních smluvních instrumentů, které poskytují dítěti ochranu před povoláváním do ozbrojených sil a účastí na nepřátelství. Na závěr práce shrnuje dílčí poznatky a odpovídá na otázku, zda a proč je mezinárodněprávní ochrana dětského vojáka účinná či nikoli.
|
host ::
RSS.