|
|
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi
Fornůsková, Michaela ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi Český abstrakt V mé práci se zaměřím především na stávající právní úpravu. Jak na mezinárodní, evropské, tak i národní úrovni. Ale spíše než z procesně právního hlediska jsem se zaměřila na hmotně právní část a to na tři základní typy nakládání s GMO - uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a uvádění na trh. Všechny tyto oblasti jsem posuzovala nejdříve z hlediska vnitrostátních norem, dále jsem se zaměřila na platné směrnice a nařízení a celkovou harmonizaci naší právní úpravy s úpravou Evropské unie. Jestliže se máme zaobírat nějakým tématem, neobejdeme se bez základních definic a uvedení čtenáře do problematiky věci. První kapitola je proto věnována GMO - základním pojmům, jejich rozdělení a historii genetických modifikací a biotechnologií. Následuje přehled pramenů práva, z nichž jsem také převážně čerpala. Zmíním se také o mezinárodních organizacích zabývajících se GMO. Nejdůležitější zásada ovládající právní úpravu nakládání s GMO je princip předběžné prevence. Proto jsem se rozhodla o hlavních zásadách pojednat v další kapitole. Jádro mé práce je v jednotlivých typech nakládání. Samostatnou kapitolu má tedy uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a do oběhu, spolu s dalšími souvisejícími tématy, jako je kontrola...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Černá, Karolína ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Jedná se o velmi zásadní průřezový a ze své podstaty preventivní nástroj ochrany životního prostředí. Jeho účelem je co nejdříve zmapovat a upozornit na veškeré možné dopady předkládaných záměrů v případě jejich provedení. Nezbytnými subjekty zajišťujícími řádný průběh tohoto procesu jsou ze zákona příslušné státní úřady a státem autorizované osoby dodávající specifické odborné studie, na jejichž základě je posouzení provedeno. Kromě nich však zde hraje významnou roli i spolupráce s širokou veřejností, která svou účastí přispívá k naplnění účelu celého procesu a je pro něj velmi charakteristická. Tzv. stanovisko, které je výsledkem tohoto řízení by mělo definovat podmínky nutné pro realizaci záměru ve snaze jeho negativní vlivy zcela minimalizovat, pokud se však nejedná o záměr z hlediska ochrany životního prostředí nepřijatelný za žádných podmínek. V takovém případě nelze dát souhlas k jeho realizaci a výrok stanoviska musí být zamítavý. Ve stanovisku formulované závěry procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí jsou tak nezbytným podkladem pro následující věcně správné povolovací rozhodnutí. Vzhledem ke značné šíři zvoleného tématu je práce zaměřena na několik stěžejních úkolů a sice podat ucelený...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Maršál, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je provedení podrobné analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je v současné době jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Všechny určené, ať už soukromé, nebo veřejné záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, musí být podrobeny procesu posouzení jejich vlivů. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru. V první části diplomové práce je věnována pozornost unijní právní úpravě, která je obsažena ve směrnici Rady 85/337/EHS, ve znění změn dle směrnic 97/11/ES, 2003/35/ES a 2009/31/ES (Směrnice EIA). Základním zdrojem v této části jsou početné rozsudky Soudního dvora Evropské unie, jež odráží především nesprávné transpozice jmenovaných směrnic do právních řádů jednotlivých členských států. Druhá část diplomové práce je pak zaměřena na specifika české právní úpravy, která je upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších změn. Česká právní úprava posuzování vlivů záměrů je rozdělena do dvou zcela odlišných částí. V první části se postupuje dle zákona o posuzování vlivů a je zakončena nezávazným stanoviskem, zatímco druhá část (navazující řízení) je zakončena správním rozhodnutím a řídí se zvláštními právními předpisy. Zásadním...
|
|
|
Právní aspekty výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice
Lipenská, Dana ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Právní aspekty výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice se zabývá správními procesy, které bude nutné absolvovat před započetím stavby hlubinného úložiště. Práci je možné rozdělit do tří větších celků. První část se zabývá analýzou současné právní úpravy vztahující se k jaderné energii, s důrazem na úpravu radioaktivních odpadů. Jsou rozebrány mezinárodní i evropské závazky České republiky, současný i nový atomový zákon a také institucionální a finanční zabezpečení nakládání s radioaktivními odpady. Následující část se věnuje jednotlivým správním procesům. Cílem této části není poskytnout vyčerpávající popis jednotlivých postupů, ale spíše vyzdvihnout zajímavosti a určit možná problematická místa současné právní úpravy, a případně navrhnout úpravy de lege ferenda. Poslední větší celek se věnuje účastenství v jednotlivých správních procesech. Důraz je kladen především na možnosti zapojení dotčených obcí a veřejnosti do jednotlivých správních procesů. Kapitola obsahuje též hodnocení věcného návrhu zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště.
|
|
|
Integrovaný registr znečišťování: Klady a zápory české právní úpravy v ekonomickém kontextu
Andrlová, Kristýna ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Šauer, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Integrovaný registr znečišťování - klady a zápory české právní úpravy, si klade za cíl komplexně uchopit problematiku takto ukotveného institutu, sloužícího k naplnění práva na informace o životním prostředí a přístupu veřejnosti k věcem týkajícícm se životního prostředí. V souvislosti s tím se práce snaží odpovědět na tři základní otázky, a to pro koho jsou takto předložené informace použitelné, jaké klady a zápory česká úprava IRZ nabízí, a konečně zda jsou tyto informace vhodně využité či nikoliv? Práce se skládá ze dvou částí, úvodu a závěru. Teoretická část pojednává o vývoji právní úpravy IRZ, jeho hlavních prvcích, ohlašovací povinnosti a nově účinným ustanovením zákona o IRZ. Praktická část analyzuje náklady vynaložené provozovateli na ohlašovací povinnost a důsledky nově účinných ustanovení metodou vyhodnocení dotazníkového šetření. Práce je psaná v českém jazyce a je aktuální k datu 26.8.2010.
|
host ::
RSS.