|
|
Návrh modelu prádelny budoucnosti
Marek, Tomáš ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Pavlas, Martin (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku procesní údržby prádla. Úkolem bylo vypracovat část technologického schématu moderního procesu velkokapacitní prádelny včetně hlavních aparátů, hlavních procesních proudů, pomocných procesních proudů, souvisejících zařízení, hlavních komponent polní instrumentace a jejich popisu dle běžných zvyklostí oboru. Na základě technologického schématu byl vytvořen 3D model technologie v softwaru SolidWorks. Z modelu je patrné rozmístění všech aparátu v rámci dispozice budovy, jejich hlavní rozměry a vedení hlavních potrubních tras. Závěrečná část práce se zabývá problematikou měření procesních parametrů důležitých pro vyhodnocení energetické náročnosti procesu profesní údržby prádla. Byla vytipována vhodná měřící zařízení, u kterých byly diskutovány jejich výhody a nevýhody. V návaznosti na zvolenou měřící techniku byly vytvořeny 3D modely potrubních tras, ze kterých je patrné rozmístění jednotlivých měřidel a jejich hlavní rozměry.
|
|
|
Zázemí fotbalového klubu Lučina
Kohut, Lukáš ; Šobrová, Zdena (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Projekt řeší zázemí fotbalového klubu Lučina. Nachází se v centru obce Lučina. Objekt je třípodlažní. V suterénu se nachází technická místnost, sklad, prádelna a rehabilitační zázemí pro fotbalové hráče (posilovna, sauna, vířivka, masér). V 1NP se nachází šatny se sprchami pro hráče a pro veřejnost bufet. V oddělěné části jsou toalety a garáž. V 2NP je bytová jednotka s terasou a zázemí pro funkcionáře klubu. Objekt je proveden zděnou technologií z keramických bloků. Budova je zastřešena pultovou a vegetační střechou.
|
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kocourek, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Název napovídá řešení stále aktuálnějšího problému odkazu průmyslových areálů. Úkolem práce bylo zvážit možnosti nového využítí objektů v areálu bývalé přádelny v Brně, Obřanech. To s návazností na nejdůležitější objekt - bývalou Esslerovu přádelnu, který se měl dle zadání proměnit na školu architektury magisterského stupně pro celkem sto studentů. Práce se zaměřuje na napojení areálu na život obce, jenž má potenciál krystalického bodu. Řeší objekty samotné, hledá jejich vhodné využítí, přes komerční prostory či bydlení studentů. To vše je spojeno konceptem „sjednocení“, jež se propisuje celým místem a snaží se vytvořit jednoduché a přehledné a hlavně příjemné veřejné prostory. Samotná škola – budova bývalé přádelny – odhaluje největší sílu v jejím otevřeném prostoru, kdy lze přehlédnout celou její strukturu. V návrhu jsem vycházel z tohoto přesvědčení, jež šlo ruku v ruce s mou představou otevřené školy. Chtěl jsem vytvořit školu, kde by studenti mohli tvořit spolu, měli přehled o dění jiných studentů, konzultace pedagogů by se staly veřejnou záležitostí, jež by mohl přihlížet každý student ze školy.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Koželouhová, Anna ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce byl návrh řešení revitalizace bývalého areálu textilní výroby v brněnské městské části Maloměřice a Obřany a konverze jeho hlavní budovy, přádelny, na školu architektury. Koncept urbanistického řešení vychází z několika myšlenek. Snažila jsem se o zapojení areálu do života i stavební struktury obce a o vytvoření možného nového centra. Pokoušela jsem se rozpoznávat hodnoty areálu jako celku i jeho jednotlivých prvků. Formovala jsem zóny, vyznačující se různým způsobem komunikace s okolím. Při vstupu do areálu navrhuji jednoznačně na sebe upozorňující prvek označovaný jako brána. Je směrníkem navádějícím ke vstupu na ostrov a dále do budovy školy. Ústřední část ostrova je vyčištěna od přístaveb, je zde vytvořeno předpolí vstupu do školy. Tato zóna pokračuje na sever přes náhon mezi sousední objekty. Je veřejná, komunikuje, ale je vymezená a žije i vnitřním životem. Třetí, polosoukromou zónou, je obytné nábřeží náhonu se stávajícím objektem pavlačového domu a novostavbou bytového domu pro studenty. Čtvrtou oblastí je veřejný park, pocitově oddělený od vstupního nádvoří blokem stromů a napojený na obec lávkou. Architektonické řešení konverze přádelny je založeno na konceptu vkládání nových autonomních objektů do stávajícího organismu domu. Je zachována čistota objektu a nosných konstrukcí a izolací vložených prvků vyřešena tepelná pohoda. V budově ponechávám volný prostor, napříč všemi podlažími proťatý čtyřmi komíny schodiště, hygienického zázemí a instalací. Do jednotlivých polí jsou vloženy kvádrové boxy různých funkcí - učebny, ateliéry, kanceláře. S komíny jsou spojeny systémem žil vzduchotechnického a elektrického vedení. Stávající neměněná obálka budovy je vymezením vnitřního prostoru, prvkem spíše spojujícím než oddělujícím.
|
|
|
Obnova bývalé prádelny pod hradem Veveří pro účely enviromentálních aktivit
Vrtek, Tomáš ; Kunc, Ing Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo navržení obnovy objektu bývalé hradní prádelny hradu Veveří, při ulici Rakovecká v městské části Brno-Bystrc. Záměr k obnově vzešel od současných majitelů a spočíval v návrhu nového programu využití s environmentální tématikou a poté samotné rekonstrukce objektu. Navržen byl objekt s rekreačním ubytováním se specializovanými dílnami zaměřenými převážně na výuku a provozování tradičních řemesel. Vzhledem k špatnému technickému stavu objektu a novému plánovanému využití bylo nutno odstranit a navrhnout nový krov a stropní konstrukce. Do vnitřního dvoru objektu byla navržena prosklená vestavba sloužící jako hlavní komunikace. V těsné blízkosti původní budovy byl navržen dům správce, který je částečně zasazen ve svahu, dále nové zpevněné plochy k pracovním a rekreačním účelům a bude sanován původní rybník.
|
|
|
Finanční analýza Prádelna Kyselý a.s.
Vilímek, Vlastislav ; Holečková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Škerlíková, Tatiana (oponent)
Diplomová práce má dvě hlavní části -- část teoretickou a část praktickou. V části teoretické se seznámíme ve stručnosti s metodami a postupy, které budou použity v praktické části. Část teoretickou začneme seznámením se základními zdroji informací a uživateli finanční analýzy. Poté přejdeme k základním nástrojům finanční analýzy. Projdeme rozdíly metody absolutní a relativní i rozdíly vertikální a horizontální analýzy. Samostatnou subkapitolu jsem věnoval vybraným poměrovým ukazatelům, které považuji za zásadní pro další analyzování firem. Mezi vybrané poměrové ukazatele jsem nezařadil ukazatele kapitálového trhu, čímž bych nechtěl snižovat jejich význam, ale analyzovaná společnost není obchodována na kapitálovém trhu, tudíž není možné vypočítat tyto ukazatele. Na základní seznámení s poměrovými ukazateli navazuje pyramidový rozklad poměrových ukazatelů. Pyramidové rozklady zajímavou formou zobrazují vzájemné závislosti sledovaných poměrových ukazatelů. Tyto rozklady lze dělat mnoha způsoby a vycházet přitom z různých základních ukazatelů. Pro potřeby této práce jsem zvolil pouze dva základní rozklady, rozklad ukazatele rentability aktiv a rentability vlastního kapitálu. Na konec projdeme bonitní a bankrotní modely, včetně jejich alternativních forem. Pro práci jsem použil výhradně veřejně dostupné informace, které jsem doplnil o vlastní poznatky z práce v této společnosti. Většinu diplomové práce jsem zpracoval až po ukončení svého působení ve společnosti. Praktická část začíná stručnou charekteristikou společnosti a seznámením se s její historií. Dále pokračuje praktickým využitím poznatků z kapitoly dvě a končí základním porovnáním s konkurencí. Cílem této práce bude nabyté znalosti prakticky prověřit na zajímavém příkladě z realného českého prostředí.
|
host ::
RSS.