|
| |
|
|
Christologie v díle Josefa Zvěřiny
Hrdý, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
k diplomové práci ,,Christologie v díle Josefa Zvěřiny". Diplomová práce ,,Christologie v díle Josefa Zvěřiny" pojednává o dosud ne příliš zmapované části v díle Josefa Zvěřiny - christologii. Hledisko, ze kterého na tuto disciplínu dogmatické teologie nahlíží, je přitom dvojí - teologické a kulturně sociální. Práce se tedy snaží zmapovat Zvěřinovu teologickou práci v kontextu jeho doby. Součástí práce je stručná Zvěřinova biografie, komprace jeho díla s díly Jana Pavla II., Karla Rahnera a Pierra teilhardta de Chardina. Práce zmiňuje i fungování metody bádání v dogmatické teologii, které bylo doporučeno II. Vatikánským koncilem.
|
|
| |
|
|
Christologie knihy Zjevení Janovo
Horáková, Hana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Kniha Zjevení Janovo je poslední knihou Nového zákona. Je to apokalypsa. Biblisté obecně tvrdí, že kniha byla napsána během vlády císaře Domiciána, který v Římské říši nařídil pronásledování křesťanů. Tato bakalářská práce se doplňuje historicko-kritický výklad poznatky o sociálním prostředí tehdejších křesťanů v zájmu lepšího porozumění apokalyptickým obrazům v knize Zjevení. V rámci studia christologie knihy Zjevení Janovo se zaměřuje na hlavní christologické tituly a obrazy (Někdo jako syn člověka, Beránek, Nebeský bojovník). Nejvýznamnější christologické funkce se soustřeďují kolem Beránka. Právě v tomto obrazu rozvinul Jan motiv vítězství skrze utrpení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tajemství života Ježíše Krista v zamyšleních hostů a pracovníků Proglasu
Beránková, Jana ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Tajemství života Ježíše Krista v zamyšleních hostů a pracovníků Radia Proglas To je název diplomové práce, kterou autorka zpracovává na Katedře fundamentální a dogmatické teologie KTF UK pod vedením prof. Ctirada V.Pospíšila, Th.D. Základním zdrojem jejího bádání je soubor 230 tříminutových relací Radia Proglas "Myšlenka na den". Druhý pramen tvoří odborná literatura, zejména pak monografie Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, na jejímž základě vytváří autorka teoretický základ práce. Ten ilustruje odpovídajícími texty hodnocených relací Myšlenka na den. MND - Myšlenky na den, jsou každodenní zamyšlení, v nichž autoři reflektují události prožívané během občanského a církevního roku. Jsou to osobní reakce či úvahy lidí, vyznávajících křesťanskou víru. Autoři MND, hosté a pracovníci Radia Proglas, jsou v devadesáti procentech římskokatolického vyznání. Jde o biskupy, kněze, laiky se základním nebo vyšším teologickým vzděláním. Proglas má ekumenický rozměr. Na relacích se proto v patřičném poměru podílejí i řeckokatolíci, luteráni a evangelíci. Soubor MND je anonymní, neuvádí jména ani vyznání či postavení autora. Už z první diachronní analýzy a kvantitativního vyhodnocování získává autorka základní přehled o tom, které události Ježíšova života jsou autory více zohledněné. V jednotlivých zamyšleních se pak snaží...
|
|
|
Korespondence Cyrila Alexandrijského s Nestoriem
Železník, Pavel ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Korespondence Cyrila Alexandrijského s Nestóriem Pavel Železník Tématem této práce je christologický spor řešený na třetím sv. všeobecném sněmu v Efesu r. 431. Zaměřuje se na korespondenci, která svolání sněmu předcházela, a to především na Druhý list Cyrila Nestóriovi, jehož obsah je představen a jsou rozebrány v něm uvedené argumenty. Důvodem sporů byl Panně Marii Nestóriem upíraný titul Bohorodička a předmětem polemiky otázka hypostatické unie. Práce, aby jasně ukázala opodstatnění mariánského titulu Bohorodička, shrnuje předešlý dogmaticky vývoj christologie. Představují se snahy o formulaci odpovědi na otázku, kterou už svým učedníkům položil sám Ježíš Kristus: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" a to od doby počátků triadologie přes její řešení na prvních dvou všeobecných sněmech až k christologii samotné. Práce ukazuje jak se christologické otázky vytvářely v období 3. a 4. století u Órigena, Pavla ze Samostaty, Areia, sv. Eustathia, Apollinária z Laodikeie a u sv. Athanasia, a to se zřetelem k metodologii obou významných teologických škol, jimiž byly škola alexandrijská a antiochijská. Od obhájců Nikájského vyznání, jimž se při boji s arianismem otevřela christologická otázka už zcela konkrétně jako aktuální problém, se přechází k teologii předchůdců iniciátora sporu Neostória, kterými...
|
|
|
Básník Slova: Christologie v díle T.S. Eliota
Šmejdová, Barbora ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Název: Básník Slova: Christologie v díle T.S. Eliota Tato práce se zabývá christologickou analýzou díla básníka, dramatika a kritika T. S. Eliota. Práce je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola obsahuje historicko-kulturní kontext Eliotova působení, základní fakta z jeho života a popis jeho umělecké i kritické tvorby. Na konci první kapitoly můžeme najít pojednání o přijetí T. S. Eliota v České republice a překladech jeho díla do češtiny. Druhá kapitola obsahuje christologickou analýzu Eliotova díla. Kapitola začíná analýzou christologických titulů v jednotlivých básních. Druhá část této kapitoly je zaměřena na důležité události Ježíšova života, které Eliot ve své poezii a dramatech zmiňuje. V průběhu celé druhé kapitoly budeme také odkazovat na jednotlivá místa v Písmu, která jsou pro dané básně relevantní. Klíčová slova christologie, T. S. Eliot, katolická teologie, anglická literatura
|
|
| |
|
|
Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?
GRONES, Martin
Úvodní myšlenka této práce: ?Čím přispěla teologie kardinála Schwarzenberga na vatikánských koncilech?? - je de facto teologickým příběhem, který ?začal? na zářijovém provinciálním koncilu v Praze (1860) a přes I. vatikánský koncil (1869-1870) se uskutečnil ? v zásadních idejích kardinála Schwarzenberga ? až na II. vatikánském koncilu (1962-1965). Musíme si položit otázku, v čem byla teologie kardinála Schwarzenberga výjimečná a proč má dosah i v desítkách let po I. vatikánském koncilu. Tyto otázky a mnohé jiné začaly tvořit tuto práci. Odpovídá na ně ve třech okruzích. Prvním okruhem je milieu české soudobé společnosti, která s sebou nese ?českou otázku?, neboť má v sobě atributy idejí Mistra Jana Husa, který měl jeden z požadavků, aby se ?Boží slovo mohlo svobodně hlásat?, což kardinál Schwarzenberg vidí jako jeden z klíčů své pastorace, aby oslovil celkově ?nábožensky vnímající obyvatele? k tomu, co dnes nazýváme ekumenismus, a kardinál ji soudobě nazývá ?rodinnou vírou?. Tedy rodinné prostředí domova se má vnést do ?rodinného prostředí? církve, která ?nerozděluje, ale integruje?. Druhým okruhem je communio katolického shromáždění, jenž v sobě nese již specifičtější charakter víry, která dává poznání o člověku, nikoliv jako individuu, ale osoby, neboť věřící ?žije a pohybuje se? ve společenství ?communia sanctorum?, které osobně věřícího provází i za hranicemi kostela (církve). Proto i v posvátných prostorách božské liturgie prosazuje ?promluvu uprostřed mše svaté?, neboť napomáhá tomu, aby se člověk liturgicky aktivoval v ?zesoučasnění církevního myšlení? (tedy pozdějším ?aggiornamento?) ve světě. Třetím okruhem je důslednost věřícího ve vzdělávání, neboť podle kardinála Schwarzenberga má graduální charakter: disciplíny, vyučování a kultivování. V této charakteristice ?vštěpování? člověka do ?božského milieu? lidství je v atributech participace na ?dotváření světa, který Bůh stvořil nehotový?, jak učil A. Günther a člověk má osobní podíl na ?jeho tvářnosti?. Všechny tři tematické okruhy měly napomoci porozumění ?osobní neomylnosti papeže?, která není deisticky statická, tedy založena na individuu, ale nese v sobě příběh spirituální tvorby Tradice celé církve, v jejímž středu je christologická fraternita, do které je ?vštěpována? hierarchie jurisdikce, jenž není možné od sebe oddělit, ale v přijetí její struktury je člověku vneseno integrální pojetí organické církve jako katolické. Což se v soudobé modifikaci uskutečnilo až na II. vatikánském koncilu.
|
|
|
Teolog - polemik Antonín Lenz (1829-1901). Počátky teologické antropologie v českých zemích.
VEBER, Tomáš
Disertační práce Tomáše Vebra zachycuje počátky teologické antropologie v českých zemích. Ty se odrážejí v díle Antonína Lenze (1829 ? 1901), českobudějovického profesora teologie, vyšehradského kanovníka a probošta. Lenz se zapsal do dějin jako průkopník novotomistické teologie, v jejímž duchu psal a přemýšlel o člověku ještě předtím, než byl tomismus doporučen ke studiu v papežské encyklice Lva XIII. Aeterni patris (1879). Autor představuje Lenze nejen jako teologa, ale také jako významného polemika se soudobými liberály a jako kritika bouřlivého pokroku. Práce představuje příspěvek k dějinám teologie, ale i k obecným a církevním dějinám 19. století.
|
host ::
RSS.