|
Jak z pohledu pracovníka v sociálních službách vnímá společnost osoby se zdravotním postižením
ANTLOVÁ, Jolana
Práce se zabývá pohledem pracovníka v sociálních službách na vnímání společnosti osob se zdravotním postižením. Poukazuje na kulturní podmíněnost přístupu společnosti k různým postižením, na typy těchto postojů a druhy zdravotního postižení. Zabývá se také vlivem předsudků, stigmat a norem ve společnosti. V části, která se zabývá průzkumem, předkládá zkušenosti a názory pracovníků v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s osobami se zdravotním postižením a veřejností.
|
|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Kvalitativní výzkum rodinných systémů osob se závislostí
NIKODÝMOVÁ, Leona
Bakalářská práce se věnuje problematice rodiny a problematice závislostí. Vysvětluje některé důležité pojmy z oblasti rodiny a z oblasti závislostí obecně. Specificky se pak zabývá závislostí na alkoholu a závislostí na hracích automatech. Cílem bakalářské práce je zjistit, z jakých rodinných prostředí pocházejí osoby se závislostí na alkoholu nebo na výherním automatu a následně vysledovat některé společné znaky (rizikové faktory) v těchto rodinách, které by mohly být jednou z příčin vzniku závislosti.
|
|
Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě
Kalkušová, Olga ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata.
Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté.
Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné.
Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.
|
|
Ekonomické dopady sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR
Kašparová, Kateřina ; Severová, Lucie (vedoucí práce)
Žijeme v 21. století, kdy se více než kdy jindy řeší finance, ekonomika jak z pohledu jedince, tak státu, ale také Evropské unie, která ovlivňuje každý členský stát a Česká republika není výjimkou. Ekonomická situace státu nadále ovlivňuje menší i větší firmy, podnikatele a fyzické osoby, které pod vlivem okolního vývoje dělají rozhodnutí mající vliv nejen na jejich současnost, ale také budoucnost. Ekonomická rozhodnutí fungování státu dopadají na úřady, které činí kroky podporující daná rozhodnutí, na firmy, jako například elektronická evidence tržeb, daňová zatížení a další zákony ovlivňující fungování podnikatelských subjektů. To vše dopadá přímo či nepřímo na konkrétního jedince pohybujícího se v hospodářství ČR. Cílem disertační práce je vyjádřit ekonomické dopady, a to z hlediska sociální politiky na vybraná odvětví hospodářství ČR, jak teoreticky, tak i prakticky. Ekonomický dopad sociální politiky ovlivňuje finanční situaci ekonomicky aktivních obyvatel, kteří jsou zasaženi nenadálou životní situací. Ta je degraduje v rámci společenského postavení z důvodu poklesu ekonomické úrovně, která je posléze nedostatečná a sociální politika mnohdy nedokáže dostatečně zohlednit ekonomickou situaci jedince před a po vzniku zmíněné situace. A jedinec mnohdy nedokáže dostatečně využít možnosti, které sociální politika umožňuje. Hlavním důvodem je nedostatečná informovanost, která by měla působit na jedince již před vznikem situace a vytvořit tak v lidech povědomí o možnostech řešení situace. Nenadálá životní situace, kterou řeší sociální politika a která je dále řešitelná prostřednictvím jejích nástrojů, je ztráta zaměstnání či neschopnost dále vykonávat pracovní činnost. Obě možnosti souvisí s poklesem pracovní schopnosti, kterou řeší sociální politika prostřednictvím poskytováním invalidních důchodů. Ty zastřešuje Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím okresních správ po celé ČR. Stát ovlivňuje výši invalidních důchodů stanovením výše minimální mzdy, vyměřovacího základu, stanovením procentní výměry invalidního důchodu včetně jejích redukčních hranic či minimální dobou potřebného pojištění. Zmíněné ukazatele vstupují do výpočtu invalidního důchodů, který se tak stává velmi individuální záležitostí, avšak ovlivňuje svými pravidly 441 tisíc osob pobírajících tento důchod, který ve III. stupni dosahuje průměrné výše 10 262 Kč. S tímto finančním prostředkem o něco málo vyšším než je minimální mzda musí jedinec hospodařit a řešit nově vzniklou situaci. Ekonomické dopady způsobené nenadálou životní situací ovlivňují nejen jedince samotného, ale také jeho blízké okolí. K eliminaci těchto negativních ekonomických dopadů slouží další nástroje sociální politiky, které mohou finanční situaci zlepšit. Avšak jedná se o značnou administrativní náročnost, pro kterou je zapotřebí znalost o možnostech, mezi které patří příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, ale také možnost odvolat se proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení odvolat a zlepšit tak svoji ekonomickou situaci.
|
|
Hodnocení využití terapií za účasti psů v nemocničních zařízeních
Zoulová, Kateřina ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá využitím aktivit za využití zvířat (AAA) a terapií za využití zvířat (AAT) a to v nemocničních zařízeních ve světě a v České republice.
V práci je stručně shrnuta situace využití terapie v dětských nemocnicích, na odděleních akutní péče pro osoby s demencí, u pacientů s akutní schizofrenií, u pacientů s rakovinou a s neurologickým onemocněním. V práci jsou popsány možnosti využití terapie, konkrétní průběhy terapií a uvádí konkrétní jednotky využití psa u pacientů s různými typy onemocnění v zahraničních nemocničních zařízeních.
V praktické části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, jenž bylo provedeno v nemocnicích v České republice. Odpovědi respondentů jsou rozděleny do dvou částí.
První část obsahuje odpovědi zdravotnického personálu nemocnic, koordinátorů dobrovolnických center a dalších odborných pracovníků, jenž v nemocničních zařízeních terapii zajišťují. Tyto odpovědi se týkají pojištění, právního šetření a praktické realizace terapie.
Ve druhé části najdeme odpovědi z vyplněných dotazníků od canisterapeutů z jednotlivých zařízení. Popisují, jak samotné terapie provádí, jaké metody jsou využívány, která oddělení jsou navštěvována. Dotazník byl podán do 30 nemocnic, z nichž zpětnou vazbu poskytlo 8. Z těchto zařízení odpovědělo na dotazník 15 canisterapeutů.
|
|
Syndrom vyhoření
Nováková, Ivana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
První část diplomové práce je věnována teoretickému vymezení pojmu syndrom vyhoření. Tímto syndromem jsou ohroženi prakticky všichni lidé, kteří dlouhodobě vykonávají nějakou činnost. K nejvíce náchylné skupině patří pracující v tzv. pomáhajících profesích, tzn. zdravotníci, pečující personál v domovech pro seniory a dlouhodobě nemocné, sociální personál, učitelé, psychologové a další. Další část se zabývá historií, příznaky, průběhem, ale také prevencí a možnostmi léčby syndromu vyhoření. Teoretická část je dále věnována stresu jako spouštěči. Poznatky získané v teoretické části jsou aplikovány do zpracování části empirické. Empirická část vychází z metody kvantitativního výzkumu. V empirické části bylo původně zamýšleno provést kvalitativní výzkum mezi pečujícím a zdravotním personálem Domácí péče Domažlice. Ovšem ještě před zahájením výzkumu jsem zjistila, že je v této instituci zaměstnáno pouze 33 osob. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést výzkumné šetření současně ještě v Centru následné péče ve FN Motol na jeho lůžkové části na vzorku dalších 30 osob a provést porovnání, zda se syndrom vyhoření více projevuje při práci v terénu či na lůžkové části. V diskusi a závěru práce jsou shrnuta fakta a poznatky a dále uvedeny možné návrhy řešení problému.
|
|
Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen.
Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují.
Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů.
Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz.
Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka.
Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida.
Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru.
Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních.
Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
host ::
