|
Využitelnost indexů konektivity krajiny jako prediktorů výskytu druhů
Kučera, Michal ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením použitelnosti indexů konektivity krajiny (biotopů) k vysvětlení
výskytu vybraných ptačích druhů v měřítku mapovacích kvadrátů České republiky. V práci je
testována závislost indexů konektivity krajiny prof. S. Saury a výskytu ptačích druhů typických
pro dané prostředí z dat Atlasu hnízdního rozšíření ptáků a Corine Land Cover 2012. Pomocí
logistické regrese je vyhodnoceno, zda indexy konektivity dokáží přítomnost druhu predikovat,
což je testováno pro 4 různé disperzní vzdálenosti, 500 m, 1 000 m, 2 000 m a 3 000 m. Celkem
bylo testováno 10 vybraných ptačích druhů typických pro jeden z pěti hlavních typů krajinného
pokryvu. Dále byl také testován vliv rozlohy vhodného biotopu v mapovacím kvadrátu na
výskyt druhu.
|
|
Vliv horizontální a vertikální struktury biotopů na diverzitu ptáků
Schovánková, Hana ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem horizontální a vertikální struktury biotopů na biodiverzitu ptactva České republiky na lesních a otevřených lokalitách. Model vertikální struktury byl vytvořen z digitálního modelu povrchu ČR 1. generace a z digitálního modelu reliéfu ČR 5. generace, informace o horizontální struktuře byly získány analýzou leteckých snímků. Z těchto dat byly pak zjištěny jednotlivé parametry. Následně bylo zkoumáno, které z těchto parametrů a jakým způsobem ovlivňují diverzitu ptactva. Na obou typech lokalit byla s rostoucí diverzitou vertikální struktury zjištěna i rostoucí diverzita ptactva, s rostoucí horizontální diverzitou však signifikantně rostla pouze diverzita ptactva otevřených ploch. Vliv dalších charakteristik byl na diverzitu ptactva lesních a otevřených ploch většinou odlišný, ale pro oba typy lokalit měla pozitivní vliv například délka okrajů jednotlivých kategorií krajinného pokryvu nebo hustota okrajů jednotlivých výškových kategorií. Další součástí práce bylo zjistit, zda by vertikální charakteristiky biotopů mohly mít vliv na predikci výskytu vybraných ptačích druhů. Výsledky se u lesních i otevřených biotopů lišily, přesto bylo u obou typů lokalit zjištěno možné využití jak horizontálních tak vertikálních proměnných.
|
|
Literární rešerše na téma lišejníky vřesovišť v České republice
Vopatová, Lenka ; Kocourková, Jana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou excerpovány informace z publikovaných materiálů o lišejnících na vřesovištích České republiky a údaje týkající se výskytu lišejníků jsou doplněny o popis typů vřesovišť (nížinných, podhorských a alpínských) nacházejících se na daném území. Za účelem porovnání biodiverzity lišejníků v různých typech vřesovišť jsem vyhodnotila faktory podmiňující a ovlivňující jejich výskyt na různých substrátech, jako na pískách, na hadcích, či jiných substrátech. Získané informace jsou doplněny, do komentovaného seznamu lišejníků, s popisem lokalit výskytu a substrátů.
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
Zavádění procesního řízení v podniku
Večerka, Jan ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybral: Implementace procesního řízení ve firmě. Důvod výběru je prostý, v roce 2010 jsem nastoupil do firmy, ve které pracuji do dnes, jako systémový administrátor do malého týmu. Naše firma je německá firma a její hlavní zaměření jsou hardwarové a softwarové řešení v oblasti bankomatů, pokladen a dalších různých platebních metod. S postupem času se trh začal naplňovat a už nebyl moc velký prostor pro prodej bankomatů v tak velké míře, aby si firma zachovala růst. Bankomaty a platební řešení se totiž neobnovují častěji než za pět až deset let. Firma si uvědomila, že pokud chce zůstat na trhu dále a být zisková a udržet si růst, musí se zaměřit také na přidružené služby. Tímto způsobem by firma si navíc firma vytvořila další spojení do společností, kterým prodávala hardware a pak by jim mohla nabízet další a další služby. Ať už služby standardizované nebo služby ušité na míru.
Na začátku to byly služby spíše garážového typu a služby byly poskytované menším týmem kde existoval přímý vztah mezi tímto týmem a zákazníkem nebo lidmi ze servise delivery. Když nějaká služba nefungovala, častokrát to bylo ohlášené emailem nebo přímo telefonicky napřímo operačnímu týmu přímo od zákazníka.
S postupem času došlo ke zvýšení objemu zákazníků a poskytovaných služeb a s tím také množství problémů a incidentů. Management si uvědomil, že tento způsob poskytování služeb už není dále udržitelný a proto bylo v Praze vytvořeno oddělení, které by nastavilo procesy jakými je incident, problem, change management a s postupem času i další důležité procesy. Zvoleným frameworkem se stal ITIL.
V této práci bych se chtěl zaměřit na způsob, jakým byl tento proces nastartován a jakým způsobem to stále pokračuje. Jaké obtíže musel překonat a jaký v průběhu let byl posun.
V závěru práce se zaměřím na shrnutí, jak daleko jsme se dostali za pět let od započatí implementace těchto procesů a z jaké úrovně vyspělosti procesů jsme se dostali do současné úrovně.
|
|
Využití různých typů turbín v malých vodních elektrárnách
Picek, Tomáš ; Polák, Martin (vedoucí práce) ; Adamovský, Radomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití vodní energie pomocí vodních motorů. Obsahuje základní parametry vodních toků a klasifikaci malých vodních elektráren. Dále popisuje základní rozdělení, konstrukci, princip činnosti a oblast využití nejpoužívanějších vodních turbín v malých vodních elektrárnách.
Druhá část bakalářské práce se zabývá malou vodní elektrárnou Skála Hlaváčkův mlýn na Perlovém potoce. Popisuje historii a umístění budovy elektrárny, hydroenergetický potenciál Perlového potoka v dané lokalitě a celkové ekonomické hodnocení investice do vybrané malé vodní elektrárny
|
|
Stroje pro údržbu volných ploch a objektů
Nováček, Jan ; Dvořák, František (vedoucí práce) ; Růžička, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce analytického a rešeršního typu je podat přehled o strojích nejčastěji používaných při údržbě volných ploch a objektů a o pracích, které se jimi vykonávají. V práci jsou popsány stroje pro údržbu letištních ploch, sportovních ploch, ploch zeleně a objektů.
V první části práce je pojednáno o pracích, vykonávaných při údržbě, v druhé části jsou uvedeny příklady strojů, používaných při těchto pracích, jejich technické parametry a užitné vlastnosti. Třetí část se zabývá hodnocením strojů, je uveden obsah jednotlivých hledisek pro hodnocení, navržen postup při expertním hodnocení strojů a naznačeny očekávané vývojové trendy.
|
|
Některé rozdíly v biologii a v chování druhů gorila východní (Gorilla beringei) a gorila západní (Gorilla gorilla)
Kotýnková, Nicola ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Tománek, Pavel (oponent)
Rod Gorilla se dělí na 2 druhy, pod které celkem spadají 4 poddruhy a 1 neuznaný poddruh.
Gorily jsou největší recentní primáti a jako linie se oddělily od čeledi Hominidae před osmi miliony lety.
Tyto populace se vyskytují v devíti afrických zemích a jsou od sebe odděleny lesem Kongo.
Jako nejvíce vyvinutý smysl mají zrak. Tělo mají přizpůsobeno ke kotníkochodectví a jejich končetiny jsou přizpůsobeny k úchopu, díky pohyblivým ramenům a dlouhým pažím. Mají mohutné tělo s robustní lebkou a zuby s hrbolky, které zpracovávají tuhou potravu.
Gorily vynikají výrazným pohlavním dimorfismem, který se vyznačuje různou velikostí těla.
Díky rozmnožování vzniká rozsáhlá rozmanitost uvnitř druhů v jednotlivých strategiích, které napomáhají zvyšovat fitness. Dominantní samci se páří s pohlavně dospělými plodnými samicemi, zatímco samci s nižším postavením se převážně páří s mladšími samicemi, které ještě nejsou plodné. Oproti tomu, je v rodinných skupinách vždy jen jeden stříbrohřbetý samec, se kterým se samice páří.
Gorily vykazují podstatné rozdíly ve stravovacích zvyklostech. Potravní rozdíly mezi druhy a poddruhy goril, jsou hlavně kvůli dostupnosti potravin. Gorily jsou považovány za herbivorní i frugivorní živočichy.
Gorilí skupiny jsou polygenní. S jedním dominantním stříbrohřbetým samcem, několika samicemi a jejich potomky, tvoří kohezivní skupinu.
Každou noc vytváří hnízdo na spaní, které se liší lokalitou a stupněm výstavby.
Komunikují mezi sebou prostřednictvím sluchových, vizuálních a chemických signálů. Využívají ke komunikaci přibližně 102 typů gest a 17 typů zvukových signálů.
U divokých goril je použití nástroje vzácností, proto převážně používají k získání potravy z obtížných zdrojů nejčastěji své tělo. Zatímco gorily v zajetí používají nástroje úspěšně.
Kvůli ochraně před predátorem se samice se sdružují se samci, kteří je ochrání.
|
|
Hodnocení historických konstrukčních spojů během vývoje úložného nábytku, jejich využití a optimalizace v současných podmínkách.
Záborský, Vladimír ; Gaff, Milan (vedoucí práce)
Dizertační práce zpracovává historický vývoj konstrukce a použitých materiálů úložného nábytku od 17. až po začátek 20. století a jej propojení (aplikaci) na současnou nábytkovou tvorbu.
Zaměřuje se na rozbor vlastností spojů používaných ve výrobě nábytku. Na vybraných typech spojů nábytku budou vykonané experimentální testy, kde se bude zkoumat vliv rozměrů jednotlivých částí konstrukčních elementů vybraného typu spoje a druhu dřeviny na pevnost nábytkových spojů. Rovněž se bude zkoumat vliv typu použitého lepidla. Vybrané druhy lepidel budou určeny na nábytkové konstrukce.
Jednotlivé pevnosti vybraných nábytkových spojů budou analyzovány s výpočtovým modelem pomoci metody konečných prvků. Pomocí počítačové simulace se budou jednotlivé typy nábytkových spojů porovnávat, s cílem najít nebezpečné koncentrace napětí. Tyto údaje poskytnou pro konstruktéry informace, kde je nutné daný materiál zesílit, případně zvětšit geometrické parametry konstrukčních elementů. Předpokládaným výstupem předkládaného projektu je návrh nových geometrických parametrů konstrukčních elementů a korekce dlouhodobě zažitých nedostatků uplatňovaných při tvorbě spojů.
|
|
Vyhodnocení revitalizace zeleně na náměstí v Dobříši
Melšová, Tereza ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení revitalizace zeleně na Mírovém náměstí v Dobříši. Revitalizace proběhla v roce 2012 a jejím hlavním záměrem bylo oživení a zatraktivnění řešeného území. Podmínkou bylo zachování původního charakteru náměstí.
V rámci práce je proveden monitoring projektu s vytyčením nejdůležitějších bodů, které měly vliv na obnovu řešeného území. Prozkoumáno je například financování revitalizace, průběh architektonické soutěže či management městské zeleně v Dobříši.
Hlavní podstatou hodnocení je provedená analýza stavu zeleně před započetím revitalizace a po jejím ukončení. Je popsán zdravotní stav dřevin, jejich estetická hodnota a sortimentální skladba vegetace, která byla v rámci projektu řešena. Na základě dendrologického posudku je zhodnocena údržba dřevin, kterou město zajišťovalo do doby před realizací projektu.
Popsán je městský mobiliář a veškeré vegetační úpravy, které byly aplikovány v rámci obnovy zeleně. Uvedeny jsou jak radikální úpravy typu vykácení vybraných dřevin, tak i drobné zdravotní zásahy.
V závěru jsou navržena doporučení pro další možné úpravy. Ty jsou zaneseny do návrhu dalších řešení, kterými lze projekt vylepšit. Doporučení jsou navržena tak, aby celkově podtrhla reprezentativnost a funkčnost celého revitalizačního projektu v řešeném území.
|
host ::
