|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Vývoj početnosti vrabce domácího (Passer domesticus) a dalších druhů synantropních ptáků v malých sídlech v okolí Prahy
Řezáčová, Andrea ; Šmejdová, Lucie (vedoucí práce) ; Zasadil, Petr (oponent)
V okolí Prahy, stejně jako v mnoha dalších částech Evropy došlo v posledních letech ke sníţení početnosti populací synantropních druhů. Tyto změny početnosti jsou připisovány změně vyuţívání zemědělské krajiny, úbytku drobných chovů drůbeţe a především změně charakteru výstavby.
Cílem této práce bylo zjištění početnosti vybraných druhů synantropních ptáků a porovnání jejich početností s daty získanými v roce 2012. V této studii byly také vyhodnoceny rozdíly početnosti těchto druhů v lokalitách staré a nové zástavby. Ze všech sledovaných druhů byli pro statistické zpracování výsledků vybráni 3 hlavní představitelé, a to vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus) a hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto). Sčítání probíhalo celkem na 40 čtvercích, z nichţ 20 se nacházelo ve staré zástavbě a 20 v zástavbě nové. Všechny lokality leţí v oblasti s vysokou mírou suburbanizace, ve středočeském kraji, v blízkém okolí Prahy. Studované plochy o rozloze 200 x 200 metrů byly navštíveny celkem dvakrát během hnízdního období na jaře roku 2015.
Z výsledků vyplývá preference staré zástavby pro vrabce domácího a hrdličku zahradní. Vrabec polní byl početnější v lokalitách charakterizujících novou zástavbu. U hrdličky zahradní byl pozorován vzrůstající trend početnosti, zatímco u obou druhů vrabců byl zaznamenán její pokles.
Nejpočetnějším druhem byl vrabec domácí s celkovým počtem 209 jedinců, naopak nejméně jedinců, a to 23, bylo zaznamenáno u zvonohlíka zahradního (Serinus serinus).
|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Kunvald
Rek, Michal ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Dušan, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývoje místní samosprávy v obci Kunvald v období po roce 1989. V teoretické části jsou popsány základní pojmy týkající
se místní samosprávy, mezi které patří obec, občané obce, orgány obce, komunální volební systém v ČR a volební právo. Praktická část je zaměřena na charakteristiku vybrané obce, popisuje její historii, vymezuje lokální politické subjekty, místní spolky a vyhodnocuje socioekonomické ukazatele obce při jejich podílení se na veřejném životě a místní samosprávě. Dále následuje analýza průběhu a výsledku komunálních voleb v obci Kunvald od roku 1989 do roku 2014. Analýza podrobně představuje jednotlivé kandidáty, politické strany, volební účast, výsledky a vzešlé zastupitele včetně charakteristiky jejich následného rozhodovacího procesu. Praktická část diplomové práce srovnává výsledky
na komunální, okresní, krajské a celorepublikové úrovni od roku 1989 do roku 2014.
Dále obsahuje rozbory využití aktivního a pasivního volebního práva, a popis kontinuity
a diskontinuity jednotlivých zastupitelů v zastupitelstvech obce Kunvald.
|
|
Zdravý životní styl mladé populace
Mašanská, Kateřina ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlína, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Zdravý životní styl mladé populace se zabývá v teoretické části vysvětlením pojmů, které se týkají problematiky volného času a zdravého životního stylu. Dále jsou popsány faktory ovlivňující míru zdraví. Následně jsou popsány nemoci vznikající při nesprávném dodržování zdravého životního stylu. V praktické části jsou statisticky vyhodnoceny počty středisek volného času a účastníků v České republice, počty účastníků zájmových činností či výše úplat za zájmové kroužky v roce 2011/2012 až 2014/2015. Dále byla provedena analýza dvou shodných žáků s nadváhou, co se týče hodnoty BMI, stravovacích návyků, pohybu a doporučení jak žít zdravým způsobem života. V závěru praktické části je zhodnocena dosavadní situace v domě dětí a mládeže a stanoveny návrhy, jak by se mohla výchova zdravého životního stylu zlepšit.
|
|
Policie České republiky jako základní složka IZS a její úloha v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku formou občanských nepokojů
CARVA, Pavel
Hromadná narušování veřejného pořádku jsou pro společnost velmi nebezpečné jevy. Dochází při nich k ohrožení života, zdraví a škodám na majetku. Dalším negativním jevem jsou poměrně vysoké finanční náklady, spojené s opatřeními při řešení těchto akcí. Policie České republiky je garantem zvládání těchto situací a musí postupovat tak, aby docházelo k co nejmenším škodám na zdraví a majetku a byly co možná nejlépe zajištěny chráněné zájmy. V úvodu diplomové práce byly stanoveny následující cíle. Vymezení společenských změn a změn právních norem, které ovlivňují činnost Policie České republiky při zabezpečení vnitřní bezpečnosti státu, zejména pak veřejného pořádku při občanských nepokojích. Zpracování návrhu metodického pokynu, na jehož základě může získat Policie České republiky normu, která bude využita ke zkvalitnění postupů při řešení občanských nepokojů. V teoretické části, vzhledem k tomu, že Policie České republiky patří mezi základní složky integrovaného záchranného systému, byla popsána historie vzniku a jednotlivé složky integrovaného záchranného systému. Následně byla podrobně popsána Policie České republiky, její organizace od policejního prezídia, přes útvary s celostátní působností až po Krajská ředitelství Policie České republiky. Současně byly popsány pořádkové jednotky, historie jejich vzniku, vývoj, organizace, výcvik, historie vzniku a činnost antikonfliktních týmů. Jako základ metodiky pro dosažení stanovených cílů, bylo shromáždění a důsledné prostudování dostatečného množství materiálů, hlavně z interních zdrojů Policie České republiky a byla provedena rešerše zahraniční a české legislativy, zejména v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku. Kvalitativního výzkumu bylo využito při získávání informací o počtu nasazení pořádkových jednotek a antikonfliktních týmů v jednotlivých letech na jednotlivá bezpečnostní opatření a byla provedena analýza těchto jevů. Zvláště pak událostí ve Šluknovském výběžku v roce 2011 a v Českých Budějovicích v roce 2013. Kvalitativního výzkumu bylo také využito v kapitole, která popisuje historický vývoj hromadných narušování veřejného pořádku v České republice, a také při pohledu Policie České republiky na hromadná narušování veřejného pořádku v souvislosti s postupným vývojem těchto jevů a společenskými změnami. Bylo provedeno vyhodnocení získaných informací o legislativě v zahraničí a v České republice v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku a vyhodnocením postupu Policie České republiky při řešení těchto situací. Na základě přijatých cílů byla stanovena výzkumná otázka: Musí Policie České republiky reagovat na společenské změny a změny právních norem, které mění její postupy při udržování veřejného pořádku? Provedeným výzkumem a analýzou získaných dat bylo zjištěno, že Policie České republiky musí reagovat na společenské změny v souvislosti s hromadným narušováním veřejného pořádku, od akcí typu technoparty přes divácké násilí až po akce extremistů, kteří jsou stále lépe organizováni a připraveni na postupy pořádkových jednotek, zvláště pokud se tyto akce týkají národnostních menšin. Změna legislativy, například přijetí zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů, novelizace některých zákonných norem či interních aktů řízení, mění postupy a organizaci Policie České republiky při řešení hromadných narušování veřejného pořádku a Policie České republiky musí na tyto změny reagovat. V práci byl zpracován návrh metodického pokynu, který bude základní pomůckou pro Policii České republiky při řešení hromadných narušování veřejného pořádku, zvláště ve fázi přípravy, nasazení sil a prostředků a sestavování řídících štábů.
|
|
Parazité nutrií (Myocastor coypus)
Urbanová, Beáta ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Nechybová, Stanislava (oponent)
Cílem této práce bylo zpracování literárních údajů, které se týkají parazitů nutrie říční (Myocastor coypus).
V první části práce je popsána anatomie a etologie nutrie. Nutrie je relativně velký hlodavec, pocházející z Jižní Ameriky. Žije v okolí vodních ploch v malých rodinných skupinkách, které vede stará samice. Její tělo je přizpůsobeno životu ve vodě. Nutrie je býložravec, živí se příbřežními a vodními rostlinami. Patří mezi polyestrická zvířata a rodí okolo šesti nidifugních mláďat. Nutrie je v České republice nepůvodním druhem, první dovoz nutrií proběhl v roce 1924 z Argentiny. Docházelo k únikům z farem a tím se dostala do volné přírody.
V druhé části práce jsou charakterizováni paraziti, kteří byli diagnostikováni u nutrií. Protozoární onemocnění způsobují kokcidie a Toxoplasma gondii. Kokcidie jsou parazité z rodu Eimeria a patří mezi nejnebezpečnější onemocnění u nutrií. U nutrií se dále vyskytuje motolice Fasciola hepatica, která způsobuje obturaci a destrukci jater. Z tasemnic u nutrií parazitují Anoplocephala sp., Hymenolepis octocornata a Rodentolepis avetjanae. Dále nutrie slouží jako mezihostitelé Echinococcus granulosus, Multiceps serialis, Taenia tenuicollis. Onemocnění způsobené parazitickými hlísticemi třídy Nematoda je způsobeno parazity Trichinella spiralis, Trichuris myocastoris, červy rodu Strongyloides (Strongyloides myopotami), hlísticemi z nadčeledi Trichostrongyloidae (Trichostrongylus retortaeformis, T. myocastoris). Mezi ektoparazitární onemocnění nejčastěji patří svrab (Myocoptes myocastori, Chirodiscoides caviae) a Demodex spp.
|
|
Plánovaní rozvoje města Čáslavi před a po roce 1989
Lejnarová, Tereza ; Šlemr, Jan (vedoucí práce) ; Macoun, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám projevy územního plánování rozvoje měst před a po roce 1989 skrz město Čáslav. V literární rešerši uvádím znaky plánování rozvoje měst v českých zemích před rokem 1989 v kontextu komunistické centrálně plánované ekonomiky a následné transformace po roce 1989 na ekonomiku kapitalistickou a tržní. Na základě změn v plánování jsou popsány změny, které se konkrétně projevily v území města Čáslavi. Pro kvalitní zachycení projevených změn je v práci popsán kvalitativní výzkum. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem zvolila rozhovory s lidmi, kteří se podíleli na územním plánování v Čáslavi. Porovnala jsem dochovanou literaturu z let před a po 1989 a záznamy o rozvoji města s lidmi, kteří se na něm podíleli, a jejichž vnímání se mohlo lišit od dochovaných záznamů. Cílem mé práce je popsat plánování rozvoje města Čáslav před a po roce 1989 a vnímání rozdílů v něm lidmi, kteří se jím zabývali.
|
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
|
Trend obchodu pivem
Kolář, Petr ; Šánová, Petra (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce na téma Trendy obchodu s pivem identifikuje proměnné, které mají vliv na spotřebu piva, a predikuje trend obchodu s pivem v České republice v kontextu světového vývoje. K dosažení výsledků byl využit lineární ekonometrický model, který pomocí Metody nejmenších čtverců stanovil velikost a směr působení jednotlivých proměnných na spotřebu piva. Na základě verifikovaného modelu je provedena aplikace modelu a pomocí SW Gretl je spotřeba piva predikována na období 3 let. Největší vliv na spotřebu piva má jeho produkce, dále pak nominální mzda (očištěná o inflaci) a nelze opomenout také vliv ekonomické krize. Předpovězené hodnoty jsou ovlivněné doznívající ekonomickou krizí, neboť hodnoty pro rok 2015 jsou vyšší než spotřeba piva v témže roce o 3 l. Doznívající ekonomická krize tak má vliv v roce 2015 na spotřebu piva a během roku 2016 by se tato závislost měla vytratit. Trend spotřeby piva bude rostoucí na úroveň 146 l na osobu za rok.
|
|
Aktéři a jejich aktivity v rozvoji lokality (Mikroregion CHOPOS)
Slivanská, Jana ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Boukalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktéry lokálního rozvoje. Obecným cílem práce bylo zjistit, jaké jsou aktivity mikroregionu CHOPOS, jako aktéra lokálního rozvoje a posoudit a zhodnotit vliv sledovaných aktivit na rozvoj členských obcí regionu CHOPOS. Práce je zaměřena na zjištění toho, jak přispívají místní aktéři k rozvoji lokality a to v souladu s principem endogenního pojetí rozvoje.
V teoretické části práce byly definovány pojmy, které souvisí s problematikou regionálního rozvoje. Zjištění učiněná sekundární analýzou dat o projektech mikroregionu CHOPOS ukazuje, že nejvyšší celkové náklady na projekty za sledované období 2001-2008 byly v roce 2003 (7 903 419,- Kč). Nejvíce projektů realizovaných metodou LEADER za období 2007-2013 realizovala obec Postupice a Teplýšovice, obě obce vždy po dvou projektech (Postupice v hodnotě 1 529 961,- Kč a Teplýšovice v hodnotě 1 033 657,- Kč). Z analýzy projektů členských obcí mikroregionu CHOPOS realizovala obec Teplýšovice za období 2001-2008 nejvíce vlastních projektů, celkem 21 (v hodnotě 6 857 826,-Kč).
Vyhodnocená data z polostrukturovaných rozhovorů se starosty členských obcí mikroregionu CHOPOS ukazují, že všichni starostové spatřují ve členství v mikroregionu jen samé výhody a všichni považují ostatní obce za spíše aktivní. Aktéři považují za nejúspěšnější projekt rozhledny Špulky. Na základě těchto rozhovorů byl také zjištěn důvod pozdějšího vstupu do svazku jedné z obcí. Důvodem byla především nerozhodnost zastupitelstva.
|
host ::
