|
Zdravotní stav dřevin v Přírodní památce Buky na Bouřňáku
Wiedenová, Barbora ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Vachová, Jana (oponent)
V bakalářské práci jsem se věnovala pozorování výskytu dřevokazných hub na dřevinách v oblasti Přírodní památky Buky na Bouřňáku. Zmapované byly dvě plochy o rozměrech 100 x 100 m, každá po sto kusech dřevin různého druhu, zvláště pak buku lesního (Fagus sylvatica).
V úvodu shrnuji informace o lokalitě a dále popisuji vyskytující se dřevokazné houby a jejich šíření, poškození biotické a abiotické a stav korun buku lesního. Pozorování probíhalo od dubna do listopadu, kdy jsem na začátku musela zpracovat důslednou inventarizaci dřevin a provést jejich označení. Každý následující měsíc jsem pozorovala změny na konkrétních dřevinách, zaznamenávala je a nalezené houbové exempláře vyfotografovala. Jednotlivé druhy nalezených dřevokazných hub ve své práci popisuji.
Kromě dřevokazných hub jsem v terénu pozorovala také důsledky biotických činitelů, které byly patrné na kmenech, větvích nebo asimilačních orgánech. Pro jednotlivé dřeviny buku lesního jsem zaznamenávala stav dřeviny podle defoliace koruny.
Nejvíce vyskytovanou dřevokaznou houbou byl v celé přírodní památce pevník korkovitý (Stereum rugosum), který se dále šíří a způsobuje odumírání několika jedinců buku lesního.
Bukové porosty bych i přes to ponechala samovolnému vývoji, už jen proto, že se jedná o maloplošné chráněné území, přesněji o přírodní památku.
|
|
Nejvýznamnější patogenní houby v Národním parku České Švýcarsko
Tiler, Michal ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí současný zdravotní stav lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zmapovat nejvýznamnější patogenní houby nacházející se na území národního parku a určit jejich distribuci, význam a ohrožení nejvýznamnějších dřevin tohoto území.
První část této práce popisuje jednotlivé patogenní houby nalezené na území národního parku. Uvádí jejich popis, biologii, symptomy poškození a v neposlední řadě jejich význam a možnosti obrany. Druhá část je věnována popisu nejvýznamnějších dřevin této oblasti. Na území národního parku jsou nejvýznamnější dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá a z listnáčů je to především buk lesní. Ve třetí části je popsán vlastní monitoring a přehled zjištěných houbových patogenů na základě terénních šetření. Za významné patogeny lze označit rod Armillaria, druhy Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Lophodermium piceae, Meloderma desmazieri a Hymenoscyphus fraxineus.
Závěrečná část hodnotí zdravotní stav dřevin prostřednictvím defoliace. Hodnocení bylo provedeno v porostech smrků, jasanů a jedlí. Celkem bylo posouzeno 348 jedinců smrku s průměrnou defoliací 43,5 %, 194 jedinců jasanu s průměrnou defoliací 51,2 % a 71 jedinců jedle s průměrnou defoliací 52,7 %.
Práce podává aktuální, ucelený přehled o zdravotním stavu lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko z hlediska možného ohrožení houbovými patogeny. Žádný zde zjištěný druh v současné době významně neohrožuje zdravotní stav hodnocených dřevin.
|
|
Vývoj krajiny bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá
Pavelka, Libor ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Barbara, Barbara (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem krajiny bývalého katastrálního území Mladá, do kterého zasahoval i bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá. Zájmové území o rozloze 1460 ha se nachází ve Středočeském kraji přibližně 40 km severovýchodně od Prahy mezi městy Benátky nad Jizerou a Nymburk.
Cílem této práce je porovnat land use/land cover v jednotlivých časových obdobích, které dokumentují nejvýznamnější historické události a současný stav. Ke zpracování studie byly použity mapy Stabilního katastru z roku 1842 a letecké snímky z let 1954, 1999 a 2015. Následně byla data zpracována s využitím geografického systému. Součástí práce je i provedený terénní průzkum v roce 2015 s vlastním hodnocením.
Provedenou analýzou bylo zjištěno, že rozhodující vliv ve využití území způsobila přítomnost armády a vytvořené nezalesněné plochy - cvičiště. Postupně došlo k razantnímu úbytku zemědělské půdy, zejména orné, a také k vykácení porostů dřevin. Právě bývalá vojenská činnost a absence zemědělství vytvořily v této oblasti jedinečný biotop mimořádné přírodovědné hodnoty.
Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že především lokality Pozorovatelna a přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem poskytují ideální prostor pro vzácné druhy rostlin a útočiště pro mnoho živočichů.
Plánovaná výstavba polygonu pro testovací jízdy vozů Škoda Auto, která měla proběhnout v roce 2002 v lokalitě Pozorovatelna, by pravděpodobně vedla k devastaci oblasti, což by způsobilo nenahraditelné poškození tohoto území.
|
|
Zdravotní stav dřevin v Přírodní památce Modřanská rokle
Merkl, Tomáš ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá monitoringem zdravotního stavu Přírodní památky Modřanské rokle. Cílem této práce bylo zmapování a vyhodnocení biotických a abiotických činitelů, kteří ovlivňují růst místních dřevin. Následné jejich popsání a zhodnocení s ohledem na jakých dřevinách se vyskytovaly. Dále také jakou měrou ohrožují dřeviny oblíbené místo procházek a sportovního vyžití Pražanů.
Výzkum byl prováděn opakovanými terénními pochůzkami, při kterém byli sledováni jedinci, kteří měli vnější znaky poškození. Ze šetření byla pořízena fotodokumentace. Kontrola dřevin probíhala v liniových transektech podél Libušského potoka. Následnou konzultací a vyhodnocení nasbíraných materiálů a shrnutí do závěru. Terénní pochůzky byly prováděny od března 2015 do konce února 2016.
Škodliví činitelé byli určeni a popsáni dle pořízené fotodokumentace za pomoci literárních a internetových zdrojů. Šetřením bylo zjištěno, že poškození se vyskytuje spíše u přestárlých jedinců a nepůsobí velké škody na lesním majetku.
|
|
Zdravotní stav dubů na hrázích vybraných rybníků na Třeboňsku
Rutová, Věra ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Bohuslav, Bohuslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění zdravotního stavu hrázových porostů dubů na vybraných rybnících Třeboňska, konkrétně Opatovickém, Rožmberku, Starém Vdovci, Velkém Tisém a Vyšehradu, s ohledem na stav olistění koruny, mechanické poškození a výskyt dřevokazných hub. Výsledky byly porovnány se stavem hodnocených porostů uvedených v předchozích závěrečných zprávách z let 1995 až 1999, které byly výsledkem zkoumání pracovníků Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity, ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, Lesprojektu České Budějovice, Státního rybářství Třeboň a Mikrochemy České Budějovice. Tehdejší projekt si kladl za cíl integrovanou ochranu listnatých dřevin, se zaměřením na omezení vlivu škodlivých biotických činitelů, zejména původců tracheomykózního onemocnění regionu Jižních Čech.
Sběr dat, ze kterých čerpá tato bakalářská práce, byl prováděn v období měsíce května až října roku 2015. V tomto období byla také pořízena fotodokumentace hrází, porostů i jednotlivých dubů a jejich poškození či výskyt plodnic hub. Výsledky zkoumání byly shrnuty do srovnávacích tabulek a grafů. Závěrem bylo konstatováno zlepšení zdravotního stavu porostů dubů a poukázáno na konkrétní slabiny jednotlivých porostů.
|
|
Stav jezdectví v Kraji Vysočina
Straková, Michaela ; Doležalová, Jana (vedoucí práce) ; Viktor, Viktor (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jezdeckým sportem v Kraji Vysočina. Věnuje se jeho minulosti, současnosti, vývoji a budoucnosti. Práce se zaměřuje na čtyři hlavní aspekty, a to počty koní, vzdělávání jezdců a chovatelů, závody včetně Zlaté podkovy a finanční dotace. Součástí práce je porovnání počtu koní v Kraji Vysočina s krajem Královéhradeckým a Pardubickým. Tyto dva kraje byly vybrány, jelikož mají podobné hodnoty vybraných ukazatelů, a to v počtu obyvatel, podílu nezaměstnanosti a hrubé mzdě. Dále je v práci představen vývoj počtu koní na Vysočině v období od roku 2003 do roku 2014.
Dalším faktorem rozvoje diskutovaným v práci je pořádání oficiálních závodů na Vysočině v letech 2003 až 2014. Práce sleduje počet pořádaných závodů a mapuje pořádání závodů v jednotlivých jezdeckých disciplínách. Speciální pozornost je věnována finále prestižního závodu Zlatá podkova v Humpolci. Důležitým sledovaným aspektem je také vzdělávání jezdců a chovatelů koní na Vysočině, kterému se v regionu věnuje pouze Česká zemědělská akademie v Humpolci (ČZA). Poslední kapitola se zaměřuje na dotace, které poskytuje kraj na rozvoj jezdeckého sportu, závody i běžný chod jezdeckých klubů.
Na základě zhodnocení těchto ukazatelů práce vypovídá o tom, že jezdectví na Vysočině má tendenci se v budoucnosti vyvíjet. Počty koní se za sledované období zvedly téměř dvojnásobně a rovnoměrně stoupaly téměř každý rok. Pořádání závodů na Vysočině bylo ve sledovaném období proměnlivé. Nejčastěji se počty závodů držely mezi 20 a 30, pro rok 2016 je naplánováno 32 oficiálních závodů. Co se týče vzdělávání, tak počty studentů na ČZA v Humpolci mají za poslední tři roky sestupnou tendenci, to je však celorepublikový trend. Krajské finanční dotace zase svědčí o tom, že kraj jezdectví na svém území podporuje, jelikož jezdecký sport je pro něj přínosem. Mnoho lidí navštěvuje pravidelně jezdecké závody, kde tráví s rodinami svůj volný čas. Jezdectví také vede děti ke vztahu k zemědělství, zvířatům a především ke sportu. ČZA Humpolec vzdělává mladou generaci lidí, kteří hledají zaměstnání především zemědělství, a kraj tak získává nové vzdělané pracovníky. Úspěšní jezdci a chovatelé zase reprezentují domácí kraj na republikové i mezinárodní úrovni.
|
|
Ekohydrologické hodnocení drobného vodního toku
Häusler, Martin ; Doležal, František (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
V současné době se slova jako ekologie a životní prostředí objevují snad na každém našem kroku. V této bakalářské práci jsem se zaměřil na tu složku životního prostředí, bez které by život na Zemi nebyl možný, vodu. V práci jsem provedl ekohydrologické zhodnocení Litovicko-Šáreckého potoka, konkrétně jeho dolní tok, zvaný Šárecký potok.
Šárecký potok začíná výpustí z vodního díla Džbán na území hlavního města Prahy a pokračuje přírodní rezervací Divoká Šárka, údolím Tiché Šárky a Šáreckým údolím. Konec se nachází v Podbabě, kde se Šárecký potok zleva vlévá do Vltavy.
Pro hodnocení byla vybrána metoda EcoRivHab, která zahrnuje zónu koryta vodního toku, zónu doprovodných vegetačních pásů a zónu údolní nivy. Zároveň je celé povodí popsáno z pohledu geologického, pedologického a klimatického.
Metoda je založena na rozdělení 9,664 km dlouhého vodního toku do 26 různě dlouhých, ale kvalitativně homogenních úseků, z nichž byl nejméně antropogenně ovlivněný úsek vybrán jako referenční pro porovnání s ostatními. Mapování terénu bylo provedeno v červnu 2015 a v listopadu stejného roku. Důraz byl kladen na hydromorfologický stav koryta, doprovodných vegetačních pásů a údolní nivy. Na základě porovnání s referenčním úsekem bylo pak provedeno zařazení do ekomorfologického stupně.
Výsledné ekohydrologické zhodnocení může být v budoucnosti použito jako podklad pro revitalizační práce, které mohou pomoci zlepšit současný stav.
Na základě výsledků ekohydrologického hodnocení byl Šárecký potok z velké části zařazen do I. až II. ekomorfologického stupně, který značí přírodní či přírodě blízký stav bez výrazného ovlivnění lidskou činností. Tento stupeň je nejvíce zastoupen na horním toku, dále po proudu se stav v některých ukazatelích mírně zhoršuje. Nejhorší hodnocení na toku získal jediný úsek, který byl zařazen do V. ekomorfologického stupně, který značí velmi silné antropogenní ovlivnění.
|
|
Marketingová komunikace v rámci sportu
KOCANDOVÁ, Pavlína
Diplomová práce na téma ?Marketingová komunikace v rámci sportu? měla za cíl navrhnout komunikační kampaň pro vybraný sportovní klub. Konkrétně byl vybrán sportovní klub HÁZENÁ Třeboň s.r.o. V praktické části byl analyzován současný stav využívání nástrojů marketingové komunikace klubu. Na základě výsledků z analýzy byl naplánován a ekonomicky zhodnocen event, který měl za úkol informovat veřejnost o činnosti klubu a získat nové zájemce. Event byl navrhnut tak, aby byl realizovatelný a přínosný pro sportovní klub HÁZENÁ Třeboň s.r.o.
|
|
Návrh obnovy ovocných výsadeb v areálu Thomayerovy nemocnice
Mendlík, Petr ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
V této diplomové práci je hodnocen stav ovocných stromů v areálu dnešní Thomayerovy nemocnice, možnosti jejich údržby a dosadby.
S ohledem na způsob dnešního využití areálu, kdy nelze předpokládat potřebu intenzivní produkce ani úzkostlivou péči, která je běžná v produkčních sadech, se jako nejužitečnější jeví cílit na stav blízký extenzivním výsadbám ovocných stromů, které jsou běžné například v domácích sadech a zahradách na venkově, anebo v ekologickém zemědělství. To umožní o stromy pečovat pouze občasným udržovacím řezem, bez aplikace hnojiv a aktivní regulace chorob a škůdců, tedy způsobem blízkým současné péči o dřeviny v areálu Thomayerovy nemocnice.
Při výběru odrůd jsou upřednostňovány takové odrůdy, které jsou méně náročné na ošetřování, takové, které svým charakterem zapadají do zdejší klimatické oblasti, dlouhověké, nebo ty, kterých u nás výrazně ubylo a zaslouží si zachování. Pro příklad některé odrůdy zvolených jabloní: 'Astrachán bílý', 'Baumannova reneta' a 'Zvonkové', hrušní: 'Magdalenka', 'Šídlenka' a 'Špinka', slivoní: 'Elena' a 'Durancie', meruěk: 'Bredská' a 'Sabinovská' třešní: 'Koburská raná' a 'Srdcovka Krügerova'. Z kmenných tvarů jsou voleny pouze polokmeny a vysokokmeny, z důvodu pohybu osob po areálu, parkování vozidel na místech hraničících s výsadbami a především pro zabránění okusu muflony.
Všechny stávající stromy bez výjimky vykazují známky dlouhodobé neodborné údržby. Stav jednotlivých stromů je obecně pouze dobrý až špatný. Ze stávajících ovocných stromů zůstanou zachovány prakticky pouze třešně, několik hrušní, švestek, tři meruňky, dvě lísky a dvě višně. Do nových výsadeb jsou doporučeny jabloně, hrušně, třešně, slivoně, meruňky a kaštanovník jedlý. Celkem je doporučena výsadba 192 kusů nových ovocných stromů.
Bude však nutné najít zdroje financování nejen na samotnou výsadbu, ale také na následnou péči o nové stromy, alespoň pro první roky po výsadbě, jelikož současný neodborný způsob péče o dřeviny v areálu je nejen nevyhovující pro stávající ovocné stromy, ale nově vysazené stromy by mohl takový přístup přímo ohrožovat v jejich zdravém růstu a správném počátečním vývoji.
|
| |
host ::
