|
Monetary Policy and Macroprudential Policy: Rivals or Teammates?
Malovaná, Simona ; Frait, Jan
Článek se zabývá situacemi, ve kterých může docházet k interakci (a potenciálnímu konfliktu) mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou, a přispívá k diskuzi o jejich koordinaci. S využitím dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny ukazujeme, že měnové zpřísnění má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a rizikově nevážený kapitálový poměr bank (tj. pozitivní dopad na finanční páku bank), přičemž tento efekt výrazně zesiluje od poloviny roku 2011. Tyto výsledky podporují názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. posouvá úvěrový cyklus směrem nahoru. Na druhé straně, efekt vyššího kapitálového poměru bank je spojen s určitým stupněm nejistoty. Nejen z těchto důvodů je koordinace obou politik nezbytná, aby bylo možné předejít jejich nežádoucí kombinaci, která by zabránila účinnému dosažení hlavních cílů obou politik.
Plný text:  PDF
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
|
Využitelnost indexů konektivity krajiny jako prediktorů výskytu druhů
Kučera, Michal ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením použitelnosti indexů konektivity krajiny (biotopů) k vysvětlení
výskytu vybraných ptačích druhů v měřítku mapovacích kvadrátů České republiky. V práci je
testována závislost indexů konektivity krajiny prof. S. Saury a výskytu ptačích druhů typických
pro dané prostředí z dat Atlasu hnízdního rozšíření ptáků a Corine Land Cover 2012. Pomocí
logistické regrese je vyhodnoceno, zda indexy konektivity dokáží přítomnost druhu predikovat,
což je testováno pro 4 různé disperzní vzdálenosti, 500 m, 1 000 m, 2 000 m a 3 000 m. Celkem
bylo testováno 10 vybraných ptačích druhů typických pro jeden z pěti hlavních typů krajinného
pokryvu. Dále byl také testován vliv rozlohy vhodného biotopu v mapovacím kvadrátu na
výskyt druhu.
|
|
Nástroj pro hodnocení konektivity krajiny v různých prostorových jednotkách a disperzních vzdálenostech
Chrumko, Adam ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
V práci je představen základní přehled výpočtů konektivity krajiny, podrobněji pak výpočty pomocí programu Conefor a vliv vstupních parametrů na výsledné indexy konektivity krajiny. Jedním z hlavních cílů je vytvoření nástrojů do programu ArcMap pro zjednodušení výpočtů indexů konektivity krajiny pro velké množství zájmových území. Jako hlavní zájmové území byly vybrány základní kvadráty pokrývající celé území České republiky, tyto jednotky se používají například pro mapování výskytu rostlin a živočichů. Pro srovnání vlivu velikosti zájmového území byly vypočteny stejné indexy také pro okresy (LAU1) a kraje (NUTS3) České republiky. Práce přináší jednoduché řešení v podobě Python Toolboxu do programu Esri ArcMap pro výpočet indexů konektivity krajiny pomocí programu Conefor pro velký počet vstupních území. Za pomoci tohoto Toolboxu byla vypočtena konektivita lesů pro různé disperzní vzdálenosti a vstupní plošné jednotky. Vstupní vrstvy lesů byly vzaty z vektorových dat CORINE land cover v mapovacích obdobích 1990, 2000, 2006 a 2012. Vstupní disperzní vzdálenosti byly vybrány v rozsahu od 50 do 50 000 m pro komplexní popsání jejich vlivu na výsledné indexy. Výsledné změny lesů a konektivity krajiny jsou reprezentovány pomocí kartogramů, vliv vstupních dat na výsledné indexy je zobrazen pomocí grafů.
|
|
Samospráva a veřejný život v obci Hostouň
Husak, Vladimír ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá samosprávou a spolkovým životem v obci Hostouň. Cílem je charakterizovat místní samosprávu, místní spolky a jejich vliv na veřejný život v obci. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí
Teoretická část vymezuje základní členění veřejné správy a zakonné fungování místní samosprávy.
Praktická část je se věnuje základním charakteristikám obce. Pozornost je věnována historické, kulturní, demografické a sociologické charakteristice obce. Dále jsou zde vytyčeny komunální volby a finanční charakteristiky obce. V neposlední řadě se také zabývá společenským a politickým životem v obci, ve kterém hrají velkou roli místní spolky.
|
|
Revitalizace zámeckého parku v Cholticích
Čermáková, Michaela ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Tato práce má za úkol zhodnotit současný stav zámeckého parku a současně obory v Cholticích a navrhnout jejich revitalizaci za účelem omlazení vegetace a zpřístupnění a zatraktivnění oblasti pro širokou veřejnost. Městys Choltice leží v Pardubickém kraji, přibližně 15 km západně od Pardubic. Koncem 17. století zde byl postaven barokní zámek, který patřil hraběti Šimonu Thunovi. Jeho rodu patřil až do roku 1945. Zámek i s oborou je nyní ve vlastnictví městyse Choltice. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park, který přechází v zámeckou oboru, která je od roku 1992 přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.
Práce obsahuje podrobná teoretická východiska a navrhuje řešení, která jsou směřována na ochranu životních podmínek chráněného a ohroženého druhu brouka páchníka hnědého. Tento druh se vyskytuje pouze vzácně a jeho oblast pro přežití je velmi omezená, proto je nutné tyto podmínky vytvářet, a to je právě jeden z hlavních úkolů revitalizace.
Dalším krokem je pomoci samovolné revitalizaci zavedením chovu daňků v oboře. Tato myšlenka není nová, daňci se již v oboře chovali až do roku 1945. Městys Choltice je této myšlence o zavedení chovu velmi nakloněn a podporuje ji.
Pro zvyšování počtu návštěvníků obory obsahuje tato diplomová práce návrh na vytvoření naučné stezky, která by zatraktivnila tuto oblast pro mnohem širší veřejnost než doposud.
|
host ::
