Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7,864 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.59 vteřin. 

Vliv sociálních médií
BAUEROVÁ, Milada
Tato diplomová práce se zabývá sociálními médii, konkrétně tím, jaký mají vliv na rozhodování při výběru vysoké školy. V České republice funguje 87 vysokých škol, každá z nich nabízí jedinečné studijní programy a každá je specifická, přesto pokud se rozdělí podle zaměření například pouze na vysoké školy ekonomické, je již obtížné rozlišit, která bude nejlepší volbou pro potenciálního studenta. Pro tuto diplomovou práci byla zvolena Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a pro porovnání byla vybrána Česká zemědělská univerzita v Praze. Hlavní cíl lze konkretizovat jako analýzu vlivu sociálních médií při volbě vysoké školy a navrhnout doporučení na základě výsledků. Dalšími cíli této práce jsou: - zjistit, jak univerzity využívají sociální média, - zjistit, jak se studenti zapojují do dění na sociálních médiích. Výsledky pro tuto práci budou získány na základě marketingového výzkumu pomocí dotazníkového šetření mezi studenty Jihočeské univerzity a České zemědělské univerzity v Praze. Na základě těchto výsledků bude provedena analýza a porovnání těchto univerzit a zjištění, jak silně ovlivňují sociální média studenty při výběru vysoké školy, zda se studenti sami zapojují do dění na sociálních médiích, a co mohou univerzity vylepšit.

Příjmy malých obcí v České republice
JIREKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce je zhodnotit systém příjmů obcí v České republice z hlediska specifik malých obcí. Obce s nízkým počtem obyvatel jsou v posledních letech často diskutovaným tématem, zejména z důvodu jejich nižších příjmů. Tomu se hlavně od roku 2008 začala věnovat legislativa, která tyto problémy, a tedy rozdíly mezi malými a většími obcemi, odstranila. Analýza příjmů byla provedena u všech obcí České republiky mezi lety 2000 2012. Obce byly rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří malé obce, které jsou pro potřeby diplomové práce definovány jako obce do 499 obyvatel. Druhou skupinou obcí jsou ostatní obce České republiky s výjimkou obcí malých, statutárních měst a hlavního města Prahy. Pro analýzu byla reálná data přepočtena na obyvatele a z těchto údajů bylo zjištěno minimum, maximu, medián a aritmetický průměr. Na základě těchto údajů je hodnocena variabilita příjmů. U některých skupin příjmů je provedena i regresní a korelační analýza z důvodu zjištění závislosti mezi jednotlivými proměnnými. Rozdílnost v příjmech malých a ostatních obcí je posuzována porovnáním aritmetických průměrů a mediánů mezi těmito skupinami obcí pomocí dvouvýběrového t-testu a Mann-Whitneyova testu. Vývoj příjmů je hodnocen zjištěním trendu časové řady pomocí metody lineární regrese. Z provedené analýzy vyplynula pro malé obce jistá specifika v jejich financování. Došlo rovněž k potvrzení hypotézy, že malým obcím plynou do rozpočtu nižší příjmy v přepočtu na obyvatele.


Statistická ročenka hl. m. Prahy 2014
Český statistický úřad
Základní údaje o demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji kraje v letech 2011 až 2013, ve vybraných ukazatelích v delší časové řadě. Meziokresní srovnání, vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností a městech, přehled všech obcí. Stručná charakteristika kraje, grafy a kartogramy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.

Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den

Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Zhodnocení hospodaření vybraných obcí
Faustenová, Kateřina ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření územní samosprávy. V teoretické části je vysvětlena problematika financování územních samosprávných celků a jejich rozpočtů. Dále je zde uvedena základních charakteristika vybraných subjektů, tedy obce Svojetice a obce Struhařov, obě ležící v okresu Praha-východ přibližně 30 km od Hlavního města Prahy. V praktické části práce je zhodnoceno a porovnáno hospodaření obou obcí ve sledovaném období 2010 - 2015 a jejich celková finanční situace. Také je prostřednictvím vlastního průzkumu zhodnocena a porovnána úroveň rozvoje obcí v závislosti na jejich hospodaření. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a výsledky plynoucí z vlastního průzkumu a jsou navržena opatření přispívající ke zlepšení a zefektivnění hospodaření v následujících letech.

Posouzení bezpečnosti přístupu do vybraných ZŠ na Smíchově a návrh opatření
Procházková, Barbora ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá bezpečnostní problematiku v oblasti pohybu dětí a mládeže do školních zařízení. Konkrétně jsou v této práci popsány čtyři základní školy na pražském Smíchově. Mezi zkoumaná školská zařízení patří základní škola Kořenského, fakultní základní škola Drtinova s rozšířenou výukou jazyků, základní škola U Santošky a základní škola Grafická. Teoretická část obsahuje literární rešerši, zabývající se bezpečím a bezpečnostními prvky, které napomáhají plnit cíle v této oblasti. V analytické časti, jsou identifikovány konkrétní problémy, které se v návrhu bezpečnostních opatření eliminují. Práce obsahuje analýzy problémových míst ve vybraném území. Šetření vychází z vlastních průzkumů přímo v terénu. Cílem práce je návrh bezpečnostních opatření, které by ve zkoumané lokalitě pomohly zvýšit bezpečnost docházky dětí do škol. Práce může v budoucnu sloužit jako podklad pro dopravní studie nebo napomoci při sestavování návrhu dopravního řešení na Praze 5.