|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Kříž, Lukáš ; Hřebík, František (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou legalizace výnosů z trestné činnosti v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na vymezení pojmů a rozbor všeobecných vlastností organizovaného zločinu včetně jeho vývoje od konce 20. století až po současnost. Dále je podrobně zacílena na rozbor trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti se zaměřením na etapy procesu praní špinavých peněz.
Praktická část práce popisuje zajišťování výnosů z trestné činnosti a srovnává původní a novelizované právní úpravy týkající se této problematiky. Dále analyzuje statistické údaje hospodářské kriminality v České republice v letech 2008 až 2015 s prognózou vývoje na roky 2016 až 2018 a popisuje rozbor skutečných případů legalizace výnosů z trestné činnosti. V závěru se práce věnuje shrnutí zjištěných poznatků a srovnání charakteristických rysů procesu praní špinavých peněz s reálnými postupy zaznamenanými na konkrétních případech.
|
|
Možnosti uplatnění regionálních receptů (případová studie jedné venkovské lokality)
Rojková, Soňa ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění místních, zvláštních a tradičních receptů v oblasti Podorlicka a to zda mohou tyto recepty proniknout na jídelní lístky do stravovacích zařízení v tomto regionu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou a praktickou. První část se zaměřuje na teoretická východiska, všeobecné informace o gastronomii, to jak globalizace ovlivňuje chod a rozvoj regionů, na trvalou udržitelnost zemědělství v regionech, inovace, na teorii tranzice, na velmi stručnou historii české gastronomie a v neposlední řadě také na vývoj kuchařských knih. Zmiňuje jednu z nejznámějších českých kuchařek 19. století paní Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která v oblasti Podorlicka, konkrétně ve městě Rychnov nad Kněžnou prožila nejlepší část svého života a napsala zde kuchařskou knihu pod názvem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. Tato kniha se stala bestsellerem 19. století a vycházela po dalších 100 let. Druhá část této práce je tzv. praktická a reprezentuje sociologický výzkum, který byl prováděn pomocí několika výzkumných technik a to dotazníkového šetření, studiem dokumentů a také pomocí interview a focus group. Pomocí těchto výzkumných technik byly zjišťovány informace týkající se sběru zvláštních a tradičních receptů pro tuto oblast tj. Podorlicko, to zda obyvatelé Podorlicka znají tyto recepty, zda jídla z těchto receptů jsou nabízeny na jídelních lístcích ve stravovacích zařízeních v tomto regionu a to zda by provozovatelé stravovacích zařízení byli ochotní nabízet tyto pokrmy na svých jídelních lístcích ve větší míře, než doposud.
|
| |
|
Spanish Real Estate Market Analysis
Melnikova, Yulia ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Na začátku 21 století, realitní trh rezidenčních nemovitostí ve Španělsku považován za jeden z nejoblíbenějších a rychle rostoucích trhů s nemovitostmi v Evropě, který přilákal velké množství investic do země, a výrazně přispěl k rozvoji národního hospodářství Španělska. Nicméně, vzhledem k hospodářské krize v zemi, kolaps rezidenčních nemovitostí byl významný. V současné době, španělský trh s nemovitostmi na trhu rezidenčních nemovitostí se zotavuje z recese na předkrizovou úroveň, protože ceny rezidenčních nemovitostí začali zvyšovat vzhledem k vysoké poptávce po něm. Všechny tyto faktory pozitivně ovlivňují národní hospodářství Španělska.
Za účelem získání hlavního cíle této práce je nutné provést retrospektivní přehled o trhu rezidenčních nemovitostí ve Španělsku před krizí a zajistit příznivou analýzu aktuální situace na trhu rezidenčních nemovitostí.
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub.
Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
|
|
Ekologie krahujce obecného v urbánním prostředí a okolní krajině
Kunca, Tomáš ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Bohuslav, Bohuslav (oponent)
Dravci stojí na vrcholu potravních řetězců a jsou proto velice důležitým bioindikátorem stavu životního prostředí. V druhé polovině 20. století vlivem různých faktorů, jejich stavy poklesly a tato skupina ptáků se stala jednou z nejzkoumanějších skupin živočichů (např. White et al. 2002). Stavy většiny druhů dravců na přelomu století začaly vzrůstat (např. Heinrich 2009, Jones et al. 1994) a v posledních letech se dostali do pozadí za ptáky ohrožované stávajícími problémy 21. století; například ptáky polní krajiny. A právě jedním z nejvýznamnějších problémů dnešní doby jsou změny v přirozeném prostředí dané fragmentací, urbanizací a intensifikací zemědělství.
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
host ::
