|
Srovnání kvality stravování ve vybraných základních školách na Vysočině a v Jihomoravském kraji
VEVERKOVÁ, Dagmar
Diplomová práce srovnává školní stravování na vybraných základních školách v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Jihomoravský kraj zastupují školy v okrese Znojmo, konkrétně ZŠ a MŠ Jevišovice, ZŠ a MŠ Kravsko a ZŠ a MŠ Pražská Znojmo. Kraj Vysočina reprezentují školy z okresu Třebíč ZŠ a MŠ Budkov a ZŠ Jemnice. Teoretická část se soustředí na výživu jedince, výživová doporučení, stravovací návyky dětí a správné stravování ve škole. Práce se dále věnuje obecným poznatkům HACCP a spotřebnímu koši. Je zde zahrnuta i pestrost jídelních lístků a stavba denního menu. V praktické části hodnotím pět vybraných jídelen a srovnávám je mezi sebou. Do každé jídelny jsem měla možnost několikrát nahlédnout a posoudit nejen její vybavení, ale také stavební členění a zhodnotit čistotu. V kapitole Výsledky popisuji jednotlivé části kuchyňského zázemí, jako jsou skladovací prostory, jídelny a samotné kuchyně. Z každé jídelny mi byla poskytnuta interní dokumentace společně s možností pořízení fotodokumentace. Díky těmto skutečnostem a dialogu s vedením zařízení a jídelen jsem získala informace o vnitřních řádech kuchyní. Ve všech zařízeních jsem se zaměřila hlavně na dodržování kritických bodů HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points), kontrolu výrobního diagramu. Z každé jídelny jsem si vyžádala protokoly kontroly kritických bodů za měsíc září nebo říjen 2014. Vedoucí školních jídelen mi poskytly plnění spotřebního koše za dva měsíce, konkrétně září a říjen 2014. S plněním spotřebního koše úzce souvisí měsíční skladba jídelních lístků. Ty byly pozorovány rovněž za měsíc září a říjen. Z jídelního lístku jsem měla možnost vyčíst, z jakých surovin kuchařky vaří a zda se jídla pravidelně střídají nebo jsou stále stejná. Kapitola je doplněna o dvoje dotazníková šetření. První z nich bylo rozdáno vedoucím školních kuchyní. Každá vedoucí na otázky svědomitě a podle skutečných informací odpověděla. Šetření se týkalo chodu školní jídelny. Druhé dotazníkové šetření bylo vypracováno samotnými strávníky, to znamená žáky a pedagogy. Strávníci v ní hodnotili subjektivně kvalitu podávaných jídel a prostředí školní jídelny. Veškerá získaná data jsou zpracována v grafech a tabulkách s popisem. Získané výsledky mají poukázat na kvalitu školního stravování ve vybraných jídelnách. Závěrem této práce mohu konstatovat, že nelze jednoznačně určit, která jídelna vaří zdravě a je tou nejlepší ze zkoumaných provozů. Každá jídelna je v něčem jedinečná, všechny vaří jídla vhodná pro děti. Jídelna ZŠ a MŠ Budkov se o své strávníky stará skvěle, neboť jim vytváří různé programy ve stravování během roku. Pořádá dny cizí kuchyně, strávníci si sestavují vlastní menu a kuchařky jim vaří jídla na přání. ZŠ Jemnice má vhodně řešené skladovací prostory a moderní vybavení kuchyně. ZŠ a MŠ Jevišovice svým strávníkům dopřávají každý den k hlavnímu jídlu různý doplněk (ovoce, zeleninu, tyčinku, pudink, salát, aj.). ZŠ a MŠ Kravsko svým strávníkům nabízí různé saláty a čerstvé ovoce. Jako nápoj je poskytován bylinkový čaj, ovocný čaj s citronem a džus. ZŠ a MŠ Pražská Znojmo disponuje moderním vybavením kuchyně i jídelny. Jídelna je nad výdejním oknem krásně vymalovaná. Pro své žáky v dopoledních hodinách připravuje chutné svačiny. Zvolené jídelny pravidelně jídla střídají nebo zcela obměňují. Ve všech jídelnách je k hlavnímu jídlu podáván různý doplněk minimálně třikrát za týden. Všechny jídelny vaří pestrá a nutričně vyvážená jídla. V jídelnách se často vyskytují obilné zavářky a zdravé přílohy. Pokud tomu bude tak i nadále, bude z každé školní jídelny zdravá jídelna, což by měli vědět hlavně rodiče strávníků, že jejich školní jídelna je opravdu ta nejlepší
|
|
Využití melodických nástrojů v hudebních činnostech dětí předškolního věku
ORŠLOVÁ, Jiřina
Tématem bakalářské práce je hudebnost dětí v předškolním věku a jejich schopnost pracovat i s obtížnějšími melodickými nástroji. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hudebnost, hudební vývoj dítěte od narození do šesti let, hudební tvořivost a vliv hudby na zdárný vstup do ZŠ. Další nedílnou součástí teoretické části je rozdělení Orffovského instrumentáře, jeho správného pojmenování a metodika hry. Cílem praktické části je ukázka možností k využití melodických nástrojů u dětí předškolního věku na konkrétních písních a jeho začlenění do tematického hudebně-pohybového vystoupení. Šetření proběhlo kvalitativní, metodou zúčastněného, nestrukturovaného pozorování, doplněného fotografiemi a videozáznamem. Využití melodických nástrojů jsem vyhodnotila jako splnitelné a za předpokladu fundovaného vedení, vhodné.
|
|
Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách Jihočeského kraje
DALIHODOVÁ, Andrea
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. V zájmu přesnějšího dodržení výživových dávek byl stanoven tzv. spotřební koš potravin.V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled stravování školních dětí.Hlavním cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pestrost školních obědů ve vybraných školních jídelnách z měsíčních jídelních lístků z hlediska racionální výživy. Dílčí cíle se zaměřily na posouzení kvality obědů z vyhodnocených spotřebních košů a vyhodnocení postupu vedoucích školních jídelen při sestavování jídelních lístků.Praktická část výzkumu je zpracována za využití kvalitativního výzkumu. Výběr zkoumaných objektů proběhl pomocí prostého záměrného výběru.Datový soubor byl tvořen jídelními lístky za měsíc prosinec 2012, leden 2013 a únor 2013 a spotřebními koši za téže období. Analýza pestrosti stravy a hodnocení spotřebních košů byla doplněna polostrukturovanými rozhovory.Výzkumné otázky se týkaly koeficientů pestrosti stravy ve stravovacích zařízeních a plnění spotřebních košů. Dále se týkaly dodržování zásad racionální stravy, kvality pokrmů, technologií a možností zlepšení ve školních jídelnách.V praktické části se nejprve věnuji vyhodnocení pestrosti polévek jednotlivých školních jídelen. Pestrost polévek byla hodnocena za každý měsíc a jídelnu samostatně. Dále se věnuji vyhodnocení pestrosti hlavních jídel, příkrmů, příloh a doplňků. Výsledky hodnocení jsou zaznamenány v přehledných tabulkách.Další část diplomové práce se zabývá vyhodnocením spotřebních košů.Poslední část výzkumu tvoří rozhovory s vedoucími školních jídelen.Z odpovědí na výzkumné otázky jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza zní:Vybrané školní jídelny Jihočeského kraje poskytují strávníkům pestrou stravu dodržující zásady racionální výživy.Odpovědi na ostatní výzkumné otázky mi pomohly formulovat druhou a třetí hypotézu: ?Školní jídelny naplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu maso, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina a brambory.Třetí hypotézu jsem formulovala následovně:Školní jídelny nenaplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu ovoce a luštěniny.Všechny zkoumané školní jídelny se snaží velmi dobře dodržovat veškeré zásady zdravé výživy. Vedoucí školních jídelen se dle poskytnutých rozhovorů dále vzdělávají v oblasti stravování.
|
|
Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní
KOVAŘÍKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce na téma "Školní zralost dětí ve třídě věkově heterogenní'' mapuje situaci dětí v posledním roce školní docházky, ve věkově heterogenních třídách. Zjišťuje, jaká je možnost rozvoje těchto dětí a jejich přípravy na vstup do základní školy. Teoretická část je zaměřena na dítě předškolního věku včetně školní zralosti, členění dětí do tříd v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské školy a v rámci možností mateřských škol. V praktické části je realizováno kvantitativní výzkumné šetření metodou internetového dotazníku. Výzkumným souborem jsou učitelé mateřských škol. Z odpovědí vyplývají názory učitelů na věkově heterogenní třídy a s tím související školní připravenost a zralost dětí ve věku 5-7 let. Práce je doplněna zásobníkem her.
|
|
Specifické poruchy učení u dětí staršího školního věku
Petelíková, Martina ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Budíková, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat situaci v oblasti výchovy a vzdělávání žáků staršího školního věku se specifickými poruchami učení v jedné z pražských základních škol, stanovit konkrétní potřeby pedagogů a žáků této školy a vytvořit inventář možných metod a postupů, které mohou přispět k optimalizaci péče o žáky se specifickými poruchami učení v prostředí školy se zohledněním doby mimo vyučování. V teoretické části uvádím přehled dosavadních poznatků v oblasti specifických poruch učení a charakteristiku staršího školního věku se zaměřením na psychosociální postavení žáků se specifickými poruchami učení z prostudované literatury. V praktické části analyzuji a interpretuji data získaná dotazníkovým šetřením a doplňujícími rozhovory s vybranými pedagogickými pracovníky sledované základní školy. Na základě stanovení problematických oblastí péče o žáky II. stupně se specifickými poruchami učení sumarizuji možné přístupy k výchově a vzdělávám žáků s využitím osobních zkušeností a odborné literatury.
|
|
Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita
JUROVÁ, Iveta
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Výživa těhotných a kojících matek - přání a realita. Hlavním cílem bylo zjistit, zda těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení. Jednotlivé kapitoly popisují výživu pro tato období, dále rozebírají vybrané vitamíny, minerální látky a stopové prvky. V každém období jsou shrnuta obecná doporučení pro ženu. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Pro zjištění informací sloužil polostrukturovaný hloubkový rozhovor. Každý rozhovor byl jinak dlouhý, záleželo na náladě ženy a na tom, do jaké hloubky měla každá z respondentek chuť vyprávět o svém stravování. Pro výběr respondentek byla použita metoda "sněhové koule". Navázala jsem kontakt s první respondentkou, pomocí níž jsem se dostala k dalším jedincům. U čtvrté respondentky bylo usouzeno, že rozhovory jsou dostačující pro můj výzkum a proces hledání končí. Rozhovory se konaly v místě bydliští respondentek, pocházejících z oblasti Příbramska. Respondentky neuváděly svá jména a byly označeny pod písmeny A - D. Každá žena souhlasila s poskytnutím rozhovoru pro můj výzkum a s nahráváním na diktafon. Nahrávky byly posléze přepsány. Rozhovor byl zaměřen na tematické okruhy: základní údaje (věk, bydlení, počet dětí), pojem zdravá výživa, potravinové doplňky, stravovací návyky (jednotlivá jídla během dne / popis předchozího dne), pitný režim, rizikové faktory, výběr potravin, přání změny jídelníčku. Každou oblast zastupuje kód a bylo vytvořeno dvanáct barevných kódů. Pro splnění výše zmíněného cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak těhotné a kojící ženy dodržují obecná doporučení pro těhotné a kojící ženy? Jakým způsobem by si těhotné a kojící ženy přály, aby vypadal jejich jídelníček? Otázka číslo 1: Každá žena pojem "zdravá výživa" zná a byla dostatečně informována o výživě během těhotenství nebo kojení. Každá z respondentek se získanými informacemi nakládá jinak. Respondentky se podle možností snaží dodržovat obecná doporučení. Popis nejčastěji konzumovaných jídel během dne a popis předchozího dne vystihuje každou respondentku. Výsledky ukazují, že se výživa jednotlivých žen v mnohém liší. Největší rozdíl se nachází mezi nejmladší a nejstarší respondentkou. U každé respondentky nalezneme jisté nedostatky, avšak respondentce "A" se připisuje nepřeberné množství. Respondentky se při výběru potravin zaměřují na kvalitu. Otázka číslo 2: Respondentky znají své nedostatky ve výživě. Do svého jídelníčku by zařadily více ovoce a zeleniny. Jedna z respondentek také uvádí, že by si přála konzumovat více ryb. Pro změnu jídelníčku si ženy přejí více peněz a pevnou vůli. Pouze jedna respondentka je se svým jídelníčkem spokojená. Bakalářská práce může posloužit těhotným a kojícím ženám, které budou vyhledávat odborné informace, dále studentům nutriční terapie, porodním asistentkám vedoucí předporodní kurzy. Na základě získaných poznatků jsem se rozhodla vytvořit edukační materiál. Doporučila bych distribuci tohoto materiálu do ordinací a čekáren gynekologů a pediatrů.
|
|
Realizace projektu chlapeckého sirotčince v Mongu
KRYGAROVÁ, Radka
Tato práce se věnuje realizaci projektu chlapeckého sirotčince v rozvojové zemi. Projekt patří Nadaci Malý Noe, přičemž významným partnerem pro přímou realizaci je nezisková organizace Njovu. Práce je klasicky tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část vymezuje užívané pojmy, informuje o současné situaci v zemi, zejména v západní provincii Zambie, a obsahuje informace o organizacích zapojených do projektu. Praktická část navazuje na teoretické poznatky, definuje cíl a metodiku práce a především prezentuje výsledky práce. Cílem, který tato práce sleduje, je zmapovat vývoj projektu chlapeckého sirotčince v Mongu. V souladu s cílem práce jsou kladeny tyto výzkumné otázky: Proč vznikl chlapecký sirotčinec v Mongu? Jak se projekt vyvíjí? Jaké jsou výsledky projektu? Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolila kvalitativní výzkum. Během svého pobytu a aktivního podílení se na realizaci projektu (únor prosinec 2014) jsem použila metodu pozorování, dotazování a analýzu dat. Výsledky práce tvoří důkladná SWOT analýza projektu, přiblížení personálního zajištění projektu, popis procesu přijímání dětí a kazuistiky přijatých dětí, jejichž význam spočívá v demonstraci tamější sociální reality. Početné přílohy názorně dokreslují předkládané informace. Diskuze shrnuje a rekapituluje výsledky a jejím výstupem jsou doporučení a upozornění pro podobné začínající projekty. Velmi důležitým aspektem celé práce je její zasazení do kontextu značně odlišných podmínek. Přínos daného projektu spočívá zejména v prosazení rodinného modelu péče o děti v zařízení. Rodinný charakter sirotčince určuje relativně nízký počet dětí a to, že pečujícími osobami je manželský pár se dvěma dětmi. Práce přináší konkrétní a detailní informace o celém projektu a jeho vývoji, a to ve vzájemných souvislostech. Práce může sloužit jako zdroj informací ke konkrétnímu projektu, jako dokumentace vzniku Dětského domova Malého Noe a v neposlední řadě může být inspirací pro podobné projekty v rozvojových zemích.
|
|
Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO
KUBEKOVÁ, Martina
Diplomová práce s názvem Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty u dětí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Sestra musí mít teoretické i praktické vědomosti a také zkušenosti, aby mohla samostatně provádět ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Volné a průchodné dýchací cesty jsou předpokladem pro zajištění jedné ze základních životních funkcí. Záměrem teoretické části diplomové práce bylo shrnout problematiku zajištění dýchacích cest u dětí a zaměřit se na ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s poruchou dýchání na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké ošetřovatelské činnosti vykonávají sestry při zajištění dýchacích cest u dítěte? 2. Jak sestry ošetřují dýchací cesty intubovaných dětí? 3. Jakou ošetřovatelskou péči zajišťují sestry u dítěte před, během a po extubaci? 4. Jakou ošetřovatelkou péči zajišťují sestry u dítěte s tracheostomií? V empirické části diplomové práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita metoda individuálních polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Výzkumné šetření bylo provedeno na dětské jednotce intenzivní a resuscitační péče a dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě výzkumných otázek a informací získaných z literárních zdrojů byla vytvořena osnova pro rozhovory se sestrami. Rozhovory byly doplněny pozorováním, které bylo provedeno na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Rozhovory a pozorování byly doplněny dvěma kazuistikami dětských pacientů, které jsou zpracovány dle modelu Hendrsonová. Závěry diplomové ukazují specifika a úskalí ošetřovatelské péče dětského pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Mapují ošetřovatelskou péči o dítě při zajištění průchodnosti dýchacích cest, zaměřenou na intubaci, tracheostomickou kanylu, extubaci, odsávání, péči o dutinu ústní a nosní. Diplomová práce se snaží ukázat nejenom specifika této ošetřovatelské péče, která je zaměřena nejen na samotný výkon ale i na komunikaci a psychickou podporu dítěte před výkonem, v průběhu výkonu i po něm. Intenzivní ošetřovatelská péče se stále zkvalitňuje a zlepšuje díky stále novějším metodám a pomůckám. Výsledky výzkumu budou poskytnuty ošetřovatelskému managementu dětské jednotky intenzivní a resuscitační péče a na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále budou prezentovány na odborných seminářích či v odborných časopisech.
|
|
Sérologická diagnostika toxoplasmózy
KAASOVÁ, Eliška
Toxoplasmóza způsobená prvokem Toxoplasma gondii je jednou z nejrozšířenějších kosmopolitně se vyskytujících parazitóz teplokrevných živočichů i lidí. Infekce u většiny zdravých jedinců probíhá inaparentně, popřípadě se slabými klinickými příznaky. Avšak velké komplikace nebo dokonce smrt může způsobit infekce nebo reaktivace latentní formy infekce u lidí s imunodeficiencí. Při akutní primoinfekci žen v prvním trimestru těhotenství může vážně poškodit vyvíjející se plod. Tomu lze předcházet včasnou detekcí parazita screeningovým vyšetřením těchto rizikových skupin. Laboratorní diagnostika využívá dvou základních metod průkazu toxoplasmózy, a to buď přímým nebo nepřímým průkazem. Přímé metody jako je mikroskopický průkaz parazita nebo izolace Toxoplasmy gondii na laboratorních zvířatech se běžně v praxi nevyužívají. V posledních letech se do popředí dostávají metody molekulární biologie zaměřené na přímý důkaz nukleové kyseliny parazita v biologickém materiálu. Metody nepřímého průkazu se zakládají na detekci specifických stop, zanechaných v organismu infekčním agens. Mezi nimi se v rutinním provozu většiny laboratoří v České republice nejvíce využívá sérologických metod. Základním principem je reakce antigenu a protilátky. Podle vyšetřených protilátek lze určit, zda je nákaza v akutní či chronické fázi a o jaký typ toxoplasmózy se jedná. Dále byly vyvinuty další testy jako intradermální a imunofluorescenční test, komplement fixační reakce, nepřímá hemaglutinace, mikroprecipitace nebo imunoenzymatické metody. K určení diagnózy obvykle nestačí pouhý průkaz protilátek, ani stanovení jejich množství. Zásadní je určit fázi infekce, proto je potřeba dokázat zda se hodnoty jednotlivých tříd imunoglobulinů (popřípadě titrů celkových protilátek) zvyšují, snižují či mají stabilní hodnoty. V určitých případech může být rozhodující avidita IgG. Cílem této bakalářské práce je detekovat protilátky proti Toxoplasma gondii a vyhodnotit jejich prevalenci pomocí sérologických metod a tyto metody vzájemně porovnat. Soubor vyšetřovaných vzorků pochází z Fakultní nemocnice Plzeň parazitologického a sérologického oddělení, proto je v závěru práce zahrnuto hodnocení výskytu infekce v Plzeňském kraji. Nejčastěji se v rutinním provozu užívá komplement fixační reakce ke stanovení celkových protilátek, popřípadě se doplňuje stanovením hodnot jednotlivých imunoglobulinových tříd metodou Enzyme-linked immunosorbent assay. U pacientů s prokázanou toxoplasmovou infekcí pomocí KFR, kdy je titr protilátek 1:8 a vyšší, je potřeba stanovení doplnit o metodu ELISA a tak zjistit hladiny jednotlivých tříd imunoglobulinů. Tato diagnostika se postupně vyvíjela od náročných a složitých postupů směrem k rychlé a plně automatizované diagnostice. Celkem bylo stanoveno 68 vzorků pacientů s podezřením na toxoplasmózu. Ve sledované skupině byli sledováni muži, ženy i děti. Po zvážení faktorů, které mohou ovlivňovat reakci se na základě KFR vyloučila infekce (negativní výsledek) u 26 osob. U zbylých 43 pacientů byla prokázána pozitivní reakce na přítomnost protilátek. Po porovnání pozitivních výsledků i nízkých titrů s klinickým stavem pacienta či s hodnotami naměřenými v minulosti se indikovalo stanovení metodou ELISA u 41 vyšetřovaných osob. V konečném důsledku byla za měsíc srpen roku 2012 detekována akutní toxoplasmová infekce celkem u 4 osob.
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
host ::
