|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Schopnost speciálně vycvičených psů detekovat lidský pach dlouhodobě vystavený různým povětrnostním podmínkám
Machová, Lucie ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Přežitelnost lidského pachu byla zkoumána mnoha vědci a to hlavně umělým navozením okolních podmínek (Hudson et al., 2009; Santariová et al. 2012; Preti et al., 2006). Oproti tomu existuje jen málo studií zabývající se odolností lidského pachu v přirozených přírodních podmínkách (King et al., 1964; Santariová et al., 2016).
Od 6 cílových dobrovolníků byl nabrán individuální lidský pach na skleněné zkumavky. Cílový pach byl ponechán venku ve 2 různých částech roku. Zimní vzorky pocházející od 3 cílových lidí byly vystaveny venkovnímu prostředí od listopadu do května, zatímco letní vzorky získané od dalších 3 lidí od května do prosince. Vždy po 3, 4, 5 a 6 měsících byl z 1 zkumavky od každé cílové osoby odebrán pach na pachový nosič. Po uplynutí posledního časového intervalu byl od cílových lidí znovu nabrán pach, tentokrát na bavlněnou textilii. Zároveň byl nabírán i pach od dalších dobrovolníků, kteří měli roli klamných pachů.
Následně bylo zkoumáno, jestli budou psi schopni tyto vzorky správně ztotožnit. Speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace dostali vždy k načichání vzorek pocházející z venkovního prostředí a měli za úkol z řady 6 pachů (1 cílového a 5 klamných) vybrat ten, který pocházel od totožné osoby.
Experiment ukázal, že psi jsou schopni správně ztotožnit zimní vzorky ve všech časových intervalech, ale letní vzorky neztotožní v žádném z intervalů. Jednotlivé časové intervaly mezi sebou nevykazují žádnou rozdílnost.
Největší vliv na změnu kvality individuálního lidského pachu má intenzita slunečního záření.
|
|
Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
OUŘEDNÍK, David
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.
|
|
Srovnání různých metod hodnocení kulturní krajiny a krajinného rázu v České republice a v zahraničí
Blujová, Anna ; Fanta, Václav (vedoucí práce)
Krajinný ráz představuje určité vlastnosti krajiny, které je odlišují od okolních krajin.Pro jejich vyjádření jsou aplikovány různé metody jeho hodnocení.
Bakalářská práce se věnuje seznámení s metodami hodnocení krajinného rázu využívaných v České republice a v zahraničí, jejich zhodnocení a doporučení pro konkrétní situace.
Pro lepší porozumění této rozsáhlé problematiky je část práce věnována pojmům jako krajina, kategorie krajiny, krajinný ráz, charakteristiky krajinného rázu a ochrana přírody a krajiny.
|
|
Zhodnocení vybraných ekonomických nástrojů EU v oblasti environmentální politiky
Ševc, Pavel ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Práce se zabývá environmentální politikou v obecné rovině, tj. vymezením základních pojmů jako jsou politika životního prostředí, její nástroje, cíle a principy politiky životního prostředí. Práce hodnotí ekologické daně a jejich implementaci do české legislativy, popisuje realizaci daňové reformy v České republice v porovnání se zeměmi Evropské unie. Informuje o jednotlivých matematických modelech používaných k hodnocení dopadů ekonomických nástrojů v oblasti environmentální politiky. V práci jsou zkoumány dopady vybraného ekonomického nástroje na státní rozpočet ČR. Vybraným ekonomickým nástrojem jsou ekologické daně (daň z pevných paliv, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z elektřiny), které se staly součástí české legislativy. Analytická část práce se zabývá analýzou a zhodnocením příjmů státního rozpočtu z těchto ekologických daní v období let 2008 až 2015. Dále je zkoumán vliv ekologických daní na HDP v jednotlivých státech EU. V práci je také vymezeno, jak ekologické daně přispívají k ochraně životního prostředí.
|
|
Vliv zkrmování lněného semínka na kvalitu mléčného tuku koz
Malá, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce)
Druh podávaného krmiva, jeho kvalita, forma úpravy a technika krmení ovlivňují složení a kvalitu mléka. Podíl složek mléka je velmi proměnlivý v závislosti na výživě a zdravotním stavu jedince. K největším změnám dochází v obsahu mléčného tuku. Mléčný tuk je zodpovědný za přirozenou chuť mléka. Ovšem z hlediska moderního světa a zdraví lidí, jsou nasycené mastné kyseliny obsažené v mléčném tuku považovány za negativně působící složky s následným vznikem kardiovaskulárních onemocnění a vzniku atherosklerózy u lidí. V současné době tedy roste poptávka po nenasycených mastných kyselinách v mléce, jakožto zdraví prospěšné variantě. Z tohoto důvodu je snaha ovlivňovat složení nebo obsah mastných kyselin v mléce dojných zvířat. Jedním ze způsobů jak významně zvýšit obsah žádoucích MUFA a PUFA kyselin v mléčném tuku je použití olejů nebo semen olejnin v krmné dávce. Velice pozitivní vliv má lněné semínko, které mimo jiné obsahuje vysokou hladinu kyseliny linolenové.
Cílem této práce je provést a vyhodnotit analýzu mléčného tuku u koz, které jsou přikrmovány lněným semínkem v extrudované formě v porovnání s kontrolní skupinou koz bez příkrmu. Lze předpokládat, že zkrmování lněného semínka zvýší obsah mléčného tuku, včetně omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
|
|
Revitalizace zámeckého parku v Cholticích
Čermáková, Michaela ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Tato práce má za úkol zhodnotit současný stav zámeckého parku a současně obory v Cholticích a navrhnout jejich revitalizaci za účelem omlazení vegetace a zpřístupnění a zatraktivnění oblasti pro širokou veřejnost. Městys Choltice leží v Pardubickém kraji, přibližně 15 km západně od Pardubic. Koncem 17. století zde byl postaven barokní zámek, který patřil hraběti Šimonu Thunovi. Jeho rodu patřil až do roku 1945. Zámek i s oborou je nyní ve vlastnictví městyse Choltice. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park, který přechází v zámeckou oboru, která je od roku 1992 přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.
Práce obsahuje podrobná teoretická východiska a navrhuje řešení, která jsou směřována na ochranu životních podmínek chráněného a ohroženého druhu brouka páchníka hnědého. Tento druh se vyskytuje pouze vzácně a jeho oblast pro přežití je velmi omezená, proto je nutné tyto podmínky vytvářet, a to je právě jeden z hlavních úkolů revitalizace.
Dalším krokem je pomoci samovolné revitalizaci zavedením chovu daňků v oboře. Tato myšlenka není nová, daňci se již v oboře chovali až do roku 1945. Městys Choltice je této myšlence o zavedení chovu velmi nakloněn a podporuje ji.
Pro zvyšování počtu návštěvníků obory obsahuje tato diplomová práce návrh na vytvoření naučné stezky, která by zatraktivnila tuto oblast pro mnohem širší veřejnost než doposud.
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
Cévnaté rostliny okolí cest v CHKO Jizerské hory – jaký vliv má nadmořská výška a kontaktní biotopy na jejich rozšíření?
Titěra, Jan ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat výskyt cévnatých rostlin podél různých kategorií cest a na křižovatkách, v různých nadmořských výškách a v různých kontaktních biotopech (les vs. louka) a identifikovat invazní druhy. Druhy byly zmapovány celkem na 120 lokalitách, z toho 45 lokalit tvořily lesní cesty, 40 lokalit luční cesty a 35 lokalit lesní křižovatky. Byly nalezeny 3 silně ohrožené druhy a 5 druhů ohrožených. Z nalezených nepůvodních druhů byl zjištěn velký podíl druhů naturalizovaných a invazních, které by mohly potenciálně ohrožovat přirozená společenstva. Analýzou DCCA bylo zjištěno, že druhové složení invazních rostlin reaguje na jednotlivé environmentální proměnné statisticky významně. Dále byl zjištěn velký podíl konkurenčních stratégů a malý podíl stres snášejících stratégů. Dále bylo zjištěno, že druhové složení květeny reaguje na nadmořskou výšku statisticky vysoce významně. Analýzou DCA byla zjištěna příslušnost druhů ke kategoriím cest a křižovatek, stupni dopravy a ke kontaktním biotopům. Dále byla použita CCA analýza a bylo zjištěno, že druhové složení rostlin reaguje na přítomnost dřevin zastoupených v okolní vegetaci statisticky vysoce významně. Součástí práce také bylo shromáždění literárních údajů o vztahu květeny a cest, vektorech šíření rostlin a nepůvodních druzích a květeně cest Jizerských hor. V diskuzi pak byly výsledky porovnány s jinými pracemi a doplněny o vlastní poznatky autora. Přínos práce spočívá ve zmapování květeny cest a křižovatek na mnoha lokalitách v Jizerských horách, doplnění botanických údajů a v identifikaci invazních druhů potenciálně se rozšiřujících podél cest. Výsledky této práce by měly posloužit jako podklad k případným preventivním či ochranářským opatřením prováděných v Jizerských horách.
|
host ::
