|
Politické aspekty územní samosprávy. Volby a volební chování obyvatel města Kopidlna
Ječná, Jitka ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce je pojata jako případová studie. Cíl, který si klade, je ověřit uplatnitelnost teorie volebního chování na konkrétním příkladu voličů municipality v České republice. Předmětem zkoumání je zjistit, které faktory ovlivnily rozhodování voličů v komunálních volbách v letech 2010 a 2014 do Zastupitelstva města Kopidlna. Teoretická část je deskripcí základních pojmů, které souvisí zejména s demokracií, s akcentem na lokální podobu. V teoretické perspektivě se dále zabývá problematikou voleb. Jsou zde charakterizovány druhy volebních systémů a dostupné teorie volebního chování. V praktické části je nejprve charakterizováno město Kopidlno z pohledu historického, demografického a politického. Dále se studie zaměří na místní politické subjekty. Následující kapitoly shrnují a analyzují výsledky komunálních voleb v období let 2002, 2006, 2010, 2014. Závěrečná část práce shrnuje výsledky získané vlastním dotazníkovým šetřením, jakožto nástroje výzkumu volebního chování obyvatel města Kopidlna.
|
|
Možnosti uplatnění regionálních receptů (případová studie jedné venkovské lokality)
Rojková, Soňa ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění místních, zvláštních a tradičních receptů v oblasti Podorlicka a to zda mohou tyto recepty proniknout na jídelní lístky do stravovacích zařízení v tomto regionu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou a praktickou. První část se zaměřuje na teoretická východiska, všeobecné informace o gastronomii, to jak globalizace ovlivňuje chod a rozvoj regionů, na trvalou udržitelnost zemědělství v regionech, inovace, na teorii tranzice, na velmi stručnou historii české gastronomie a v neposlední řadě také na vývoj kuchařských knih. Zmiňuje jednu z nejznámějších českých kuchařek 19. století paní Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která v oblasti Podorlicka, konkrétně ve městě Rychnov nad Kněžnou prožila nejlepší část svého života a napsala zde kuchařskou knihu pod názvem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské. Tato kniha se stala bestsellerem 19. století a vycházela po dalších 100 let. Druhá část této práce je tzv. praktická a reprezentuje sociologický výzkum, který byl prováděn pomocí několika výzkumných technik a to dotazníkového šetření, studiem dokumentů a také pomocí interview a focus group. Pomocí těchto výzkumných technik byly zjišťovány informace týkající se sběru zvláštních a tradičních receptů pro tuto oblast tj. Podorlicko, to zda obyvatelé Podorlicka znají tyto recepty, zda jídla z těchto receptů jsou nabízeny na jídelních lístcích ve stravovacích zařízeních v tomto regionu a to zda by provozovatelé stravovacích zařízení byli ochotní nabízet tyto pokrmy na svých jídelních lístcích ve větší míře, než doposud.
|
|
Přínos cestovního ruchu pro rozvoj regionu - případová studie Labské cyklostezky
Kopřivová, Eva ; Majerová, Věra (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce zkoumá přínos nové cyklostezky Hradec Králové,Josefov, Kuks v oblasti cestovního ruchu ve vztahu k okolním subjektům. Aby došlo k naplnění cíle empirické části práce, bylo v teoretické části zapotřebí prostudovat relevantní předpisy a odbornou literaturu, která vychází z teoretického základu poznání, vztahů a vzájemných souvislostí v oblasti cestovního ruchu. Dále se autorka zabývala studiem relevantních předpisů a odborné literatury v oblasti regionální politiky a cyklistické dopravy.
Přechod mezi teoretickou a empirickou částí tvoří zpracovaná sekundární analýza údajů o subjektech v okolí cyklostezky. Prostřednictvím sekundárních údajů autorka mohla zařadit zkoumané subjekty do skupiny municipalit, podnikatelských subjektů a atraktivit.
Se zástupci jednotlivých zkoumaných subjektů byly pro naplnění cíle diplomové práce provedeny polostandardizované rozhovory, z jejichž obsahu byla navržena opatření, která by vedla k lepšímu využití potenciálu řešené cyklostezky.
|
|
Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku.
Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče.
Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových.
Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922.
Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům.
K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
LEADER a rozvoj venkova (případová studie MAS Posázaví)
Onderčaninová, Lucie ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Boukalová, Kateřina (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá metodou LEADER jako specifickým nástrojem pro rozvoj venkova. Jejím cílem je zjistit, do jaké míry naplňuje MAS Posázaví ve svých aktivitách, realizovaných projektech, principy přístupu LEADER.
V empirické části je na základě obsahové analýzy 161 zrealizovaných projektů MAS Posázaví prostřednictvím programů LEADER ČR, LEADER+ a LEADER(SPL) zhodnocena míra naplňování jednotlivých principů LEADER.
Vytvořit konceptuální východiska pro empirickou část práce umožnila literární rešerše, která přibližuje některé teorie rozvoje venkova a jejich projekci do exogenního a endogenního modelu rozvoje venkova. Práce klade důraz na endogenní rozvoj venkova, zejména na jednotlivé principy, na kterých je postaven přístup LEADER.
Výsledky výzkumu v dlouhodobém horizontu prokázaly vzestupnou tendenci naplňování principů LEADER u zrealizovaných projektů MAS Posázaví. Zatímco proměnná uplatňování inovačních přístupů má z dlouhodobého hlediska v posledních dvou sledovaných obdobích konstantní hodnoty, ostatní sledované proměnné jsou na setrvalém vzestupu. V krátkodobém sledování vývoje během jednotlivých let překvapivě nebyla plynule vzestupná tendence zřejmá.
|
|
Politické aspekty řízení a rozvoje vybrané obce (případová studie obce Tmaň)
Ježková, Martina ; Čopík, Jan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a politické aspekty řízení obce Tmaň. První část této práce se zabývá teoretickým vymezením zkoumané problematiky, například správa, obec, financování obcí a samospráva obce. Druhá část práce se zaměřuje na plnění jednotlivých dílčích cílů práce, především se zaměřuje na problematiku místní samosprávy po roce 1989, dále jsou vymezeny socioekonomické ukazatele obce Tmaň a složení samosprávy. Detailně je analyzován rozhodovací proces zastupitelstva obce zvoleného na období 2014 až 2018, jenž byl v průběhu roku 2015 sledován metodou zúčastněného pozorování. V práci jsou též vymezeny zájmové skupiny, podnikatelské subjekty a jejich spolupráce a vztah k místní samosprávě. Dílčí část práce představuje také analýza výsledků komunálních voleb za období 1990 až 2014 a současně jsou zjišťovány rysy těchto voleb, které jsou následně porovnány s teoretickými poznatky. V závěru práce je na základě poznatků získaných ze zúčastněného pozorování a průběžného dotazování vyhodnocen vliv místní samosprávy na rozvoj obce Tmaň a jaké jsou politické aspekty řízení obce Tmaň.
|
|
Rozbor plánovací historie rozvojových projektů: Případová studie Nákladové nádraží Praha - Žižkov
Sedláček, Matěj ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na plánovací historii případové studie Nákladového nádraží Praha - Žižkov. Řešené území je vymezeno v rámci bývalého areálu nádraží, který dříve vlastnily pouze České dráhy. Dostupné plánovací dokumenty byly doplněny o informace získané z rozhovorů. Hlavní částí práce byla analýza dokumentů a v čem spočívá jejich přínos pro plánování. Cíle práce jsou dosaženy shrnutím výsledků analytické části a jejím vyhodnocením. Přínos práce spočívá zejména v popsaných příčinách plánování dlouhodobého procesu na Nákladovém nádraží Žižkov a ponaučením, jak by se zdlouhavému plánování dalo předejít i v jiných podobných rozvojových území.
|
|
Revitalizace stavebního objektu, případová studie využití stavebního objektu Kino Dobříš
Votruba, Tomáš ; Růžičková, Lenka (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá objektem bývalého kina z roku 1950, jeho významem a možností dnešního využití. Objekt se nachází v samém centru města a je na něj tak upřena pozornost místních obyvatel. Cílem práce bylo vyhodnotit aktuální potřeby obyvatel a jejich implementování do stavebně-technického projektu na úrovni studie. Objekt zatím skrývá svůj potenciál a je vnímán v zástavbě jako nevyužitý. V minulosti již místní spolky i jednotlivci projevili zájem o zachování objektu, a to zároveň klade důraz na urychlené jednání ze strany města. Výsledek práce je o to cennější, že práce může posloužit jako podklad pro stavební úřad a příslušné orgány jako inspirace při současných jednáních
o budoucí podobě objektu.
|
|
Rozbor plánovací historie rozvojových projektů: Případová studie Praha - západní část Rohanského ostrova
Wild, Jan ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Bakalářská práce zkoumá plánovací historii západní části Rohanského ostrova v Praze. Práce řeší oblast v Městské části Prahy 8 Karlín. První kapitoly poskytují základní definice o vybraných bodech rešerše. V analytické části se práce zabývá historií Karlína od 19. století. Další kapitoly se již věnují řešené lokalitě v oblasti vlastnických vztahů a plánovacích dokumentů, podle kterých se v území rozhodovalo. V podkapitolách jsou i další fakta, která ovlivnila výstavbu na Rohanském ostrově. Na konci analytické části je shrnutí celé plánovací historie. Přínosem práce je zjistit, zda by se mělo takto plánovat v tak velkých rozvojových územích jako je Rohanský ostrov. Hlavními zdroji je odborná literatura, katastrální mapy, urbanistické studie a především rozhovory s aktéry, kteří se podíleli na výstavbě v západní části Rohanského ostrova. Práce je doplněna kartografickými a obrazovými přílohami.
|
host ::
