|
|
Problémy institutu vazby
Kudláček, Michael ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Resumé Osobní svoboda člověka je základní lidské právo, současně je ovšem i v demokratické společnosti dovolené ho za určitých předem vymezených podmínek omezit. Tato diplomová práce se věnuje nejzávažnějšímu procesnímu omezení osobní svobody - institutu vazby. Vazba spočívá v dočasném omezení osobní svobody obviněného na základě rozhodnutí soudu v uzavřeném ústavu. Vazba je krajním prostředkem a k jejímu užití se má přistoupit až tehdy, nelze-li jejího účelu dosáhnout jiným opatřením. Vazba není prostředek nátlaku na obviněného a je nepřípustné jí zneužívat; rovněž se nejedná ani o sankční opatření. Vazební právo je upraveno v zejména v trestním řádu, který stanoví základní principy a podmínky, za kterých může být obviněný omezen na osobní svobodě tímto procesním nástrojem. Základními předpoklady pro vzetí obviněného do vazby je důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, dále že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a konečně, že bude opakovat trestnou činnost. Tyto tři vazební důvody se také označují jako vazba útěková, koluzní a předstižná. Toto omezení osobní svobody smí trvat jen po určitou dobu, odstupňovanou podle závažnosti činu, kterého se měl obviněný dopustit. Zákon stanoví přesně podmínky a podrobnosti a dále i postup při přezkumu vazebních důvodů. O vzetí...
|
|
| |
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
|
|
Materiální vazební právo a náhrada škody za vazbu
Bunganič, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce představuje exkurz do trestněprocesního institutu vazby. Věnuje se především předpokladům a důvodům pro možnost vazební stíhání. V odborné literatuře je často tato problematika označována jako tzv. materiální vazební právo. Toto téma jsem si vybral zejména proto kontroverznost institutu vazby, protože koliduje s mnoha základními lidskými právy. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních kapitolách jsou uvedeny základy právní úpravy, teoretické definice a především principy, na kterých je tento institut vystavěn (např. subsidiarita). Ty jsou důležité zejména pro aplikaci vazby v praxi. Vazba totiž představuje jeden z nejtěžších zásahů do práva na osobní svobodu, proto jsou zde nastíněny požadavky Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod respektive Evropského soudu pro lidská práva. V druhé a třetí kapitole následuje výčet předpokladů nutných pro možnost o vazbě rozhodovat. Postupně je tak představena nutnost obvinění, důvodného podezření ze spáchání trestného činu nebo podklady pro rozhodnutí soudu. Nejkonkrétněji se práce zabývá tzv. důvody vazby. Kromě klasických důvodů práce popisuje i zvláštní případy uložení vazby. Vše je doplněno judikaturou Ústavního soudu a vyšších soudů. Některé konkrétní otázky jsou podrobně rozebírány s nastíněním možného...
|
|
|
Nové analogy peptidu uvolňujícího prolaktin s prodlouženým účinkem na příjem potravy
Tichá, Anežka ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Peptid uvolňující prolaktin (PrRP) patří k tzv. RF-amidovým peptidům, pro které je typická C-koncová sekvence -Arg-Phe-NH2. Díky vzájemné podobnosti mají tyto peptidy obdobné biologické účinky. PrRP byl objeven při hledání endogenního ligandu k sirotčímu receptoru GPR10, když byl hledán faktor zodpovědný za sekreci prolaktinu. Tento účinek byl brzy zpochybněn a v současnosti je PrRP považován především za anorexigenní peptid. To dosvědčuje i fakt, že se u myší s vyřazeným genem pro PrRP nebo GPR10 vyskytuje hyperfagie a obezita. Kromě GPR10 se PrRP váže s vysokou afinitou i k receptoru NPFF2, jehož endogenním ligandem je rovněž anorexigenní neuropeptid FF (NPFF). V této práci byl zkoumán vliv navázání různě dlouhých mastných kyselin na N-konec na biologickou aktivitu PrRP, a to in vitro ve vazebných experimentech a spouštění signalizační dráhy MAPK/ERK1/2 v závislosti na koncentraci peptidu. V in vivo experimentech testujících vliv periferně podaných analogů na příjem potravy byl testován potenciální anorexigenní účinek lipidovaných analogů PrRP, který je centrální, a proto předpokládá přestup analogu PrRP přes hematoencefalickou bariéru. Vazebnými testy bylo zjištěno, že všechny analogy se vážou k potkaní hypofyzární buněčné linii RC-4B/C s velkou afinitou, analogy s navázanou mastnou kyselinou...
|
|
|
Prostředky nahrazující vazbu v trestním řízení
Škařupová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Cílem této rigorózní práce je nastínit obecné předpoklady vazby v trestním řízení, historický vývoj institutů její náhrady, a to až do současné zákonné podoby, a výklad současné právní úpravy prostředků náhrady vazby. Mezi tyto alternativy za vazbu patří záruka zájmového sdružení osob nebo důvěryhodné osoby, písemný slib obviněného, dohled probačního úředníka a peněžitá záruka. Dále se tato rigorózní práce věnuje právní úpravě náhrady vazby mladistvých, předkládá srovnání se zahraniční právní úpravou v oblasti náhrady vazby se Spolkovou republikou Německo a Slovenskou republikou a rovněž obsahuje nástin nové podoby úpravy těchto institutů s ohledem na přípravu nového znění trestního řádu. Tato práce je rovněž doplněna o poznatky a konkrétní výsledky týkající se současného využívání prostředků náhrady vazby v praxi. Závěr této práce zahrnuje vlastní úvahy týkající se opatření náhrady vazby a návrhů jejich podoby de lege ferenda, které si kladou za cíl zefektivnění a modernizaci trestního řízení tak, aby toto lépe plnilo své pravé společenské poslání, tedy odhalovat a stíhat skutečné pachatele trestných činů.
|
|
|
Možnosti nahrazení vazby
Strýhalová, Tereza ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
- Možnosti nahrazení vazby Tato diplomová práce se zabývá možnosti nahrazení vazby v trestním řízení. Institut vazby představuje jeden ze způsobů, jímž je možné zajistit osobu obviněného pro splnění účelu trestního řízení. Avšak jelikož se jedná o institut, jehož uložením dochází k výraznému zásahu do práv a svobod osoby obviněného, které mu jsou zaručeny především ústavními zákony, je třeba, aby při vzetí obviněného do vazby bylo pečlivě zvažováno, zda je nutné obviněného do vazby vzít a zda neexistuje opatření, jehož pomocí by bylo možné dosáhnout účelu trestního řízení, jež by jinak zabezpečila vazba. Toto téma je velice aktuální, a to již po několik let a nepanuje přesná shoda ve vymezení otázce, do jaké míry je přípustné zasahovat do práv a svobod obviněného. Z tohoto důvodu je třeba, aby využívání mírnějších institutů bylo použito v co největší míře. Cílem této práce je pojednat o možnostech nahrazení vazby a pozitivních a negativních aspektech při využívání těchto opatření, která umožňují institut vazby nahradit. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola této práce se zaměřuje na pojednání o institutu vazby a jeho využití v trestním řízení, přičemž součástí této kapitoly je i vymezení osoby obviněného a vývoj právní úpravy institutu vazby. Druhá kapitola se zabývá předpoklady...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Prokůpek, Jan ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Problémy institutu vazby Diplomová práce se zabývá tématem institutu vazby. Osobní svoboda člověka je základní lidské právo, které ovšem není neomezitelné. Právě vazba do tohoto práva citelně zasahuje. Jak při normotvorbě, tak při aplikaci zákonné úpravy je třeba trvat na co největším šetření práv osob, proti kterým se řízení vede. Diplomová práce je rozdělena do osmi kapitol. V první kapitole jsou přiblíženy obecné znaky vazby, tedy zejména samotný pojem vazby, podmínky vazby a principy které tento institut ovládají. Kapitola druhá se zabývá mezinárodním a ústavněprávním rámcem vazby. Rozebrána je též související problematika zásady presumpce neviny a limity omezení osobní svobody. Třetí část je věnována shrnutí historického vývoje vazby na našem území a to od 19. století až do dnešních dnů. Kapitola čtvrtá je zaměřena na materiální vazební právo. Jsou rozebrány jednotlivé důvody vazby a též instituty nahrazující vazbu. Pozornost je věnována též poměrně novému institutu elektronické kontroly a jeho využívání v souvislosti s vazbou. Další kapitola se naopak zabývá formálním vazebním právem. Jejím obsahem jsou jednotlivá rozhodnutí o vazbě, procesní stránka trvání vazby a dále i úprava vazebního zasedání. V kapitole šesté je vyčleněna problematika odškodnění za vazbu. Kapitola sedmá se zabývá...
|
|
|
Možnosti nahrazení vazby
Horsák, Tomáš ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o opatřeních, kterými lze nahradit vazbu. Jedná se o prostředky, jež jsou mírnější než vazba, která zasahuje do práv jednotlivce ze všech zajišťovacích institutů trestního práva procesního nejzávažnějším způsobem. Vazba musí být vždy náležitě odůvodněná a aplikována jen v nezbytných případech. Pokud jsou dány skutečnosti, které odůvodňují vzetí obviněného do vazby, tak v souladu s výjimečností tohoto institutu je nutné zkoumat, zda nemůže být nahrazena mírnějšími opatřeními, které mohou splnit její účel a přitom jsou pro obviněného menším zásahem do jeho základních práv. Cílem mé práce je tato opatření nahrazující vazbu představit. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole charakterizuji institut vazby, její účel a důvody, kdy lze obviněného vzít do vazby. Jedná se o podklad pro další části této práce, jelikož nahrazení vazby je neodmyslitelně spjato s vazbou samotnou. Ve druhé kapitole rozebírám postupný vývoj nahrazení vazby. Se zvyšováním standardu ochrany základních práv a svobod přibývala i opatření, kterými lze vazbu nahradit. Kapitola obsahuje vývoj od roku 1918 do současnosti. Historický kontext by měl pomoci s pochopením platné právní úpravy. Třetí kapitola je stěžejní částí práce. Obsahuje obecnou úpravu možností nahrazení vazby a dále se podrobně soustředí na...
|
|
|
Aktuální otázky vazby v českém trestním řízení
Benediktová, Eliška ; Galovcová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Aktuální otázky vazby v českém trestním řízení Abstrakt Předkládaná diplomová práce pojednává o aktuálních otázkách vazby v českém trestním řízení. Vazba je zavedeným a nenahraditelným institutem, který je již dlouho tradiční součástí trestního řízení. Vzhledem k charakteru vazby, která představuje citelný zásah do osobní svobody jednotlivce, je vazba tématem stále aktuálním a hojně diskutovaným nejen odborníky, ale její problematika přitahuje pozornost i laické veřejnosti. Práce sestává z pěti na sebe navazujících kapitol. První kapitola vymezuje pojem a účel institutu vazby s přihlédnutím k jeho základním principům. V druhé kapitole následuje stručný popis historického vývoje vazby na našem území, který má sloužit jako úvod pro pochopení platné právní úpravy. Navíc platným předpisem trestního práva procesního je stále trestní řád z roku 1961, od jehož přijetí prošlo vazební právo značnými změnami. Třetí kapitola se zabývá materiálním pojetím vazebního práva, tedy zákonnými podmínkami pro uvalení vazby a rozborem jednotlivých vazebních důvodů, a to s cílem vystihnout problematická místa i ve světle související judikatury. Čtvrtá kapitola popisuje některé aspekty formálního vazebního práva, které charakterizuje především procesní postupy oprávněných orgánů při rozhodování o vazbě. Do této kapitoly dále...
|
host ::
RSS.