|
|
Využití MMPI-2 v diferenciální diagnostice Aspergerova syndromu a schizofrenie
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je identifikovat škály v MMPI-2, které by mohly sloužit jako vodítka pro diferenciální diagnostiku Aspergerova syndromu a schizofrenie. Zkoumány byly dospělé osoby s Aspergerovým syndromem a také dospělé osoby s diagnózou schizofrenie. Ve výzkumu je použita kvantitativní metodologie, konkrétně postup dobývání dat z databází, které umožňuje generovat a přímo ověřovat hypotézy. Ze zkoumání vyplynulo, že jsou klíčové konfigurace výšky T-skórů několika různých škál, především 0Si, Sc1, Sc6, Pa1, Pa2, Psyc, Biz a Obs (u 0Si, Sc1, Pa2 a Obs očekáváme u osob s Aspergerovým syndromem zvýšení a u škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz očekáváme, že T-skóry budou průměrné; u osob se schizofrenií zaznamenáváme zvýšení škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz). KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom Schizofrenie Diferenciální diagnostika Dospělost MMPI-2
|
|
| |
|
|
Význam rodinné psychoedukace v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Pleštilová, Lenka ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Prevence relapsu je ve stabilní fázi psychotického onemocnění hlavním terapeutickým úkolem. Samotná farmakoterapie není dostačující, spolupráce pacientů v remisi bývá nízká a k relapsu přispívají i další faktory, zejména stres pacientů nezvládajících emočně vypjaté situace v rodině. PREDUKA (PREventivně EDUKAční program proti relapsu psychózy) je šestihodinový profesionálně vedený skupinový program pro pacienty s psychotickým onemocněním v ambulantní léčbě a pro jejich blízké. V terénní dotazníkové studii jsme zmapovali 1) teoretické znalosti absolventů, 2) využití praktických rad získaných na PREDUCE a 3) obecný přínos programu. Zařadili jseme účastníky programu z let 2007 - 2009, soubor tvořilo 14 pacientů a 22 příbuzných, 27 žen a 11 mužů. Průměrný věk pacientů byl 28,6 let, příbuzných 44,4 let. Vysoká návratnost dotazníků od pacientů (82%) potvrzuje jejich ochotu spolupracovat. Znalosti absolventů o psychózách a jejich léčbě jsou velmi dobré, compliance pacientů z našeho souboru vysoká. Radami získanými na PREDUCE se účastníci obvykle řídí. Častá je neznalost důležitých telefonních čísel (krizové centrum, ošetřující psychiatr), navrhujeme rozšíření pracovního sešitu k programu o stránku na doplnění těchto údajů. Bylo by vhodné nabídnout rodinám dlouhodobější skupinovou psychoedukaci, protože příbuzní...
|
|
|
Partnerské vztahy u osob se schizofrenním onemocněním
Říhová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerskými vztahy u osob se schizofrenním onemocněním (F20). Cílem této studie bylo zjistit, jaký význam přisuzují ženy a muži se schizofrenií v období mladé dospělosti partnerským vztahům, jaké mají zkušenosti, ideály a očekávání. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsáno onemocnění schizofrenie, jeho specifika, etiologie, epidemiologie, symptomatologie, deficit v oblasti sociální i kognitivní a současné způsoby léčby zaměřené na psychosociální intervenci. V druhé části je prezentováno téma partnerských vztahů u zdravých osob, aby navázala třetí část, tedy samotné téma partnerských vztahů u osob se schizofrenním onemocněním. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie. Byly zrealizovány polostrukturované rozhovory s 11 respondenty mapující problematiku partnerských vztahů a sexuality. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti sociálních vztahů u osob se schizofrenií.
|
|
|
The Mapping of a Relation between Cognitive Functions and Intelligence in Persons with Schizophrenia
Šimonová, Miriama ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
V súčasnosti je inteligencia široko využívaným konceptom. Názory autorov o zlučiteľnosti alebo striktnej oddeliteľnosti od špecifických kognitívnych funkcií sa naprieč rôznymi oblasťami psychológie líšia. Schizofrénia je zároveň psychiatrickým ochorením, u ktorého je kognitívny deficit veľmi častý. Na jeho zhodnotenie sa často využíva práve odhad inteligencie. Cieľom projektu bolo preskúmať, nakoľko odhad inteligencie zodpovedá kognitívnemu profilu pacienta so schizofréniou. V prvej časti sa venujeme popisom rôznych hľadísk vybraných teoretických konceptov, ako základné charakteristiky schizofrénneho ochorenia, popis inteligencie a vybraných kognitívnych funkcií. Empirická časť je zameraná na skúmanie vzťahu medzi kognitívnym profilom a odhadom aktuálnej a premorbídnej inteligencie pacienta so schizofréniou. Výskumný súbor pozostával zo 120 osôb s diagnózou F20. Kognitívny profil bol zhodnotený pomocou batérie MATRICS a inteligenčná úroveň pomocou vybraných testov WASI a čítacej skúšky CRT. Výsledky naznačujú, že napriek zistenej úrovni premorbídnej inteligencie a aktuálnej inteligencie v rámci pásma normy, vykazovali osoby výskumného súboru deficitný kognitívny výkon. Zároveň však premorbídna úroveň inteligencie bola signifikantne vyššia oproti aktuálnemu IQ. Pomocou regresného modelu sme...
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Tématem této bakalářské práce je subjektivní prožívání psychózy a pobytu na psychiatrickém oddělení. Cílem práce je jak poskytnutí náhledu na psychózy z prizmatu pacientů, tak i snaha jejich prožitky určitým způsobem zmapovat v rámci života jednotlivců či hledáním společných rysů. Teoretická část práce nastiňuje pojetí psychózy, resp. hlavně schizofrenie, z několika úhlů pohledů - psychiatrického, psychologických teorií S. Freuda a C. G. Junga, ze sociálně vývojového hlediska, kognitivního, konstruktivistického i alternativního. Dále pojednává krátce o problematice prožívání s ohledem na patologii psychózy, a o možnostech léčby. Empirická část práce, založená na vlastním výzkumu autorky pomocí zakotvené teorie přibližuje zvlášť prožitky pěti respondentů na psychiatrickém oddělení a prožívání psychózy se zaměřením na psychotickou epizodu. Výzkumné otázky se zaměřují i na důvody hospitalizace, vlastní chápaní situace jedincem, vliv psychózy na okolí, přínos / nepříznivost hospitalizace / léčby. Klíčová slova: Psychóza, schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace, léčba.
|
|
| |
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
|
|
Čichové vnímání u první epizody schizofrenie a akutních a přechodných psychotických poruch
Hofmannová, Zdena ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Z výzkumů vychází, že čichové vnímání je u pacientů se schizofrenií odlišné od zdravých osob. Předkládaná práce se v návaznosti na dříve provedené výzkumy věnuje rozdílům ve schopnostech identifikace a diskriminace pachů a hodnocení vnímaných kvalit pachů (příjemnost, známost, intenzita, jedlost) mezi pacienty trpícími schizofrenií nebo akutními a přechodnými psychotickými poruchami a zdravými dobrovolníky s přihlédnutím k mezipohlavním rozdílům; dále rozdílům v souvislosti mezi schopností identifikace a hodnocením vnímaných kvalit pachů mezi pacienty a zdravými osobami a v souvislosti tíže negativních příznaků a čichového vnímání. V souladu s ostatními studiemi byly u pacientů nalezeny deficity v identifikaci a diskriminaci pachů a rozdíly v hodnocení známosti pachů v porovnání se zdravými osobami, přičemž mezipohlavní rozdíly se neprokázaly. Také se neprokázal rozdíl v souvislosti mezi schopností identifikace a hodnocením vnímaných kvalit pachů mezi pacienty a dobrovolníky a souvislost jednotlivých čichových schopností a hodnocení vnímaných kvalit pachů s tíží negativních příznaků se prokázala pouze v případě identifikace. Pro klinickou praxi by tak mohl být užitečný další výzkum schopností identifikace a diskriminace a popřípadě také hodnocení známosti pachů. V budoucnu by měly být provedeny...
|
host ::
RSS.