|
|
Samizdatový časopis Revolver Revue
Švejkovský, Jakub ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Práce se zabývá časopisem Revolver Revue v čase jeho samizdatového působení v 80. letech 20. století. Bude sledovat proměny struktury časopisu (jednotlivé oddíly, autory, témata příspěvků), zaměří se na jeho vznik, způsob vydávání a distribuce. Zvláštní pozornost bude věnovat literárním příspěvkům a překladům v tomto časopise. Klíčová slova: Revolver Revue, Jednou nohou, samizdat, časopis, underground
|
|
|
Běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1980
Smalianchuk, Volha ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tematikou běloruského národního hnutí v pozdní sovětské době. Po konci doby stalinského teroru, v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století v sovětském Bělorusku se znovuzrozuje občanská činnost. Povstávající národní hnutí rozvíjí nedovršený proces formování běloruského národa doby bělorusizace dvacátých let 20. století. Předmětem výzkumu diplomové práce je běloruská národní myšlenka v samizdatových periodikách v letech 1970-1985. Obsahová analýza samizdatových periodik umožňuje charakterizovat a porozumět dobovému myšlení, jelikož sovětský samizdat vytvářel v té době jediné svobodné od cenzury a ideologie mediální prostředí. Práce také obsahuje rozbor obsahu běloruské národní myšlenky a jejího vývoje od začátku; charakteristiku politického, ekonomického a sociálního kontextu sovětské doby; analýzu nonkonformismu a demokratické činnosti v letech 1970-1985.
|
|
|
Zmizelé knihy: Původní české beletristické knihy "zastavené" cenzurou z ideologických důvodů v různých fázích výroby či distribuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století
Spáčilová, Martina ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je oblast náležící rozhraní knihovnictví, archivnictví a literární historie - jde o syntézu několika zájmů a pohledů na problematiku. Cenzura jako nástroj režimu v bývalé ČSR, resp. ČSSR zabraňovala mnohým spisovatelům vydávat jakákoli svá díla. Práce se zabývá nejen knihami, jež jsou ve slovnících uváděny jako zničené, a přesto existují, ale také těmito tématy: jak se přelom 60. a 70. let 20. století projevil v knihovnách, knihkupectvích a v antikvariátech, jaká byla nakladatelská praxe té doby, jak se o zmiňované době vyjadřují pamětníci, kteří se pohybovali v těchto odvětvích, co se stalo s knihami, jež byly ze dne na den zakázány, jaká byla praxe Ediční rady, co obnášelo pracovat právě se zakázanými knihami apod. Součástí práce je popis politického vlivu včetně představení seznamu děl, jež nesměla být vydána, případně celý náklad řady knih "zmizel". V knihovnách se popisovaná díla (a tisíce dalších) zavírala do skříní, zřizovaly se zvláštní útvary, které měly celou organizaci na starost, zakládala se oddělení, kam směl čtenář pouze se zvláštním povolením. Tato literatura se vrátila do fondů knihoven na začátku devadesátých let v nekompletním množství, neboť řada svazků zmizela v nezabezpečených depozitářích, jiné byly odcizeny.
|
|
|
Samizdatové sborníky o divadle
Maxová, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce je zaměřena na řadu samizdatových sborníků O divadle, které vycházely v letech 1986 - 1989 v redakci Karla Krause. Zabývá se všemi pěti svazky O divadle, u nichž sleduje tematickou koncepci sborníků a její vývoj, skladbu jednotlivých rubrik, formování autorské základny a její specifika, způsob redakční práce a v neposlední řadě též estetické a programové preference redakce a myšlenkový a ideový rámec periodika. Je zaměřena na vznik a okolnosti, které předcházely způsobu redakční práce. Postihuje podobu divadelní kritiky v nezávislém periodiku, místo sborníkové řady v dobovém samizdatovém spektru i její význam pro politický a společenský pohyb v českém divadle v období tzv. perestrojky.
|
|
|
Samizdat z hlediska textologie a ediční práce
Fučíková, Zuzana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent)
Práce zkoumá produkci československých samizdatových "edic" ze 70. a 80. let 20. století. Především se zaměřuje na textovou a ediční péči, která byla samizdatovým strojopisům věnována. První část popisuje vlastní samizdatovou sebereflexi obsaženou v článcích strojopisného časopisu Kritický sborník z 80. let. Druhá část se věnuje samizdatové Edici Expedice a zkoumá, jakým způsobem byla její produkce zpracovávána nakladateli v publikačních podmínkách po roce 1989. Hlavním obsahem této části je analýza dvou aspektů - zacházení se samizdatovými zdroji v edičních poznámkách, případně co z toho vyplývá pro textovou kvalitu samizdatových verzí, a zda je v nově vydávaných knihách náležitě zprostředkován původní literárněhistorický kontext děl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
|
|
|
Porovnání mediálního obrazu Ivana Martina Jirouse před a po roce 1989
Diepoldová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním zobrazením osobnosti Ivana Martina Jirouse, známého básníka, esejisty, výtvarného kritika, mluvčího a teoretika českého undergroundu. Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor, je především proslulý tím, že úzce spolupracoval s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, která byla za doby normalizace v opozici proti vládnoucí komunistické straně, a tudíž její členové byli perzekuováni a vězněni. Po roce 1989 se stal naopak významným disidentem a uznávaným básníkem moderní doby. Jeho životní proměny se samozřejmě promítají i do jeho mediálního obrazu, který je předmětem této diplomové práce. Cílem práce je na základě studia pramenů a odborné literatury zmapovat život Ivana Martina Jirouse v rovině osobní, publicistické i umělecké a získat ucelenou historickou a mediální analýzu textů o Martinovi Jirousovi. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola má spíše deskriptivní charakter a zaměřuje se na osobnost Ivana Martina Jirouse. Podává stručný přehled vývoje jeho osobnosti, zařazuje podkapitoly o rodině, studiu, zaměstnání. Druhá kapitola popisuje přehled o jeho publikační činnosti a dalších jeho kulturních aktivitách. Třetí kapitola zahrnuje chronologický výčet mediálních textů o Ivanu Martinovi Jirousovi dle jednotlivých období a...
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Diplomová práce "Česká hudební publicistika zaměřená na rockovou hudbu v období normalizace" reflektuje postavení a význam české hudební (rockové) publicistiky v rámci struktury a vývoje celého normalizačního mediálního systému prostřednictvím orálně historického výzkumu založeném na autentických svědectvích jejích protagonistů. Definuje výchozí předpoklady (ideologické, politické, sociokulturní etc.) pro porozumění podmínek, za jakých se mohla hudební (rocková) publicistika institucionalizovat a rozvíjet v závislosti na konfrontačně se vyvíjejícím postoji komunistické moci k rockové hudbě obecně. Dalším metodickým prostředkem k naplnění stanovených cílů je deskriptivní a komparativní perspektiva, na základě které je vzájemně konfrontována oblast oficiální a samizdatové časopisecké produkce na příkladu vybraných periodik. Mezi neopomenutelné kategorie v rámci komparativní analýzy patří také další kvalitativní aspekty hudební publicistiky (personalizace, profesionalizace, každodennost redakční práce). Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Rukopisy VBF
Hrabalová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
V období normalizace působilo v Československu velké množství skupin, které mimo oficiální nakladatelství kontrolované státem šířily literaturu, která nesměla vycházet. Jednou z nich byly také Rukopisy VBF. Tato edice se vymykala tím, že byla zaměřena na vydání sebraných spisů tří již nežijících autorů. Rukopisy VBF založili Bedřich Fučík a Vladimír Binar na počátku sedmdesátých let za účelem vydání sebraných spisů Jakuba Demla. Dílo Jakuba Demla bylo uspořádáno do čtrnácti svazků. Třináct z nich vyšlo v letech 1978 až 1983, čtrnáctý zůstal nedokončen. Mezitím se Bedřich Fučík rozhodl vydat také spisy Jana Zahradníčka a Dílo Jana Čepa. Po smrti Bedřicha Fučíka připravil Vladimír Binar v rámci edice Dílo Bedřicha Fučíka. Jako vedlejší produkt vznikala tzv. Knižnice Rukopisů VBF, ve které vycházela vedle děl organizátorů Rukopisů také díla jejich přátel a známých. Práce obsahuje anotovanou bibliografii edice a rozhovor s Vladimírem Binarem. Smyslem práce bylo vypracovat bibliografii Rukopisů VBF, shromáždit dostupné informace o této edici a rozšířit je o cenné svědectví jednoho z pořadatelů - Vladimíra Binara.
|
host ::
RSS.