|
|
Lidská individualita v bioarcheologii raného středověku: pojetí, metody a interpretace
ZEMANOVÁ, Gabriela
Předkládaná bakalářská práce se formou rešerše zabývá vysvětlením způsobu vnímání lidské individuality a osobnosti v raném středověku a charakterizováním jednotlivých typů lidských identit pro toto období. Práce si zároveň klade za cíl popsat možnosti studia individualit v rámci archeologie a spřízněných oborů s důrazem na bioarcheologické metody, mezi které patří určení základních paleodemografických parametrů, paleopatologie, analýza DNA a analýza stabilních izotopů. Aplikace těchto metod a interpretace jejich výsledků ve vztahu k lidské individualitě jsou následně prezentovány v rámci tří případových studií z raně středověkých pohřebišť.
|
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Identifikace a dokumentace jako základ památkové ochrany pravěkých a raně středověkých nadzemních struktur
Machová, Barbora ; Šabatová, Klára ; Milo, Peter ; Bíško, Richard ; Tencer, Tomáš
Cílem této metodiky je popsat postupy identifikace a dokumentace pravěkých nadzemních struktur, které mohou zvýšit pravděpodobnost rozpoznání těchto památek (identifikace) a tím i zvýší pravděpodobnost jejich zachování (ochrana), a umožní současně zachycení dnešního stavu památek (dokumentace). Pro identifikaci i dokumentaci představuje jak tradiční tak nejnovější metody a snaží se zejména ukázat možnosti kombinace těchto metod a výběr vhodného přístupu pro konkrétní druh památky. Na základě současné praxe a analýzy stavu navrhuje kroky, které mohou vést ke zlepšení památkové ochrany ze strany státní památkové péče, ale i nestátní památkové péče, včetně lesních i polních správců a laické veřejnosti.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Vztah mezi dlouhověkostí a známkami nespecifického stresu na kostře v raně středověké populaci Velké Moravy
Zazvonilová, Eliška ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Názory na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem dožití v dospělosti nejsou jednotné. Inspirací pro tuto diplomovou práci byla studie chorvatských autorů Becic et al. (2014), kteří uvádí, že se jedinci se známkami stresu dožili vyššího věku. Cíle práce byly následující: odhadovat dlouhověkost v populaci a porovnat vliv použitých metod odhadu věku na vztah mezi známkami stresu na kostře a věkem dožití, ověřit vztah mezi věkem dožití a projevy nespecifické zátěže na kostře (cribra orbitalia a hypoplázie zubní skloviny) a zkoumán byl také vztah mezi projevy nespecifické zátěže a tělesnou výškou. Metody použité pro odhad věku z kostry jsou tedy rozděleny do dvou částí, a to metody použité v práci Becic et al. (2014), a metody vybrané na základě odborné literatury vhodné pro nejstarší věkové kategorie. Analýza vztahů byla provedena v souboru 294 dospělých jedinců (111 žen, 135 mužů a 48 neurčitelných jedinců) od III. mikulčického kostela z období Velké Moravy (9. - 10. století). Při srovnání věku dožití odhadovaného dvěma technikami v závislosti na přítomnosti známek nespecifického stresu jsme jak v případě cribra orbitalia, tak hypoplázie zubní skloviny zjistili nižší věk dožití jedinců s přítomným znakem. Výběr použitých metod odhadu věku neměl vliv na vztah mezi nespecifickým stresem a věkem...
|
|
|
Vývoj a struktura osídlení severozápadních Čech v raném středověku
KRAUS, Miroslav
Práce shrnuje a následně popisuje a hodnotí současné poznání, vývoj a strukturu raně středověkého osídlení v severozápadní části České republiky. Důraz je kladen na prostorový vztah sídlišť a pohřebišť k lokálním vybraným vlastnostem přírodního prostředí, jež je vyhodnocen na základě grafového zobrazení a statistického zpracování v jednotlivých obdobích českého raného středověku. Dále jsou hodnoceny prostorové souvislosti a rozložení osídlení v krajině. Prostorové vlastnosti osídlení jsou zpracovány do katalogů a je s nimi pracováno v GIS a statistických nástrojích. Výsledný model má spíše obecný charakter, protože se jedná o první souborné zpracování raně středověkého osídlení v této části Čech, a je tak diskutován z metodického hlediska.
|
|
| |
|
|
Pravěk a raný středověk na Vltavotýnsku
TOMASKO, Jakub
Práce se zabývá vyhodnocením dosavadního poznání pravěkého až raně středověkého osídlení ve sledovaném mikroregionu Vltavotýnska a jeho následnou komparací s blízkým regionem Bechyňska a to zejména pro dobu bronzovou. Pro potřeby dané práce byla použita rešerše všech dostupných pramenů a následné vyhodnocení výsledků pomocí nástrojů GIS.
|
|
|
Venkovská osada jako základní jednotka středověkého osídlení na příkladu Dřetovic
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
Práce je věnována středověkému osídlení oblasti v širším povodí Dřetovického potoka. Významnou součástí práce je zpracování výzkumů sídliště na katastru Dřetovic, v poloze Na blatech. Odkryvy byly provedeny v letech 1977-1980 Václavem Mouchou, Ivanem Krutinou, Petrem Sommerem a Janem Rulfem. Součástí zpracování je mimo jiné i sestavení celkového plánu prozkoumaných ploch a objektů. Pozornost je zaměřena i na starší výzkumy Antonína Knora, které proběhly v padesátých letech minulého století. Na tyto akce pozdější odkryvy navázaly. Výzkumy bylo prokázáno osídlení od období kultury pražského typu až do vrcholného středověku, čímž se nabízí možnost srovnání různých horizontů osídlení a možnost zaměření se na změny struktury i velikost osídlení. Jedná se o archeologicky intenzivně poznanou oblast, což je jedním z důvodů, proč bude věnován značný prostor i okolnímu raně až vrcholně středověkému osídlení. V časovém horizontu, kdy fungovalo hradiště Budeč, je zajímavá i otázka vztahu lokalit vně jeho hradeb k samotnému hradišti. Východiskem pro zhodnocení podoby osídlení se stal seznam lokalit a mapy dokladů osídlení. Klíčová slova: Raný středověk - Dřetovický potok - vesnice - zázemí hradiště Budeč - sídliště.
|
host ::
RSS.