|
|
Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groß Strömkendorf
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
(česky) Název práce: Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groβ Strömkendorf Autor: Kateřina Opicová Katedra: Ústav pro archeologii Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Naďa Profantová, CSc. Konzultant bakalářské práce: PhDr. Martin Kuna, CSc. Abstrakt: Bakalářská práce je věnována srovnání tří raně středověkých sídlišť, Roztok u Prahy, Groβ Strömkendorfu a Raškovu (Raškov I, Raškov II a III). Jedná se o lokality z různých oblastí, které byly osídleny Slovany. Takováto etnická interpretace se potýká s obtížemi, které jsou v práci nastíněny. Ty se týkají hlavně problému identifikace archeologické kultury s určitým etnikem. Jedná se o lokality, jejichž datování se pohybuje od poloviny 5. století až do počátku 9. století. Hlavní pozornost je věnována zahloubeným domům, které převažují na všech zkoumaných lokalitách. V práci je obsažena jejich podrobná analýza, která srovnává jejich základní parametry jako tvar a velikost, orientace, umístění a podoba otopného zařízení. Analýza se dále věnuje i možným konstrukcím stěn a střechy domů. Jsou uvedeny i konkrétní doklady využití určitých konstrukčních prvků (dochované pozůstatky dřeva, domy zaniklé při požáru, rozmístění sloupových jam, vnitřní zařízení domu). K těmto účelům byly využity i poznatky z jiných lokalit raného...
|
|
|
Venkovská osada jako základní jednotka středověkého osídlení na příkladu Dřetovic
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Varadzin, Ladislav (oponent)
Práce je věnována středověkému osídlení oblasti v širším povodí Dřetovického potoka. Významnou součástí práce je zpracování výzkumů sídliště na katastru Dřetovic, v poloze Na blatech. Odkryvy byly provedeny v letech 1977-1980 Václavem Mouchou, Ivanem Krutinou, Petrem Sommerem a Janem Rulfem. Součástí zpracování je mimo jiné i sestavení celkového plánu prozkoumaných ploch a objektů. Pozornost je zaměřena i na starší výzkumy Antonína Knora, které proběhly v padesátých letech minulého století. Na tyto akce pozdější odkryvy navázaly. Výzkumy bylo prokázáno osídlení od období kultury pražského typu až do vrcholného středověku, čímž se nabízí možnost srovnání různých horizontů osídlení a možnost zaměření se na změny struktury i velikost osídlení. Jedná se o archeologicky intenzivně poznanou oblast, což je jedním z důvodů, proč bude věnován značný prostor i okolnímu raně až vrcholně středověkému osídlení. V časovém horizontu, kdy fungovalo hradiště Budeč, je zajímavá i otázka vztahu lokalit vně jeho hradeb k samotnému hradišti. Východiskem pro zhodnocení podoby osídlení se stal seznam lokalit a mapy dokladů osídlení. Klíčová slova: Raný středověk - Dřetovický potok - vesnice - zázemí hradiště Budeč - sídliště.
|
|
|
Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groß Strömkendorf
Opicová, Kateřina ; Profantová, Naděžda (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
(česky) Název práce: Srovnání velikosti, struktury a dynamiky rozvoje sídlišť Roztoky, Raškov a Groβ Strömkendorf Autor: Kateřina Opicová Katedra: Ústav pro archeologii Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Naďa Profantová, CSc. Konzultant bakalářské práce: PhDr. Martin Kuna, CSc. Abstrakt: Bakalářská práce je věnována srovnání tří raně středověkých sídlišť, Roztok u Prahy, Groβ Strömkendorfu a Raškovu (Raškov I, Raškov II a III). Jedná se o lokality z různých oblastí, které byly osídleny Slovany. Takováto etnická interpretace se potýká s obtížemi, které jsou v práci nastíněny. Ty se týkají hlavně problému identifikace archeologické kultury s určitým etnikem. Jedná se o lokality, jejichž datování se pohybuje od poloviny 5. století až do počátku 9. století. Hlavní pozornost je věnována zahloubeným domům, které převažují na všech zkoumaných lokalitách. V práci je obsažena jejich podrobná analýza, která srovnává jejich základní parametry jako tvar a velikost, orientace, umístění a podoba otopného zařízení. Analýza se dále věnuje i možným konstrukcím stěn a střechy domů. Jsou uvedeny i konkrétní doklady využití určitých konstrukčních prvků (dochované pozůstatky dřeva, domy zaniklé při požáru, rozmístění sloupových jam, vnitřní zařízení domu). K těmto účelům byly využity i poznatky z jiných lokalit raného...
|
host ::
RSS.