Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  začátekpředchozí21 - 29  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Potravinová bezpečnost jako jedna z priorit Afriky
Cieślarová, Šárka
Předložená diplomová práce se zabývá mírou podvýživy v regionu Subsaharské Afriky se zaměřením na koncept potravinové bezpečnosti a rozvojových cílů tisíciletí. Teoretická část se zabývá především vymezením konceptu potravinové bezpečnosti, hladu a podvýživy. Praktická část analyzuje míru naplnění prvního cíle tisíciletí se zaměřením na snížení počtu podvyživených obyvatel v regionu Subsaharské Afriky. S využitím shlukové analýzy byly identifikovány skupiny zemí, mající podobné vývojové tendence jak z hlediska výsledků, tak i příčin dosažení konkrétní úrovně potravinové bezpečnosti těchto států.
Potravinový problém rozvojových zemí
Čermáková, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout základní informace týkající se vzniku a dopadů potravinového problému v rozvojových zemích, zanalyzovat současný stav podvýživy v jednotlivých rozvojových regionech a zhodnotit možná řešení pro tento globální problém. V práci je kladen důraz na existující provázanost jednotlivých oblastí lidského života a činnosti, které podvýživu a hlad determinují. Pro efektivní řešení problému je zde poukázáno na potřebu, navržené nástroje a opatření implementovat pouze za současného respektování těchto úzkých vazeb.
Vliv sledování nutričního screeningu a spolupráce s nutričním terapeutem na stav výživy pacientů v Nemocnici Znojmo, p.o.
OUJEZDSKÁ, Radka
Příjem potravy patří mezi základní biologickou potřebu. Podvýživa vyskytující se v nemocnicích je podmíněna nejen nízkým počtem nutričních terapeutů, ale i malým zájmem o stav výživy pacientů ze strany lékařů i sester. Počet pacientů přijímaných do nemocnice s poruchou výživy dosahuje 20-80% v závislosti na onemocnění, se kterým je pacient přijímán. To má za následek prodloužení doby hospitalizace v závislosti na zvýšené náchylnosti k infekcím, zhoršený účinek podávaných léků, prodlouženou dobou hojení a v té souvislosti i vyššího rizika vzniku dekubitů. Chybějící energii i živiny lze pacientům nahradit podáváním nutričních doplňků vedoucích ke zlepšení výživy. K aktivnímu vyhledávání pacientů s poruchou výživy slouží nutriční screening. Cílem této práce bylo zjistit rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných, a zda má podávání nutričních doplňků vliv na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry pracující v Nemocnici Znojmo, p.o. na oddělení chirurgickém, interním, neurologickém, lůžkovém oddělení vnitřních oborů a oddělení dlouhodobě nemocných. Stanovená hypotéza potvrdila, že rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných v Nemocnici Znojmo, p.o. není dostatečný. Tento závěr potvrdilo nejen srovnání nutričního screeningu prováděného v Nemocnici Znojmo, kde se u přijímaných pacientů sleduje standardně pouze BMI a jejich váhový úbytek, s nutričním screeningem používaného FTN v Praze, který vychází z Nottinghamského screeningového dotazníku ( příloha č. 2 ), ale i absence standardu k provádění nutričního screeningu a nedostatečného složení nutričního týmu. Skutečnost, že hodnocení dalších parametrů nutričního screeningu v Nemocnici Znojmo závisí pouze na interním nařízení daného oddělení, znamená prostor pro možné rozšíření sledování stavu výživy u hospitalizovaných pacientů, které může znamenat zlepšení stavu výživy u pacientů na určitých odděleních. Hypotézy o nedostatečném vlivu podávání nutričních doplňků na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let se nepotvrdily. Mimo oddělení dlouhodobě nemocných došlo v období let 2004 až 2008 na každém ze sledovaných oddělení ke zkrácení doby hospitalizace i v případě, že sledování nutričního screeningu bylo omezené. Otázkou zůstává, jakých výsledků lze dosáhnout při organizaci podávání nutriční podpory, výběru správných produktů a mezioborové spolupráci.
Potravinový problém rozvojových zemí
Lorencová, Ivana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je odhalit, že potravinový problém může být vyřešen v dohledné budoucnosti, pokud si uvědomíme provázanost podvýživy s ostatními globálními problémy. V práci jsou rozebrány různé aspekty zdraví, vzdělání, populačního růstu, zemědělství a obchodu, které jsou spojené s otázkou nedostatečné výživy. Máme dostatek vědomostí a disponujeme potřebnými zdroji a technologiemi, abychom mohli uspokojit potřeby hladovějících. Potvrdilo se, že jednotlivá opatření by však neměla být implementována pokud nerespektují vzájemné vazby mezi jednotlivými problémy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   začátekpředchozí21 - 29  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.