|
|
Vztah hustoty porostu vybraných plodin a aktuálního zaplevelení
Daňková, Šárka
Tato práce se zabývá vyhodnocením vlivu intenzity zaplevelení na hustotu porostu. Zaplevelení bylo pozorováno v porostech pšenice ozimé a řepky ozimé. Byl sledován rozdíl mezi podzimní a jarní skladbou druhového složení rostlin. V podzimním měření se v porostu pšenice ozimé nejvíce vyskytoval druh Thlaspi arvense, Capsela bursa pastoris a Galium aparine. V jarním období převládal druh Lamium purpureum. V porostech řepky se v podzimním období vyskytovaly nejvíce druhy Thlaspi arvense, Capsela bursa pastoris a Tripleospermum inodorum. V jarním období pak druhy Capsela bursa pastoris, Veronica hederifolia a Viola arvensis. Dle statistického vyhodnocení jsou výsledky vysoce statisticky průkazné, v méně hustých porostech pšenice se vyskytovaly druhy Convolvulus Arvensis, Avena Fatua, Aegopodium Podagaria. V méně hustých porostech řepky se vyskytovaly druhy Viola Arvensis a Capsela Bursa Pastoris.
|
|
|
Analýza druhového složení vegetace ve vinicích vybraných vinařských obcí
Černý, Martin
Diplomová práce na téma: Analýza druhového složení vegetace ve vinicích vybraných vinařských obcí se zabývá vyhodnocováním druhového složení plevelů ve viničních obcích Hlohovec, Moravský Žižkov, Sudoměřice a Horní Dunajovice. Pozorování byla provedena v červenci 2018 a složení plevelných druhů bylo vyhodnoceno za pomocí fytocenologických snímků. Zaznamenané údaje byly statisticky zpracovány analýzou DCA, následně analýzou RDA a jejich výstupem byly ordinační diagramy. Na všech vinicích bylo celkem pozorováno 172 druhů. Ve vinicích vinařské obce Hlohovec se nacházely především druhy: Chenopodium hybridum, Artemisia absinthium, Consolida regalis. Ve vinicích vinařské obce Moravský Žižkov byly především to druhy: Plantago major, Festuca rubra, Carduus acanthoides, Ve vinicích vinařské obce Sudoměřice se nacházely druhy: Festuca pratensis, Daucus carota, Picris hieracioides. Ve vinicích vinařské obce Horní Dunajovice byly především druhy: Trifolium repens, Hieracium pilosella, Cirsium arvense.
|
|
|
Analýza zaplevelení porostů polních plodin a meziplodin ve vybraném zemědělském podniku
Hasa, Václav
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zaplevelení vybraných polních plodin a meziplodin v provozních podmínkách vybraného podniku. V polním pokusu byla sledována druhová a početní intenzita zaplevelní v ozimé pšenici a meziplodině tvořené směsí hořčice bílé (Sinapis alba) a svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia). Data byla statisticky zpracována na základě analýzy délky gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Následně byla použita redundanční analýza (RDA) zpracování dat proběhlo v programu Canoco 5.0. Nižší absolutní hodnoty zaplevelní vykazoval porost ozimé pšenice. V ozimé pšenici se nejčastestěji vyskytovaly plevelné druhy mák vlčí (Papaver rhoeas), penízek rolní (Thlaspi arvense), úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) a svízel přítula (Galium aparine). Druh kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) se vyskytoval výhradně v porostu meziplodiny. V meziplodině se vyskytovaly druhy lebeda rozkladitá (Atriplex patula), ptačinec prostřední (Stellaria media) nebo heřmánkovec nevonný (Tripleospermum inodorum) s podobnou četností jako v ozimé pšenice. Tlumivou funkci měla meziplodina na výskyt rozrazilu perského (Veronica persica) a violky rolní (Viola arvensis).
|
|
|
Variabilita plevelové vegetace a zaplevelení pozemků s ozimou pšenicí a bramborami v regionu jihozápadní Moravy
Stuchlíková, Irena
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na diverzitu plevelové vegetace a zaplevelení v porostech ozimé pšenice a brambor. Své pozorování jsem prováděla na pozemcích rodinné farmy v regionu jihozápadní Moravy. V první části práce jsem se zabývala především historií systémů hospodaření, hledisky střídání plodin v osevních postupech a nároky sledovaných plodin na zařazení do osevního postupu. Na konci této části jsem se zabývala rozšiřováním semen plevelů, dormancí a zásobou semen v půdě. Během terénního výzkumu jsem se zaměřila na zaznamenávání druhů plevelů a počtu jedinců. Nejvýznamnější rozdíl ve složení druhů plevelů byl zjištěn vlivem sezónnosti. Spektrum druhů plevelů zaznamenaných v květnu se výrazně lišil od spektra zaznamenaných druhů v srpnu. Vliv plodin a střídání plodin měl mnohem větší vliv, stejně jako rozdíly mezi roky a mezi pozemky.
|
|
|
Problém filosofie v arabském středověkém myšlení
Šenk Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Středověká filozofie v arabském prostředí usilovala o harmonizaci řeckého dědictví s náboženskou tradicí. Proti těmto snahám s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a teologové. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači a rozvoj arabské mystiky. Práce má za cíl zmapovat hlavní přístupy tehdejších filozofů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě. Stěžejní bude pojetí Ibn Bádždži, který se ve své filozofii osamoceného snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa a nabízí tak v arabské filozofii nové pojetí role filozofa ve společnosti. Klíčová slova Ibn Bádždža, Řízení osamoceného, al-Fárábí, Aforismy státníkovy, Aristotelés, Etika Nikomachova, Platón, Ústava, politická filozofie, mystika, etika, filozof, ctnost, obec, plevel, poznání, řízení, blaženost
|
|
| |
|
|
Diverzita plevelů v podmínkách odlišného střídání plodin
Daníčková, Lucie
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení plevelů v dané plodině. Na sledovaném území byla pěstována monokultura ječmene jarního a ječmen jarní, pěstovaný v rámci Norfolkského osevního postupu. Půda byla zpracována dvěma způsoby. Prvním způsobem bylo klasické (tradiční) využití technologií za použití hluboké orby, druhým způsobem byla minimalizace technologií. Pozorování polního pokusu bylo prováděno v letech 2014 a 2015 a výsledky z tohoto pokusu byly vyhodnoceny v období mezi 5. 5. 2014 a 2. 5. 2015 před aplikací herbicidů. Byla použita početní metoda, počty plevelů byly zjišťovány na 1 m2, u každé varianty zpracování půdy a střídání plodin ve 25 opakováních. Výsledky vyhodnocení zaplevelení porostů jarního ječmene byly nejprve zpracovány pomocí analýzy DCA. Výsledkem je délka gradientu (Lengths of Gradient). V našem případě to bylo 5,058. K dalšímu zpracování byla zvolena kanonická korespondenční analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a sledovaných faktorů pěstitelských postupů (osevní postup, zpracování půdy) na základě dat frekvence výskytu plevelných druhů. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačního diagramu. Na sledovaném území bylo zaznamenáno celkově 31 druhů plevelných rostlin. Největší početnost byla zjištěna na pozemcích, kde byla půda zpracovávána s minimalizací technologií. Diverzita u tradičního zpracování půdy byla srovnatelná s diverzitou při minimalizačním zpracování a nebylo tedy možné prokázat, zda má zpracování půdy vliv na druhovou rozmanitost plevelů. V monokultuře bylo nalezeno celkově 13 druhů plevelů, zatímco při použití Norfolkského osevního postupu se na pozemku vyskytlo celkem 17 druhů. Je tedy možné usuzovat, že praktické používání osevních postupů má pozitivní vliv na diverzitu plevelů. Střídání plodin pravděpodobně více vyhovovalo druhům: : Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Erodium cicutarium, Euphorbia helioscopia, Chenopodium album, Chenoodium ficifolium, Chenopodium hybridum, Chenopodium quinoa, Malva Neglecta, Polygonum aviculare, Sonchus oleraceus, Thlapsi arvense, Trifolium alexandrinum, Tripleurospermum inodorum a Viola arvensis. Doporučuji pokračovat v polním pokusu, aby bylo možné vyhodnotit dlouhodobé vazby plevelů na osevní postupy a zpracování půdy.
|
|
|
Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen.
Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé
a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu.
Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při
20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře.
Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování.
Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.
|
|
|
Chemická regulace zaplevelení v porostech brambor
Smolík, Ondřej ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá regulací zaplevelení v porostech brambor. Jsou zde zhodnoceny výhody a nevýhody chemické regulace plevelů a porovnávány výsledky pokusů ošetřených herbicidy s pokusy ošetřovanými pouze mechanicky. Podstatou této práce je zjistit jaký vliv na výnos má zaplevelení pozemku a jaký vliv mají jednotlivé chemické přípravky na výskyt a druhové složení plevelů v porostu. Tato problematika byla řešena formou polního pokusu, na kterém bylo založeno 8 variant, které byly spolu porovnávány. První varianta byla neošetřená kontrola, kde byly brambory ponechány zcela bez zásahů proti plevelům. Na druhou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE). Ve třetí variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST). Čtvrtá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST). V páté variantě bylo provedeno pouze mechanické plečkování. Šestá varianta byla ošetřena přípravky Sencor Liquid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Roundup Klasik (PRE) v kombinaci s plečkováním. V sedmé variantě byly použity přípravky Sencor Liguid (PRE), Command 36 CS (PRE) a Pantera QT (POST) opět v kombinaci s plečkováním. Na osmou variantu byly aplikovány přípravky Sencor Liguid (POST) a Titus 25 WG (POST) v kombinaci s plečkováním. Varianty 2 - 8 byly vyhodnoceny a srovnávány s variantou 1. V tomto porovnání bylo zjištěno, že herbicidy přispívají velkou měrou na regulaci zaplevelení v porostech brambor. U variant 2, 3, 6 a 7 byl výsledný výnos hlíz třikrát vyšší v porovnání s neošetřenou kontrolou. Varianty 4 a 8 byly ukázkou toho, že postemergentní ošetření některými herbicidy může naopak vlivem jejich fytotoxicity snížit výnos až na úroveň neošetřené varianty.
|
|
|
Zhodnocení výskytu polních plevelů ve vybraných plodinách
Daňhel, Vladimír
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit zaplevelení vybraných plodin, porovnat zaplevelení jednotlivých plodin mezi sebou a zhodnotit použité regulační zásahy, popřípadě navrhnout jiná řešení regulace. Hodnocení probíhalo v ozimé řepce olejné, pšenici ozimé a ječmenu jarním. V řepce byly zjištěny violka rolní, pšenice ozimá, penízek rolní, merlík bílý, kakost maličký, pohanka svlačcovitá, ptačinec prostřední, hluchavka nachová, kokoška pastuší tobolka, rozrazil perský, heřmánkovec nevonný a pcháč oset. V pšenici ozimé se vyskytovaly violka rolní, rozrazil perský, řepka olejná, hluchavka nachová, svízel přítula, kakost maličký, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, merlík bílý, ptačinec prostřední, heřmánek pravý a pcháč oset. V ječmenu jarním se nacházely violka rolní, ředkev ohnice, hluchavka nachová, rozrazil perský, penízek rolní, pohanka svlačcovitá, rdesno ptačí, konopice polní, merlík bílý, svízel přítula, kakost maličký a heřmánek pravý. Zaplevelení bylo zpracováno kanonickou korespondenční analýzou (CCA). Na závěr bylo navrženo použití metod pro regulaci plevelů.
|
host ::
RSS.