|
|
Zhodnocení reprodukce a vlastní užitkovosti v nukleovém chovu přeštického černostrakatého plemene
JANEČKOVÁ, Blanka
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit reprodukční užitkovost a dosažené parametry vlastní užitkovosti plemenného jádra nukleového chovu Mladotice. Zjištěné výsledky byly srovnány s průměrem populace přeštického černostrakatého plemene. Pozornost byla věnována liniovému zastoupení plemeníků. Při hodnocení reprodukčních vlastností byla pozornost věnována počtu všech a živě narozených selat a počtu dochovaných selat. U vlastní užitkovosti byl vyhodnocen průměrný denní přírůstek, podíl svaloviny a výška hřbetního tuku. V literárním přehledu je popsán vznik přeštického černostrakatého plemene s následným procesem regenerace za pomoci plemen mirgorodské, livenské, cornwall, berkshire, wessex a německé sedlové, které přispělo k odolnosti přeštického černostrakatého plemene. Po regeneraci následoval proces zušlechťování, zejména plemenem pietrain, hampshire a landrase. Následuje charakteristika přeštického plemene s poukazem na jeho klopené ucho a černostrakaté zbarvení bez vymezení tělesných partií. Dále je v práci popsána užitkovost, vývoj populace v posledních pěti letech, uchování plemene jako genetického zdroje a vlastní práce. Ve vlastní práci byla vyhodnocena vlastní užitkovost přeštického černostrakatého plemene nukleového chovu Mladotice, která nedosahuje chovného cíle. Nejlepší linie ve vlastní užitkovosti je linie Akoga. Reprodukční užitkovost byla vyhodnocena jako výborná. Linie s nejlepšími výsledky je linie Wiskont. U vlastní užitkovosti i reprodukce byly nalezeny mezi liniemi statisticky průkazné rozdíly.
|
|
|
Porovnání ukazatelů jatečné hodnoty dvou hybridních kombinací jatečných prasat
DVOŘÁK, Josef
Ukazatele výkrmnosti byly sledovány u celkem 32 výkrmových turnusů hybrida Topigs a 31 turnusů hybrida Danbred. Počáteční živá hmotnost byla u hybrida Topigs 30,1 kg a u hybrida Danbred 28,1 kg (P < 0,05). Konečná živá hmotnost hybrida Topigs činila 112,5 kg a hybrida Danbred 114,0 kg. Průměrný denní přírůstek byl u hybrida Topigs na úrovni 0,81 kg/ks/den a u hybrida Danbred 0,90 kg/ks/den (P < 0,05). Spotřeba kompletní krmné směsi na 1 kg přírůstku byla u hybrida Topigs 2,82 kg a u hybrida Danbred 2,76 kg. Ztráty úhynem za období výkrmu činily 1,39 % u genotypu Topigs a 3,87 % u genotypu Danbred (P < 0,05). Do sledování jatečné hodnoty bylo zařazeno celkem 2 374 jatečně upravených těl hybrida Topigs a 2 468 jatečně upravených těl hybrida Danbred. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla hybrida Topigs byla 88,1 kg s průměrným podílem svaloviny 57,5 %. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla hybrida Danbred byla 91,4 kg (P < 0,05) při průměrném podílu svaloviny 59,1 % (P < 0,05). U hybrida Topigs bylo do jakostní třídy S zařazeno 12,2 %, do třídy E bylo zařazeno 72,0 % a do třídy U bylo zařazeno 15,8 % jatečně upravených těl. Podíl jatečně upravených těl u hybrida Danbred ve třídě S činil 32,9 %, ve třídě E byl 61,9 % a do třídy U spadalo 5,2 % jatečně upravených těl. Do hmotnostního rozpětí 8099,9 kg bylo u hybrida Topigs zařazeno 78,5 % a u hybrida Danbred 69,7 % jatečně upravených těl.
|
|
|
Apache Hadoop jako analytická platforma
Brotánek, Jan ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Kerol, Valeria (oponent)
Diplomová práce se zabývá použitím platformy Hadoop při zpracování velkého objemu dat a její integrací do stávající architektury datového skladu. V teoretické části jsou popsány vlastnosti Big Data, charakteristiky jejich metod a výpočetních modelů. Podrobně je popsán framework Hadoop, jeho komponenty a distribuce, v níž jsou dodávány. Jsou popsány komponenty frameworku, které umožňují použití frameworku Hadoop a přístup do clusteru uživatelům, vývojářům a analytikům. V praktické části práce je realizována případová studie ELT procesu dávkové extrakce dat nástrojem Sqoop ze stávajícího datového skladu na platformě Oracle, jejich transformace v relačních strukturách komponenty Hive a následné dohrání dat zpět do datového skladu. Pozornost je věnována způsobu uložení dat, jejich kompresi a souborovému formátu a rychlosti vykonání dotazů nad nimi. V průběhu procesu jsou data porovnávána vůči zdroji a tím zajištěna jejich kvalita. Část praktické práce je věnována problematice tokových dat. Jejich ukládání a zpracování je demonstrováno v nástrojích Flume a Pig Cílem práce je přesunutí části dat a výpočtů nad nimi realizovaných ze stávajícího datového skladu do prostředí Hadoop. Za tímto účelem byl navržen proces integrace stávajícího datového skladu s komponentami distribuce Hortonworks Data Platform.
|
|
|
Vliv povrchové ubiquitinace spermií na časný embryonální vývoj u prasat
Kroumanová, Kristýna ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent)
Ubiquitin-proteazomální systém, jehož hlavní funkcí je degradace proteinů v buňce, se účastní také selekce spermií v epididymis. Defektní spermie jsou zde extracelulárně ubiquitinovány a následně degradovány, přičemž míra povrchové ubiquitinace spermií negativně koreluje s jejich kvalitou. Vzhledem k tomu, že v ejakulátu savců jsou přítomné povrchově ubiquitinované spermie, které nejspíš unikly selekci, nabízí se hypotéza, zda oocyt nerozpoznává takto označené spermie po oplození (pravděpodobně přes 26S proteazomální komplex) a nezpůsobuje jejich poškození či degradaci, což by ve svém důsledku mělo vést k omezení, či úplnému zastavení vývoje potencionálně defektního embrya. Tato práce řeší vliv povrchové ubiquitinace spermií na časný embryonální vývoj u prasete domácího (Sus scrofa f. domestica) s využitím metody intracytoplazmatické injekce spermie (ICSI). Úspěšnost embryonálního vývoje do stádia blastocysty po ICSI byla srovnatelná s jinými laboratořemi. V rámci této práce nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v tvorbě prvojader mezi oocyty oplozenými spermiemi s nízkou nebo vysokou mírou povrchové ubiquitinace. Naopak signifikantně lepší vývoj embryí do stádia blastocysty byl prokázán u oocytů oplozených spermiemi s nízkou mírou povrchové ubiquitinace (17 %) oproti oocytům oplozených vysoce povrchově...
|
|
|
Vývoj vakcín proti prasečímu cirkoviru typu 2
Janovec, Václav ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorná, Dana (oponent)
Prasečí cirkovirus typ 2 je jednořetězcový DNA virus patřící do rodu Circovirus, který je součástí rodiny Circoviridae. Tento virus je asociovaný s mnoha onemocněními u prasat a způsobuje značné ekonomické ztráty v chovech prasat. V této práci byly testovány dva vakcinační přístupy s cílem vytvoření efektivní vakcíny proti PCV2. První přístupem bylo testování DNA vakcín. Pro tento účel byly zkonstruovány expresní plasmidy kódující dvě formy PCV2 Cap proteinu. Byly také připraveny expresní plasmidy kódující myší TNF-α a IFN-α1 za účelem zesílení imunitní odpovědi pomocí koimunizace těchto plasmidů společně s plasmidem kódujícím antigen. Druhý přístup vychází z předchozího zjištění, že chimerické pentamery VP1 kapsidového proteinu myšího polyomaviru fúzovaného s PCV2 Cap protein jsou schopné indukovat protektivní protilátkovou odpověď cílenou proti PCV2. Tyto chimerické pentamery byly proto dále modifikovány, neboť byla upravena AK sekvence imunodominantního epitopu PCV2 Cap proteinu za účelem zvýšení protektivní protilátkové odpovědi cílené proti PCV2. Schopnost DNA vakcín a chimérických pentametr indukovat protilátkovou odpověď proti PCV2 byla testována na myších. Z výsledků je patrné, že chimerické pentamery indukují mnohem silnější protektivní protilátkovou odpověď cílenou proti PCV2 ve srovnání...
|
|
|
Realizace programu uchování přeštického černostrakatého plemene prasat
PROVAZNÍKOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo zachytit vývojové trendy populace přeštického černostrakatého plemene. V literární rešerši byl popsán vznik a regenerace plemene, charakteristika a typické znaky přeštického černostrakatého plemene, užitkovost plemene, struktura chovatelské základny a očekávané využití a marketing. Ve vlastní práci byly popsány změny v chovatelské základně, která se ze západních Čech přesunula i do jiných lokalit ČR. Největšími podniky, které chovají přeštické černostrakaté plemeno, jsou ZD Mladotice a Žihelský statek a.s., sídlící v Plzeňském kraji, Zemet s.r.o. Tečovice, sídlící ve Zlínském kraji, a Chovservis a.s. v chovu Radostov, sídlící v Královéhradeckém kraji. V roce 2013 bylo chováno 348 prasnic, v roce 2014 404 prasnic, v roce 2015 413 prasnic a v roce 2016 369 prasnic. Dále byla vyhodnocena věková struktura základního stáda prasnic. V chovech bylo nejvíce prasnic na prvním a druhém vrhu, oproti tomu na pátém vrhu mělo prasnice jen málo chovatelů. Požadavek na dlouhověkost tedy nebyl dodržen. Z výsledků kontroly užitkovosti byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic základního stáda v jednotlivých chovech (počet všech a živě narozených selat, počet dochovaných selat a mléčnost). Průměrné hodnoty populace chovný cíl nesplňovaly. Některé podniky však měly výborné výsledky, především ZD Mladotice a Zemet s.r.o. Tečovice. U polních testů byly vyhodnoceny přírůstky, procento svaloviny a výška hřbetního tuku. Chovný cíl byl splněn u hodnot výška hřbetního tuku a podíl svaloviny. Přírůstek u prasniček byl nižší, než požaduje chovný cíl. U kanečků byl přírůstek v roce 2013 a 2016 vyšší, než požaduje chovný cíl, a v roce 2014 a 2015 nižší. Vyhodnocena byla i liniová skladba plemeníků v chovech. Bylo zjištěno, že z 10 dochovaných linií je dlouhodobě nejvíce zastoupena linie Wiskont a nejméně linie Sudet. Celá práce byla zaměřena na sledování výsledků jednotlivých chovatelů a jejich srovnání s chovným cílem pro přeštické černostrakaté plemeno. Dále byla vyhodnocena kvalita spermatu plemeníků přeštického černostrakatého plemene působících na inseminační stanici Kout na Šumavě. Všichni plemeníci splnili dané minimální parametry.
|
|
|
Řešení technických a technologických zařízení v návrhu rekonstrukce vepřína v obci Dolní Radouň
FABÍK, David
V této práci jsou navržena technická a technologická zařízení v rekonstrukci vepřína v obci Dolní Radouň. Navržená zařízení jsou popsána v textu ve vlastní práci a znázorněna ve výkresech, které jsou součástí příloh. Úvodní kapitoly popisují obecně nejpoužívanější varianty a možnosti, jakými lze navrhovat technická a technologická zařízení v objektu vepřína. Na obecný popis navazuje vlastní práce, ve které jsou vybrány nejvhodnější varianty řešení pro objekt vepřína v obci Dolní Radouň. Grafická a výkresová část jsou uvedeny v přílohách.
|
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Strejček, František (oponent)
Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu 3) ukázalo pozitivní signál v obou prvojádrech přibližně v polovině případů. Druhá část práce...
|
|
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
|
Charakterizace prasečích indukovaných pluripotentních kmenových buněk
Svobodová, Eliška ; Vodička, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs) jsou pluripotentní buňky vytvořené reprogramací buněk somatických pomocí několika transkripčních faktorů v podmínkách kultivace embryonálních kmenových buněk (ESCs). Klasické faktory použité pro vytvoření prvních iPSCs jsou OCT4, SOX2, KLF4 a c-MYC. Takto vytvořené iPS buňky jsou svými vlastnostmi blízké ESCs. Technologie tvorby iPSCs může být využita k tvorbě iPS buněk z konkrétních pacientů a využita pro jejich léčbu tam, kde použití ESCs představuje etický a imunologický problém. Pro potřebu medicínských aplikací iPSCs je potřeba ověřit jejich dlouhodobou bezpečnost na vhodných zvířecích modelech.
|
host ::
RSS.