|
| |
|
|
Soukromoprávní problematika domácího násilí (srovnání německé a české úpravy)
Žáčková, Blanka ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Tématem této práce je soukromoprávní problematika domácího násilí. K domácímu násilí dochází skrytě, v soukromí domova a opakovaně, jedná se o fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, přičemž intenzita útoků se stupňuje. Práce je zaměřena na násilí mezi dospělými osobami, zejména partnery. Domácí násilí se ve společnosti objevuje již dlouho, ale teprve v posledních letech již není považováno za věc soukromou a dnes je řešeno i právními prostředky. Česká republika i Spolková republika Německo přijaly v minulých letech zvláštní zákony na ochranu před domácím násilím. Dané téma jsem si zvolila z důvodu, že jej považuji za aktuální, ale zároveň v české odborné literatuře za opomíjené. V práci srovnávám soukromoprávní prostředky obrany před domácím násilím v Německu a v České republice. Cílem práce je zjistit, jaké možnosti právní řády nabízejí, zdali jsou tyto možnosti dostatečné, jaké jsou základní rozdíly mezi oběma právními úpravami a v závěru případně navrhnout legislativní změny. V první části práce se zabývám samotným pojmem domácího násilí, ani německá, ani česká právní úprava jej nedefinuje. V dalších částech práce je popsán vývoj právní úpravy v obou srovnávaných zemích a přijetí zákonů na ochranu před násilím. Následně jsou srovnávána jednotlivá ochranná opatření, řízení,...
|
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
|
Význam zájmové činnosti v resocializační práci
RAČÁKOVÁ, Jaroslava
Má bakalářská práce se zabývá problematikou zájmové činnosti ve vztahu k resocializační práci. Konkrétně jsem se zaměřila na etopedická zařízení Dětský domov se školou Šindlovy Dvory a Dětský diagnostický ústav Homole. Zde jsem provedla kvantitativní výzkum, metodou dotazování. Jako techniku jsem zvolila dotazníkové oslovení dětí a vychovatelů. V práci přibližuji náhled na problematiku ústavní výchovy, ochranné výchovy, předběžného opatření, dětského diagnostického ústavu, dětského domova se školou. Dále charakterizuji jedince přijímané do těchto zařízení, a to dle věku (období mladšího školního věku a období pubescence), a faktorů jako je rodina, možný syndrom CAN a případné poruchy chování, jež zapříčiňují potřebu resocializační péče. Důležitým pilířem dané problematiky je zájmová činnost, která rozvíjí motivační principy. Jako poslední teoretické východisko jsem přiblížila osobnost vychovatele. Stěžejním cílem bakalářské práce je zjištění, zda děti navštěvovaly před příchodem do již zmíněných zařízení volnočasové aktivity. Základní hypotézou práce je předpoklad, že děti před příchodem do etopedických zařízení nemají zkušenost se zájmovou činností. Z výzkumu vyplývá, že zájmové činnosti se před pobytem ve zmíněných zařízeních účastnilo cca 45, 5 % dotázaných dětí. Tato činnost není vždy vhodná. Zároveň ale z dotazníků vyplývá, že režim a smysluplné využití volného času ovlivňují např. získání nových dovedností nebo výběr profesní přípravy, atd. Důležitým poznatkem je zjištění, že 100 % dotazovaných vychovatelů se aktivně účastní zájmové činnosti pro děti. Tím děti nejen motivují, ale také si s nimi budují vztah, který je důležitý pro resocializaci.
|
|
|
Etická východiska jednání rodičů při úpravě poměrů k nezletilým dětem
TŮMOVÁ, Kateřina
Práce se nejprve zabývá rozlišením pojmu člověk a osoba. Předkládá od důležitých filosofů pojetí jak exklusivistické, tak inkluzivistické. Pojednává o významu vztahovosti osoby k jejímu nejbližšímu okolí. Získání sebevlastnictví, čímž může osoba smysluplně říci "já". Objasňuje cestu zralosti k mravnímu rozhodování. V další části práce rozebírá soudobé etické směry, a to utilitarismus, individualismus a hédonismus. Na tuto část navazuje praktické studium opatrovnických spisů na orgánu sociálně právní ochrany dětí v jednom okresním městě Jihočeského kraje. Z uložených rozsudků okresního soudu je zjišťováno, jakým způsobem jsou rodiče schopni řešit tak závažný zlom v jejich životě, jakým je rozvod či rozchod partnerů. V kazuistikách práce názorně hodnotí rozličné jednání dospělých lidí při řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem. V přehledných grafech práce znázorňuje, které způsoby jednání osob se při soudním jednání vyskytují a v jakém množství. Závěrem práce je shrnutí výzkumu, který přinesl překvapivá zjištění a snad optimistické výsledky pro další činnost OSPOD.
|
|
|
Situace dětí v dětském domově v Žíchovci a jejich kontakt s biologickou rodinou.
VOJTOVÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na zmapování životní situace dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci a zjištění kontaktu s jejich biologickou rodinou. K získání informací za účelem realizace cíle a verifikace hypotéz byl použit kvantitativní výzkum. Stanoveny byly tři výzkumné soubory. 1. cílem bylo zmapovat životní situaci dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v letech 2008 až 2010. Dílčím dílem tohoto cíle bylo zmapovat rodinnou situaci dětí umístěných v dětském domově v letech 2008 až 2010. 2. cílem bylo zjistit průběh návštěvy dětí umístěných v dětském domově v Žíchovci v roce 2010 v jejich biologické rodině. U prvního a druhého výzkumného souboru byla využita technika sekundární analýzy dat, která slouží k odhalení obsahu dokumentů. První soubor tvořily děti, které byly v letech 2008 až 2010 umístěné v dětském domově v Žíchovci. Jednalo se o 56 dětí. Druhý soubor tvořily rodiny těchto dětí, kterých bylo 42 a to proto, že ve čtyřech případech šlo o tříčlennou sourozeneckou skupinu, v pěti případech o dvoučlennou sourozeneckou skupinu a v jednom případě šlo o sirotka. Životní situace dětí byla rozčleněna do 4 oblastí: 1. Osobní anamnéza - etnikum, pohlaví, věk při příchodu do DD, věk při odchodu z DD, délku pobytu v DD, místo odchodu z DD, typ školní docházky. 2. Důvody pro přijetí do DD ? nařízení soudu o ústavní výchově nebo předběžném opatření, důvody ze strany rodiny, důvody ze strany dítěte. 3. Rodinná anamnéza ? složení rodin, počet sourozenců vlastních i nevlastních, ekonomická situace rodiny, bytové podmínky. 4. Kontakt biologické rodiny s dítětem ? forma a četnost kontaktu s biologickou rodinou v DD, kontaktní osoba, průběh návštěv v DD, délka návštěv v DD. U třetího výzkumného souboru byla použita metoda dotazování, technika dotazníku, tento soubor tvořilo 28 dětí, které jezdily v roce 2010 na návštěvu ke svým biologickým rodinám. Pro výzkum byl sestaven dotazník, který obsahoval 14 otázek zaměřených na styk dětí s biologickou rodinou a jeho průběh pohledem dítěte. Na začátku diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy, které se potvrdily: 1. Hlavním důvodem pro umístění dětí do dětského domova v Žíchovci v letech 2008 až 2010 je dysfunkční rodinné prostředí. 2. Většina dětí umístěných v letech 2008 až 2010 v dětském domově v Žíchovci je v kontaktu se svou biologickou rodinou. 3. Většina dětí, které byly v roce 2010 propouštěny se souhlasem ředitele dětského domova v Žíchovci mimo zařízení, jezdila na návštěvu ke svým biologickým rodičům. Diplomová práce bude využita pro interní potřeby dětského domova, informace mohou dále sloužit všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají. Závěry práce mohou být zároveň podkladem k řešení negativních prvků v rodině v rámci prevence.
|
|
|
Právní úprava sociálně-právní ochrany dětí a problémy spojené s její aplikací
KADLEC, David
Právní úprava sociálně právní ochrany dětí poskytuje nástroje a právní oporu k tomu, aby mohla být dítěti zajištěna odpovídající péče v situacích, kdy je ohrožen příznivý vývoj a život dítěte. Tato bakalářská práce se zabývá prací kurátora pro mládež, který jako sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí takovou právní úpravu v praxi aplikuje. Cílem této práce bylo poukázat na problémy spojené s aplikací současné právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí a navrhnout východiska či řešení těchto problémů. Zkoumaný soubor byl omezen na skupinu dětí s výchovnými problémy. Metodika výzkumu byla založena na metodách a technikách kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza záznamů spisové dokumentace dětí s výchovnými problémy představovala hlavní techniku, která byla posléze doplněna o techniku nestandardního rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě případových studií doplněných o rozhovor. Případové studie společně s rozhovory potvrdily, že platnou právní úpravu socálně-právní ochrany dětí, lze aplikovat na široké spektrum situací. Z diskuze potom vyplynulo, že aplikace právní úpravy sociálně-právní ochrany dětí se potýká zejména s problémy plynoucími z nejednotnosti v postupech mezi jednotlivými institucemi, které zajišťují sociálně-právní ochranu dětí. Efektivita práce kurátora pro mládež se v důsledku těchto problémů snižuje. Určitým východiskem pro řešení těchto problémů by bylo vytvoření koncepce, která by určovala jednotné postupy všech zúčastněných institucí, nebo zřízení státní instituce, která by tyto postupy koordinovala.
|
|
|
Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
ŠUSTOVÁ, Lucie
Téma mé diplomové práce zní "Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy". Cílem bylo zjistit a analyzovat důvody, které vedly k umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a zmapovat možnosti a využití všech zákonných opatření předcházející nařízení ústavní výchovy či uložení ochranné výchovy v praxi. V teoretické části práce se věnuji popisu sociálně patologických jevů v rodině, mapuji právní rámec problematiky umisťování dětí do etopedických zařízení vč. sociálně právní ochrany dětí, popisuji jednotlivé typy školských zařízení vč. práv a povinností dětí v nich umístěných a také zjišťuji, jaké jsou psychologické dopady ústavní péče na vývoj dítěte. V empirické části práci jsem zvolila metodu kvantitativního sociologického výzkumu, sekundární analýzu dat.Ve vztahu k cíli práce jsem na základě poznatků z odborné literatury stanovila 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Hlavním důvodem pro umístění dětí do ústavních zařízení je dysfunkční rodinné prostředí, ve kterém je výchova dítěte ohrožena sociálně patologickými jevy". Druhá hypotéza: "Věkový interval, ve kterém jsou děti nejčastěji umisťovány do ústavních zařízení, je 12-15 let". Třetí hypotéza zněla: "Skutečnost, že škola dlouhodobě neřeší problémové chování dítěte, se negativně projeví u více než 1/4 umístěných dětí". Realizovaným výzkumem byly potvrzeny dvě hypotézy. První hypotéza potvrzena nebyla.
|
host ::
RSS.