Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Molekulární markery pro druhovou identifikaci entomopatogenních hlístic (Nematoda: \kur{Steinernematidae})
FAKTOROVÁ, Lucie
V této práci byly testovány 4 molekulární markery (mitochondriální ND2, ND4, CytB a jaderný ITS) pro druhovou identifikaci entomopatogenních hlístic. Markery ND2 a ITS byly úspěšně amplifikovány a sekvenovány. Tyto upravené sekvence byly dále využity pro vytvoření dendrogramů. Jejich schopnost rozlišovat jednotlivé druhy hlístic byla testována pomocí statistických metod.
Metodika využití molekulárně-genetických markerů sekvencí genů a genetických elementů ve šlechtění a managementu chmele (Humulus lupulus)
Patzak, J. ; Matoušek, Jaroslav
Podařilo se vyvinout efektivní markerovací systém, kvalitativně vyšší úrovně, na základě sekvencí genů a genetických elementů, získaných skríningem genomových a expresních knihoven, pro šlechtění a management chmele (Humulus lupulus).
Biosystematic studies in the family Cyperaceae
KOŠNAR, Jan
Práce se zaměřila na mikroevoluční mechanismy přispívající k morfologické rozmanitosti vybraných zástupců čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Bylo zjištěno, že přirozená hybridizace, prokázaná na základě morfologických i molekulárních znaků, je pravděpodobně důležitým zdrojem diverzifikace tropických bahniček (Eleocharis) podrodu Limnochloa. U polymorfního druhu ostřice obecné (Carex nigra) byla jako převažující příčina existence odlišných morfotypů odhalena silná fenotypová plasticita. Genetická (ekotypová) diferenciace mezi morfotypy C. nigra byla vzácná, z čehož vyplývá, že uplatňování úzkého taxonomického pojetí a vyčleňování dalších druhů je v případě C. nigra nevhodné.
Využití molekulárních markerů ve šlechtitelských programech řepky
KRISTINOVÁ, Helena
Ve snaze zvýšit produkci je šlechtění zaměřeno na linie využitelné pro tvorbu F1 hybridů. Samčí sterilita a autoinkompatibilita by zde pak mohla najít významné uplatnění. Velké naděje jsou v posledních letech vkládány do tzv. molekulárních metod, tedy postupů, které v našem případě využívají molekulárně-genetických technik, které jsou rychlejší, spolehlivější a hlavně specifičtější než klasické postupy založené na morfologických deskriptorech. Cílem diplomové práce byla optimalizace metod PCR analýzy a vývoj markerů pro selekci cílových rostlin v programech hybridního šlechtění řepky. V diplomové práci byl testován nový marker detekující gen obnovy fertility (Rf) u rostlinného materiálu CMS Ogu-INRA. Primerový pár RsPPRF2/RsPPRR2 byl vytvořen v kódující oblasti pro PPR-B protein, který se podílí na obnově fertility u CMS Ogu-INRA. Navržené primery BrSLGIIF/BrSLGIIR se testovaly u AI rostlin. Nejoptimálnější teplota nasedání testovaných primerů BrSLGIIF/BrSLGIIR byla z testovaného rozmezí 58 °C. Přesto docházelo k amplifikaci i u AK rostlin. U nově navržených primerů byla provedena optimalizace podmínek PCR reakce. S použitím dostupných primerů e/f byl technikou PCR-RFLP testován soubor F1 hybridů vzniklých po křížení AI linií s odlišnými S II haplotypy, za účelem detekce možného polymorfimu.
Evoluční aspekty biologie rostlin
Mandák, Bohumil ; Krahulec, František ; Hroudová, Zdenka
Evoluční aspekty biologie rostlin byly publikovány jako speciální číslo časopisu Zprávy České Botanické Společnosti u příležitosti konference ČBS.
The prevalance survey of oak powdery mildew \kur{Erysiphe alphitoides} in Europe using molecular markers
JUNGOVÁ, Radka
Annotation: Powdery mildew Erysiphe alphitoides is one of the most important pathogenic fungus infecting pedunculate oak Quercus robur in Europe. As the identification of this species with morphologic markers is unreliable, the molecular markers development is necessary. In this work, we developed primers for PCR amplification of cytochrome b gene fragment. The results show high level of intraspecific variability of this mitochondrial gene and revealed the indistinct taxonomy relations within E. alphitoides s. lat group.
Možnosti techniky AFLP ve studiu genetické struktury populací Beauveria bassiana
BERANOVÁ, Kristina
Beauveria bassiana je hojně využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce jak morfologického, tak genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém vztahu jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus u populace sebrané v NP Šumava a exotických kmenů pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 39 kmenů odebraných v Šumavském a Krkonošském Národním parku v České republice a 11 kmenů z různých zemí světa. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován pomocí různých metod a přístupů molekulárních markerů na základě DNA. V této studii je genetická variabilita hodnocena pomocí AFLP markerů. Z výsledků bylo zjištěno, že populace pocházející z NP Šumava je velmi uzavřená a {\clqq}lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Díky těmto screeningovým analýzám byl ujednocen vzorek Bba I101. Na jehož základě byl použit preparát proti lýkožroutu smrkovému (Ips typographus), který se vyskytuje se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.
Analýza low-copy sekvencí a její využití pro hodnocení polymorfismu kmenů/izolátů \kur{Beauveria bassiana}
JOZOVÁ, Eva
Beauveria bassiana je využívaná v biologické kontrole proti hospodářsky významným škůdcům. Detekce morfologického i genetického polymorfismu mezi jednotlivými izolovanými druhy a kmeny v přirozeném prostředí je důležitá ke studiu jejich šíření a působení v ekosystému. Cílem této studie bylo zjistit, v jakém propojení jsou {\clqq}lokální kmeny`` s ekologickými aspekty biologické kontroly v chráněné zóně a zhodnotit polymorfismus jednotlivých úseků pomocí metod molekulárních markerů. Bylo analyzováno 36 kmenů odebraných v Národním parku Šumava v České republice. Polymorfismus těchto kmenů byl zjišťován podle sekvencí LSU (28S velká podjednotka ribosomální DNA). Vypozorovali jsme, že populace pocházející z Národního parku Šumava je velmi uzavřená. {\clqq}Lokální kmeny`` lze díky těmto metodám velmi dobře charakterizovat i ve srovnání s jinými kmeny z odlišných částí České republiky i z jiných zemí. Populace z Národního parku Šumava nevykazuje žádné rozdíly v polymorfismu. Díky této analýze byl ujednocen vzorek Bba I101. Tento preparát je opětovně používán na lýkožrouta smrkového, vyskytujícího se v Národním parku Šumava v České republice. Tato studie byla podporována granty GAČR 521/08/H042, MSM 60076658-06, MZP SP/2d1/41/08.
Diagnostika druhových komplexů čeledi Adelgidae na základě molekulárních markerů
CHUNDELOVÁ, Daniela
Bylo testováno 5 molekulárních markerů (mt AT-control region, COI, nukleární ITS a markery z genomu endosymbionta Buchnera sp. - argS,rrs) pro jejich použití k rozdělení druhových komplexů u 2 rodů z čeledi Adelgidae. Úspěšně naamplifikovány a osekvenovány byly markery COI, argS, rrs. Sekvence byly použity k vytvoření fylogenetických stromů. Tyto markery jsou vhodné k rozdělení rodů, k rozlišení na druhové úrovni budou testovány další markery.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.